PP - Náš příběh...

[samec80]

výborne napísané, určite pokračuj.

[mikina44]

Jasně určitě pokračuj.

[Sotekx]

Píšeš moc dobře. Jen pokracuj

[Spouses]

Čas se tak nějak kulil dál a já se častěji (většinou při našich postelových hrátkách) vracel k tomu, co proběhlo v té sauně. Hustil jsem do manželky víc a víc své fantazie a rozkrýval ji „perverzi“, kterou jsem v sobě roky dusil a uvolňoval jsem ji nejvíc při masturbaci nad videi s kanda/cuckold tématikou. Musím říct, že z mé ženy se vědomou změnou životního stylu stala nádherná, atraktivní „čtyřicítka (+)“, já se do ní snad i znovu zamiloval, ale úplně jinak než ve dvaceti. Ona se stala středobodem mých představ o sdíleném sexu, najednou jsem neuvažoval, že ji chci jen pro sebe, ale naopak mě neskutečně rajcovala představa, že si konečně dopřává plnohodnotný sex, který jsem vnímal (a jak bude patrné později, tak i ona), že byl celé roky společného života mezi námi takový „šizený“, neúplný. Že to zkrátka nikdy mezi námi nebylo úplně ono. Teď se totiž hodí vysvětlit i jednu velmi podstatnou věc. Už od našeho chození byla ta moje uvědomělá, co se týkalo zdraví. Nikdy nechtěla brát antikoncepci (rozumějte chemii) a jako nejlepší kompromis z toho vyšlo používání kondomu. Takže s výjimkou dvou období, kdy jsme vědomě „pracovali“ na dětech, jsme jinak, než s gumou sex nemívali. Další aspekt našeho „nudného sexu“ byla (dnes už to vím jistě) i velikost mého penisu. Zkrátka asi nejsem úplný „ubožáček“, nejspíš spadám do běžného průměru, ale ani v těch jiných dalších sexuálních aspektech se rozhodně nechvástám svými dovednosti. Shrnul bych to tak, že jsem nikdy neměl pocit, že bych manželku odbýval nebo ji nedokázal vůbec uspokojit, obráceně i při její vlastní „nenáročnosti“ se zkrátka zdálo být mezi námi vše v naprostém pořádku… A z mé strany podobně. Nevyčítal jsem jí, že se mi nevěnuje orálně, že bývá netrpělivá, že mi jakoby nechodí naproti, že se ona spokojí jen s obsluhou ode mě, ale vůči mně to brala tak, že vždyť mi jde především o ten zásun, abych se udělal a tak její mnohaleté přesvědčení bylo, hlavně mi „podržet“, nejčastěji na zádech s nohama od sebe a sem tam jsem se v ní udělal (jak jinak než do gumy) i při poloze zezadu. Určitě to vidím dnes jako chybu, že jsem se s tím takto spokojil, z druhé strany to nyní přináší jiné benefity, které by bez téhle minulosti momentálně asi vůbec nebyly. I o nich má „zpověď“ nakonec bude…
Manželka mi najednou více naslouchala, k ještě většímu překvapení vytvářela interakci, zajímala se, co se ve mně odehrává a proč. Jednoho večera, kdy jsme byly doma sami bez dětí, měli jsme rozdělané dobré víno a zatopeno v krbu, mi sama od sebe nabídla, zda jí nechci ukázat nějaké to videjko s tématikou, která mě tolik vzrušuje. Byla to trochu trága, tak narychlo vybrat takové, které by ji to „vykreslilo“ v co nejpozitivnějším světle a neodradil jí nějaký nepěkný moment, protože co si budeme, některá videa zkrátka v celém svém obsahu nejsou jenom „povedená“. Vybavila se mi naštěstí moje oblíbenkyně Serenity Cox (určitě většina z vás zná), pustil jsem manželce videa od ní a dost jsem se trefil. Nepřišlo žádné odsuzování, pohoršování se nad něčím, naopak přišly zajímavé otázky a rázem byl večer plný „naplnění“, měli jsme se o čem bavit a navíc na moje oblíbené téma. Ledy roztávaly, z mojí ženy se i po téhle stránce začala stávat „jiná manželka“. Na závěr toho večera místo klasického rutinního sexu, mi ho žena honila a lehce se ho dotýkala špičkou jazyka. Nebylo to kouření tak, jak ho všichni znáte, protože k tomu ona byla vždy taková rezervovaná, odmítavá a já jí to zkrátka usnadňoval tím, že jsem to po ní nevyžadoval. Ale na malý okamžik si ho nakonec do pusy vzala. Jenže místo toho, aby mi pořádně stál, tak mi ochabl. Tu noc jsme zakončili paradoxně úplně bez sexu, jen jsme se dlouze mazlili a ve vzájemném obětí usínali. Ráno manželka začala jako první dorážet, asi měla potřebu ještě ten předchozí večer nějak uzavřít. Chvíli mi stál, když mi chtěla nasadit gumu, ochabl. Takhle se to párkrát zopakovalo. Najednou mi povídá: „asi by to chtělo, aby mě konečně pořádně ošukal někdo jiný a udělal z tebe paroháče, když jsi tak neschopný“. V tu chvíli se mi rozbušilo srdce, tlak mi vylítnut a penis se ztopořil. Myslel jsem si, že se klasicky pomilujeme, ale místo toho mě paní znovu usadila: „nene, šukat mě nebudeš, můžeš si ho vyhonit, já se budu jen dívat“. V tu chvíli jsem znejistěl, ale ona pokračovala: „tak si to představuj, že se miluju s někým jiným, že jsem taková Serenity, hm“? Ona si to najednou dělala taky. Já se vystříkal během minuty úplně do prázdna, takže dál jsem byl nepoužitelný. Proto jsem se k manželce přitiskl, sklouzl obličejem mezi nohy a na střídačku jazykem a prsty jsem jí pomohl se taky udělat (tak jak jsme to znali). Ten večer a navazující ráno považuju za milník a posun v dalším vývoji…

V příštích týdnech, jak jsme se nořili víc a víc do zimního období, jsme dál občas navštěvovali i tu naši oblíbenou saunu. Při jedné z návštěv jsme si vzpomněli na Libora, že jsme ho tam dlouho neviděli a to sice ve chvíli, když manželka brblala, že by se jí vážně u lavic hodilo „madlo“. Tím se v mé hlavě zrodil plán, že mu zavolám a zeptám se ho, zda zase někdy zajde, klidně i se svojí ženou. Tak jsem i udělal. Domluvili jsme se na konkrétní den, kdy se jsme se chystali opět společně se ženou jít (já si totiž sem tam zajdu jinak i sám), přislíbil nejistě, že se objeví, ale určitě ne se svou manželkou, že ona saunu nemusí. Opravdu jsme se setkali, saunování proběhlo, i nějaké ty vtipné narážky zase, celkově to bylo fajn. Po sauně mu povídám, zda spěchá, jestli si s námi nepůjde ještě sednou a popovídat do bistra. Šel, že nespěchá. Já měl ale několik zmeškaných pracovních hovorů, takže jsem si od nich v určité chvíli odsedl, abych mohl vše vyřídit a zároveň je svým telefonováním nerušil. Během hovorů mi neustále oči sklouzávali oči na „ty dva“, jak si spolu povídají, manželce každou chvíli naskočil na tváři úsměv. Pociťoval jsem příjemné vzrušení. Ten pohled na ně se mi vracel ještě doma, a když jsme šli večer do ložnice, mluvili jsme o tom, co spolu probírali. Zaujalo mě, když mi žena řekla, že se jí zdá Libor velice pohodový a na rozdíl od jiných mužů jeho věku (měla na mysli především mladší kolegy z práce) hodně rozumný a takový ustálený, že to má v hlavě srovnané a je z něj cítit, jak moc rád má svoji rodinu, byť tam asi nebude vše úplně v pořádku (což se ukázalo později jako typicky dokonalá ženská intuice). No každopádně jsme po nějakém čase opět s Liborem domluvili společné setkání v sauně, jenže tentokrát (asi tomu osud tak chtěl) to dopadlo trochu jinak. Na poslední chvíli jsem kvůli práci musel měnit plány, saunu jsem nestíhal, což jsem dal ženě vědět až, když už na mě čekala v recepci. Byla tam sama, Libor taky nikde. Říkala, že se jí samotné nechce a že pojede asi domů. V tom jsem žil až do chvíle, než mi od ní přišly zprávy, že nakonec v sauně byla, že se objevil Libor jak slíbil, a že tedy byli spolu. Ptala se mě, kde jsem, že ji pozval na kafe a buď jestli se přidám a nebo zda mi nebude vadit, když si s ním zajde. Já byl ten den pracovně nakonec tak zasekaný, že jsem ji jen odepsal: „nestíhám, klidně zajděte spolu, pa doma“. Pak mi to ještě nedalo a napsal jsem jí druhou zprávu: „…a nezlob “… S žádnou odpovědí jsem ani nepočítal, ale najednou se mi v notifikaci objevilo: „aha, no, jenže já už asi trošku zlobila…, víc povím doma, pa“. Pánové, vy co to znáte, asi nemusím vyprávět, co se ve mně odehrávalo. Musel jsem dořešit důležité věci v práci, ale jak jsem se na ně (ne)soustředil, to si určitě umíte představit!!!
Sešli jsme se s manželkou doma až večer, naše oči, když se poprvé střetly, to musel být vzájemně nezapomenutelný pohled. A její první věta: „vy jste se na mě domluvili nebo jak si to mám všechno vysvětlit“? Jednak jsem byl úplně mimo a na takovou otázku jsem nebyl absolutně připravený, zmohl jsem se jen na rychlou reakci: „a na čemže konkrétně jsme měli být domluveni“? Svým absolutně nechápavým výrazem jsem ji lehce znervózněl…: „no víš, on se dnes choval velmi mile a neustále mě uváděl do rozpaků“. Tak mi chvíli trvalo ji přesvědčit, že jediné, na čem jsme se domluvili, byla opět jen a pouze společná návštěva sauny. Žena se ke mně přitulila, dali jsme si vášnivý polibek a jen mi špitla, že až půjdeme spát a budeme v postýlce, že mi vše poví. Nastala ta chvíle. Prý už byla na odchodu, že se „saunit“ nepůjde, ale v tom si všimla Libora. On se prý po mně hned ptal. Když mu řekla, že nedorazím a ona pojede domů, jen prohodil: „škoda, tak pozdravuj“ a pokračoval dál do šaten. Ona se chvíli rozmýšlela a nakonec si řekla, že když už je tam, navíc i někdo známý, že zůstane. Ne že by šla zpět vyloženě kvůli němu, dokonce se tam chvíli pohyboval každý sám na vlastní pěst, ale pak se potkali v odpočívárně. Načeš se dali do řeči, proč jsem nepřijel, jaký kdo měl den a další takové ty plky, pak už chodili po jednotlivých zónách společně. Ona je zvyklá se neustále zahalovat do osušky, ale znáte to, ve společných se občas musí jít i do naha. Nicméně ona není ten typ provokatérky, spíš se snaží vždy o maximální diskrétnost. Ale neuniklo ji v těch chvílích, jak jí Libor neustále skenuje očima. Pak se jim stalo, že zůstali v „infra“ úplně sami. To byl pro Libora impuls se vrátit k té příhodě „s madlem“. Uvolnili se a povídali si víc o životě, no a sklouzlo to i do oblasti intimity. Tam se jí Libor odkryl, co ho doma trápí, že není využitý jak by asi potřeboval, že je velmi náruživý a často nadržený, ale že není ten typ nevěrného manžela, aby si to kompenzoval jinde. Že tím jako chlap dost trpí, ale že je pro něj důležitá rodina, jejich malé děti a že jeho paní je jinak skvělá ženská, kterou miluje, ona jeho a daří se jim. Něco mu musela o nás povědět i moje žena. Pochopil velmi rychle, že nejsme žádný „rozbitý pár“, že máme taky pevné manželství. A jak prý byli takoví uvolnění, on jí najednou povídá : „a ty jsi teda taky nikdy neochutnala jiného muže“? Ona prý na to: „jak taky, copak ty jsi snad též nikdy neměl jinou ženu“? Prý měl pouze tři partnerky, dvě před svatbou a poslední svoji ženu. A vzápětí dodal: „…ale tuhle jsem byl v sauně a z jedné starší, ale krásné dámy, se mi brutálně postavil a kdyby tam nebyl její manžel, asi bych ji vojel“…začali se tomu prý strašně smát a on pokračoval: „když jsi mi za něj chytla, měl jsem před očima hvězdičky z představy, že by to tím neskončilo. A na to reagovala: „a čím by to teda jako pokračovalo“? V tu chvíli si sundal osušku a ukázal jí toho svého opět ztopořeného krasavce, se slovy: „netuším, ale můžeme to zjistit“! Manželka mi vylíčila, jak se strašně zastyděla, ale bylo to vše tak spontánní, že její oči sklouzly hned na to jeho mužství a on ji prý vybídl, ať si ho alespoň znovu sevře ve dlani, tentokrát bez té osušky. Že ji do ničeho víc prý určitě poňoukat nebude. Byla jak opařená, ale po chvilce váhání natáhla ruku a sevřela ve dlani jeho penis, párkrát přetáhla předkožku a prsty mu přejela přes žalud. Povídá mi: „lásko, já si prostě najednou na ten jeho klacek měla strašnou potřebu sáhnou, protože takovou kládu já v životě neviděla a řekla jsem si však co, nejsem už žádná malá holka, natož naivní blbka“ (tím měla na mysli, že jsme se o naší vzájemné věrnosti vždy ujišťovali z pozice takové lehké naivity, pocházející ještě z doby romantických začátků našeho vztahu a představy, jak to tak navždy zůstane). To už jsem si držel ocas v ruce a honil jsem se. A ona jen: „chceš se pomilovat“? A já: „vyprávěj dál, chci se vyhonit“! Dál to bylo už „bohužel“ méně záživné. Ona, tak jak byla celý život taková spíš cudná, i tentokrát hodila brzdu, pochválila mu ho, poděkovala za tu možnost si sáhnout a ukončila to s tím, že jsou na veřejném místě, že by se měli chovat slušně. Libor to respektoval. Po sauně spolu šli ještě posedět a popovídat do bistra. Mě moc zajímalo, jak moje milovaná žena vnímala jeho penis, pořád jsem se jí za neustálého honění svého ocasu ptal na pocity atd. Opakovala mi, že to i pro ni byla jen taková nevinná chvilka, ale i přes ten letmý okamžik nešlo nevnímat, že ho má celkově většího, masivnějšího a především tvrdšího nežli já! V ten moment jsem nekontrolovatelně stříkal jak malý uličník, abych vzápětí odpadl a byl opět nepoužitelný. S mojí omluvou to přijala, že jí to nevadí a ještě si přisadila, že jí těší, že z toho mám takový zážitek, přitom prý vlastně zas až tak o nic nešlo (to od ní taky bylo ní pro další vývoj docela šibalské )…

[Tomasb2]

Parádně napsaný, určitě pokračuj

[Nicka]

Super, pokračuj... Slyšet od ní najednou: "asi by to chtělo, aby mě konečně pořádně ošukal někdo jiný a udělal z tebe paroháče, když jsi tak neschopný“ musí být neskutečné...

[Spouses]

Když jsem se po téhle příhodě dostal zase do normálního módu, měl jsem chuť hned být aktivní a začít nahánět Libora. Začít s ním řešit, jak vše posunout dál a v podstatě začít plánovat, aby se věci pohnuly pro mě správným směrem. V tom jsem si ale začal třídit myšlenky a zároveň si uvědomovat, že takhle to fungovat nemůže. Dyť já vlastně nevěděl nic o představách manželky, zda vůbec nějaké má, jestli to opravdu nebyl jen „úlet“ vzniklý situací toho dne. Takže jsem se zklidnil, na nic netlačil, naopak jsem byl trpělivý a jen čas od času otevíral se ženou dál téma kandaulismu. Ať celý ten náš příběh alespoň někde zkrátím, prostě nás to vracelo k Liborovi, k zážitku v sauně a bylo i z manželky cítit, že pokud je někde „reálné okno“ pro pokračování, že navázat nejsnáze by šlo právě tady. Dal jsem jí tel.č. na Libora a řekl jí, pokud chce, ať mu dá vědět termín, kdy plánujeme zase jít. Na to mi řekla dík, že to neudělá, že bere ohledy na jeho ženu a že ona mu jako cizí ženská rozhodně volat nebude a že ani nenapíše. Svým způsobem mě její reakce potěšila a zároveň mi tím dala do ruky trumfy, abych se chopil inciativy. S odstupem času jsem mu napsal, že máme v plánu zase saunu, že se tam s ním rádi opět potkáme. Napsal zvláštní odpověď, že je sice rád, že jsme se ozvali, ale že mu to už nepřijde vhodné. To pro mě byla docela studená sprcha. „Cítí se provinile“?... bylo první, co mě napadlo! Nechal jsem to být, šli jsme tehdy opravdu s manželkou sami. Tam na mě ale všude dýchala jeho přítomnost a já neustále myslel na tu situaci, kdy tam byli s mojí ženou sami. Umocnilo to ve mně potřebu mu večer napsat a nenapadlo mě nic „lepšího“, než: „ahoj, byli jsme tam dnes sami a mojí paní chybělo pevný bezpečný madlo“! Bezprostředně mi nepřišla žádná odpověď, ale asi za dva na to mi někdo volá a na displeji „Libor“. Zvedl jsem to a tam se ozvalo: „ahoj, hele došlo mi, že ses asi nakonec dozvěděl, jak jsem se zachoval hulvátsky a bez úcty k tobě, k vašemu manželství, byla to blbost a já se ti za to chci omluvit. Bylo to sice myšlené jako sranda, ale došlo mi, že to byl prostě zkrat a úlet, že jsem ko**t a nechal jsem se unést, tak promiň“. Na to mu trochu se smíchem říkám: „hele já si toho vážím, tvoji omluvu přijímám, ale jako větší problém vnímám, že ses na nás posledně vykašlal a my byli nakonec v sauně sami“. On: „to myslíš vážně“? Já: „no jasně, víš některé věci mohou být i trochu jinak a my bychom si o tom spolu mohli minimálně promluvit, co ty na to“?... Chvíli vstřebával, co jsem mu říkal a pak souhlasně odpověděl: „fajn, tak proč ne“?! Nakonec jsme se opravdu domluvili a potkali se, jen my dva a čistě za účelem pobavit se o mé cudné manželce, mých fantaziích a o tom, jak umí být ten život někdy „srandovní“. Poté, co jsme se doslova vykecali jeden druhému, dost mi teda řekl i o sobě, své manželce, rodině, práci atd., jsme se rozcházeli s tím, že mu dám možnost znovu „okouzlit“ moji ženu a že to bude jen na jejich vzájemné přitažlivosti a chuti, kam až se to případně posune dál, že si nehodlám lámat hlavu nad prkotinami, že nás ten život stejně nepřestane nikdy překvapovat. A že mně i manželce je už dost na to, abychom sexuálně žili dál tak nudně jako doposud…, zkrátka že jsme nakloněni tomu si život okořenit. Akorát si nejsem úplně jistý manželkou, jestli to ona chce úplně stejně jako já, protože jak se říká – „něco jiného je si pouze myslet a úplně jiného vědět“! Jako poslední jsem k tomu vypíchnul skutečnost, že nejsme promiskuitní a ani jeden z nás nebyl tomu druhému nikdy nevěrný. Nemít zkušenost s někým cizím je svazující a přirozeně se toho člověk celkem obává… Rozešli jsme s tím, že jsem mu dal manželky tlf.č. a pokud chce, může s ní být v kontaktu napřímo. Doma jsem vše manželce řekl, přijala to s lehkými rozpaky, ale neřekla „ne!“ …

Na Liborovi se mi zamlouvala jedna věc. Mám rád lidi, co si na nic nehrají, dokážou být empatičtí, přímí, drží si dlouhodobě nějakou komunikační úroveň a nejsou nevyzpytatelní jako počasí. Ačkoli jsem ho stále nemohl znát dobře, vedla mě intuice. Touha dopřát manželce „zkušenost“ s někým takovým ve mně vítězila i z toho důvodu, že mě odrazovaly načtené příběhy lidí, kteří si za takovým zážitkem šli, aniž by přemýšleli a budovali nejprve vztahy a především „důvěru“. Přijde mi, že hodně lidem se někdy v životě naskytne „jakási příležitost“, pak ale přichází rozčarování, zklamání, v nejhorším případě výčitky. Pak vše skončí nechutí a je vymalováno. Píšu o tom proto, že se ženou jsme probírali i tyhle „aspekty“ a byli jsme zkrátka ve shodě, že zbrkle jednat nikdy nebudeme. Nicméně chci, ať z toho co píšu je stále patrné, že hybnou silou a iniciátorem jsem byl vždy já, ženuška pouze měnila své vnímání a postoj, no a ze striktního odmítání mimomanželského sexu se časem stalo řekněme neutrální téma, které nevadilo, naopak občas i prospívalo našemu intimnímu životu…

[Spouses]

Zima se překlápěla do své druhé poloviny a ozval se Libor, tentokrát už manželce, jestli se nepřidáme, že byl párkrát v sauně a nechával na náhodě, zda tam na nás narazí. My zrovna moc nechodili, nebyl tolik prostor a navíc se nás držely furt nějaké virózy, točili jsme se zdravotně v bludném kruhu. Když už byla alespoň manželka ready, tak v rámci písmenkové konverzace s Liborem domluvila termín a že se uvidí. Mě se to dál drželo, nebylo mi v ten den nejlíp, tak jsme se dohodli, že pojede sama a že si s Liborem koneckonců ráda popovídá beze mě. Saunování jako takové si odbyli tentokrát ve vší slušnosti, ale když byli v „relaxzóně“ spolu sami, chopil se Libor iniciativy a natvrdo dal mé ženě návrh: „víš, vy máte s manželem neskutečně hezký a pohodový vztah a jako málokdo to máte v hlavě zdá se srovnané. Chci ti říct, že jsi pro mě velmi přitažlivá žena a umím si představit, že bych si s tebou zašukal, tedy pokud i já mám tvé sympatie a ta chuť by byla vzájemná. Pokud by ses chtěla intimně víc poznat nabízím ti, že objednám milenecký azyl, kde ti udělám příjemnou masáž a nechali bychom všemu ostatnímu volný průchod, stála bys o to“? Manželka nebyla jeho návrhem zas až tolik překvapená, protože tím, jak jsme se s Liborem sbližovali a často probírali všechny ty „mimomanželské úchylárny“, tak to zkrátka nebyl žádný šok, ale spíš vyústění „touhy“ (po zakázaném ovoci), která tam na pozadí už nějaký čas probíhala. Doma mi vše řekla. Chvíli jsme se o tom opět „rozumově“ bavili, ale už to bylo v něčem jiné. Přimíchávaly se do toho ty opravdové emoce, chtíče z jedné strany, z té druhé ale i obavy a pochybnosti. Asi to někteří znáte. Každopádně jsem tomu dal „zelenou“ a manželka se jen tak potutelně zatvářila s tím, že si ještě vše pořádně promyslí...
Byla od té doby víc na mobilu a mně bylo jasné s kým a proč. Netrvalo to snad ani týden a manželka mi povídá: „zítra po práci se zdržím, jdu na masáž“! A protože to nebyla její pravidelná disciplína, bylo mi hned jasné, o jakou „masáž“ se jedná. Rozbušilo se mi srdce, zalily mě neuvěřitelné pocity a zmohl jsem se jen na jediné: „ano lásko, beru na vědomí“! V ten den jsem byl myšlenkama úplně někde jinde, práce mi nešla od ruky, no co vám budu vyprávět. Doma jsem byl dřív a napjatě jsem manželku vyhlížel. Dorazila domů a beze slova mě objala. Voněla jeho parfémem. Líbali jsme se jak za doby největší zamilovanosti a ani jeden z nás nemluvil. Já ji chtěl dopřát prostor a nebýt na ni hned hrrr… Sama mi po chvíli pošeptala: „večer v postýlce ti vše povím, teď mi ještě chvíli dopřej, musím se z toho vzpamatovat“! Ta doba, než jsme vedle sebe ulehli mi přišla nekonečně dlouhá. Manželka se ke mně přitulila a začala: „ten Libor je neskutečnej. Byl tam o chvíli dřív a vše očividně promyšleně nachystal. Hořely vonné svíčky, hrála příjemná relaxační hudba, na posteli měl nachystané osušky a různé oleje. Přivítal mě jen v boxerkách a upnutém tílku, že už je i po sprše. Dala jsem si s ním přátelskou pusinečku. Hezky voněl. Odložila jsem si, pořád mě sledoval. Šla jsem se taky osprchovat a přišla zpět zahalená v osušce. Lehla jsem si na bříško a nic neříkala. Stáhl mi osušku, vzal suchý ručník a položil mi ho přes zadeček. Nohy mi podložil jinou srolovanou osuškou a pohladil mi chodidla. Na pár místech mi je promnul a jako by věděl, kde přesně v jakých bodech mi je má silněji zmačknout, však ty víš jak moc se mi to líbí". Bylo to wau! Já si už pod peřinou honil ocas a snažil se co nejvíc si vše představovat, druhou rukou jsem ženu v leže objímal přes ramena a tisknul ji k sobě. Pokračovala: „začal na mě nanášet masážní olej a roztíral mi ho nejprve po zádech, bylo to víc hlazení než masírování, ale mně se to líbilo. Když mi masíroval stehna a lýtka, strhl mi ten ručník a přesunul svoje ruce na moje půlky. Hnětl mi je tak, že mi musely být chvílema vidět obě dírky. Lehce mi naznačil, ať se uvolním a jeho ruce mi víc a víc zajížděly na vnitřní strany stehen. V tom mi Libor povídá: „otočíš se na záda“? Po chvilce váhání jsem to udělala, nechala zavřené oči a čekala, co bude dál. Překryl mi ručníkem stydký pahorek a věnoval se zbytku mého nahého těla. Styděla jsem se za ta moje malá (hubnutím ztracená) prsa, ale říkala jsem si, že už je zná ze sauny, tak co. Strhl mi ten ručník a začal mě masírovat i "tam". Palcema mi zajížděl přes poštěváček až na pysky, ale netlačil se dál, možná i proto, že jsem ho upozornila, že dovnitř tenhle olej opravdu nepatří. Najednou se nade mě naklonil a zeptal se mě, jestli se mi to líbilo a jestli bych i já jeho namasírovala. Souhlasila jsem. Vyměnili jsme si polohy, on si svlékl tílko a zbytek prý případně nechá na mně. Se zády jsem byla hotová rychle a řekla mu, že jdeme na předek. Při otáčení bylo vidět, jak mu krásně stojí péro a tak jsem toho využila a stáhla mu i ty boxerky. Čekal možná, že ho taky překryju ručníkem, ale já mu místo přes penis dala ručník přes oči. Lásko, já prostě musela, protože jsem se styděla, ale hlavně jsem měla potřebu si ho pořádně prohlédnout. A víš proč? Už tenkrát v sauně jsem věděla, že mám čest s pořádným mackem, ale že bude celkově tak nádherný, pevný, rovný a skutečně o tolik větší než tvůj, to jsem zkrátka nečekala!!! Myslela jsem na to, jaký ty máš problém s erekcí a naopak jak jemu vzorně stojí, bez náznaku, že by měl ochabnout. Vzala jsem si ho do ruky, pak na střídačku do druhé a honila mu ho. Po chvilce si strhl ručník z očí, dal si pod hlavu ruce a polštář a sledoval mě. Musela jsem mu říct, že je to pro mě vlastně všechno premiéra a že pokud bych mu přišla jako trdlo, tak přece ví, proč to tak je. Jenže on mi pouze odpověděl: „vždyť jsem na tom podobně a i kdyby to teď mělo skončit, zůstane ve mně tenhle moment napořád, sám bych nevěřil, že se mi ho ještě někdy bude dotýkat jiná žena“. Pak mi chytl ruku a povídá: „pokud toho nenecháš, tak budu každou chvíli stříkat“! Přestala jsem. Zeptal se mě: „chtěla bys ho cítit v kundičce“?... Lásko, dobu jsem se rozmýšlela, protože mi proběhly před očima všechny ty naše společné roky plné věrnosti a chvíli se mnou cloumaly výčitky. Libor to poznal a zareagoval: „vůbec to po tobě nevyžaduju, vím, že manžela miluješ a pokud se na to necítíš, já se vůbec zlobit nebudu, naopak ti rozumím, taky s tím vnitřně bojuju, ale víš, pro mě být bez sexu a žít převážně s rukou na ocasu asi není dlouhodobé řešení. Promiskuitní být nechci. Když se mi naskytla možnost přidat se k vám coby páru, přišlo mi to jako úžasná možnost uniknout do světa bezpečného sexu a přinést i někomu dalšímu potěšení. A věř, že myslím vás oba, protože manžel se mi dost vyzpovídal abych pochopil, jak je jeho touha silná a úplně mu rozumím, že tobě chce dopřát a zároveň z toho sám chce mít. Není mi to nepochopitelné. A pro mě jste obráceně do značné míry řešením mých potíží. Vím, že vám nebudu rozbíjet manželství, nehodlám se zamilovávat. Vím, že to samé mohu očekávat já od vás. Pokud bychom si vyhovovali a udrželi vše pod zámkem, zůstali diskrétní, tak tohle všechno nemusí být jen chvilková záležitost. Nejsem ten typ, který vás teď chce jen využít a zítra dělat, že vás nezná. Jste moc fajn lidi a já si moc dobře uvědomuju, že ani mně už v životě podobná příležitost potkat nemusí. Vážím si všeho, vaší důvěry a já se chci chovat stejně i vůči vám“. Na chvíli jsem si přestal honit ocas a nevěřícně se ženy zeptal: „opravdu to takhle řekl“? Ano, byl to pro mě impuls, přestala jsem pochybovat co tam s ním vlastně dělám, dala jsem mu opět letmý polibek a zeptala se ho: „kondomy máš“? S naprostou samozřejmostí sáhl do šuplíku, vyndal krabičku a říká: „tyhle tady mají erární, všiml jsem si jich, když jsem to tu chystal, ale pokud bys je nechtěla, zajdu pro ty, co jsem cestou sem kupoval v dé-emku, mám je v chodbě v kabátu“. Blázínku, nikam nechoď, nebudeme se přece zdržovat. Chvíli na to jsem mu už nasazovala na ten nádherný penis gumu a těšila se, až na něj nasednu“... V ten moment jsem si už zase zběsile honil ocas a snažil se zároveň kontrolovat, abych nevycákl předčasně, než mi manželka řekne úplně vše. Pokračovala : „Libor zůstal na zádech a já si na něj nasedla. Vždycky jsem toužila jezdit na koníčka, ale s tebou tahle poloha nikdy nebyla možná, jemu úžasně stál a já cítila, jak do mě mizí, och, byl ve mně tak hluboko, že se mi okamžitě dělalo mdlo z toho vzrušení. Nejdřív jsem se na něm projela jen tak zlehka, aby si kundička zvykla na jeho velikost, pak už jsem přirážela jak smyslů zbavená“. Tohle se už nedalo vydržet a já stříkal jak urvanej hydrant! „Lásko, ty jsi to fakt udělala“? ...dostal jsem ze sebe ještě v tom opojení. „Ano, už nejsem prostě jen tvá, dneškem to tak je a už to nezměním. Nemysli si, pořádně jsem to oplakala, když jsme došukali. Změnili jsme po chvíli polohu a když do mě zajížděl zepředu, místo abych si to užívala, tak mě to dostalo. Všechny ty roky s tebou a já tady najednou ležela pod někým stále pro mě cizím. Zacloumaly se mnou emoce a bulila jsem. Libor to pochopil a přestal do mě bušit. Začal mě utěšovat, hladil mě a byl na mě milý. Ale slzy nešly zastavit“... V ten okamžik jsem si uvědomil, že tohle je zkrátka ta druhá strany mince. Něco, s čím člověk nepočítá, neuvědomí si, jak je to všechno křehké. Přepadl mě doslova strach, aby nebyla manželka citově zraněná a začal jsem se ujišťovat: „lásko, já to chtěl a ty jsi mi jen vyhověla. Nikdy ti toto nebudu vyčítat, musel bych se sám před sebou stydět. Naopak ty jsi můj poklad, mé štěstí a má životní láska navěky! Udělala jsi dnes pro mě věc, kterou málokterá žena pro svého muže udělá a já tě nejen za to miluju!!! Nechci, aby sis to někdy vyčítala, prosím to ne, to mi věř“! Podívali jsme se jeden druhému do očí a ona mi jen tiše špitla: „já vím, taky tě miluju a tak to i zůstane“. Nabídl jsem jí, že už o tom už mluvit nemusí, že na to má nárok. Překvapila mě, dál povídá: „jenže já chci, ať víš vše. Libor se opravdu zachoval velmi citlivě, gentlemansky. Sundal si gumu a vzal si boxerky. Přikryl mě peřinou, lehl si vedle mě a řekl mi: „dost jsem se bál, aby to takhle nedopadlo, ale já se ti popravdě nedivím, samotného mě teď taky dobíhá, že jsem své ženě nevěrný“. Uvědomila jsem si, že v tom jede se mnou. Obrátilo to moji pozornost k tomu, že se vůbec nenaplnilo to, kvůli čemu jsme se dnes sešli, že očekávání bylo jiné, že jsme se vlastně chtěli mít hezky. Chtěli jsme si „jen“ vyzkoušet vzájemně sex s někým jiným. Měla jsem najednou potřebu to napravit a nabídla jsem mu, že ho alespoň dodělám rukou“... Usmál se a řekl mi: „nic takového, nemůže to být takhle nespravedlivé, buď dojdeme na vrchol oba nebo ani jeden“. Jenže já už byla stažená a necítila jsem se na to. „Nevadí, nechme to dnes být, mně se to i tak líbilo“ …utěšoval mě a zahrnoval lichotkama. Ten jeho přístup plný pochopení, mě těšil. Dala jsem mu pusu, pochválila mu jeho mužství a slíbila, že si to vynahradíme, pokud ještě někdy bude chtít“. Na to mi řekl: „a proč bych nechtěl“?!...

Cítil jsem, že se manželka v mnohém musela opravdu „překonat“. U žen asi nejde jen o samotný akt, chtíč a podobné věci, ale jde tam i o tu duševní pohodu a pocit, že neubližují… sobě, ani nikomu jinému…

Hned druhý den jsem napsal Liborovi zprávu, že vše vím. Chtěl jsem tím jen stvrdit, o čem jsme se bavili před tím, že máme s manželkou velmi otevřený vztah, zároveň plný důvěry. A na závěr jsem jen dodal: „možná že, kdekdo jiný v mé pozici by byl buď zklamaný nebo rovnou nas**ný, že to takhle dopadlo, mě to ale svým způsobem těší, protože mi to přijde mnohem víc přirozené, než kdyby to idylicky všechno klaplo na první dobrou“. Zakrátko mi přišla odpověď, že se s tím vším ztotožňuje, dívá se na to podobně a že si rozhodně chce brzo vše s mojí ženou zopakovat. Prý mu i ta chvilka co byl „v ní“ stačila, aby si byl jistý tím, že ona má kundičku jak stvořenou přesně pro jeho ocas. A odpověď uzavřel otázkou: „jinak jsi se vším v pohodě“? A kdo to zná (ty pocity, které přicházejí až když už je „po“), tak ví, v jakých rozporuplných emocích jsem mu jen stručně odpověděl: „no jasně, že jsem!“. Řeknu vám, že v životě jsem si především sám sobě tak nelhal, jako právě v tenhle daný okamžik…

[compact]

Jako fakt musím ocenit, že je tu někdo s takovým talentem, darem a především ochotou se tu s námi podělit o tak silný osobní příběh. Jak úplně nemusím dlouhé texty, tohle se mi čte vážně dobře a probouzí to ve mě fantazii možná víc, než kdejaké video. Snad nejen hlasem svým, ale i za ostatní, kdo se s mým názorem ztotožní, vážně díky a těším se na pokračování. Snad bude brzo ???

[PB346]

Veľmi pekne napísané. Úžasný príbeh.