Nájem - Díl 2: Společně

[Inkvizitor]

Díl 2: Společně – 1. část

Následující dny byly pro Martina jako život v mlze, kterou nedokázal rozhánět.

Od toho večera, kdy mu Aneta všechno řekla, uběhly čtyři dny a čtyři noci, které se mu zdály nekonečné. Vzpomínky ho pronásledovaly neustále. Ráno, když vstával, viděl před sebou její slzy a slyšel její tichý hlas: „Byl velký… bolelo to… ale měla jsem orgasmus, jaký jsem s tebou nikdy neměla.“ Při snídani, když seděli naproti sobě u stolu, se mu ty slova vracela znovu a znovu. Když šel na pohovory, seděl v tramvaji a představoval si, jak jeho žena leží pod starým domácím, jak ji ten mohutný penis roztahuje, jak křičí rozkoší. A když se večer vrátil domů, bylo to ještě nesnesitelnější.

V noci to bylo nejhorší.

První noc po tom rozhovoru Martin vůbec nespal. Ležel vedle Anety, která nakonec usnula vyčerpáním, a zíral do stropu. Jeho penis byl tvrdý už několik hodin. Nakonec se tiše zvedl, šel do koupelny, zavřel dveře a masturboval. Stál u umyvadla, ruka se mu pohybovala rychle a drsně, zatímco si v hlavě pouštěl scénu, kterou si sám domýšlel: Anetu na zádech, nohy roztažené, pana Nováka, jak do ní pomalu vstupuje. Když se udělal, bylo to tak silné, že se musel opřít o zeď, aby neupadl. Semeno mu stékalo po prstech a on se za sebe styděl tak, že se mu chtělo brečet.

Druhou noc to bylo stejné. A třetí taky.

Čtvrtou noc už to nevydržel. Aneta ležela vedle něj v posteli, měla na sobě jen tenké tričko a kalhotky. Martin se k ní přitulil zezadu, objal ji kolem pasu a zašeptal jí do vlasů:

„Nemůžu na to přestat myslet.“

Aneta se probudila, ale neotočila se. Jen tiše přikývla.

„Já vím,“ zašeptala. „Cítím to na tobě každou noc.“

Martin ji pevněji objal. Jeho penis byl tvrdý a tlačil se jí na zadek.

„Řekni mi to ještě jednou,“ požádal chraplavě. „Všechno, co si pamatuješ. Ale ne podrobnosti o tom, jak to probíhalo. Jen… jak ses cítila.“

Aneta se nadechla. Dlouho mlčela. Pak začala tiše mluvit:
„Bolelo to. Na začátku strašně. Cítila jsem, jak mě roztahuje něco, co se do mě vůbec nevejde. Měla jsem slzy v očích. Ale pak… pak to bolest přešla v něco úplně jiného. Byl tak hluboko, že jsem cítila tlak až v břiše. A když se pohyboval… třel se o místa, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám. Orgasmus přišel tak silně, že jsem křičela. Celé tělo se mi třáslo. A když se ve mně udělal… cítila jsem každý výstřik. Bylo toho hodně. Teplé. Husté. A já… já jsem se cítila plná. Plná tak, jak jsem se s tebou nikdy necítila.“

Martinovi se zrychlil dech. Ruka mu sklouzla dolů a přitiskl se k ní ještě těsněji.

„Žárlím,“ zašeptal. „Žárlím tak, že to bolí. Představuji si ho na tobě a mám chuť něco rozbít. Ale zároveň… když si to představuji, stojí mi tak, že to bolí. Chci tě teď hned. Ale vím, že to nebude stejné.“

Aneta se k němu otočila. Oči měla vlhké.

„Miluji tě,“ řekla. „A nenávidím se za to, že tě tímhle trápím. Ale zároveň… vím, že kdybych to měla udělat znovu, udělala bych to. Protože vidím, jak tě to ničí, když bychom měli být bez domova, bez peněz.“

Leželi tak dlouho a mluvili. Otevřeně. Poprvé v manželství tak otevřeně o sexu a o tom, co cítí. Martin přiznal, že masturbuje několikrát za noc s těmi představy. Aneta přiznala, že když je sama, dotýká se sebe a vzpomíná na ten pocit plnosti.

Ráno pátého dne zazvonil telefon.

Aneta ho zvedla. Na displeji stálo „Pan Novák“.

„Haló?“ řekla tiše.

„Aneto,“ ozval se hluboký, klidný hlas pana Nováka. „Dobré ráno. Chtěl bych se s vámi oběma domluvit. S tebou i s Martinem. Přijďte dnes večer v sedm ke mně. Oba.“

Aneta se podívala na Martina, který stál vedle ní. Ten viděl v jejích očích strach i vzrušení.

„Dobře,“ odpověděla. „Přijdeme.“

Když zavěsila, řekla Martinovi: „Chce nás oba vidět. Dnes večer v sedm.“

Martin přikývl. Ruce se mu třásly.

Večer v sedm stáli před dveřmi bytu pana Nováka. Martin měl na sobě čistou košili, Aneta žluté šaty, které jí hezky obepínaly postavu. Oba byli nervózní.

Pan Novák otevřel dveře a usmál se.

„Pojďte dál,“ řekl přirozeně. „Posaďte se.“

Zavedl je do obývacího pokoje. Sedli si na gauč, pan Novák si sedl do křesla naproti nim. Dlouho je pozoroval.

„Takže,“ začal klidně. „První měsíc máte odpuštěný, ale za další dlužíte a už se blíží splatnost dalšího. Ještě vám zbývá přes týden času. Ale upřímně – víme všichni, jak těžké je teď najít práci. Navíc vám nikdo nedá plat dopředu. Proto jsem si říkal, jestli bychom nemohli pokračovat v naší dohodě.“

Martin sevřel Anetinu ruku. Ta mu ji stiskla.

„Co přesně tím myslíte, pane Nováku?“ zeptala se Aneta tiše.

Pan Novák se pohodlně opřel.

„Mohl bych vám odpustit ještě jeden měsíc nájmu. Ale tentokrát bych chtěl, aby to bylo otevřenější. Martin by mohl být přítomen. Nebo aspoň vědět přesně, co se děje. Bez tajemství. Pokud chceš, Aneto, můžeš přijít sama. Ale pokud přijdete oba… bude to jinak. Budeš vědět, že tě vidí.“

Ticho bylo těžké.

Martin polkl. Žárlivost ho znovu zaplavila, ale zároveň cítil, jak se mu penis v kalhotách znovu začíná zvedat.

Pan Novák se díval střídavě na jednoho a na druhého.

„Rozhodnutí je na vás,“ řekl klidně. „Můžete si to promyslet. Ale jestli souhlasíte, přijďte příští týden ve stejný čas. A tentokrát už nebudeme před sebou nic skrývat.“

Aneta se podívala na Martina. Ten se na ni podíval. V jeho očích byla směs strachu, žárlivosti a temného, neovladatelného vzrušení.
Oba věděli, že stojí na hraně něčeho, z čeho už není cesta zpět.

[Inkvizitor]

2. část

Za týden večer v sedm stáli před dveřmi bytu pana Nováka. Martin držel Anetu za ruku tak pevně, až jí to skoro bolelo. Oba mlčeli. Vzduch mezi nimi byl těžký napětím, strachem a něčím, co ani jeden z nich nedokázal pojmenovat nahlas.

Pan Novák otevřel dveře. Vypadal stejně zachovale jako vždy – čistá bílá košile, tmavé kalhoty, šedivé vlasy pečlivě učesané. Usmál se klidně, ale v očích měl jistotu člověka, který ví, že už vyhrál.

„Pojďte dál,“ řekl. „Aneto, Martine.“

Zavedl je přímo do ložnice. Velká postel byla ustlaná čistým bílým prostěradlem, na nočním stolku svítila lampička s tlumeným světlem. V rohu místnosti stála stará kožená židle. Pan Novák ukázal na ni.

„Martine, ty si sedneš tady,“ řekl klidně, ale s jasnou autoritou. „Chci, abys viděl všechno. Bez tajemství. Sedni si a nehýbej se, dokud ti neřeknu.“

Martin polkl, ale poslechl. Posadil se na židli, ruce položil na stehna a pevně je sevřel. Srdce mu bušilo tak silně, že to cítil až v krku. Aneta stála uprostřed místnosti, ruce zkřížené na prsou, a dívala se na něj. V jejích světle modrých očích byl strach, ale i jakési temné odhodlání.

Pan Novák se postavil před Anetu.

„Svlékni se, Aneto,“ řekl tiše, ale pevně. „Pomalu. Chci, aby to Martin viděl.“

Aneta se chvíli třásla. Pak si pomalu přetáhla žluté šaty přes hlavu. Zůstala stát jen v bílé podprsence a kalhotkách. Její atletická postava se rýsovala v měkkém světle – ploché břicho, úzký pas, pevná prsa čtyřky, která se lehce zvedala s každým dechem, dlouhé svalnaté nohy a kulatý, pevný zadek. Martin viděl, jak se jí ruce třesou, když si sundala podprsenku. Velké, tmavě růžové bradavky se jí okamžitě ztvrdly, chladem i napětím. Pak si stáhla kalhotky. Hladce vyholenou štěrbinu s malými symetrickými pysky měla už teď lehce lesklou.

Pan Novák si ji dlouho prohlížel. Pak se otočil k Martinovi.

„Je krásná, viď, Martine?“ řekl klidně. „Teď se podívej, jak se o ni postarám.“

Přistoupil k Anetě, položil jí ruku na rameno a jemně, ale nekompromisně ji tlačil na kolena před sebe. Rozepnul si kalhoty a vytáhl svůj obrovský penis. Byl už napůl ztopořený, tlustý, s výraznými žilkami, minimálně dvacet centimetrů dlouhý.

„Vem si ho do pusy, Aneto,“ řekl tiše. „A snaž se. Chci, aby to Martin viděl zblízka.“

Aneta se podívala na Martina – oči měla vlhké. Pak se naklonila dopředu, otevřela ústa co nejvíc a vzala mohutný žalud do pusy. Musela ještě víc rozevřít čelist, aby ho vůbec vmáčkla. Pan Novák ji chytil za vlasy a pomalu jí tlačil hlavu hlouběji. Aneta začala kouřit – pomalu, opatrně, ale důkladně. Slina jí stékala po bradě, oči se jí zalily slzami, když jí penis zajel až hluboko do krku. Martin seděl jako přikovaný. Viděl, jak se její plné rty napínají kolem tlustého žaludu, jak se jí tváře propadají, jak se snaží dýchat nosem. Jeho vlastní penis byl v kalhotách tvrdý jako kámen.

Pan Novák ji nechal kouřit dlouho – několik minut. Pak ji zvedl, položil na postel na záda a roztáhl jí nohy dokořán.

„Teď se podívám, jak jsi mokrá,“ řekl a sklonil se mezi její stehna.

Jeho jazyk se dotkl její štěrbiny. Lízal ji pomalu, ale intenzivně – dlouhými tahy přes celou růžovou štěrbinu, pak se soustředil na klitoris. Aneta zasténala. Pan Novák vsunul dva prsty dovnitř a začal jimi tvrdě a rychle pohybovat, zatímco jazykem neúnavně dráždil její citlivý klitoris. Prsty měl silné, pohyboval jimi hluboko a rychle, až se ozývalo vlhké, šťavnaté mlaskání. Aneta se začala kroutit, boky se jí zvedaly proti jeho ruce.

„Pane Nováku…“ zasténala.

On pokračoval ještě chvíli, pak se zvedl. Jeho penis byl teď úplně tvrdý, lesklý od jejích slin.

„Teď si tě vezmu,“ řekl klidně.

Položil se na ni, opřel se o lokty a pomalu začal tlačit dovnitř. Aneta zalapala po dechu. I když byla mokrá, byl pořád příliš velký. Martin viděl, jak se její malé pysky napínají kolem tlustého penisu, jak se pomalu rozevírají a pohlcují ho centimetr po centimetru. Aneta se kousala do rtu, oči měla zavřené, prsty svírala prostěradlo.

„Pomalu… prosím…“ zašeptala.

Pan Novák postupoval neúprosně, ale trpělivě. Když byl konečně celý uvnitř, Aneta zasténala dlouze a hlasitě. Pak začal pohybovat boky – zpočátku velmi pomalu, hlubokými, táhlými přírazy. Aneta se začala pod ním kroutit. Bolest rychle přecházela v něco jiného. Každý jeho tah sahal mnohem hlouběji, než kdy Martin dokázal.
Pan Novák ji pak otočil na bok, zvedl jí jednu nohu vysoko a vzal si ji takto. Aby Martin dobře viděl. Pak ji položil na břicho a vzal si ji zezadu – pevně, ale stále kontrolovaně. „Nakonec ji zvedl, posadil na svůj ztopořený ocas a nechal ji, aby na něm sama jezdila. Aneta se pohybovala nahoru a dolů, prsa se jí houpala, dlouhé plavé vlasy jí padaly do obličeje. Martin viděl úplně všechno – jak se její růžová štěrbina napíná kolem tlustého penisu, jak z ní vytéká její vlastní šťáva, jak se jí třese celé tělo.

Když cítil, že je Aneta blízko, pan Novák ji znovu položil na záda, zvedl jí nohy na svá ramena a začal ji tvrdě a hluboko šukat. Aneta najednou vykřikla – dlouze, hlasitě, nekontrolovaně. Její orgasmus byl tak silný, že se celá třásla, svaly na břiše se jí stahovaly, nohy se jí křečovitě napínaly. Pan Novák zabořil penis až po kořen a zasténal hlubokým, mužským hlasem. Martin viděl, jak se mu stahují svaly na zadku – stříkal do Anety dlouho, silně, pulz za pulzem, plnil ji svým horkým semenem.

Aneta ležela pod ním vyčerpaná, nohy se jí třásly, ústa měla dokořán.

Pan Novák ho pomalu vytáhl. Z Anetiny kundičky začalo pomalu vytékat husté, bílé semeno.

Martin seděl v rohu, ruce zaťaté na opěrkách židle, dech měl těžký a nepravidelný. Žárlivost ho pálila jako oheň, ale vzrušení bylo tak silné, že se celý třásl.

A to byl teprve začátek.

[Inkvizitor]

3. část

Cesta domů z bytu pana Nováka byla jedna z nejdelších a nejtišších, jakou kdy Aneta a Martin zažili. Šli vedle sebe po schodech nahoru, ale mezi nimi viselo těžké, dusivé ticho, které se nedalo přerušit. Aneta kráčela pomalu, nohy se jí lehce třásly po tom, co právě prožila. Mezi stehny cítila neustálé teplo a vlhkost – husté, lepkavé semeno pana Nováka pomalu vytékalo z její kundičky a promočilo jí kalhotky úplně skrz. Každý krok jí připomínal, jak hluboko v ní byl, jak ji naplnil až po kraj, jak mu v něm cukalo a stříkal. Cítila to i teď – teplou, hustou tekutinu, která jí stékala po vnitřní straně stehna a chladila se na vzduchu.

Martin šel vedle ní s hlavou lehce skloněnou. Jeho dech byl těžký, nepravidelný. V hlavě se mu neustále přehrávaly scény z ložnice pana Nováka – Aneta na kolenou, jak kouří ten obrovský penis, jak ji pan Novák líže a tvrdě prstí, jak si ji bere v různých polohách a jak nakonec křičí v tom nejsilnějším orgasmu, jaký kdy viděl. Žárlivost ho pálila v hrudi jako kyselina, ale současně měl v kalhotách tak tvrdý penis, že ho to bolelo. Nemohl se na Anetu ani pořádně podívat – bál se, že by se mu zlomil hlas, kdyby promluvil.

Když konečně vešli do bytu, Martin zavřel dveře za sebou a zamkl je. Aneta stála uprostřed předsíně, stále v těch žlutých šatech, které jí teď připadaly příliš těsné. Martin ji vzal za ruku a vedl ji přímo do obývacího pokoje. Neřekl ani slovo. Posadil ji na velký gauč, který stál uprostřed místnosti, a sám si klekl přímo před ni na koberec.

„Martine…“ začala Aneta tiše, ale on ji jemně, ale rozhodně položil na záda. Její hlava spočinula na měkkých polštářích. Martin jí rychle vyhrnul šaty až k pasu, odhalil její dlouhé atletické nohy a pevný kulatý zadek. Pak jí stáhl kalhotky dolů po stehnech a úplně je sundal. Anetina kundička byla přímo před ním – červená, naběhlá, lesklá. Z úzké štěrbiny s malými symetrickými pysky pomalu, lenivě vytékalo husté bílé semeno pana Nováka. Stékalo po pyscích, po hrázi a kapalo na gauč.

Martin si rychle rozepnul kalhoty, vytáhl svůj malý, ale tvrdý penis a postavil se mezi její roztáhnuté nohy. Ani se neobtěžoval ji políbit nebo něco říct. Jen se podíval dolů na tu mokrou, plnou štěrbinu a jedním prudkým, hlubokým pohybem do ní vrazil celou svou délku.

Aneta zasténala hlasitě a protáhle. Martin cítil okamžitě všechno najednou.

Jeho penis klouzal po teplé, kluzké směsi. Cítil teplé, husté semeno pana Nováka – jak ho úplně obaluje, jak je lepkavé, jak je teplejší než její vlastní šťávy. Každý centimetr jeho penisu byl pokrytý cizím spermatem. Cítil, jak se mu rozmazává po žaludu, jak mu stéká po celé délce, jak mu obaluje varlata. Bylo to tak intimní, tak ponižující, a tak neskutečně vzrušující, že se Martinovi zatmělo před očima. Cítil každý detail – jak je semeno husté, jak se táhne, jak se mísí s Anetinou vlhkostí a dělá z její kundičky dokonalý, kluzký obal.

„Cítíš to?“ zašeptala Aneta chraplavě, když se do ní pohyboval. „Cítíš, jak je plná jeho semene? Jak je teplé… jak je ho tam pořád hodně?“

Martin jen hluboce zasténal. Nemohl mluvit. Pohyboval se rychle, prudce, téměř zoufale. Každý příraz mu připomínal, jak hluboko v ní byl pan Novák před chvílí. Jak ji naplnil. Jak ji roztahoval svým obrovským penisem. Martin byl menší, ale teď to bylo jedno – klouzal v cizím spermatu jako v nejlepším lubrikantu. Ten pocit ho úplně přemáhal. Žárlivost ho pálila v hrudi, ale vzrušení bylo tak silné, že se nedokázal ovládnout ani na vteřinu.

Trvalo to sotva pár desítek vteřin. Martin vykřikl, zabořil se do Anety až po kořen a udělal se. Stříkal silně, výstřik za výstřikem, mísil své semeno s tím, co tam už bylo. Když skončil, zůstal v ní ještě chvíli, třásl se celým tělem, lapal po dechu a cítil, jak se jeho semeno mísí uvnitř ní.
Pak se pomalu vytáhl. Z Anetiny kundičky se okamžitě vyvalila hustá, bílá směs – jeho i pana Nováka. Stékala jí po pyscích, přes zadní dírku a kapala na gauč.
Martin se díval na tu scénu jako hypnotizovaný. Jeho penis byl stále polotvrdý a lesklý od spermatu.

A pak to přišlo samo, bez jediného slova, bez přemýšlení.

Martin se sesunul na kolena přímo před gaučem. Chytil Anetu za stehna, pevně je roztáhl ještě víc a přitiskl ústa přímo na její mokrou, vytékající kundičku. Poprvé v životě.

Jeho jazyk se ponořil mezi pysky. Chuť byla silná, intenzivní – slaná, hustá, trochu hořká, smíchaná s Anetinou sladkou, šťavnatou vlhkostí. Martin lízal hltavě, téměř zoufale. Nasával její naběhlé pysky do úst, jazykem pronikal hluboko dovnitř a vytahoval ven co nejvíc cizího semene. Polykal ho. Cítil, jak mu teplé, husté kapky stékají po jazyku a do krku. Lízal dál – dlouhými tahy přes celou štěrbinu, pak se soustředil na její velký citlivý klitoris, který byl pořád naběhlý a napjatý. Aneta zalapala po dechu a chytila ho za vlasy oběma rukama.

„Martine… bože… co to děláš…“ zašeptala, ale hlas se jí zlomil v dlouhé, hluboké zasténání.
Martin neodpověděl. Jen lízal dál, ještě intenzivněji. Jazykem dráždil její klitoris, pak znovu pronikal dovnitř, nasával a polykal všechno, co z ní vytékalo. Aneta se pod ním začala kroutit, boky se jí samy zvedaly proti jeho tváři. Její nohy se roztáhly ještě víc, prsty mu zatínala do vlasů tak silně, až ho to bolelo. Martin cítil, jak se její stěny stahují, jak z ní vytéká další a další směs. Polykal všechno. Poprvé v životě ochutnával sperma jiného muže přímo z těla své vlastní ženy – a nedokázal přestat. Bylo to ponižující, intimní, šíleně vzrušující.

Aneta dosáhla dalšího orgasmu – rychlého, křečovitého, téměř bolestivého. Její stehna se sevřela kolem Martinovo hlavy, celé tělo se jí napjalo jako struna a vykřikla tak hlasitě, že to muselo být slyšet i přes zavřená okna a dveře. Martin lízal dál, dokud z ní nevysál úplně všechno, co tam bylo. Teprve potom zvedl hlavu. Rty měl lesklé, bradu úplně mokrou a lepkavou, oči zamlžené temným vzrušením.
Aneta ho vytáhla nahoru k sobě. Políbila ho hluboce, dlouze, chutnal po sobě, jí i po panu Novákovi. Oba se třásli.

Když se konečně odtáhli, Aneta se mu podívala přímo do očí. Její světle modré oči byly plné slz, ale i jakési nové, temné jistoty.

„Chci to dělat dál,“ zašeptala tiše, ale pevně. „Chci, abys byl u toho. Chci, abys to viděl. Chci to cítit znovu. A chci, abys ty to viděl.“

Martin přikývl. Hlas měl chraplavý, roztřesený, ale plný odhodlání.

„Já to taky chci,“ řekl. „Chci tě připravovat. Chci tě doma oblékat, vybírat ti prádlo. Chci tě před ním svlékat. Chci tě k němu vodit. Chci být ten, kdo tě nabízí. A pak… pak chci být ten, kdo tě vyčistí. Přesně tak, jak jsem to udělal teď. Chci to být já, kdo tě připraví, a já, kdo tě pak má úplně pro sebe.“

Aneta se usmála – poprvé za celý večer opravdovým, hlubokým, téměř spokojeným úsměvem. Objala ho pevně a přitiskla se k němu celým tělem.

„Tak to uděláme,“ zašeptala mu do ucha. „Společně. Od teď už to bude naše.“

Stáli tam u gauče, oba stále polonazí, semeno a sliny na jejich tělech a na gauči, a věděli, že právě překročili hranici, za kterou už není návrat.

A oba to chtěli. Víc než cokoli jiného.

[KarelK1968]

Tak tohle je sen každého cuckolda. Je super když to začne na důvodu nezáleží, ale horší je když to skončí nebo se to vyvíjí tak že se to jednomu přestane líbit. Ale povídka super.