Nájem - Díl 17: Nákupy

[Inkvizitor]

Díl 17: Nákupy

Středa přišla rychle a Aneta celý den cítila v břiše jakési tiché, nervózní očekávání. Od sobotní večeře, kdy Tomáš řekl, že ji vyzvedne a odveze na nákupy, se v její hlavě pořád honily myšlenky. Věděla, že to není jen obyčejný výlet do Prahy. Věděla, že Tomáš to dělá kvůli firmě, kvůli tomu důležitému klientovi, kterého je potřeba udržet. Ale zároveň v ní bylo i něco jiného – jakési vzrušení z toho, že ji někdo bere takhle vážně, že pro ni chce utratit peníze, že chce, aby vypadala dokonale. Celé odpoledne se převlékala několikrát, až se nakonec rozhodla pro něco jednoduchého a pohodlného: bílé tričko Adidas s malým logem na prsou, světlé džíny, které jí hezky seděly na bocích a zdůrazňovaly její atletickou postavu, a bílé tenisky. Pod tím měla fialové spodní prádlo od Body-line – krajkovou podprsenku a tanga, které jí seděly přesně tak, jak měly. Měkké, příjemné, nic přehnaného.

V půl páté se postavila před zrcadlo v předsíni, upravila si vlasy a podívala se na hodinky. Přesně v sedmnáct třicet uslyšela venku nízký, hluboký zvuk motoru – ne ten běžný zvuk aut z paneláku, ale něco mnohem luxusnějšího, tiššího a zároveň impozantnějšího. Přistoupila k oknu a uviděla ho: černý Mercedes-Maybach S 680, lesklý jako zrcadlo, s dlouhou kapotou a tónovanými okny. Auto zastavilo přímo před vchodem a okamžitě vzbudilo pozornost. Skupinka mladíků, kteří stáli u lavičky, se otočila jako na povel. Jeden z nich si dokonce sundal čepici a zíral s otevřenými ústy. Dva další vytáhli telefony a začali fotit. Aneta se usmála sama pro sebe. Tomáš věděl, jak udělat dojem.

Vyšla ven právě ve chvíli, kdy Tomáš vystoupil z auta. Měl na sobě tmavě šedé kalhoty a světlou košili, vypadal elegantně, ale v jeho tváři bylo jasně vidět napětí. Oči měl trochu unavené, rty pevně sevřené, ramena lehce zvednutá. Když ji uviděl, na chvíli jeho výraz změkl, ale hned se vrátil ten vystresovaný pohled.

„Aneto,“ řekl tiše a otevřel jí dveře spolujezdce. „Přesně na čas.“

Aneta nasedla. Interiér vozu ji okamžitě obklopil vůní kůže, dřeva a nějakého jemného parfému. Sedadla byla měkká, téměř jako křeslo, a když se opřela, cítila, jak ji auto objímá luxusem. Tomáš nasedl za volant, nastartoval a auto se plynule rozjelo. Na chvíli mlčeli, jen motor tiše bručel.

Jakmile vyjeli na dálnici, Tomáš se lehce uvolnil, ale pořád byl vidět ten tlak. Ruce měl pevně na volantu, občas si promnul spánek. Aneta to pozorovala z profilu a věděla, že něco nese. Něco těžkého.

Když vjeli do Prahy a začaly kolony, auto se zastavilo v pomalém proudu. Tomáš se otočil k ní a jeho pohled se zastavil na jejím tričku. Pak sklouzl níž, na džíny, na stehna, na tenisky. Nebyl to drzý pohled, ale byl mlsný, dlouhý, jako by si ji chtěl zapamatovat. Aneta to cítila a lehce sebou cukla, ale neřekla nic. Cítila, jak se jí pod tričkem lehce zrychluje dech.

„Tak… jak to zvládáš, Aneto?“ zeptal se tiše, když auto popojelo o pár metrů. „Martin je v Rakousku už několik týdnů. Přes týden sama doma… to musí být těžké.“

Aneta se podívala z okna na šedé domy a pak zpátky na něj. „Zvykla jsem si. Vařím, uklízím, cvičím. A večer… večer si voláme. Martin mi říká, co všechno zažil, já mu vyprávím, co jsem dělala. Drží nás to pohromadě.“

Tomáš přikývl, ale pohled mu zůstal na ní. „A co Pavel? Jak to s ním jde? Pomáhá vám pořád?“

Aneta cítila, jak se jí lehce sevře hrdlo. Věděla, že Tomáš ví víc, než říká, ale nechtěla prozradit nic intimního. „Pomáhá. Je hodný. Máme díky němu střechu nad hlavou. Jsem mu vděčná.“

Tomáš se usmál, ale úsměv byl unavený. „To je dobře. Pavel je… zvláštní muž. Ví, jak se o lidi postarat.“

Auto stálo v koloně už několik minut. Tomáš se znovu podíval na Anetu – tentokrát déle. Jeho oči spočinuly na výstřihu jejího trička, na tom, jak se látka napínala přes prsa při každém nádechu. Pak na stehna v džínách. Aneta to cítila a v břiše se jí rozlilo teplo. Nebylo to nepříjemné. Spíš… vzrušující. Věděla, že Tomáš na ni myslí, ale zároveň viděla, jak je pod tlakem. Firemní starosti byly silnější než cokoli jiného.

„A… jak zvládáš, že jsi doma sama?“ zeptal se znovu, hlas měl měkčí. „Není ti někdy… osamělo?“

Aneta se na něj podívala přímo. „Občas. Ale vím, že to Martin dělá pro nás. A já… já mám svoje věci. A vím, že se vrátí.“

Auto se konečně pohnulo a po dalších dvaceti minutách zastavili přímo před luxusním obchodem na Pařížské ulici. Tomáš předal klíčky muži s valet parkingu, přidal bankovku a otočil se k Anetě.

„Pojďme,“ řekl. „Už nás očekávají.“

Aneta vystoupila, auto za nimi tiše odjelo a oni vešli dovnitř. Vstupní hala voněla po drahých parfémech a kůži. Všechno kolem nich bylo elegantní, tiché a drahé. Aneta cítila, jak se jí zrychluje tep. Tohle byl úplně jiný svět než ten, ve kterém žila doposud.

Tomáš šel vedle ní, ruku lehce položil na její spodní část zad – ne drze, ale ochranitelsky. A Aneta věděla, že tento den je teprve začátek něčeho, co ještě nezná.

Když vešli do butiku na Pařížské, Aneta okamžitě pocítila, jak se jí zrychluje tep. Vzduch uvnitř byl jiný – hustší, těžší, nasycený vůní drahých parfémů, kůže a něčeho, co nedokázala pojmenovat, ale co jí připadalo jako čistý luxus. Podlahy byly z lesklého mramoru, stěny obložené tmavým dřevem a zlatými detaily, osvětlení jemné, téměř intimní. Všude kolem visely šaty, které vypadaly, jako by je ani nešlo nosit – spíš vystavovat jako umělecká díla.

V obchodu byli opravdu jen oni dva a jedna dáma kolem padesátky. Byla vysoká, štíhlá, s dokonale upraveným šedivým účesem stočeným do elegantního uzlu na týle. Měla na sobě tmavě šedý kostým, který seděl jako ulitý, a na krku tenký zlatý řetízek s malým diamantem. Její tvář byla jemně nalíčená, rty v odstínu starorůžové, oči ostré, ale s úsměvem, který se okamžitě objevil, jakmile spatřila Tomáše.

Dáma se k němu okamžitě vrhla – ne spěchala, ale pohybovala se s takovou plynulostí a úctou, že to působilo skoro jako rituál. Zastavila se před ním v přiměřené vzdálenosti, lehce se uklonila a řekla hlasem, který byl přátelský, ale zároveň viditelně servilní:

„Pane Geberte, jak jsme rádi, že jste zase u nás. Máte celý obchod jen pro vás, na jak dlouho budete chtít. Jsem vám plně k dispozici, je zde jen moje asistentka, ale tu ani neuvidíte. Nikdo vás nebude rušit.“

Tomáš se lehce usmál, ale v jeho úsměvu byla spíš únava než radost. „Děkuji, Michelle. Oceňuji to.“

Michelle se otočila k Anetě. Její pohled sklouzl po celé postavě – od vlasů přes bílé tričko Adidas, přes světlé džíny až k teniskám. Pak se na ni mile usmála, ale Aneta v tom úsměvu okamžitě zachytila něco jiného. Byla to znalost. Čistá, přesná znalost. Tyhle babizny – dokázaly jediným pohledem odhadnout, kolik má kdo na účtu, z jakého prostředí pochází a jak moc se sem vlastně hodí. Aneta to cítila jako lehký, ale nepříjemný tlak na hrudi. Michelle věděla. Věděla přesně, že Aneta sem nepatří.

„To je ta mladá dáma, o které jste mi říkal, pane Geberte?“ zeptala se Michelle jemně, stále s tím servilním úsměvem.

Tomáš přikývl. „Ano, to je ona. Manželka našeho významného zaměstnance, který bude na galavečeru oceněn za přínos firmě. A jako součást odměny je tento nákup pro jeho manželku. Má to být pro něj překvapení.“

Aneta se na Tomáše rychle podívala. Lhal. Lhal hladce, bez zaváhání. Věděla, proč to dělá – nechtěl, aby se vědělo něco víc, než je nutné. Ale přesto ji to zarazilo.

Michelle se na ně podívala s tím samým milým, servilním úsměvem, který říkal: „Já vím, jak se věci mají, ale samozřejmě to neřeknu nahlas.“ Pak se otočila k Anetě a řekla s přehnanou radostí:

„Tak se do toho pustíme a uděláme z dámy královnu večera.“

Aneta cítila, jak se jí zardívají tváře. V hlavě se jí okamžitě vybavil film Pretty Woman – ta scéna, kdy Julia Roberts vstupuje do butiku v laciném oblečení a všichni se na ni dívají jako na něco, co tam nepatří. Teď byla v podobné situaci. Jenže místo Richarda Gera tu byl Tomáš a místo neznalé nevěstky tu byla ona – manželka, která se dostala do tohoto světa díky úplně jiným důvodům.

Michelle je zavedla do zadní části butiku, otevřela těžké dřevěné dveře a Aneta okamžitě zůstala stát v úžasu.

Zkušební kabina byla obrovská – minimálně sedm metrů čtverečních, možná i víc. Vysoké stropy s jemnou štukovou výzdobou, stěny obložené tmavým sametem a zlatými lištami. Osvětlení bylo dokonalé – teplé, tlumené, nepříliš jasné, ale dostatečné na to, aby každý detail byl vidět. Zrcadla byla všude. Celá jedna stěna byla zrcadlová, proti ní další velké zrcadlo a uprostřed stál trojitý zrcadlový paraván, který umožňoval vidět se ze všech úhlů najednou.

V rohu stála malá pohovka – loveseat, dvoumístná, potažená sametem v odstínu starého zlata. Vedle ní malý stolek z tmavého dřeva s mosaznými detaily. Na stolečku stál chladící kbelík se šampaňským, dvě křišťálové sklenice, láhev minerální vody a talířek s čerstvým ovocem – jahody, maliny, hrozny. Další malý odkládací stolek stál hned u pohovky.

Atmosféra v kabině byla úplně jiná než v běžném obchodě. Ticho, dokonalá zvuková izolace – slyšeli se navzájem, ale žádný ruch z butiku nepronikl dovnitř. Všechno bylo čisté, elegantní, příjemné a drahé. Přesně takové, jaké by člověk čekal od Valentina.

Aneta stála uprostřed a dívala se kolem sebe s otevřenými ústy. „Tohle… tohle je větší než naše ložnice,“ vydechla tiše, téměř sama pro sebe. „A všechno… všechno je takové…“

Nemohla najít slova. Všechno tu bylo luxusní – od sametové pohovky přes křišťálové sklenice až po tlumené osvětlení, které dělalo každý povrch měkkým a příjemným. Cítila se najednou malá, nepatřičná, ale zároveň… vzrušená. Tohle byl svět, do kterého se nikdy neměla dostat. A teď tu stála uprostřed něj, protože někdo za ni chtěl utratit peníze, které by si ona ani Martin nikdy nemohli dovolit utratit.

Michelle za nimi zavřela dveře a otočila se k nim s úsměvem.

„Tak, dámy a pánové… začneme?“

Aneta se posadila na zlatou pohovku, ruce měla položené na kolenou, a cítila, jak se jí v hrudi tluče srdce. Byla to scéna jak z filmu. Jenže tentokrát byla hlavní hrdinkou ona.

Tomáš se pohodlně rozvalil na zlaté sametové pohovce v rohu privátní zkušební kabiny. Látka sedadla pod ním příjemně povolila, jako by ho objímala. Natáhl nohy, opřel hlavu o opěradlo a s lehkým povzdechnutím si nalil do křišťálové sklenice studené šampaňské. Bublinky tiše stoupaly k povrchu, světlo z tlumených lamp se v nich třpytilo. Polkl první doušek, na okamžik zavřel oči a nechal si ho rozlít po jazyku – suché, elegantní, s jemnou chutí broskví a minerálů. Stres z posledních dní ho sice neopustil, ale tady, v této diskrétní místnosti, se aspoň na chvíli cítil jako pán situace.

Michelle stála před ním s dokonale vzpřímeným postojem, ruce složené před sebou v profesionálním, ale servilním gestu. Její šedivý uzel na týle ani nezachvěl, když začala hlasem, který byl přátelský, ale zároveň zřetelně podřízený:

„Takže teď uděláme úvodní konzultaci a já vám pak připravím několik modelů na vyzkoušení. Tomáši, říkal jste galavečer?“

Tomáš se pomalu napil dalšího doušku šampaňského a přikývl. „V Hiltonu a Black Tie.“

Michelle se mírně naklonila dopředu, jako by nasávala každé jeho slovo. „Požadovaný dojem?“

„Okouzlující,“ odpověděl Tomáš krátce, ale jasně.

Michelle se na okamžik zastavila, pak se její úsměv mírně rozšířil – tentokrát s jemným nádechem profesionálního nadšení. „Rozpočet?“ zeptala se a dovolila si trochu jiný, téměř dychtivý úsměv.

Tomáš se podíval přímo na ni, v očích mu přelétl šibalský lesk. „To vůbec neřešte. Prostě musí být dechberoucí.“

Michelle viditelně projela vlna nadšení. Její oči se na zlomek vteřiny rozzářily – tučná provize, kterou si představovala, jí zjevně rozproudila krev v žilách. Rychle se, ale ovládla a otočila se k Anetě. Tentokrát už se k ní chovala uctivě a mluvila s ještě větší servilitou, hlas měla měkký, téměř lichotivý:

„Jakou barvu preferuje, paní Aneto?“

Aneta seděla na okraji pohovky, ruce nervózně složené v klíně. Podívala se nejprve na Tomáše, pak tiše, skoro šeptem řekla: „Černou a červenou mám nejradši.“

Michelle přikývla s úsměvem, který říkal, že její přání je příkaz. „Délka?“

„Asi radši dlouhé,“ odpověděla Aneta a znovu se podívala na Tomáše. Ten jen lehce přikývl, aniž by promluvil.

Michelle pokračovala: „Co střih?“

Aneta se na chvíli zarazila. Podívala se na Tomáše jako by hledala záchranu, nevěděla, co přesně říct. Tomáš se naklonil dopředu, položil sklenici na stolek a řekl chladným, ale rozhodným hlasem:

„Plunging Back, co myslíte, Michelle?“

Michelle se okamžitě usmála, tentokrát už zcela profesionálně. „Skvělá volba, pane Geberte. Pro velmi okouzlující, silný dojem.“

Tomáš už to viditelně začínalo nudit. Celý den ho tlačil stres z Richarda a možného odchodu klienta, a teď seděl v této přepychové kabině a musel poslouchat otázky o střizích. Rozhodl se, že už toho má dost. Posadil se rovněji, položil ruce na kolena a řekl dost chladným, ale jasným hlasem:

„Chceme dlouhé šaty bez vlečky. Elegantní, ale s trochou sexy prvků – třeba hlubší výstřih vzadu, Plunging Back, odhalená ramena, rozparky po stehno, přiléhavější silueta, mermaid. Chceme, aby to působilo luxusním a okouzlujícím dojmem.“

Michelle se lehce uklonila. „Ano, pane. Už jdu pro modely.“

Rychle, ale elegantně zmizela za dveřmi kabiny. Jakmile se za ní dveře tiše zavřely, v místnosti zavládlo ticho, které bylo najednou mnohem intimnější.

Tomáš se otočil k Anetě, v očích mu svítil ten známý, mlsný lesk. Usmál se – tentokrát už ne unaveně, ale spíš dravě.

„Svlékni se do prádla,“ řekl tiše, ale rozhodně. „Ať neztrácíme čas.“

Aneta se na něj podívala. V břiše se jí rozlilo teplo – směs studu a vzrušení. Věděla, že Michelle se brzy vrátí, ale zároveň ji to vzrušovalo. Pomalu vstala. Nejdřív si stáhla bílé tričko Adidas přes hlavu. Její plná prsa se uvolnila ve fialové krajkové podprsence od Body-line. Pak si rozepnula džíny a stáhla je dolů spolu s teniskami. Zůstala stát jen ve fialových krajkových kalhotkách a podprsence – tenká látka jí těsně obepínala zadeček, vpředu tvořila jen malý trojúhelník, vzadu proužek, který se jí lehce zařezával mezi půlky. Kůže měla mírně zardělou od nervozity.

Tomáš ji pozoroval s viditelným potěšením. „Pojď si dát,“ řekl mile a nalil jí do druhé sklenice šampaňské. Jemně ji chytil za ruku, přitáhl k sobě a posadil si ji na klín. Aneta pod sebou ucítila teplo jeho stehen, jeho paži, která ji objala kolem pasu. Druhou rukou začal pomalu, ale důkladně osahávat její tělo – nejprve jí přejel dlaní po holé kůži na zádech, pak se přesunul na boky, na stehna, lehce zvedl ruku a přejel přes její prsa přes krajku podprsenky. Prsty se mu zastavily na tvrdnoucích bradavkách, lehce je stiskl. Aneta sebou trhla, tiše zalapala po dechu.

„Uklidni se,“ zašeptal jí do ucha. „Michelle je profesionálka. Nic neřekne.“

Jeho ruka sklouzla níž, přes břicho, až k okraji kalhotek. Prsty lehce zajely pod krajku, dotkly se teplé, již vlhké kůže. Aneta se přisunula blíž, hlavu opřela o jeho rameno. Pila šampaňské, bublinky jí stoupaly do hlavy, zatímco Tomášovy prsty pomalu kroužily mezi jejími pysky. Cítila, jak se jí tělo probouzí, jak se jí zrychluje dech. V hlavě se jí mísil stud z toho, že sedí polonahá v luxusní kabině na klíně muže, který není její manžel, a zároveň hluboké, temné vzrušení.

Najednou se dveře tiše otevřely. Michelle vstoupila s věšákem, na kterém visely čtyři šaty – dvoje černé a dvoje v sytě červené barvě. Všechny byly dlouhé, elegantní, s viditelně luxusním zpracováním. Neřekla ani slovo. Jen zavěsila věšák na speciální držák u zrcadla, lehce se uklonila a rychle, diskrétně odešla. Dveře se za ní znovu tiše zavřely.

Aneta zůstala sedět na Tomášově klíně, polonahá, s jeho rukou stále mezi stehny. Cítila, jak jí rudnou tváře. Tomáš se jen lehce usmál, napil se dalšího doušku šampaňského a zašeptal:

„Tak se podíváme, co nám připravila…“

Aneta se dívala na šaty visící u zrcadla. Byly krásné. Byly drahé. A byly přesně pro ni. Ale v tu chvíli ji víc, než šaty zajímalo teplo mužské dlaně na jejím těle a vědomí, že Michelle může kdykoliv přijít zpátky.

A to ji vzrušovalo víc, než by si chtěla přiznat.

Tomáš se opřel zády o zlatou sametovou pohovku a s lehkým, téměř povýšeným úsměvem se na Anetu podíval. Jeho oči se zastavily na jejích fialových krajkových tangách a podprsence.

„Zkus si je,“ řekl tiše, ale s jasnou autoritou. „Ale bez spodního prádla. Stejně ho nebudeš mít, když budeš mít celá záda až k zadečku odkrytá.“

A než Aneta stačila cokoli říct, zvedl ruku a plácl ji přes zadek – ne příliš tvrdě, ale dostatečně, aby to zapleskalo a zanechalo lehké teplo na půlce. Aneta sebou trhla, tváře se jí zarděly, ale v břiše se jí rozlilo teplo, které nemělo nic společného se studem.

Pomalu si stáhla fialové kalhotky dolů po stehnech a nechala je spadnout na podlahu. Pak si rozepla podprsenku. Zůstala stát úplně nahá uprostřed luxusní kabiny. Její plná prsa se volně pohupovala, bradavky už byly ztvrdlé z napětí a vzrušení. Kůži měla mírně zardělou, mezi stehny cítila lehké vlhko.

Aneta se otočila k věšáku, na kterém visely čtyři šaty – dvoje v sytě černé a dvoje v tom slavném, hlubokém Valentino Red, který vypadal, jako by byl stvořený přímo pro ni.

Nejdřív si vzala první černé šaty – elegantní, dlouhé, s hlubokým výstřihem vzadu. Sundala je z věšáku a pomalu si je navlékla. Látka byla hedvábná, těžká, příjemně studená na nahé kůži. Když si je stáhla přes boky a zapnula zip, cítila, jak ji šaty objímají jako druhá kůže. Vzadu byl výstřih tak hluboký, že sahala až téměř k dolní části zad – přesně tak, jak Tomáš chtěl. Když se otočila před trojitým zrcadlem, viděla, jak jí šaty odhalují celá záda, od ramen až po křivku zadečku. Rozparek na levé straně sahal vysoko na stehno, téměř až k boku.

Tomáš si ji prohlížel s viditelným potěšením. „Krásně ti to sluší,“ řekl tiše. „Ale zkus tu červenou.“

Aneta si šaty sundala a zůstala znovu nahá. Mezi výměnou modelů se k ní Tomáš přisunul. Jemně ji chytil za bradavky – palcem a ukazováčkem je lehce stiskl a zatáhl, až Aneta tiše zalapala po dechu. Pak jí přejel dlaněmi po prsou, zvedl je, vážil je v dlaních, palce kroužily kolem tvrdých bradavek. Aneta se opřela o jeho hruď, oči zavřené, tělo se jí lehce třáslo.

„Jsi krásná… a teď zkus tuhle červenou,“ zašeptal jí do ucha.

Vzala si první červené šaty – Valentino Garavani Red Mermaid Gown. Byly v tom ikonickém, hlubokém Valentino red, který vypadal jako tekutý rubín. Silueta byla přesně mermaid – těsně přiléhající přes poprsí a boky, pak se elegantně rozšiřovala dolů v dramatickém volánu. Ramena byla odhalená, tenká špagetová ramínka. Vzadu byl hluboký plunging back, který sahal až k dolní části zad, odhaloval celou páteř a křivku zadečku. Na levé straně byl vysoký leg slit, který sahal až téměř k boku – při každém kroku by se noha krásně odhalila.

Aneta si je pomalu navlékla. Látka byla luxusní, těžká, hedvábná, s jemným leskem. Když si je stáhla přes boky a zapnula zip, cítila, jak ji šaty dokonale objímají. Vzadu byl výstřih tak hluboký, že cítila chladný vzduch na nahé kůži až na spodní části zad. Rozparek na levé straně se při pohybu lehce rozevřel, odhalil hladkou kůži stehna až téměř k boku.

Tomáš si ji prohlížel dlouze. „To je ono,“ řekl tiše. „Přesně takhle tě tam chci vidět.“

Mezi dalšími zkouškami ji znovu přitáhl k sobě. Ruka mu sklouzla mezi stehna, prsty jemně přejížděly po její již vlhké kundičce, lehce se dotýkaly klitorisu, pak pronikly dovnitř – jeden, pak dva prsty. Aneta se opřela o jeho rameno, tiše zasténala, zatímco on pomalu pohyboval prsty uvnitř ní. Druhou rukou jí hladil prsa, tahal za bradavky, dokud nebyly tvrdé jako kamínky.

Vyzkoušela ještě druhé černé a druhé červené šaty, ale rozhodnutí bylo jasné. Vybrali Valentino Garavani Red Mermaid Gown s Plunging Back a leg slit – přesně ty první červené.

Michelle se vrátila přesně včas, když Aneta stála před zrcadlem v těchto šatech. Podívala se na ni s profesionálním, ale viditelně spokojeným úsměvem.

A řekla tiše. „Skvělá volba, pane Geberte.“

Pak přišla na řadu obuv. Michelle přinesla několik párů, ale rozhodnutí padlo rychle: Valentino Garavani Rockstud Ankle Strap Heels v červené barvě. Byly to klasické, elegantní lodičky s vysokým podpatkem (100 mm), špičatou špičkou, vyrobené z jemné telecí kůže v sytě červeném odstínu. Na kotníku měly tenký pásek s ikonickými pyramidovými Rockstud nýty ve zlaté barvě – přesně ten detail, který dělal Valentino boty nezaměnitelné. Aneta si je obula. Podpatky jí prodloužily nohy, červená barva ladila dokonale s šaty. Když se podívala do zrcadla, viděla, jak se jí noha v rozparku elegantně odhaluje.

Dále přišla na řadu kabelka: Valentino Garavani VLogo Mini Clutch v metalické zlaté barvě. Malá, kulatá, sférická mini taštička z jemné telecí kůže s metalickým zlatým povrchem. Uprostřed byl výrazný VLogo zdobený drobnými křišťály, které se třpytily při každém pohybu. Uvnitř hladká nappa kůže, řetízkový popruh, který se dal schovat nebo použít jako ramenní. Byla to dokonalá, luxusní maličkost, která se vešla do dlaně, ale vypadala neskutečně draze a elegantně.

A šperky: Nejdřív diamantové náušnice – Valentino VLogo Signature Gold and Fine Jewelry. Jemné, zlaté, s drobným VLogem a třpytivými malými diamanty. Pak náhrdelník: Valentino Garavani Vlogo Signature Metal Necklace with Swarovski Pearls. Zlatý řetízek s výrazným VLogem) a řadou lesklých Swarovski perel o průměru 8 mm. Na krku Anety vypadal luxusně, elegantně a zároveň sexy – perly se jí lehce dotýkaly kůže mezi prsy.

Když měla vše na sobě – červené mermaid šaty s hlubokým plunging back a leg slit, červené Rockstud lodičky, zlatou VLogo Mini Clutch v ruce, diamantové náušnice a perlový náhrdelník – stála před trojitým zrcadlem a nemohla uvěřit vlastním očím.

Vypadala úchvatně. Dokonalá, elegantní, sexy a zároveň neskutečně luxusní. „Kam se hrabe Julia Roberts,“ pomyslela si tiše v duchu a usmála se.

Michelle i Tomáš byli viditelně spokojeni. Michelle řekla s úsměvem z dobře odvedené práce: „Velmi okouzlující, sexy, ale zároveň luxusní a elegantní.“

Tomáš jen dodal: „Jo, přesně takový wow efekt jsem měl na mysli. Můžete nám to zabalit.“

Michelle se lehce uklonila. „Samozřejmě.“

Pak Tomáš dodal: „Ještě bych v sobotu potřeboval kadeřníka a kosmetičku, přímo k paní Anetě domů. Můžete mi to zařídit?“

„Samozřejmě, pane Geberte. Spojím se s vaší asistentkou a domluvím všechny podrobnosti.“

Michelle vyšla ze zkušební kabiny a čekala u dveří. Aneta si šaty sundala a zůstala znovu nahá. Tomáš vše předal Michelle přes dveře.

Když zůstali sami, Tomáš ji znovu přitáhl k sobě, posadil si ji na klín a tiše zašeptal:

„V sobotu budeš nejkrásnější ženou na celém galavečeru. A Richard… ten na tebe nebude moct zapomenout.“

Aneta se opřela o jeho hrudník, nahá, v luxusní kabině, a cítila, jak se jí v břiše mísí vzrušení, nervozita a hluboké očekávání.

Příští víkend v Praze sliboval být opravdu výjimečný.

Tomáš se pomalu zvedl z pohovky. Jeho oči byly zúžené, dychtivé, plné toho temného, hladového lesku, který Aneta už dobře znala. Přistoupil k ní s jistým, téměř predátorským krokem. Zatlačil jí na ramena – ne brutálně, ale s takovou silou, která nenechávala prostor pro odpor. Aneta bez jediného slova poklesla na kolena před ním. Koberce byly měkké a luxusní. Bylo jí okamžitě jasné, co bude následovat. Srdce jí bušilo tak silně, že to cítila v krku.

Rozepnula mu kalhoty. Látka se rozestoupila a ona vytáhla ven jeho penis – tvrdý jako skála, horký, žilnatý, už úplně ztopořený. Žalud byl tmavě růžový, lesklý, napjatý. Aneta se na něj podívala s viditelným uspokojením, polkla a bez jediného slova se na něj přisála. Vzala si ho hluboko do úst – jazykem objela spodní stranu, nasávala ho rytmicky, pomalu, ale důkladně. Tomáš tiše zasténal, položil ruku na její hlavu a začal jí pomalu pohybovat hlavou. Aneta cítila, jak jí sliny stékají po bradě, jak se jí penis tlačí až do hrdla. Byla to rychlá, lačná, ale zároveň důkladná práce. Její ruce spočívaly na jeho stehnech, nehty se lehce zarývaly do látky kalhot.

Po chvilce ji Tomáš zvedl – silnýma rukama ji přitáhl nahoru, otočil a navedl, aby si klekla na zlatou sametovou pohovku. Zadkem směrem k němu, nohy mírně roztažené, záda prohnutá. Aneta se opřela o opěradlo, cítila, jak se jí srdce zrychluje. Tomáš si stoupl za ni, rukama jí chytil boky a bez jediného varování si jí tvrdě a rychle vzal. Jeho penis ji zaplnil až na dno – silný, horký, nemilosrdný. Aneta vykřikla – ne bolestí, ale překvapením a okamžitým vzrušením. Tomáš začal šukat rychle, rytmicky, hluboko. Každý příraz byl silný, přesný, tlačil ji dopředu. Její prsa se pohupovala. Aneta cítila, jak se jí rychle blíží orgasmus – silný, neodvratitelný. Po necelé minutě se celé její tělo napjalo, svaly v kundičce se stáhly kolem jeho penisu a ona vykřikla – dlouze, hlasitě, tělo se jí třáslo v křečích. Mokrá vlna ji zaplavila.

Tomáš šukal dál – ještě tvrději, ještě rychleji. Po několika dalších přírazech zasténal a zabořil se do ní až po kořen. Aneta cítila, jak v ní stříká – horké, husté proudy spermatu ji zaplavovaly hluboko uvnitř. Plnil ji dlouho, silně, až jí semeno začalo přetékat a stékat po vnitřní straně stehen.

V tu chvíli se ozvalo tiché, ale zřetelné zaklepání na dveře kabiny.

„Moment,“ řekl Tomáš klidně, ale rozhodně. Rychle ho vyndal, schoval penis zpět do kalhot a zapnul zip.

„Volno,“ řekl Tomáš.

Aneta se na něj vyčítavě podívala – ještě neměla čas se obléknout. Teprve si natahovala fialové kalhotky, zatímco husté bílé semeno jí pomalu vytékalo z ještě částečně otevřené kundičky, stékalo po pyscích a kapalo na luxusní koberec. Cítila teplo, vlhkost, lepkavost. Ruce se jí mírně třásly.

Dveře se tiše otevřely. Michelle vstoupila s lehkým, profesionálním úsměvem na rtech – úsměvem, který říkal, že přesně ví, co se tady právě stalo, ale samozřejmě to nekomentuje. V ruce držela elegantní kožené desky zlatě prošívané, s logem butiku. „Vše máte uložené v automobilu, který je již přistavený před obchodem,“ řekla mile, položila desky na stolek vedle šampaňského a bez jediného dalšího slova tiše odešla. Dveře se za ní zavřely.

Tomáš se posadil, otevřel desky a bez otálení podepsal účet. Aneta se naklonila přes jeho rameno, aby se podívala. Když zahlédla sumu, cítila, jak se jí zatmělo před očima. Přes třicet tisíc eur. Přesně 32 750 eur. Šaty, boty, kabelka, šperky… všechno dohromady. Cítila, jak se jí zvedá žaludek. „Bože…“ vydechla tiše.

Tomáš si toho všiml. Odložil pero, otočil se k ní a zašeptal s velkým důrazem, hlas měl hluboký a uklidňující: „Anetko… v porovnání s tím Richardovým kontraktem jsou tohle jen drobné.“

Aneta se na něj podívala. V očích měla stále šok, ale i úlevu. Tomáš ji políbil na čelo a pomohl jí obléknout se zpátky do bílého trička Adidas a džínů. Semeno jí ještě lehce prosakovalo přes tanga, cítila to při každém kroku.

Když vyšli z butiku, před vchodem už stál černý Mercedes-Maybach S 680. Valet parkingový chlapec jim otevřel dveře. Všechny krabice a tašky s luxusním oblečením, botami, kabelkou a šperky byly už uložené v kufru. Tomáš nasedl za volant, Aneta vedle něj. Auto se tiše rozjelo.

Cesta zpět probíhala v tichu, ale nebylo to nepříjemné ticho. Spíš to bylo ticho plné dozvuků toho, co se právě stalo – vůně šampaňského, teplo jeho rukou na jejím těle, lepkavý pocit mezi stehny, vědomí, že v kufru leží šaty za desítky tisíc eur.

Když zastavili před panelákem, Tomáš vystoupil, otevřel kufr a pomohl Anetě odnést všechny tašky a krabice až do bytu. Bylo jich hodně – velké černé krabice s logem Valentina, menší s botami, sametová taštička s kabelkou, malá černá krabička se šperky. Aneta otevírala dveře bytu a cítila se… jako v pohádce. Jako popelka, kterou někdo najednou vyzvedl z obyčejného života a obklopil luxusem, o kterém doposud jen snila.

Když všechno odnesli dovnitř a položili na gauč v obýváku, Aneta se zastavila uprostřed místnosti. Dívala se na hromadu luxusních krabic a tašek, na lesklé loga, na to všechno, co ještě před pár hodinami považovala za nedosažitelné. V očích měla slzy – ne smutku, ale přetékajících emocí. Cítila se jako princezna. Jako někdo, kdo najednou patří do úplně jiného světa.

Tomáš ji objal zezadu, položil ruce na její pas a tiše zašeptal do ucha: „V sobotu budeš nejkrásnější ženou na celém galavečeru. A já… já se na to těším.“

Aneta se o něj opřela. V hlavě se jí mísilo vzrušení, nervozita, vděčnost a hluboká, temná očekávání. Galavečer byl najednou mnohem blíž – a mnohem intenzivnější než si, kdy dokázala představit.

[wuua]

Skvele napsany

[manzele789]

Perfektní

[Inkvizitor]

Díky moc za pochvalu, s tímto dílem jsem si dal dost práce, aby i ten shoping byl co nejrealističtější, takže to potěší

[sub17]

Krása

[pajda1]

Super série,každý díl je bomba. Těším se co bude dál.

[onescout4u]

Je to dobre napísané a určite to vie zaujať, až to miestami vzbudzuje závisť – mať takú ženu. Zároveň ale pôsobí trochu vypočítavo, akoby bola skôr za peniaze než za niečo hlbšie. Chlap je naopak vykreslený dosť slabo, miestami až ako nula, čo vo mne vyvoláva otázku, či by im to v reálnom živote mohlo fungovať. Som zvedavý, či by takýto vzťah vydržal, alebo by to skôr skončilo, keď by išlo do tuhého. Každopádne, ako erotická poviedka to funguje veľmi dobre a číta sa to pútavo.

[KarelK1968]

Chvilkami to vypadá jako pokyny pro kulisaky, a nebo červenou knihovnu pro zasloužile matky z paneláku. Ale číst se to dá. Tedy pokud se toho moc neopakuje.