Nevěra

[Mispulin]

Na téma nevěry bylo napsáno asi již miliony článků, ale každá nevěra je trochu jiná, a tak jsem se rozhodl sepsat můj příběh. Je ještě dosti čerství, a tak i konec je zatím otevřený. Možná to bude poučný příběh pro některé budoucí účastníky podobných příběhů ať již z jedná strany barikády tak z té druhé. Než se dostanu k popisu, co se vlastně stalo a jaké důsledky to na nás zanechává, tak je třeba představit čas před. Každá nevěra se totiž dělí na čas před a čas po. Nevěrou, a nezáleží na tom jak se s ni vypořádáte, se vše mění.
S manželkou, budu ji říkat Radka, jsme se poznali již v našich 17 letech na diskotéce v našem městě – nyní nám je oběma 42. Jakmile jsem si ji všiml, věděl jsem, že tato holka je ta pravá. Byla zde náhodou s kamarádkou – je z jiného města.
Začali jsme spolu chodit. Já byl její první opravdová láska a ona moje. Objevovali jsme spolu taje lásky a milování a vše pokračovalo i přes výšku. Žádné hádky, žádné krize. Následně přišli děti (máme dva kluky 8 a 15) a přestěhovali jsme se za prací ze Severních Čech do baráku za Prahou.
Mám výhodu, že si slušně vydělávám, a tak Radka mohla zůstat doma a starat se o děti. Ne není tomu tak, že já bych byl celé dny v práci a Radka sama doma. Já žiju jen pro rodinu a na druhém místě je sport a Radka má spoustu kamarádek, spoustu zálib (sport, kultura…). Měli jsme ideální vztah, který nám záviděli všichni naši kamarádi. Řídíme se dvěma základními pravidly:
1) Nedělej druhému co nechceš, aby on dělal tobě
2) Co můžu já můžeš i ty
Tedy jen lehké vysvětlení - když já mohu jít občas s kluky na pivo tak ty můžeš chodit s holkami na koncert, diskotéku.., když já mohu jet s kulky na lyže do Alp tak ty můžeš jet s holkami na víkendový wellness atd… Já se vždycky těším domu z práce, každý den společné kafíčko, přes den si napíšeme spoustu milostných smsek, skvělý sex, občas večere, návštěva music klubu, lyžovaní, běhaní a samozřejmě hraní si s dětmi. Prostě i po 24 letech se k sobě chováme jak zamilovaný puberťáci.
A teď co se tedy vlastně stalo:
Radka jela s kamarádkou Janou na chatu na Šumavu kterou vlastní Janina sestra. Nic neobvyklého, já se staral o děti doma a s Radkou jsme si psali. Přijela v neděli - milovali jsme se a poté šla spát, protože za dva dny toho s holkami moc nenaspaly. Druhý den probíhal jako každý jiný. Večer Radku bolela hlava a tak si šla asi o hodinu dřív lehnout.
Když jsem přišel o půlnoci do postele ležel na mé dece její mobil. Na zamčené obrazovce byl Messenger vzkaz od nějakého Tomáše „Hrozně moc mi chybíš. Chtěl bych zase ležet vedle tebe. “Polil mě studený pot, tep vylétl na 200, sevřel se žaludek. Byl to pro mě šok. Co se děje? Vzal jsem si mobil a přepnul se do celé konverzace – začínala nedělí a bylo tam snad 100 zpráv. Začal jsem je číst, ale abych se přiznal již si vůbec nepamatuji obsah - hlava nepřemýšlela, zrak se mi rozostřil a nešlo pokračovat. Ale bylo jasné, že spolu spali. Vzbudil jsem Radku a zeptal se „Co to má znamenat?“ Byla hodně překvapená a jediné, co snad jen řekla: „To tak není, musím ti to vysvětlit“. Klasická věta v těchto situacích. Já ji řekl: "Mě je ale vše jasné, vy ste spolu chrápali zatím co já se tu staral o děti!!!" Víc jsem nemohl – byl jsem úplně mimo ve stavu jako kdybych měl mít infarkt. Sebral jsem se a vyběhl na ulici, že se musím jít projít. Vyběhla za mnou, ale odbyl jsem ji, že nyní musím být sám, abych neudělal něco čeho bych následně litoval. Hodinu jsem na studeném vzduchu rozdýchával nastalou situaci a snažil se alespoň trochu uklidnit. Moc to nešlo a hlava byla stále jako by mimo. Po návratu Radka seděla zkroušeně v obýváku. Zeptal jsem se: "Co to znamená a co vlastně teď chceš?!" Řekla: "To neznamená vůbec nic! To byla chyba, kterou jsem si teď uvědomila a na našem vztahu to vůbec nic nemění, já tě pořád miluju a chci být pouze s tebou". Já ale moc neposlouchal, řekl jsem jí něco ve smyslu: "To sis měla rozmyslet, než sis šla užívat do postele s ním!" (Jinak vřele doporučuju opravdu na 1 až 2 hodiny zmizet - stejně v tento čas nejste schopni žádné rozumné reakce. Toto všechno se stalo přesně před měsícem. Spal jsem u dětí v pokoji a druhý den jel hned ráno do práce – v průběhu dne jsem dostal tuto zprávu od Radky
„Udělala jsem hroznou chybu, něco tak příšerného, vím to, chápu i to, že je ti momentálně ze mě na??? to i mě, moc mě to mrzí, protože nic jsem měnit nechtěla, ale během chvilky se nám změnilo vše. miluju tě, jsi celý můj svět a o to víc bolí. Vše jsem nám kvůli chvilce nějakého vzplanutí zničila, nic jsem za tím do budoucna nehledala, byla to chyba, že jsem využila příležitosti zkusit jednou za život něco s někým jiným a ani nevím proč vlastně, ale v životě se občas udělá nějaká ta chyba a teď vím, že to byla ta největší, ale bohužel čas vrátit nejde a i s chybami se člověk musí občas naučit žít, i když způsobily velkou bolest a teď záleží, jestli když jsi byl mnou tak zraněný a zklamala jsem tě, jestli budeš tak silný a odpustíš mi. Mít jediný přání, tak bych to chtěla vše vrátit a mít tebe zpátky, takového jako předtím, toho pro mě nejúžasnějšího. Kdyby tak šlo zapomenout a mít to stejně krásný jako do teď, nevím, zda to budeš chtít ty, jestli to cítíš stejně, že tomu dáme šanci, nebo, že se budeš chtít odrazit někam jinam a dál, bude to pro mě trest sice tak strašný, ale asi to pochopím, zasloužím si to a bude to tvá volba, kterou musím v téhle chvíli respektovat“.
Jakýkoli kontakt s Tomášem ihned přerušila.
Celý večer jsme se to snažili probírat – ale já jsem se nemohl na nic soustředit, hlavou mi létaly tisíce myšlenek – Proč? Jak se to stalo? Jak to spolu dělali? Co všechno spolu dělali? Spali spolu až do rána? Miluje ho? Je lepší než já? Líbil se ji víc než já? A co bude do budoucna – rozvod? A spousta jiných. Osobně mě pomohl až další den, kdy jsem se rozhodl napsat ji také zprávu – když píšete tak musíte svoje myšlenky zpomalit a řadit je pěkně jednu za druhou – kdy se vám nějaká nelíbí tak ji prostě vypustíte. Napsal jsem toto
„Vím, že jsem, co se partnerských vztahů týká, vzor slon. Usiloval jsem pouze o jednu ženu a když se mi ji podařilo získat tak jsem kolem ní postavil svůj život a žil ho jen pro ni. Štěstí je jako krásný dům postavený z malých cihliček, které se skládají jedna vedle druhé jde to pomalu je to pracné, ale výsledek stojí za to. Obětoval jsem tomu vše a vůbec nelitoval. Za to vše jsem chtěl jen lásku a věrnost. Pak někdo ale přijde, a do toho domu štěstí kopne. Za sekundu se vše zboří. Prostě domy štěstí se zdají jako silné stavby, ale není tomu tak - zbořit se dají mnohem rychleji než postavit. Zmar, prázdnota, naštvanost, smutek, otázky bez odpovědi, najednou je cesta bez cíle. Když si tak uvědomím tak si o tom nemám ani s kým popovídat, a tak jsem na to všechno sám. Stojím před zbořeným domem a přemýšlím co teď. Jak ten dům zase postavit. Snažím se vše pochopit, ale ono v životě se vše pochopit nedá, ale to ten mozek neví… Sloni to mají těžký… Asi hledají něco co prostě neexistuje…“.
Vyměnili jsme si pár podobných zpráv jako je tato moje a ta Radky z minulého den. Večer mi Radka stručně popsala, co se stalo – byly s holkama v restauraci, popíjeli, byl tam i ten Tomáš a začal se jí dvořit, 30let atletická postava. Večer šli k němu na pokoj a vyspali se spolu, pak odešla. Prý to vůbec nic pro ni neznamená – pouze síla okamžiku, byla polichocena tím, že se o ni zajímá tak hezký mladý kluk a podlehla touze jednou něco zkusit. Rozumně jsem uvažoval a musel jsem si v duchu přiznat, že kdyby se mě stalo něco podobného tak asi také podlehnu. V následující dny jsme si začali k sobě pomalu hledat zase cestičku. Ano stále jsem nemohl spát (tak 3 hodiny za noc), břicho mě bolelo, hlava třeštila a stále v ní lítali ty otázky. Nesnesitelné…. Ale toto vysvětlení jsem uznal.
Bohužel před týdnem jsem se dozvěděl pravdivou verzi příběhu. Poznali se na diskotéce, kam šli s holkami v pátek večer. Z diskotéky Radka jela k němu na chatu a zde strávila sobotu a i neděli. A to již je mnohem těžší překousnout – již to není pouze „zblbnutí“ na jeden okamžik. Ale docela dlouhá doba, kdy nemyslela na mě, na děti na rodinu na to co to způsobí. Bylo ji vše jedno. Dokonce mi od něj z postele psala zprávy, jak se už těší na mě… I když vím že tu první verzi vymyslela jako milosrdnou lež, tak i milosrdná lež je pouze lží a my si do té doby nikdy nelhali. Ve svém stavu jsem se vrátil na úplný začátek a opět začal uvažovat co teď – lze to vůbec ještě nějak slepit, obnovit důvěru? Nebude se to opakovat? Jak jen mohla na mě nemyslet? Nemyslet na to co svým jednáním způsobí? Opět nemohu spát, nemohu jíst. Nejhorší chvíle jsou, když jsem sám. Hlava se nezastaví a stále klade otázky na které není nebo nezná odpověď. Vnitřně je to nesnesitelné. I když se stále milujeme je vůbec možné toto někdy překonat – najít ztracenou důvěru v Radku a zbavit se myšlenek v hlavě? Když to udělala jednou udělá to i podruhé? A co naše hranice dovoleného ve vztahu – ty jsou zničeny. Co mám dělat já – odpustit a snažit se žít, udělat ji to samé co mi udělala ona, rozejít se s ní, protože se stejně těch myšlenek nikdy nezbavím? No řekli jsme si, že to spolu ještě zkusíme, že mi pomůže ty moje stavy překonat, že na to budeme dva. Od té doby prožíváme druhé líbánky - Radka se opravdu snaží věnovat mi veškerou pozornost, ale myšlenky z hlavy zatím nezmizely, pochybnosti trvají, představy co se dělo jsou nesnesitelné. Spím max 4 hodiny… Uvidíme jak to bude dál…..
A proč to píši – asi pro sebe, abych si urovnal myšlenky, také proto - že se nemám komu svěřit, a taky trochu jako odstrašující příklad jak si dva lidi, kteří se milují mohou zkazit kvůli jednomu neuváženému kroku život (nebo alespoň část života). Pokud milujete svého partnera a nechcete se s ním rozejít tak se do žádné nevěry nepouštějte. Způsobíte mu tím spoustu bolesti. Horečka se vyléčí za týden, zlomená ruka za měsíc, ale zraněná duše ta se podle mě léčí měsíce až roky a může zanechat trvalé následky. A za to těch pár hodin „užití si“ prostě nestojí.
Nedalo mi to a přiměl jsem Radku, že dáme děti k prarodičům a spolu tam na tu chatu toho Tomáše zajedeme a vyříkáme si to všichni. Po cestě jsme toho spolu moc nenamluvili. Navigovala mě. Když jsme kolem poledního přijeli k té chatě, bylo tam jeho auto. Jen jsme vylezli z auta, otevřely se dveře chaty a v nich byl nějaký chlap, tak asi v našem věku.
"To není on", řekla Radka a hned spustila: "Dobrý den, je tu Tomáš?"
„Tomáš...? Toho tady nenajdete, paninko. Minulej týden nastoupil výkon trestu do Minkovic.... Měl odklad, víte, ale dál dělal vloupačky, tak ho lízli dřív a odsedí si pár roků navíc. Už seděl desetkrát, pojedenáctý mě to nepoloží, říkal. Sem už se nevrátí“, vysvětlil dotyčný.
Radka jen lapala po dechu a snažila se neomdlet.
„A tohle… tady… je… vaše?“
„Jo. Tomáš je muj bratranec a byl tu v nájmu. Teď je to plný krámů, co kde nakradl. Něco spálím, něco prodám. Na šukáníčkoale nejste jediná, co si sem tahal, milostivá, he, he… Prej ste mu hezky krátily čas do trestu. To víte, tam si pár let nevrzne…“ zakřenil se chlap.

Radka v pláči utekla zpět do auta. Neposmíval jsem se jí, neříkal, jak je blbá a že tady to má...

Vrcholem bylo, když jsem za dva dny po té našel v odpadkovém koši její pozitivní těhotenský test. Ona tvrdí, že to dítě je moje a já mám zase podezření, že toho recidivisty. Až se to narodí, udělám si tajně porovnávací test DNA a jestli otec nebudu, rozvedu se s ní a otcovství s klidným srdcem soudně popřu!

[Kanda-JT]

Zdar. Díky za příběh. Jaký je vůbec Tvůj význam na kandaulistech?

[Aila]

Asi ses potřeboval jen vykecat,že? Sice to sem nepatří, ale chápu to. Drž se.

[wuua]

To ale neni jeho zpoved ale povidka na nejaky tema

[KarelK1968]

24 let spolu a musel hlidat děti. No nic.

[vaskees]

Já to měl docela podobne, takže chapu. Jen s tím rozdílem, ze přes všechny ty negativní vjemy se mi postavilo pero a musel jsem si ho vyhonit. Nasledne mi bylo taky mizerne, ale v hlavě zůstal cervicek představy jak suka s jiným a tím se odstartoval můj kanda život, kdy vlastně potřebuji nevernou Partnerku. Tedy v překladu zamilovanou (do mě) Devku (pro jiné).

[Mispulin]

Karel1968: Však píši, že je jim oběma 42. Takže mínus 24 je 18 ne? Proč by spolu nechodili od 18? A děti dnes mívají ženy často i hluboko po třicítce , tak o co jde? Mám kamaráda co se svou ženou chodil od základky od 14 a jsou spolu do dnes!

[Milkas]

Je to zamíchány příběh z emimina s jednou povídkou.

[Bobo33]

Pěkné má to atmosféru i erotické napětí