Šmírování mojí lásky

[Switcher]

Seděl jsem na pohovce v obývacím pokoji a zíral na telefon, kde se mu stále zobrazovala jedna zpráva od Zuzky: „Dneska přijdu pozdě, jsem s kamarádkami.“

Uvěřil sem jí. A proč bych také neměl? Zuzka byla vždy upřímná a nikdy nedala důvod pochybovat. Ale dnes ve mě něco neklidně vřelo. Ten pocit, který mě celé odpoledne pronásledoval, nebyl jen o samotě nebo nudě, ale o zvláštní nejistotě.

Začal jsem přemýšlet. "Kamarádky"... Zuzka s nimi sice občas trávila čas, ale pokaždé se vrátila rozumně brzy. Tentokrát ale oznámila, že dorazí pozdě, a v její zprávě nebylo ani slovo o tom, kdy přesně to bude ani kde vlastně celou dobu bude. Něco mi říkalo, že bych měl být ostražitý, že tady něco nehraje. Položil jsem telefon na stůl a chvíli koukal do stropu.

Pak mě to napadlo – mohl bych se podívat, jestli opravdu je s kamarádkami, pod záminkou, že hledám svůj mobi. Žádná kontrola, přecejen nechtěl jsem, aby se naštvala, že jí nevěřím a sleduju jí.

Zvedl jsem se, zamířil ven a vydal se směrem k Zuzčině oblíbené restauraci, kde se s kamarádkami obvykle scházela. Cestou však moje nervozita sílila.

Když jsem dorazil na místo, rychle jsem zjistil, že tam Zuzka není. Co víc, ani jedna její kamarádka nebyla uvnitř. Myslel jsem, že jen změnily místo a tak jsem se zeptal barmana, zda tu byla skupina holek, ale řekl, že tu nikdo takový nebyl.
Nechtěl jsem jít rovnou domů a tak jsem se vydal směrem k odlehlému parčíku. Asi jsem si chtěl pročistit hlavu než dorazím domů.

Náhle jsem ji uviděl. Zuzka kráčela po parku s nějakým cizím mužem. Smála se, dotýkala se ho a prostě zjevně koketovala. Bylo jasné, že nešla s kamarádkami, ale s někým, koho mi zatajila.

Pocítil jsem šok, ale zároveň zvláštní vzrušení. Nemohl uvěřit co dělám, ale místo toho, aby na ni zavolal nebo ji konfrontoval, jen jsem je pozoroval.

Když došli k lavičce začali se vášnivě líbat a osahávat. Potom Zuzka poklekla a vylovila z kalhot chloubu obřího rozměru. Začala lačně olizovat a polykat celý nástroj a z její výrazu bylo patrné, že si celou situaci velmi užívá.

Mě ta scéna taky vzrušila, a tak jsem ve křoví uvolnil zip svého stanu a dal se do díla.

Muž držel Zuzku za vlasy a po chvíli jí odstrčil od svého údu a ohnul jí o lavičku. Zuzka nijak neprotestovala, jen naslinila ruku a prominula si rozkrok. To bylo akorát včas, jelikož muž nijak nelenil a vrazil ho velmi razantně mezi její půlky.

Zuzka zahekala překvapivě spokojeně. Následně do ní muž pomalu ale razantně přirážel. Postupem času tyto pohyby zrychlovaly a na Zuzčině tváři byl spokojený a odevzdaný výraz.
Náhle muž zavelel, že bude a opět za vlasy přitlačil Zuzku ke svému klacku a bez dalších dotazů ho nacpal Zuzce do pusy. Ta poslušně jeho výtvor spolykala a trochu se při tom zakuckala. Muž potom zavřel poklopec a ruku v ruce spolu odešli. Já si při této scéně vyhonil a tiše z místa odešel.

Několik dní poté si Pavel nemohl pomoci a opět Zuzku na záletu stopoval. Opět jí zahlédl na procházce, tentokrát se zcela jiným mužem a ženou. Všichni došli až do jednoho hotýlku, který fungoval jako milenecký azyl.

Jakmile se Zuzka vrátila domů, konfrontoval jsem ji.
„Vím o tom,“ řekl jsem klidně, zatímco ona na mě nechápavě hleděla.
„O čem mluvíš?“ snažila se usmát, ale nervozita byla jasně patrná.
„O tom, že nejsi s kamarádkami. Viděl jsem tě s těmi muži.“
Zuzka se na chvíli zastavila, její úsměv zmizel. Nakonec se posadila a povzdechla. „Takže jsi mě sledoval.“
„Ano,“ přiznal Pavel. „A.... vzrušuje mě to. Chtěl bych... chtěl bych to vidět. Chci, abys to dělala, když budu u toho.“

Zuzka byla šokovaná. „Cože? Ty chceš... abych si vodila muže domů? A ty budeš u toho?“
Pavel kývl. „Ano, ale... chci být spoutaný a budu jen sledovat. Nic víc.“
Po chvíli mlčení Zuzka souhlasila. „Dobře. Pokud je to to, co chceš.“
---
O několik dní později se plán zrealizoval. Zuzka si domů přivedla dalšího neznámého muže, zatímco Pavel byl zavřený a spoutaný ve skříni v ložnici.
Sledoval, jak do ložnice vešel se Zuzkou vysoký svalnatý muž. Tan Zuzku nesl v náručí a hodil s ní na postel. Potom si lehl na ní a začal ji líbat.
Jenže teď přišlo překvapení. Muž bez jediného slova sebral provaz co nechala moje láska ležet na nočním stolku a začal ji svazovat. Zuzka se na oko bránila, ale spoutat se nechala. Potom vzal izolepu a zalepili jí ústa.
Pak jí ten borec začal hladit a následně zajel rukou do jejího klína a začal ji jemně prstit. Zuzanka funěla jako o život a když se blížila k vrcholu tak ten chlap vytáhl oba prsty a plácl jí hrubě po její nateklé kundičce. Zuzka zanaříkala a frajer si naslinil tři prsty a začal dost razantněji pokračovat. Po chvilce už se Zuzka třásla v záchvěvu prvního orgasmu.
Za odměnu teď mohla chvilku oddychovat, jelikož se borec přesunul k její hlavě sundal izolepou a bez okolků jí ho nacpal do pusy.
Zuzka ho chvíli kouřila a potom se borec přesunul opět nad ní a začal jí pořádně šukat. Zuzka už křičela na celé kolo, ale než se stihnula opět udělat, tak borec zachraptěl, vyndal ho a pocákal jí celej klín.
Potom se zvedl, oblékl, dál jí pusu a škodolibě jí řekl, ať takhle použitá počká na svýho starýho. Nechal ji spoutanou a odešel.

Když ten blbec odešel, Zuzka se nemohla pohnout a já ne tom nebyl jinak. Zuzka začala volat o pomoc a já se chtěl pokusit nás osvobodit. Opatrně jsem otevřel skříň a začal vyhopsávat ven.

Ale jak jsem se snažil doskákat k posteli, ztratil sem rovnováhu a upadl tak nešťastně, že moje hlava skončila přímo v Zuzčině vystříkaném klínu. Oba jsme se okamžitě zarazili a já se ocitl ve velmi trapné situaci. Zuzka na mě zírala s překvapením a s obrovským smíchem. "Je to ňamka, co?“ a zasmála se.

[nickanicek]

To je úžasná povidka

[Switcher]

Po chvíli, kdy jsem se vzpamatoval z celé té trapné situace, jsem se s rozpačitým úsměvem omluvil a začal Zuzku rozvazovat. Sotva byla ta potvůrka volná, nenechala mě vstát. Strčila mě zpět na postel a s rozhodným pohledem mě tam přitiskla. Než jsem se nadal, přivázala mě k rámu postele.

„Myslíš, že si to můžeš jen tak užívat jako divák?“ usmála se škodolibě a obkročmo mi sedla na obličej. „Tak si teď pěkně užij svou část, koukej mě pořádně očistit“ poručila mi.

Poslechl jsem a začal ji jemně lízat, přesně jak chtěla. Věnoval jsem jí celou svou pozornost a po chvíli cítil, jak se trochu uvolňuje a veškeré štávy a sperma stékaly do mé pusy. Zuzka opět začala zrychleně vzdychat a když jsem ji už málem dovedl k dalšímu orgasmu odtrhla mou hlavu že svého klína. Po chvíli vstala a se zákeřným úsměvem na mě pohlédla. „Tak, a teď přijde moje chvíle,“ řekla s jiskrou v očích.

Pomalu otevřela zásuvku nočního stolku a vytáhla něco, co jsem netušil, že máme doma. Hedvábný šátek a spolu s ním obrovské černé dildo s postrojem. Nasadila si ten výraz, který jsem už dlouho neviděl – ten, ve kterém jsem vždycky poznal její smysl pro perverzní touhy.

Začala se oblékat do postroje a já s úžasem sledoval obří asi 20 cm dlouhý silikonový penis.

"Zlato to je moc, tohle nezvládnu", prosil jsem. Ale Zuzka se jen smála a začala mi nandavat šátek. Potom mi zašeptala do ucha ať se uvolním, že mě to pak nebude bolet.

"Neboj zlato, budu na tebe něžná", řekla Zuzka a přitom mi nastříkala na zadek studený lubrikant. Ucítil jsem, jak začíná vnikat špička toho obřího dilda do mého řitního otvoru, ale i když sem se snažil být uvolněný tak to bolelo. Když se snažil prosit Zuzku ať přestane tak ze mě vylezla.

Bohužel mě nezačala rozvazovat tak jak jsem čekal a do pusy mi vrazila roubík. Potom se vrátila za mě a se smíchem mi řekla. "Vím, že jsem ti slíbila, že budu něžná, ale víš co? Kecala jsem." A smála se na celé kolo.

Potom do mě vrazila dildo tak razantně, že jsem bolestí málem omdlel. Bohužel jsem byl tak dobře spoutaný, že jsem se nedokázal nijak bránit a musel jsem tak vydržet spoustu rychlých a tvrdých přírazů.

Nejtrapnější chvíle večera ovšem přišla, když mě i v této potupné chvíli přepadl pocit vzrušení a můj klacek se postavil. Zuzka se začala smát a začala mě honit. Nejdřív pomalu a potom razantněji. Netrvalo dlouho a já stříkal obrovskou dávku, která dopadla na moje břicho. Zuzka mě pochválila, vyndala mi roubík, sebrala rukou semeno a otřela mi ho o pusu. Poslušně jsem jí očistil ruku a ona se zvedla a udělala několik fotek jak ležím spoutaný v posteli s dildem v zadku a ksichtem od mrdky.

"Teď jdi spinkat hezky ty můj spoutanej ňoumo a já jdu na víno.", a odešla. Já byl sice plný vzrušení ale únava z práce po chvíli udělala své a já usnul..

[68libor]

Nádherná povídka Pokračuj

[Switcher]

Vzbudilo mě až když se Zuzka vrátila, tentokrát překvapivě se dvěma kamarádkami. Všechny tři se smály a když spatřily mě, jak ležím spoutaný s černým mackem v zadku vyprsky úplně. V pokoji bylo přítmí a tak jsem obě dámy nepoznal.

„Podívejte se na něj!“ řekla Zuzka a ukázala na mě. „Myslel si, že to bude jen takové hraní. Teď mu to vysvětlíme!“

Zatímco se Zuzka smála a komentovala mé spoutání, její kamarádky mě taky začaly zesměšňovat.

„Jak se cítíš, hrdino?“ zeptala se jedna z nich a přitom se na mě pobaveně dívala. „Nemyslíš, že bys měl být víc dominantní?“

Ten hlas mi přišel nějak povědomý.

„Jo, vypadáš jako bezbranné koťátko!“ dodala druhá a všechny tři se znovu rozesmály.

I druhý hlas mi byl povědomý.

Zuzka se k nim přidala a společně si dělaly legraci z toho, jak jsem spoutaný a bezbranný. Pak Zuzka přišla blíž a s úsměvem mi řekla: „Myslím, že jsme si našly novou hračku na večer. Co říkáte, holky?“

Kamarádky se na sebe podívaly a souhlasně přikývly. „Proč ne? Můžeme si s ním hrát, dokud neomdlí!“ zasmály se.

„Teď si promyslíme, co všechno mu můžeme provést. Měly bychom mu ukázat, kdo tu velí,“ prohlásila Zuzka s jiskrou v očích. Kamarádky přikývly a začaly si do rukou brát bičíky a rákosky, co máme v ložnici ve skříni. Ano v té skříňi, kde jsem seděl spoutaný, když se moje láska oddávala nevěře.

Zuzka se naklonila ke mně a řekla: „Nenecháme tě spát, dokud si s tebou pořádně nezaprcáme. Připrav se, do rána máme spoustu času."

Když Zuzka rosvítila v pokoji, tak jsem rozeznal její kamarádky. Bára a Jana, okamžitě jsem si vzpomněl na to, jak jsem se kdysi smál oběma dívkám ve škole. Vždycky jsem je zesměšňoval, když se snažily zapojit do diskuze nebo když měly problém u tabule. Teď jsem ležel spoutaný na posteli a cítil, jak se mi svírá žaludek, když mě posměšně pozorovaly.

Barbora i Jana se zasmály a vzaly do rukou své telefony. „Pavle, ty jsi takový úchyl! Jak se cítíš teď, když tě fotíme jako kurvu s umělákem v zadku?“ zeptala se Jana, její hlas byl plný triumfu. Začali si mě fotit a Zuzka si sedla do rohu ložnice aby mohla celou scénu co nejlépe natočit.

Zatímco Zuzka vše tiše s úsměvem natáčela, její kamarádky se začaly střídat v tom, jak si se mnou hrají, uvědomil jsem si, že tento večer bude mnohem delší, než jsem si kdy představoval.

Prekérní, jak se situace obrátila. Teď jsem byl tím, kdo byl na řadě, abych si zažil, co jsem kdysi způsoboval jim. A v jejich očích bylo jasně vidět, jak si užívají čas své pomsty.

Zuzka si nastavila telefon na stativ a snažila se najít ten správný úhel. Při tom všem jsem cítil, jak mi srdce buší a napětí v pokoji narůstá. Očekával jsem, co se bude dít dál, ale i přes nervozitu jsem v sobě cítil jakési podivné vzrušení.

Bára se usmála a řekla: „Tak, co s ním uděláme teď? Mám nápad! Co takhle nějaké zkoušky, které jsme měly na škole? To by ho mohlo potrápit!“

„To zní skvěle,“ přitakala Jana. „Ale pojďme to udělat pořádně! Musíme mu ukázat, že se nemá smát těm, kdo se snaží.“

Zuzka přikývla a s vážným výrazem se na mě podívala. „Pavle, dneska se dozvíš, co to znamená, když se někdo cítí jako oběť. Je na čase, abys to poznal z druhé strany.“

Bára vymyslela, že mi budou dávat otázky jako u tabule a když se spletu, tak dostanu od každé ránu bičem či rákoskou.

Zuzka nadšeně souhlasila, usmála se a začala první kolo úkolů, které měly za cíl připomenout mi, co jsem kdysi dámám dělal.

„Takže, Pavle, začneme s otázkami z matematiky. Uvidíme, jestli si vzpomeneš na to, co jsme se učili na základce!“

Bára se posadila vedle Zuzky a s vážnou tváří se na mě podívala. „První otázka: Kolik je 7 krát 8?“

Zpanikařil jsem. Přestože jsem věděl, že by to mělo být jednoduché, moje mysl se na chvíli zatmila. „Um… 54?“ zeptal jsem se nejistě, ale věděl jsem, že to není správně.

„Špatně! Odpověď je 56,“ řekla Bára a obě dívky se začaly smát. „Takže si zasloužíš trest.“

Zuzka se zvedla, vzala rákosku a zamířila k mému spoutanému tělu. „Pamatuješ, jak jsi nám smál za špatné odpovědi? Teď jsi na řadě, abys pocítil, jaké to je!“

Její rána mi připadala daleko horší, než jsem si myslel. I Bára mě plácla rákoskou velmi silně po zadku. Vybavil jsem si vzpomínku na to, jak jsem se smál, když jsem viděl, že ony u tabule brečí. Teď jsem byl na druhé straně.

„Teď je na řadě další otázka,“ řekla Jana s úsměvem. „Jaký je hlavní město Francie?“

To byla otázka, kterou jsem si měl zapamatovat. Vzpomněl jsem si na „Paříž“ a odpověděl. „Paříž!“

„Správně! Ale to nestačí, musíme tě trochu potrápit,“ smála se Bára a obě mi znovu daly rákoskou, i když jsem tentokrát odpověděl správně.

„Nyní k českému jazyku!“ začala Jana. „Jaký je tvar slovesa „jít“ v první osobě, jednotném čísle?“

Zaváhal jsem. Měl jsem na jazyku „jdu“, ale nervozita mě přiměla říct: „Jest…“

„Špatně!“ vykřikla Jana s nadšením. „Správná odpověď je „jdu“. Rákoska tě nemine!“

Tentokrát se smíchem vyrazila razantně rákosku proti mým stehnům. S každou ranou se mi svíral zadek, ale zároveň jsem cítil, jak ze mě postupně spadá tlak. Nakonec, když jsem se marně snažil vzpomenout na další úkoly, začal jsem se cítit zcela bezmocný.

„Tak, a teď něco z dějepisu,“ prohlásila Zuzka. „Kdo byl prvním českým králem?“

Znova jsem se snažil vzpomenout, ale odpověď mi utekla. „Um… nevím?“

„Ale no tak, Pavle! To snad víš! Odpověď je Přemysl Otakar I.!“ křičela Jana a rozesmála se, když jsem se jen marně snažil přijít na to, co říká.

Zuzka se na mě usmála a podívala se na kamarádky. „Trest!“

Další rány rákoskou byly ještě bolestivější, ale také jsem cítil, jak mi stoupá krev do poklopce. Když jsem zjistil, že mi po tvářích začaly stékat slzy, začal jsem se stydět.

„Neplač, Pavle! To je jen hra!“ zasmála se Bára. „Všichni jsme to dělali, když jsme byli menší. Jen se podívej na nás, jak se nám to líbí!“ a všechny se mi smály.

Všechno, co se událo, mi připadalo absurdní. Přesto jsem se nemohl ubránit pocitu smíšených emocí, když jsem slyšel, jak se dívky smíchem vychutnávají svou „pomstu“.

„Tak co, Pavle? Jak se cítíš?“ zeptala se Zuzka, když si mě přeměřila pohledem.

„Cítím se… krásně,“ přiznal jsem, když jsem si uvědomil, že jsem nakonec možná dostal lekci, kterou jsem potřeboval.

„To je správně! Dnes večer se naučíš, jaké to je být na druhé straně! A neboj se, budeme si tu s tebou hrát až do rána!“ prohlásila Zuzka s šibalským úsměvem.

Bára se zamyslela a pak se s úsměvem obrátila na Janu. „Pamatuješ si, jak se nám smál, když jsme se snažily něco říct? Teď se budeme smát my, nastal náš čas!“ a vrátila mi roubík do pusy.

Jana se smála a přikývla. „Přesně tak! Je načase to hajzlovi vráit!" a uchopila dildo a začala s ním rejdit v mojem zadku. Jana si lehla na mě a připoutala si popruh od dilda.

Plivla mi do obličeje a se smíchem mi poručila "drž ty kurvo" a začala mě ojíždět. Bára se Zuzkou jí začly povzbuzovat a Jana začala přirážet hruběji a rychleji. Mě se krev přelila do péra a dámy se začali smát jaká jsem nadržená čubka. To mě bohužel vzrušilo ještě více a poslal jsem další dávku semene na svoje břicho.

Bára dostala nápad, že si teď se mnou zaprcá ona a dildo potře mojím semenem. Jana si sundala postroj a vyndala ze mě dildo. Vyměnila si pozici s Bárou a ta udělala přesně to co řekla.

Dildo bylo teplé od mého semene a Bára hned od počátku začala rychlým a razantním mrdáním. Brečel jsem a kroutil se jak to jen šlo, ale nebylo to nic platné. Pouta nijak nepovolili a já musel vydržet dokud se Barča neunaví. K mojí smůle měla Bára skvělou kondici a vydržela mě takto mrdat více jak hodinu.

Zuzka s Janou to celé točily a fotily a když se mnou Bára skončila dala mi Zuzka něco napít a já ihned usnul.

[nickanicek]

Bude pokračování?

[Switcher]

Probudil jsem se s bolestí v celém těle. Každý můj sval byl napjatý a nejvíc mě bolela prdel. Jako by si se mnou někdo celou noc nelítostně pohrával. Pomalu jsem otevřel oči a rozhlédl se po pokoji. Všude kolem panovalo ticho, a já jsem si uvědomil, že Zuzka asi odešla na nákup.

Zatímco jsem se snažil zbavit únavy, uslyšel jsem náhlé klepání na dveře. S námahou jsem se zvedl a pomalu došel k nim. Když jsem otevřel, zjistil jsem, že tam nikdo nestál, ale na zemi ležel dopis. Zvedl jsem ho a rychle otevřel.

Dopis byl psaný ručně a jako odesílatel bylo uvedeno „Klub nadržených tyranů“. Srdce mi začalo rychle bít, když jsem si ho vzal dovnitř a posadil se na postel. Přečetl jsem si instrukce, které jasně definovaly pravidla členství v klubu.

Bylo tam napsáno, že každý člen jednou týdně obdrží úkol který se posílá na e-mail, a pokud člen selže s úkolem třikrát v jednom měsíci, jeho videa budou zveřejněna na stránkách Pornhub. Dále byl v dopise odkaz na webové stránky klubu a přístupový kód.

Zapnul jsem notebook a našel stránky klubu. Po zadání kódu se spustilo video a mě se zatajil dech. Na záznamu byla nahrána celá minulá noc. Projel jsem průběžně video a narazil na pasáž, kdy já už spal a Zuzka si s Janou a Bárou vlezly vedle mě na postel a společně se tam lízaly a honily si frndy.

Zatímco jsem se snažil zpracovat co vidím se Zuzka vrátila domů. Její úsměv se na chvíli rozjasnil, když mě spatřila.

„Pavle, jak se cítíš?“ zeptala se.

„Bolí mě celé tělo... a hlavně prdel,“ řekl jsem s ironickým úsměvem, abych odlehčil napětí.

Zuzka se usmála a zvědavě se podívala na notebook, který jsem měl stále zapnutý. Na obrazovce běželo video z osudné noci. Její výraz se rychle změnil z údivu na šok.

„Co to je?“ zeptala se, hlas jí zněl jako šepot.

„To je video z noci, kdy jsem usnul. Podívej se, co se dělo, když jsem spal“ řekl jsem škodolibě.

Zuzka si video prohlédla, a když uviděla pasáž, kde s ní Bára a Jana mrdají, sklopila oči a zrudla. Moje mysl způsobila mohutnou erekci, Zuzka si toho všimla, sklopila oči ještě víc a její červenání zesílilo.

„Promiň,“ zašeptala, zatímco já jsem cítil, jak mě fascinují jejich chvíle. Tehdy jsem začal uvažovat o tom, že členkami klubu mohly být právě Bára nebo Jana.

Následující dva dny byly naplněny napětím. Oba jsme se snažili vyhnout tomu, co se stalo, ale myšlenky na video a dopis nám nedaly spát. Byli jsme ve stavu nejistoty a strachu, co přijde dál.

Až konečně přišla SMS. Na displeji se objevila zpráva, abych si na stránkách klubu vyzvedl první úkol. Moje srdce bušilo, když jsem Zuzku zavolal, abychom se na to podívali společně.

Když jsme se přihlásili, přečetli jsme si první úkol od klubu: „Najděte oběť a udělejte z ní dalšího člena Klubu nadržených tyranů. Do týdne nahrát video na server klubu.“

Srdce mi bušilo. Teď jsme měli za úkol najít někoho, kdo by se stal součástí této šílené hry. Zuzka se na mě podívala s odhodláním. „Musíme to udělat, Pavle. Nechci, aby nás to zničilo,“ řekla.

„Myslím, že bychom mohli zkusit Terezu,“ navrhl jsem s úsměvem. Zuzka se na mě podívala s překvapením.

„Moji sestru? To nemyslíš vážně!“

„Ale proč ne? Je namyšlená, nikdo ji nemá rád, a ty sama mi říkala, že tě šíleně vytáčí,“ odvětil jsem.

Zuzka na chvíli ztichla a její obličej se zamyslel. „No, máš pravdu, ale… je to moje sestra, Pavle!“

„A co? To, co děláme, není osobní. Je to prostě úkol. A kromě toho, když se nám to podaří, konečně se naučí, co to znamená být pokorná,“ řekl jsem.

Zuzka se zamyslela, pak kývnula hlavou. „Fajn, ale musíme to udělat opatrně. Nechci, aby se to obrátilo proti nám.“

„Samozřejmě. Uděláme to s rozumem. Ale Tereza by mohla být skvělá oběť pro náš plán,“ uzavřel jsem.

Zuzka se zhluboka nadechla a vzala telefon do ruky. „Jdu jí zavolat,“ řekla rozhodně a vytočila Terezino číslo. Po chvíli se ozval známý hlas.

„Ahoj, Zuzko. Co potřebuješ?“ zeptala se Tereza, její tón byl odtažitý, jako obvykle.

„Ahoj, Terezo! Nechceš se k nám zítra večer stavit na večeři? Měla bych něco dobrého na talíři a... mohli bychom si popovídat,“ navrhla Zuzka, snažíc se znít co nejvíc přátelsky.

„Hmm, nevím... už jsem něco naplánovala,“ odpověděla Tereza, ale Zuzka ji přerušila.

„Moc tě prosím, nemohla bys to zrušit? Máme s Pavlem nové plány a myslím, že by tě to mohlo zajímat. Navíc, je to už nějaký čas, co jsme se viděli,“ pokusila se Zuzka přimět Terezu k návštěvě.

Na druhém konci nastalo ticho. Zuzka si nervózně prohrábla vlasy a čekala.

„Tak dobře, Zuzko. Pokud máš něco speciálního na večeři, tak ráda přijdu. V kolik?“

„O sedmé,“ řekla Zuzka a na jejím obličeji se objevil úsměv. „Těším se na tebe!“

„Jo, já taky,“ odvětila nedůvěryhodně Tereza a zavěsila. Zuzka se otočila ke mně a rozzářila se. „Máme ji!“

„Super! Teď jen musíme vymyslet jak na ní“ odpověděl jsem s nádechem nervozity. Zuzka se zasmála a zavelela: „Tak pojď, musíme to připravit!“

Jakmile jsme se dalšího dne začali chystat večer, Zuzka měla v očích šibalský jiskření. „Myslím, že bychom si večer mohli zajistit úspěch“ řekla, zatímco si v hlavě začala pohrávat s různými scénáři.

Když jsme se pustili do vaření, Zuzka otevřela zásuvku a vytáhla malou krabičku. „Tady to je,“ řekla, když mi ukázala Viagru a rohypnol. „Myslím, že by se mohlo hodit.“

„To je trochu extrémní, nemyslíš?“ zeptal jsem se vyděšeně, ale zároveň jsem cítil vzrušení z toho, co plánovala.

„Nedělej si starosti, použijeme to opatrně. Jen ji trošku uvolníme, aby byla ochotná se bavit... a potom uvidíme, co se stane,“ usmála se Zuzka.

„Fajn, ale musíme být opatrní.“ řekl jsem, zatímco jsem se zamyslel nad tím, jaké by to mohlo mít následky.

„Neboj, mám plán.“ dodala Zuzka s úsměvem, který mi dodal odvahu.

Večer se blížil a nervozita stoupala. Byli jsme na pokraji nového dobrodružství, ale zároveň jsme si byli vědomi, jak snadno se všechno může zvrtnout. Když Tereza dorazila, už jsme byli připraveni ji nasměrovat ji do naší hry.

Když Tereza dorazila, bylo mi jasné, že večer bude napjatý. Její výraz byl odtažitý, a zatímco jsme ji s Zuzkou vítali, Tereza se zdála být neochotná zapojit se do našeho pokecu. Zuzka se usmála, ale já jsem cítil, jak se v místnosti hromadí nervozita.

„Tak co, Terezo? Co nového?“ zeptala se Zuzka, když jsme se usadili ke stolu s večeří.

„Nic moc, práce,... to znáte,“ odpověděla Tereza s pokrčením ramen. Vzala si sklenku vína a hned si ji nalila plnou, jako by potřebovala něco, co by ji uvolnilo.

Večeře probíhala v tichu, jen občas jsme prohodili pár frází. Tereza byla stále uzavřená, ale já jsem věděl, že jen potřebuje trochu času, aby se uvolnila.

Po dvou sklenkách vína se však atmosféra začala měnit. Tereza se usmála, když jsme si povídali o vzpomínkách na dětství, a najednou jsem měl pocit, že se otvírá. Začala se smát a její odtažitost se zdála pomalu mizet.

„Víš, Pavle, já...,“ začala, ale v tu chvíli se zarazila a zaměřila se na své sklenice. „Ale to je jedno.“

„Ne, povídej! Chceme vědět, co tě trápí,“ pobídla ji Zuzka, a Tereza se sarkastický usmála.

„No, jen jsem si vzpomněla, jak jsem jednou při masturbaci myslela na Pavla, když jste spolu začínali“ řekla s úsměvem, ale v jejím hlase byla stále slyšet jakási melancholie.

Jak jsme pokračovali v pití vína, Tereza začala sundávat svetr. „Je mi trochu horko,“ řekla, a já jsem se cítil trochu rozpačitě, když jsem si uvědomil, že pod svetrem měla jen tenké tričko.

Večer ubíhal a Tereza se zdála být uvolněnější, ale jak víno působilo, její oči se pomalu zavíraly. Zuzka si jí všimla a s úsměvem dodala: „Terezo, nezapomeň, že máš ještě spoustu vína, než půjdeš domů.“

„Jo, jo, jen si chci na chvilku zdřímnout,“ odpověděla Tereza, když si opřela hlavu o opěradlo. Vypadala, že každou chvíli usne.

Zuzka se na mě podívala, a já jsem si uvědomil, že jsme na pokraji rozhodujícího okamžiku. „Myslím, že bychom ji měli nechat, ať si na chvilku odpočine. Je unavená,“ řekl jsem a Zuzka na mě spiklenecky mrknula.

„Možná bychom jí měli pomoct relaxovat ještě víc,“ zašeptala Zuzka a zatímco jsem se snažil přemýšlet, co tím přesně myslela, podala mi svůj oblíbený vibrátor. Srdce mi začalo bušit, ale nedokázal jsem se rozhodnout, jestli jsem na to připravený.

Tereza nakonec skutečně tvrdě usnula a její hlava se pomalu skláněla, jak víno udělalo svou práci. Atmosféra v místnosti byla stále více napjatá a já jsem cítil, že jsme se dostali do chvíle, odkud není návratu. Zuzka se usmála a já jsem se v duchu modlil, aby všechno proběhlo hladce.

[Switcher]

Jakmile Tereza konečně usnula, Zuzka se na mě otočila a tiše kývla. „Je čas,“ zašeptala. Z obou stran jsme vytáhli připravené škrabošky a nasadili si je, každý s mírným úsměvem. Atmosféra v místnosti se naplnila napětím a očekáváním.

Vzal jsem kameru, kterou Zuzka nachystala, a zapnul ji tak, aby vše zachytila. Tereza spala klidně, netušíc, co se kolem ní děje.

Potichu jsme ji opatrně přenesli na postel a položili ji tak, aby ležela pohodlně. Když byla na místě, Zuzka k ní přistoupila a začala ji jemně přivazovat, dbajíc na každý detail, aby bylo vše správně a bezpečně upevněné.

Tereza se během toho lehce pohnula, ale zůstala spát. Jakmile bylo vše připraveno, s klidem jsme čekali, až se začne probouzet. Po chvíli se Tereza pomalu probrala, oči rozšířené překvapením, když nás spatřila ve škraboškách, připravené a klidné.

„Co to znamená? Proč jste mi to udělali?“ vyhrkla zmateně a pokusila se pohnout, ale uvědomila si, že je pevně přivázaná.

Zuzka se na ni chladně podívala a s klidem odpověděla: „Kvůli tomu, jak ses ke mně celý život chovala. Zacházela jsi se mnou jako se služkou a nutila mě dělat věci proti mé vůli.“

Tereza ztuhla a v jejím výrazu se mísily vztek i strach. „To nemyslíš vážně...“ špitla, zatímco jí došlo, že tentokrát nemá nad situací kontrolu.

Zuzka se zlomyslně usmála a dodala: „A ještě ti něco povím, dnes večer jsem Pavlovi přimíchala do pití viagru, ale rozbolela mě hlava.“ Pak vzala roubík a se smíchem ho Tereze nasadila.

Tereza se pokusila vykřiknout, ale její slova pod roubíkem zanikla. Bezmocně se podívala na nás oba, zatímco Zuzka nadzvednuta deku a strhnula Terezce kalhotky.


Její oči se střídavě upírají na tebe, stojícího vedle ní se skleničkou v ruce, a na Zuzku, její sestru, která sedí v rohu místnosti s výrazem, ve kterém se mísí pobavení a naštvanost. Pokouší se vyprostit z provazů a zmítá sebou a snaží se křičet, ale její snaha je marná a po několika minutách se uklidnila.

Když byla Terezka poslušná, sundal sem jí roubík. "Tak si posluš ty ubožáku, nějak těch pár sekund vydržím," pronesla sebejistě. Alespoň poznáš, že narozdíl od tvojí rašple umím pořádně šukat!"

Zuzka se v křesle pobaveně zasměje a nakloní se blíže. "No, Terezko," říká s posměšným úsměvem. "Nejspíš tě já nebudu soudit, zda si lepší, ale po dnešní noci budeš určitě ta širší."

S těmito slovy se Zuzka lehce natáhne k nočnímu stolku a vytáhne obrovské černé dildo, které drží v ruce s pobaveným úsměvem. Terezka se na ni podívá a z očí jí začnou téct slzy. Kdybych ji neznal a nevěděl jaká je to kráva, tak by mi jí bylo snad i líto.

Zuzka se na Terezku podívá s úšklebkem a prohodí: "Až budeme ráno hotoví s tímhle natáčením pornofilmu, musíme se ještě pobavit o tom, jak jsi mě okradla o dědictví."

Poté si Zuzka vezme dildo do ruky a s pobaveným úsměvem se otočí ke mě. "Teď to bude zábava," říká s jiskrou v očích. Vzal sem si dildo od Zuzky a přistoupil k Terezce. Ironicky jsem se usmál a pronesl: "Klapka mučení hloupé namyšlené šlapky poprvé," a začali jsme se smát.

Zuzka se k ní nakloní a s posměškem dodává: "Tohle bude teprve začátek. Po dnešní noci se budeme muset dohodnout, jak to vlastně s tím dědictvím bude, holčičko."

Zasunul jsem špičku dilda na stěnu její kundy a zatlačil. Byla sevřená strachem a zcela suchá. Chtěl jsem jí namazat lubrikantem, ale Zuzanka mi to zakázala s tím, že si to ta čubka nezaslouží. Terezka skučela bolestí, ale roubík zvládl utlumit její nářek a dildo pomalu postupovalo vpřed.

Když jsem byl dostatečně hluboko, začal jsem pohybovat tam a zpět a cítil jsem, jak odpor Terezčiny pičky slábne. Nyní jsem zasouval uměláka stále hlouběji, na což reagovala Terezka stále hlasitějším vzdecháním a její tvář už nevyzařovala vztek, ale spíše odevzdání.

Terezčina prcina byla asi zvyklá na větší nástroje jelikož se takhle nechala bez problému dělat tak dlouho až mě začala bolet ruka. Zuzka si toho všimla, rázně mě od dilda odstrčila a pokračovala s daleko větší intenzitou.

Tereza stále vzdychala, ale orgasmus u ní stále nepřicházel. Rozhodl jsem se šlápnout na plyn a zabořil jsem hlavu do jejího klína. Lízal jsem jí poštěvák a snažil se srovnat rytmus s dildem. Tomu už se nedokázala Terezka bránit a přišel na ní první orgasmus. Kdybych předtím věděl jak krásně stříká při orgasmu, tak bych se jí pokusil svést už dávno.