Ve všech povídkách jsou záměrně pozměněná jména a upravené detaily. Píši vždy stejným - svým vlastním - stylem, nehledě na to, od jaké postavy vám příběh vyprávím. Snad se bude líbit, mám toho poměrně dost co vyprávět
Korektura textu (chyby, překlepy, diakritika atd) proběhla pomocí AI. Žádná část povídky nebyla psána, doplněna či změněna pomocí AI.
---
Jmenuji se Jana a bylo mi 32 let, když jsem zažila jeden velice divoký teambuilding. Pracovala jsem v jedné spíš menší pražské firmě provozující nejmenovaný e-shop. Každoročně nás vedení bralo na různá zajímavá místa na prodloužený víkend. All inclusive – tedy jídlo a pití placené firmou. Zhruba 60 lidí přijede na jedno místo, večer se zlijí, druhý den se s kocovinou pokouší hrát nějaké týmové aktivity a tohle se opakuje celý víkend.
Pokoje se plánovaly dopředu, platilo jednoduché pravidlo – vedení chce slyšet jednoznačný souhlas všech, co budou spolu na pokoji, že jim to tak vyhovuje, a hotovo. Tentokrát byly dvoulůžáky a já velice ochotně souhlasila s mou nejbližší kolegyní Karolínou, že my dvě budeme spolu. Nazvala bych náš vztah vyloženě kamarádským, ale v rámci práce jsme si rozuměly skvěle a nikdy jsme spolu neměly žádný konflikt.
Osudný pátek se přiblížil a celá firma se postupně naskládala do aut a vyrazila směrem k westernovému městečku, kde jsme měli ubytování i zábavu na příštích pár dní. V Praze jsem se rozhodla ten víkend nechat všechny starosti i mého manžela, se kterým jsem se ráno rozloučila jen delším polibkem. Při odchodu mě plácl přes zadek a mrkl na mě šibalsky se slovy: "A nezlob... nebo zlob, ale dej mi to vědět." Už pár měsíců totiž dost fantazírujeme o tom, že by ho nejspíš hrozně vzrušovalo, kdybych měla "něco" s někým jiným, ale nikdy jsme to nerealizovali víc, než že jsem s někým před ním flirtovala. Mě ta představa vzrušuje taky, ale oba jsme cítili, že to může být tenký led.
Dorazili jsme na místo později odpoledne. Celou cestu jsme v autě stejně nakonec řešily práci v pětičlenné dámské posádce, takže jsem se dost těšila, až konečně vystoupím a dám si něco k jídlu. Část firmy už byla na místě a ubytovávala se, zbytek pomalu přijížděl. Než jsem se pomalu došourala k recepci a vystála menší frontu, došla ke mně kvapem Karolína s otázkou: "Hele... vím, že to je blbý takhle... ale myslíš, že bych se mohla prohodit... na pokoji jako... že bys byla s Pavlínou?" Ohlédla jsem se a všimla jsem si, že Pavlína, holčina z finančního oddělení, stála tak dva metry za Karolínou a nervózně na nás kouká. Pavlíně bylo tuším okolo 22 let a byla to holka, kterou nejvíc zajímal Instagram a jaký boty si koupí hned po výplatě. Byla ve firmě asi půl roku a za tu dobu jsem s ní stihla prohodit asi 30 slov ve výtahu a u kávovaru, a i z nich jsem měla pocit, že nebude zrovna nejbystřejší. Vrátila jsem se pohledem zpět na Karolínu a než jsem stihla pořádně zvednout obočí, pokračovala: "... Lucka nakonec jela a já bych hrozně chtěla na pokoj s ní, prosím prosím...". Lucie byla od nás z kanclu, starší, ale v pohodě mamina s dvěma už skoro dospělýma dětma. Karolína s Lucií nevynechaly obvykle minutu času, aby neustále krafaly v kanclu i mimo něj. Jenže Lucie oznamovala, že teambuilding původně nestihne, ale nakonec přijela. A protože jet neměla, jediný volný pokoj zbyl s Pavlínou, která tím měla vytěžit díky lichému počtu pokoj sama pro sebe... jenže teď, když si Lucka očividně tahala kufr z auta, vznikla tahle rošáda s pokoji.
"No... ok. Co mám s váma dělat. Stejně na pokoji budem de facto jen přespávat večer, takže je to asi fuk," odpověděla jsem, zatímco jsem trochu skleněným pohledem koukala kamsi skrz květináč na recepci a v duchu si říkala, že to určitě fuk není a docela mě to sere. Ještě chvíli se Karolína přesvědčovala, že "mi to nevadí", zatímco jsem se falešně šklebila, že ne, ale sama jsem nakonec začala ztrácet ten pocit náhlé zrady - chytla jsem se mantry, že reakce na situace si vybíráme sami a rozhodla sem se tím nenechat rozhodit. Zapsala jsem se s Pavlínou a táhly jsme si kufříky na pokoj.
Byl to klasický, ale moderní pokoj, dokonce jsme si mohly i nastavit barevnou atmosféru LED osvětlením. Na pokoji byl odděleně záchod se sprchou a pak dvě postele naproti sobě. Pavlína celou dobu držela v jedné ruce telefon. Po příchodu do pokoje si chvíli hrála s nastavením světla a pak si dřepla na postel a scrollovala dál, zatímco jsem si hodila svoje hygienické potřeby do koupelny. Řekla jsem si, že tady nebudu koukat na někoho, jak čumí do mobilu. Houkla jsem na ni jen, že jdu na recepci za ostatníma a že bude mít tedy kartu od pokoje u sebe ona... že to byla chyba, jsem se dozvěděla ještě ten večer.
Nicméně čas plynul příjemně rychle. Všichni nakonec postupně přijeli, ujistila jsem na WhatsAppu manžela doma, že jsem živá a zdravá v destinaci, a odsunuli jsme se do hlavního sálu, kde se měl víkend oficiálně zahájit. Pavlínu jsem zahlédla obklopenou dalšími dvěma slečnami, které bych kategoricky označila jako "pipky", jak nahlas rozebírají jejich vztahy, snad se záměrem, aby je všichni v okolí dostatečně slyšeli. Vzhledem k tomu, že účet na baru byl na vrub firmy, většina lidí už měla před sebou na stolech svoje oblíbené jedy. I já jsem neotálela a cestou na svoje místo jsem se stavila pro sklenici růžového vína. Nebudu hlouběji pitvat detaily našeho programu, protože to pro příběh není příliš relevantní, ale rovnou tedy ke klíčovým bodům toho večera.
Zhruba po desáté hodině večer program oficiálně skončil a zůstala volná zábava. V soutěži se našemu týmu, který byl poskládaný záměrně z lidí z různých oddělení, povedlo vyhrát flašku rumu, kterou jsme slavnostně zdolali ještě před půlnocí. Skleniček vína jsem měla poměrně dost, přesný číslo opravdu netuším. Zhruba půlka lidí se postupně vytratila spát, druhá polovina rozhodně neměla v plánu končit brzo. Užívala jsem si večer, pokecala si se spoustou lidí z oddělení, u kterých jsem třeba ani nevěděla, o co přesně se starají, a navazovala příjemně opilecké kamarádské vztahy s kdekým. Po půlnoci jsem měla už řádně upito, směs rumu a vína nebyla zrovna nejlepší kombinace, ale už jsem zažila i horší stavy. Po několika odtančených písničkách jsem se uklidila víc do rohu, kde jsem se zapojila do velice vážné diskuze na téma elektromobilů. Neměla jsem sice moc co říct, protože o autech vím absolutní prd, ale hrozně se mi líbilo zapálení do argumentace jednoho kolegy, který pracoval u nás v IT. Hádali se tam s notnou dávkou humoru, nikdo se u toho nebral vážně, a já se najednou přistihla, že se hihňám prakticky kdykoliv něco řekl a nemůžu z něj sundat oči. A sotva jsem si to uvědomila, cítila jsem, jak mi tváře zalévá totální horko.
Nějakou dobu jsem tam s nimi ještě seděla a mudrovala v duchu nad tím, jestli by to stálo za to, s ním něco mít a jak toho docílit, jak to udělat nenápadně a hlavně... jestli bych vlastně vůbec měla a chtěla, nebo to byla jen čistá opilost. Připadala jsem si jak v animáku, když mi jedno moje já na levém rameni říká: "Chceš to, alkohol ti jen odboural rozpaky," a na pravém rameni zase: "Chlast ti vymejvá mozek a budeš toho šeredně litovat." Tak jsem se tam dál pohupovala a poslouchala už jen napůl diskuzi, která se mezitím stočila někam úplně jinam, až jsem pocítila na svých ramenou něčí ruce. Otočila jsem se a stála u mě Karolína, s očíčkama svítícíma a přimhouřenýma, taky očividně mírně v prdeli z jejího pitného režimu dnes večer, a povídá: "Hele, my jdem na pokoj, jdeš s náma?" Cesta ze sálu zpět na hotel totiž trvala několik minut a byla dlouhá asi půl kilometru a vedla mezi polem a lesem v celkem slušné tmě. Moc jsem teda neváhala a souhlasila. Když jsem se sbírala, zahlédla jsem Pavlínu, jak sedí v protějším rohu na klíně nějakému jí podobně mladému kolegovi, co jsem tušila tak taky z IT oddělení, a vzhledem k množství skleniček i flašek na jejich stole bylo jasné, že i oni řádně prouhloubili firemní účtenku. Na chvilku jsem se zamračila a přemýšlela jsem, jestli Pavlína náhodou není s někým ve vztahu, ale došlo mi, že mi nikdy nic takového neříkala, a hlavně, že mě to je úplně jedno.
To, že má Pavlína u sebe klíč od našeho pokoje, mi došlo asi minutu potom, co jsem se rozloučila s Karolínou a Lucií a stála jsem před zamčenými dveřmi v hotelu. Nasraně jsem si dupla a začala v mé nalité palici vymýšlet, co s tím. Muselo uběhnout několik minut, během kterých jsem se přesvědčovala, že sama zpátky rozhodně nepůjdu, než mě napadlo, že na recepci určitě budou mít další. Jenže na polozhaslé recepci nikdo nebyl a já za boha nedokázala vymyslet, co s tím dál. Svalila jsem se do křesílka a tak nějak odevzdaně doufala, že někdo mezitím přijde. Je velice pravděpodobné, že jsem u toho i usnula, nicméně zvuk chrastících klíčů mě vytrhl z mého polo-rozímání-spánku. Na recepci přišla notně uzívaná slečna, která se mě zeptala: "... a který pokoj?" Po mé odpovědi "eeeeeeeeee" jsme odešly najít správné dveře, načež donesla druhou kartu a otevřela mi.
Byla jsem v tu chvíli nasraná na Pavlínu, i když vina měla být čistě na mojí straně, což mi došlo až ráno za střízliva. Svlíkla jsem se u svojí postele a odešla si dát velmi rychlou sprchu, kterou jsem skoro vůbec nevnímala, snažila jsem se u toho co nejmíň zavírat oči, aby se mi netočila hlava. Po sprše jsem sebou plácla rovnou do postele. Vzhledem k letnímu počasí bylo i na pokoji poměrně dost teplo, takže jsem se ani nenamáhala soukat pod peřinu. Zůstala jsem takhle ležet nahá na posteli a civěla do stropu, hlavou mi lítalo tisíc různých myšlenek a menší návaly závratí z alkoholu se postupně pomalu stávaly snesitelnější.
Probudilo mě až něčí nepříliš tichý šepot. Zamžourala jsem do stropu, v pokoji byla tma a já tam ležela přesně tak, jak jsem ulehla. Zleva bylo slyšet mlaskání, oddechování a jakoby se někdo pokoušel svléknout. Trvalo mi dobré dvě minuty, než jsem si rozpomenula, kde jsem. Pavlína byla očividně zpátky a se vší drzostí si očividně přivedla někoho sebou k nám na pokoj! Dál jsem napjatě poslouchala a cítila jsem, jak mi srdce začíná víc a víc bušit. Byla jsem hrozně zvědavá a napůl dotčená – frajerka mě nechala čekat na recepci a pak si ještě užije... ale... byla jsem v takovém rozpoložení, že mě ta představa i tak vzrušovala.
Měla jsem hlavu otočenou směrem ke stropu, takže jsem nic neviděla a mohla jen poslouchat. Z toho, co jsem slyšela, se nejspíš zatím jen hladili a líbali. Určitě dotáhla to mladý kuře, na kterým dřepěla, než jsem odešla. Netrvalo to příliš dlouho, když jsem zaslechla její neohrabaný opilý pokus o šepot: "Mě je fakt blbě tyvole..." Následovalo zavrzání postele, kroky a Pavlína se odebrala na záchod, kde bylo jen slyšet, jak zvedla prkýnko a ticho.
Čekala jsem asi 30 sekund, jestli se něco bude dít, až se ozvalo z vedlejší postele jen povzdechnutí, následované zvukem rozepnutého pásku a sundání kalhot. "Frajer počká, až se vybleje, aby byl hned ready," pomyslela jsem si a samotnou mě to v tu chvíli pobavilo. Z koupelny bylo zatím ticho, ale z vedlejší postele se začal ozývat pravidelný slabý šustivý zvuk. Bylo mi jasné, že příprava na její návrat probíhá poctivě jednou rukou. Srdce mi z toho bušilo tak, že jsem ty zvuky pomalu díky tomu skoro i přestávala slyšet. Zvědavost mě hrozně pálila. Pak mi došlo: jestli týpek sedí na protější posteli, musí u toho nutně čumět přímo na mě – nahou, rozpláclou na posteli přímo před ním.
Než jsem se vůbec stihla zamyslet nad čímkoliv, pomalu jsem se otočila na levý bok směrem k němu a dívala se na něj. Pohyb se zastavil. Týpek seděl zády ke zdi zhruba uprostřed postele směrem do strany, nohama ke mně. Byla sice tma, ale ne úplná. Rozeznala jsem jeho obrys, lehce jeho tvář a... pravou ruku, ve které držel svého ptáka. Seděl tam, zamrznutý v pohybu, a čekal, co se bude dít. Koukáme si přímo z očí do očí. V různě silných impulzech mnou projíždělo hrozné vzrušení a pocit, jako bych při každém druhém úderu srdce vynechala schod. Chviličku jsem se odhodlávala, ale nakonec ze mě vylítlo mnohem víc svůdným hlasem než jsem měla v úmyslu: "Pokračuj..." Týpek zaváhal a pak pomalu začal dál honit. Koukála jsem na něj a on si mě začal prohlížet celou, lehce pootevřel pusu a oddechoval u toho.
Alkohol dělal svoje a ve mně lítaly touhy jedna za druhou. V jeden moment jsem chtěla prostě, aby na mě skočil a šukal mě o sto šest, v druhou chvíli jsem zase toužila ho co nejvíc provokovat. Zároveň jsem si ale celkem kupodivu i racionálně říkala, že by z toho mohla být dost nehezká scéna uprostřed noci, kdyby se Pavlína vrátila. A pak ta druhá část, kdy po asi minutě koukání na cizího mlaďocha, jak si přede mnou honí, mě napadlo, co by na to manžel. Tahle část by se mu dle jeho vlastních vyprávění rozhodně líbila, to že bych ho podvedla... tím už jsem si tak jistá nebyla. Slova, činy, důvěra... je v tom dost rozdíl.
Moje rozímání a jeho honění přerušil dávivý zvuk Pavlíny ze záchoda. Mě to v tu chvíli trochu rozesmálo, uchechtla jsem se a podepřela si levou rukou hlavu, abych líp viděla, a řekla tlumeně: "... nevypadá to moc nadějně..." Uculila jsem se, zatímco z koupelny se ozývaly další nepěkné zvuky, a dodala: "... s tím tvým zásunem dneska." Týpek hodil obličej typu "smůla, no", ale nic neřekl, zíral dál na moje trojky prsa, na který měl teď o něco lepší výhled.
V koutku oka jsem zmerčila na nočním stolku svůj mobil. A jako zázrakem mi naskočil nápad, který moje tělo téměř bez mého vědomí začalo ihned realizovat. Pravou rukou jsem se pro něj natáhla, odemkla a asi na třetí pokus otevřela WhatsApp. Našla jsem komunikaci s manželem a napsala mu: "Můžu si hrát? Mám skvělou šanci..." Odeslala a položila telefon zpátky. Z koupelny bylo opět ticho. Pavlína očividně začala svůj souboj s žaludkem ve vlnách, což se mi hodilo do karet.
V hlavě mi přeskakovaly další myšlenky a nápady, jak se situací naložit. V ten moment jsem si totiž dokonale racionalizovala, že můj dotaz je formálně vlastně de facto svolení, teď už o tom ví a já si můžu dělat co chci. Ale zároveň jsem z toho byla děsně nervózní. A hrozně mi vyhovovalo a pomáhalo, že toho týpka vůbec neznám, dodávalo mi to podivně větší odvahu, alkohol se staral o zbytek.
Posadila jsem se na posteli, lehce se mi z toho znovu zamotala hlava, a řekla jsem si, že si s ním zkusím hrát. Hrozně mě ta představa lákala, že mám před sebou někoho o několik let mladšího, mám ho ve své moci a bude to po mém. Doma jsem já ta poslušná a manžel ten tvrdý dominantní chlap, kterému musím držet, a to si samozřejmě užívám, ale... v týhle pozici jsem poprvé a hnaná nasráním na Pavlínu jsem chtěla být najednou velitelem situace. "Chtěl bys mě vylízat, brouku?" houkla jsem a mírně u toho dala nohy od sebe, sama překvapená, jak snadno se moje myšlenka změnila ve slova.
Klučina opět přestal honit a zakoktal po chvilce: "M-m-můžu?" načež jsem se ušklíbla a odvětila: "Jestli si chceš dneska večer užít, tak to vypadá asi jako tvoje jediná možnost." A jak na zavolanou se ze záchoda ozval další dávící pokus, čemuž jsme se oba pousmáli. "Možná bych jí měl jít zkontrolovat, ne?" zašeptal. "Když myslíš..." odpověděla jsem na oko lehce uraženě a dala nohy ještě víc od sebe, zatímco mi pravá ruka zabloudila do klína. Lehce jsem si pohladila kundičku a zakroužila prostředníčkem na poštěváku. Okamžitě mě polilo horko, ale pokračovala jsem jen velice pomalu.
Týpek ještě pár sekund koukal, pak se velice opatrně zvedl, chvilku váhal se svým pérem v jedné ruce, jako by přemýšlel, jestli se má takhle vydat teda do té koupelny, nebo ke mně. Já jen zvedla obočí a pousmála se. Pomalu přešel k mojí posteli a klekl si přede mě na zem. Já se zadkem přisunula až na okraj a pak se zaklonila dozadu a opřela lokty o postel a dívala se na něj, jak dřepí mezi mýma nohama. Položil si ruce na moje stehna, přisunul hlavu níž a dal mi velice dlouhý francouzák přímo na klitoris. Vzdychnutí ze mě vyletělo prakticky okamžitě, snažila jsem se co nejvíc tlumeně, ale nešlo to. Frajer rozjel hned z kraje první ligu. Po francouzáku mě projel jazykem zvenčí odshora dolů, cestou zpátky mi zajel jazykem na kraj dovnitř a pak se vrátil k poštěváku, který střídavě líbal a přejížděl jazykem. Moje další vzdechy následovaly. Zavřela jsem oči a zaklonila hlavu dozadu, kde se mi opět zamotala, teď už ale nejen díky alkoholu, ale díky té rozkoši a hlavně tomu zakázanému vzrušení. Bylo to neskutečně příjemné, borec velmi dobře věděl, co s jazykem dělat. Občas zatlačil víc tak, jak to mám ráda, občas mě něžně laskal, pravidelně mě projel jazykem i přes mojí kompletně vyholenou píču. Nevím vůbec, jak dlouho to trvalo, ale situace v koupelně se dál neměnila.
V jednu chvíli jsem si dokonce i přála, aby Pavlína konečně vylezla a já jí mohla říct: "No co, neumíš chlastat, tak se tu o něj musí někdo postarat," či něco podobně rádoby vtipného. Po nějaké chvíli velice příjemného různorodého lízání mě už bolely lokty, a tak jsem si lehla zády na postel úplně a zvedla nohy skrčené do vzduchu. On si jen přehodil ruce, aby mě zespoda ty nohy podepřel, a pokračoval dál v lízání. Tím se mu víc zpřístupnil vstup do mojí kundičky, ale taky, a to mě v tu chvíli až zaskočilo, k mojí druhé dirce, což mi dal najevo tak, že se jazykem chvilku věnoval i jí. Na to nejsem úplně zvyklá a v tu chvíli mi problesklo hlavou jen radost, že jsem se osprchovala, než jsem padla do postele. Bylo to taky příjemné a rozhodně mi nevadilo, když se tam párkrát ještě svým jazykem vydal, ale víc jsem ocenila, když se staral o můj poštěvák, nebo se pokoušel čím dál víc zabořit jazyk i do mojí totálně mokré kundy.
Za chvilku jsem si už držela pravou rukou pusu, abych nevzdychala tak nahlas, a levou rukou jsem nahmatala jeho vlasy, chytla je a přitiskla jsem ho pusou pořádně na svůj poštěvák. Pochopil ihned, že tam má zaměřit svou pozornost, a začal mi přes něj jazykem rychle kmitat ze strany na stranu. To je přesně můj způsob, jak se nejlíp udělat. Občas měl tendenci tempo zrychlovat, což jsem umírnila tím, že jsem jej přitáhla silněji, ale hned pochopil a zase zklidnil.
Netrvalo to snad ani dvě minuty a prohýbala jsem se v křečích v absolutně nádherném orgasmu. Paty jsem mu zaryla do zátylku a tlačila si jeho hlavu vší silou na svojí kundičku, rukama jsem drtila peřinu pod sebou. Snažila jsem se u toho nekřičet, takže jsem měla rty velice pevně semknuté, až jsem myslela, že mi snad prasknou. Ten orgasmus přišel v asi šesti vlnách, první prudká a silná, druhá nejsilnější a pak postupně slábly. Projíždělo to celým mým tělem. Připadalo mi, jakoby to trvalo věčnost včetně toho postupného uvolnění. Sotva jsem se přestala třást a oddychovat jako sup, ucítila jsem jeho jazyk zpátky na poštěváku, ale to mi bylo v tu chvíli dost nepříjemné – je pak hodně přecitlivělý – takže jsem ho rukou do jeho čela odtlačila od sebe a sykla: "Počkej!" Ještě chvíli jsem to tam rozdejchávala a pak jsem se pomalu neohrabaně posadila. Seděl tam dole mezi mýma nohama jako pejsek, co čeká na další povel. Po celých tvářích a puse se mu lesklo mokro z mého klína.
"Dobrý?" zeptal se hrozně opatrně, jako kdyby mě zrovna někde omylem trefil dveřma na chodbě. Vydechla jsem s úsměvem, zakroutila hlavou a říkám: "Nebylo to špatný..." a uchechtla jsem se tomu sama (alkohol je svině na soudnost vlastního humoru...). Zajela jsem mu rukou do vlasů a trochu si ho prohlížela jako vázu ve starožitnictví, snažíc se ve tmě prohlédnout mžouráním, jak vlastně vypadá. Byl to docela sympaťák, mlaďoch, v tu chvíli, jak tam přede mnou klečel, bych se nedivila, ani kdyby mu nebylo ještě dvacet. Ale zkušenosti s jazykem měl o pár generací jinde.
"Vztyk!" zavelela jsem polohlasně. Zvedl se a trochu ode mě couvl. Nastavila jsem mu ruku, tak chvilku blbě čuměl, co po něm chci, a pochopil – podal mi svojí a já se vyhoupla do stoje naproti němu. Byl hubenější postavy, nijak výrazně vysoký ani malý, oproti mým 160 cm měl tak 20 navrch. Pustila jsem jeho ruku, ale očima jsem sklouzla dolů. Stál přede mnou jen v košili, kalhoty i s trenkama ležely u postele naproti. Jeho péro mířilo přímo vzhůru. Mnou opět začalo projíždět trochu vzrušení ale hlavně pocit rebelie, a díky prudkýmu vztyku taky ten alkohol opět.
"Otoč se," špitla jsem a on váhavě poslechl. Stál teď ke mně zády a já udělala jeden krok k němu. Ještě jsem stále nevěděla, co bude dál, vařila jsem z vody, ale chtěla jsem hrozně moc pokračovat s tím si s ním pohrávat, zvlášť když to je úplné ucho, co očividně udělá všechno, co mu řeknu. Ze záchoda se mezitím ozvalo spláchnutí. Na chvíli jsem ztuhla a cítila u toho, jak se mi napnuly všechny svaly v těle. Jenže nic, ticho, jen voda, jak se napouští po spláchnutí. Oba jsme tam stáli v řadě za sebou jak trubky a čekali, já připravená udělat krok dozadu, sednout si na postel a tvářit se, že nic. Asi minutu se nic dalšího nedělo, zvuk napouštění vody ustal. Přiblížila jsem se zezadu k němu, až jsem se o něj přimáčkla prsy na jeho záda, a dala mu zezadu z levé strany jemný polibek na krk, pak další a další. Postupně jsem u toho přecházela polibky na krku z jedné strany na druhou.
Začal u toho vydechovat vzdychavě, moje ruce projely pod jeho k hrudi, snažila jsem se u toho nahmatat knoflíky košile, což se mi nakonec povedlo a jeden po druhém jsem je rozepínala, až byla úplně volná. "Sundej si to..." zašeptala jsem. Opět jako cvičená opička začal poněkud neohrabaně ze sebe dostávat košili, kterou hodil na zem ke kalhotám, a narovnal se zpátky. Začala jsem jej hladit jednou rukou po ruce a rameni, druhou po jeho hrudi a břiše, a dál mu líbala nyní už zcela přístupný krk a záda. Připadal mi úplně jako nějaká moje hračka a hrozně mě to dál vzrušovalo. Oběma rukama jsem přešla na jeho hruď, líbala mu vršek zad, lopatky, krk, velice něžně, a ještě u toho ze mě vycházely slabé povzdechy. Neměl nijak vysportovanou postavu, ale ani neměl půňo, zkrátka postava mladoučkého zajíčka. Já v tu dobu sice nebyla zas o tolik starší, ale můj manžel je přeci jen o 6 let dál a jsem zvyklá už na jiný typ postavy. Projíždělo mnou čím dál větší vzrušení a touha vzít si ho do ruky, pořádně ho chytnout za čůráka a vidět ho stříkat. Nemám úplně úchylku na sperma, ale ten akt výstřiku se mi hrozně líbí, nezřídka kdy jsem u manželova stříkání hlavou co nejblíž a užívám si ten pohled.
Moje ruce postupně bloudily níž a níž, až jsem pravačkou lehce zavadila o to jeho péro. Stálo tam vzpřímené jako stožár, neváhala jsem a rovnou jej uchopila jednou rukou. Úplně mu v něm pulzovalo, pomalu jsem jej chytla a začala mu přetahovat kůžičku přes žalud a zase zpátky. Jeho vzdychy byly s každým přejetím hlasitější. Měl poměrně slušnou výbavu, nebyl ani tak dlouhý, ale poměrně objemný do ruky na šířku. Okamžitě jsem to v hlavě začala srovnávat s manželem. Ten je na tom zhruba podobně, ale řekla bych, že o kousek kratší. V hlavě mi hned blesklo, jestli bych ten rozdíl poznala, mít toho ptáka vraženého až po koule v sobě, a s tou myšlenkou jsem pocítila, jak moje kunda okamžitě reagovala dalším zvlhnutím. Před manželem jsem sice pár chlapů měla ale všichni byli spíš více či méně menší než manžel, takže jsem byla docela zvědavá.
Stáli jsme tam dál, já ho jednou rukou honila a druhou ho hladila, nebo mu zajížděla dolů na koule a lehce mu je pomačkávala. To se mu dle řeči těla dost líbilo, pokaždé se mu u toho skoro podlomily kolena, a po třetí návštěvě mojí ruky dokonce zakňoural slabounký vzdech.
Užívala jsem si každičkou vteřinu s mojí novou hračkou, tu moc nad jeho vyvrcholením, a u toho zažívala hrozně silné návaly pocitu zakázaného a špatnosti, který ale moje vzrušení dál umocňovaly. Pokaždé, když jsem cítila, že se mu zrychluje dech, jsem okamžitě hodně zpomalila. Na Pavlínu jsem v tu chvíli asi i úplně zapomněla, že existuje.
"Kdyby mě tak u toho viděl můj muž..." pomyslela jsem si u toho tak desetkrát. Chvilku jsem si i představovala, že sedí na protější posteli, má svůj klacek pevně v ruce a honí si ho, zatímco já tady jinýmu frajerovi honím jeho čůráka za odměnu potom, co mi krásně vylízal píču.
Moje vzrušení kulminovalo, chtěla jsem to znova. Pustila jsem jeho péro a vyvlíkla se z něho, položila jsem ruku na jeho rameno a naznačila, aby se otočil. Sotva to udělal, ustoupila jsem dva kroky dozadu, narazila nohama na postel a spadla na ni. Lehla jsem si na postel normálně - hlavou na polštář. On tam zatím stál jak trdlo a čekal na další povel. Pokrčila jsem nohy nahoru a roztáhla je od sebe a zeptala se: "Jak se jmenuješ?" "T-tom... Tomáš," vybreptl. "Tome, ta tvoje nádhera očividně na tom záchodě asi už chrápe... tak co kdybys mi znovu vylízal píču?" Nadechla jsem se, trochu se mi zamotala hlava, a dodala jsem rozverně: "... a když budeš hodnej, tak se na mě můžeš vystříkat, dobře?" Nemusela jsem ho vybízet podruhé, přešel k posteli a klekl si na čtyři rovnou mezi moje nohy. Tentokrát ale nešel rovnou na mojí vagínu, ale začal mě líbat na pupíku a postupně sjížděl polibky níž... trochu to lechtalo, ale bylo to hodně příjemné. Ze srandy jsem vyhrkla: "A ještě mám kozy... abys nezapomněl..." Okamžitě se přesunul výše, překlekl blíž a jednou velmi roztřesenou rukou mi začal mačkat levý prso, zatímco mi pravý začal olizovat a líbat. Tomík očividně za život už pár frajerek stihl zbouchnout, nebo byl talent od přírody, ale všechno, co mi prováděl, bylo hrozně něžné, příjemné, a byť chvílema trochu roztržité a nervózní, nikdy to nebylo rušivé. Kluci v jeho věku, když mi bylo tolik co jim, byli rozhodně jiná telata a často razili jen myšlenku: rychlejš = líp, ve všech ohledech.
Jak si tak hrál s mýma prsama v kleče mezi mýma nohama, přišla na mě hrozná chuť se s ním začít líbat. Zajela jsem mu rukou na tvář a jedním prstem jej chytla za bradu a přizvedla směrem k mému obličeji. Koukal vyjeveně a nechápavě, tak jsem si pomohla pravou nohou, kterou jsem ho mírně kopla do zadku, aby na mě víc přepadl, a už byl obličejem přímo naproti tomu mému... a ptákem se opřel tak centimetr nad mojí kundičkou. Koukáme si chvilku z očí do očí, přelétal pohledem z jednoho do druhého, jakoby hledal nějaký návod na to "Co dál?" Zase jsem se zaculila a přimáčkla si rukou jeho hlavu, aby se naše rty setkaly. V ten samý okamžik, co mi zaplul jazykem do pusy a já do jeho, mi došlo, že se od chvíle, co mě prvně vylízal, neutřel a měl obličej stále celý ulepený, ale bylo mi to fuk. Líbali jsme se vášnivě jako milenci na prvním rande... což jsme zároveň tak trochu byli.
Jeho lízací schopnosti byly na líbání plně přenositelné. Tančili jsme jazyky o sebe, olizovali si rty, já ho občas lehce kousla, on mě zpátky teda vůbec, vzdychala jsem mu přímo do úst... a postupně si opřela nohy o jeho zadek. Začala jsem schválně kroutit pánví a tisknout se na něj, co to šlo, a jak jsem se u toho vlnila, tak mi jeho čůrák přejížděl zvenčí po poštěváku a chvílema i o moje totálně mokré pysky. Na lízání mě přešla chuť, chtěla jsem šukat, chtěla jsem, aby ho už do mě vrazil a projel mě, ale on se jak kdyby bránil. Došlo mi, že zas asi čeká na svolení. Odtáhla jsem jeho hlavu za vlasy a zcela vážným hlasem jsem mu skoro až nahlas řekla: "Tak dělej kurva, vymrdej mě!"
Oči se mu zaleskly, čekal přesně na tohle... mírně se zapřel zadkem dozadu, já ucítila, jak mi jeho žalud najel mezi pysky, a pomalu se začal tlačit dovnitř. První zásun trochu zabolel, sykla jsem a on hned: "Bolí?" Tak mu říkám: "Dobrý, začni pomalu..." Pomalu jej vytáhl na okraj a znova do mě, tentokrát už o dost víc příjemně zajel. Cítila jsem, jak se uvnitř roztahuji. Dojel až na konec, jeho studené koule se o mě opřely. Takhle do mě pomalinku zajel asi třikrát, než jsem mu poručila: "Už můžeš prcat pořádně." Každý další zásun byl prudší a rychlejší. Rozjel postupně docela slušné tempo, když v tom hrozně zpomalil až zastavil. Já skoro slintala blahem a vyjekla jsem: "Co děláš? Pokračuj!" A on vyhrkl: "Promiň, já bych se hned udělal... a kdybych se udělal, tak aspoň hodinu nemůžu znova..." V tu chvíli jsem myslela, že ho snad praštím, ale chtěla jsem si to víc užít, takže jsem jen hlasitě povzdechla. On se hned dál začal omlouvat, ale já ho zarazila: "Ticho! Až budeš moct, tak mrdej pořádně. A jestli budeš stříkat... tak mě na břicho, rozumíš?!" Přikyvoval až skoro komicky. Chvilku ve mě jezdil tam a zpátky pomalu a já zavřela oči. Hrozně moc jsem chtěla, aby do mě bušil, jakoby nebylo zítřejšího dne, ale zároveň jsem v duchu byla ráda, že se můžu vrátit k mojí fantazii...
K představám, že můj manžel dál sedí na protější posteli a kouká na to, jak mě tady mrdá nějaký cucák. Začala jsem si představovat k tomu, jak ho pobízí se mnou: "Dělej, vymrdej tý děvce kundu pořádně, narvi jí ho tam až po koule!". Umí u sexu být pěkně sprostý a já to mám ráda. Vměstnala jsem tedy u toho jednu ruku mezi nás do mého klína a začala si u toho hrát s poštěvákem. Jeho péro v mojí pičce, můj prst na klitorisu, v hlavě představa manžela, co mě tu prodává jako kurvu – naprosto dokonalá záležitost.
Tomáš zopakoval asi třikrát cyklus, kdy se pomalu rozjel na slušné tempo, aby se prudce zastavil a rozdejchal to. Každý další pokus ale vydržel o něco déle. To, že bylo jeho péro o něco větší, než na co jsem byla zvyklá, jsem vůbec nezaregistrovala, uvnitř mě v tom nebyl prakticky rozdíl oproti manželovi. Když do mě začal Tom bušit znovu, rychle jsem si začala silně mnout poštěváka mezi prostředníčkem a ukazováčkem. Začala jsem u toho sténat a chtěla využít příležitost – povedlo se, během krátkého okamžiku mnou projelo několik dalších vln orgasmu. Nebylo to asi silnější než ten první z lízání, ale i tak jsem si ho několik dlouhých sekund užívala, jen jsem Toma u toho musela trochu brzdit.
"Udělala ses?" zeptal se rozpačitě šeptem. "Hádej..." odvětila jsem, zatímco jsem pomalu sbírala dech. Oba jsme byli už dost slušně zpocení. Teď, jak jsem tam pod ním ležela a pomaličku chladla, jsem cítila jeho studené kapky potu, jak se mě tu a tam nějaká dotkla. Stále na mě ležel, kokota měl tak napůl ve mně a zase nevěděl, co bude dál. "Šukej dál, teď už se můžeš udělat... ale na kozy a břicho, jasný?!" zašeptala jsem, což vzhledem k tomu, jak jsem vzdychala asi celou čtvrthodinu předtím, bylo teď už celkem zbytečné.
Narovnal se dozadu, přisedl si ke mně blíž a zvedl mi pokrčené nohy pod koleny do vzduchu tak, že mi tím lehce nadzvedl zadek z postele. Když ho do mě teď zatlačil nadoraz, byl o něco hlouběji než při misionáři. Tentokrát na nic nečekal a po prvním "průzkumném" projetí hloubky začal rovnou mrdat v plném tempu, až se mi z toho zase zatočila hlava. Vzrušovalo mě, jak mi drží ty nohy nahoře, připomnělo mi to, jaký to je držet doma manželovi, který si mě občas bere hodně hrubě a nevybíravě. Asi i pomyšlení na manžela způsobilo, že jsem mu začala polohlasně říkat věci jako: "vymrdej... mi tu... píču... pořádně" a "šukej mě... tim tvym... nadrženým... čurákem" s pauzami mezi každým jeho přírazem.
Moje pobízení věci značně urychlilo, frekvence jeho vzdechů se zintenzivnila, začaly se mu chvět ruce a každou chvilkou to mělo přijít. Škoda, že nevydržel malinko déle – v tu samou chvíli jsem cítila, jak zrovna trefil dokonalé tempo i úhel, pod kterým, kdyby to do mě rval ještě tak dvě minuty, měla bych třetí orgasmus. Každopádně zaúpěl, jednou rukou pustil mojí nohu, škubl sebou dozadu, čůrákem ven, chytl si ho do ruky a začal na mě stříkat mrdku. Měl to fakt těsně a taky toho měl fakt hodně. Vystříkl celkem asi pětkrát a pak na mě ještě vymačkal dalších pár větších kapek. Ten první výstřik doletěl nejdál, přistál mi na celé levé tváři od koutku rtů až pod oko. Zbytek jsem měla všude na prsou, v pupíku a v podbřišku.
Nechala jsem ho chvilku oddechnout a užívala si to horké sperma na svém těle. Podepřela jsem si hlavu pořádně polštářem a prohlížela si tu spoušť na sobě spolu s ním. Když si všiml, že to mám až na tváři, tak se mi zase začal omlouvat. Já si to levou rukou otřela a začala jsem to pomalu olizovat. Nemám největší zálibu v polykání spermatu, ale odpor taky ne, v tu chvíli mi to přišlo sexy. Jazykem jsem si oblízla prsty, lehce mlaskla a pak ještě olízla rty a řekla: "Hmmmm, není to zlý... příště do pusy, co?" Ušklíbl se, ale obočí mu u toho vyjelo skoro až do vlasů. "No... takže sežeň nějakej toaleťák nebo něco, zbytek polykat nebudu," zavelela jsem dál. Vstal a odešel do koupelny.
Já tam tak ležela a rozjímala nad tím, co se všechno právě stalo. Byla jsem zpocená, postříkaná, dvakrát udělaná, ale spokojená, a začínala na mě rychle jít silná únava. Po chvilce přišel ze záchoda s toaleťákem v ruce a mírně rozčarovaným hlasem povídá: "Pája fakt usnula... na zemi u záchoda..." Zasmála jsem se. "Proto od ní byl takovej klid," odvětila jsem, zatímco jsem se utírala. "Každopádně jí budeš muset probrat a odtáhnout odtamtud, já si potřebuju dát rychlou sprchu." Utřela jsem poslední zbytky Tomášovy nadílky, zvedla se a vyrazila za ním směrem ke koupelně. Vklouzl dovnitř a já počkala za dveřmi v chodbičce mezi dveřmi do pokoje a na záchod. Trvalo mu poměrně dlouho, než ji vzbudil, byla úplně mimo. Vypotácel se s ní přes rameno z koupelny a vedl ji do postele, já zaplula do koupelny a v rychlosti se opláchla.
Když jsem se vrátila, ležela Pavlína s Tomášem spolu na její posteli, neprohlížela jsem si je, jen jsem ulehla do té svojí. Slyšela jsem ji něco kňourat polohlasně, poslední, co jsem v tu chvíli zaregistrovala, bylo, jak se zvedla a šla zpátky do koupelny čistit si zuby. Byla jsem otočená zády do pokoje a už téměř z polospánku jsem ještě zašeptala: "Tome?" Ozvalo se: "Ano?" a já jen dodala: "...děkuju." Nevím už ani, jestli na to něco zaregoval, usnula jsem hned.
Probudilo mě až pravidelné rytmické plácání, zrovna když jsem ležela otočená směrem zpět do pokoje. Hlava mě docela slušně bolela a pulzovala, když jsem pořádně otevřela oči. Venku už svítalo, v pokoji bylo šero. Tomáš klečel na posteli a zezadu šukal Pavlínu, která před ním klečela na čtyřech a obličej měla nejspíš zabořený v polštáři. Nechápala jsem, frajer si očividně řekl, že nezahodí žádnou příležitost. Chvilku jsem na to skrz napůl zalepené oči koukala, potkala se pohledem s Tomem, který v tu chvíli zpomalil... Přiložila jsem si jen ukazováček ke rtům, abych naznačila "pššt", překulila se na druhou stranu, hodila si polštář z poloviny přes hlavu a snažila se usnout. Naštěstí si dával záležet, aby to dodělal potichu, a Pavlína u toho ani nehlesla, až jsem si říkala, jestli u toho náhodou taky nechrápe.
Znovu mě vzbudil až budík v 9:00, protože snídaně byly do 10:00 a já už včera tušila, že bude dobrý nápad ji nezmeškat. Hlava mi třeštila a žaludek mi připadal, jako by ve mě hnilo něco otráveného. Můj dech by dokázal nejspíš i někoho opít. Vysápala jsem se tak nějak z postele. V protější posteli ležela jen Pavlína, na očích měla spací masku a slabě chrápala, přes sebe měla nakřivo hozenou deku. V tu chvíli mi začaly hlavou probleskávat vzpomínky na noc. Každá z nich způsobila, že se ve mně všechno zachvělo a v hlavě zaznělo jen "typíčo". Postupně se mi vybavovaly detaily, zatímco jsem si čistila zuby a dělala kosmetiku.
Bylo mi z toho úplně trapně a sama sebe jsem v hlavě při promítání těch vzpomínek nepoznávala. Neustále jsem kroutila hlavou a čím dál víc mě začínal žrát ohromný pocit viny. Pak mi došlo, že jsem psala manželovi o svolení, a začal se mi pomalu hroutit svět. Napráskala jsem se ještě předtím, než se vůbec něco stalo.
Upravila jsem se tak nějak, abych mohla mezi lidi, a šla si zpět pro telefon. Od manžela jsem měla celkem 8 zpráv: "Promiň, já už spal.", "Bylo něco?", "Pila si?", "omg napiš až budeš vzhlůru :O", "všechno v pohodě?", "nechám tě prospat ale v 10 volám, jestli neodepíšeš", "a jinak ano, máš moje svolení
", "a ideálně mi to natoč, prosím".Srdce mi u toho bušilo jako o závod... dost nejspíš si představoval, že jsem se s někým vykousla, nebo nedejbože mi někdo zajel rukama pod sukni. Bolest hlavy a stav žaludku mě ale přiměly nejdřív řešit snídani. Odepsala jsem jen v rychlosti: "Sem v pořádku lásko, povyprávím doma, ju?" Pavlínu jsem nechala chrápat a vyrazila na snídani. Toma jsem na ní neviděla, nejspíš ji stihl dřív, ale ani jsem se upřímně moc nerozhlížela. Přisedla jsem si k holkám z našeho oddělení a snažila se do sebe nasoukat alespoň něco. Očividně jsem ale nebyla jediná, kdo se příliš nevyspal. Občas jsem prolítla pohledem zbytek lidí, kteří postupně odcházeli nebo přicházeli snídat, a zhruba třetina z nich jela v obdobném zombie režimu jako já.
Ten den mě manžel zasypával zprávami, chtěl vědět detaily a hořel zvědavostí. To mě trochu uklidnilo, ale jen na chvíli. Rostl ve mně strach a provinění, že jsem zašla příliš daleko, a čím dál víc jsem se bála, že až mu to řeknu do očí, tak se sbalí a odejde. Nechtěla jsem to ale rozhodně udělat přes zprávy, celkem pravdivě jsem se vymluvila na to, že přes den máme spousty aktivit, a taky na to, že mu to vše odvyprávím doma hned jak přijedu. Moje nálada po zbytek dne kolísala, ale fyzicky se mi dělalo líp. Bolest hlavy už po obědě celkem opadla, žaludek se naštěstí srovnal, a zahoupal se silně jen když jsem zahlédla Tomáše s jeho týmem, kde byla i Pavlína. Setkali jsme se s Tomem pohledem jen asi na sekundu, ale byla jsem z toho vykolejená na další hodinu.
Zbytek víkendu se už nic dalšího nestalo, nejspíš i díky tomu, že jsem odmítla pít a šla raději spát dřív. Tomáše jsem ještě párkrát zahlédla a byla mu čím dál víc nesmírně vděčná za to, že se ke mně nehlásil a nesnažil se ani nijak navázat komunikaci. Pavlíně jsem řekla, aby si netahala kluky k nám do pokoje, což přijala asi jako kdybych ji poprosila u stolu, aby mi podala sůl – téměř bez reakce.
Návrat domů byl každou minutou horší a horší... přišlo mi, že cesta trvá desítky hodin, občas mi bylo až do breku. Možná jsem právě kvůli jedné blbé noci zahodila 5 let šťastného manželství. Hlavou mi lítaly nápady jako že to zkusím nějak zalhat, že bych tvrdila, že jsem manžela jen chtěla nahlodat, ale nic se nestalo... ale všechno mě to uvádělo ještě do větší deprese.
Když jsem stála s klíčem u dveří, tekly mi slzy. Nadávala jsem si do největších krav a šla jsem na porážku. Odemkla jsem a potkala se s manželem, Petrem, který mě přišel přivítat v předsíni. Hned ke mně přešel a začal mě líbat, jak je zvykem, když jsme se třeba celý den neviděli, ale rychle zaregistroval slzy a začal hned zjišťovat: "Copak? Co se stalo?" ... "Nic, teď nic... jen... nejdřív se převlíknu a pak ti to povím, ok?" Souhlasil. Šla jsem do ložnice a svlíkla se. Petr stál opřený o futra a koukal na mě, což bylo poněkud nezvyklé, že by koukal jak se převlíkám. "Fakt seš v pohodě?" zeptal se. Podívala jsem se na něj a trochu mě to uklidnilo. Racionálně hlavou jsem udělala přeci přesně to, co chtěl, ale srdce mělo hrozný strach, že ani on neví, co to s ním udělá, až mu to řeknu. Co to udělá s námi dvěma.
Skoro až šeptem jsem ze sebe vydala: "Mám hroznej strach, že mě opustíš, když ti to povím..." Ustaraně hned přešel ke mně a obejmul mě. Mělo mě to uklidnit, ale spíš jsem to cítila naopak, bála jsem se, že to bude ještě horší. Naklonil se ke mně a dal mi pusu a pak povídá: "Nikdy bych tě neopustil... a hlavně já jsem tě do toho furt tlačil... nic, co řekneš, mezi náma nic nemění... jasný? Leda k lepšímu." A usmál se. Tohle už mě konečně přecijen uklidnilo. Dodal jen: "Kromě teda toho, že bys mi řekla, že ses do někoho zamilovala," což jsem okamžitě zavrtěla hlavou a špitla: "To nikdy!"
Přitiskla jsem Petra k sobě silně a nasála pořádně nosem jeho vůni, chyběl mi tak moc a byla jsem teď najednou hrozně šťastná a klidnější. Dva dny jsem v sobě nosila chmury a tíhu celé situace, naštěstí zbytečně, cítila jsem úplně, jak to ze mě opadává. Párkrát jsem ho políbila svůdně na krku a pak mu povídám: "Lásko, budeš mě trestat za to, jak jsem zlobila, když ti to budu vyprávět?" "Jako přímo při tom?" zeptal se překvapeně, ale s úsměvem. "Ano, prosím, moc moc jsem zlobila a moc moc mě musíš potrestat, víš?" škemrala jsem a cítila už, jak mě polévá vzrušení. "Mám tě šetřit?" zeptal se, což byla naše oblíbená páka mezi "bude to měkké plácání a trocha síly" nebo "dostanu nafackováno a bude mě držet pod krkem". Cítila jsem, že čím hruběji a bez servítků to bude, tím líp si to odčiním, proto jsem mu zašeptala do ucha: "jako bych byla kus hadru..."
Očividně celé ty tři dny nečekal na nic jiného než na tenhle moment. Okamžitě mě chytil pevně levou rukou zezadu za vlasy a zatáhl mě za ně dolů, až jsem si klekla na kolena před něj. Petr se přepnul okamžitě do jeho silného mužského charakteru, ve kterém on je pán a já jsem jeho hračka. Jinak něžný a milý manžel je v tomhle módu najednou hrubý, drsný a tvrdý chlap, ze kterého jde respekt, a to úplně miluju. "Tak co si vyváděla ty děvko?" řekl klidně. To, jak mě držel za vlasy, mě mírně bolelo, ale líbilo se mi to, být zase v jeho moci. "O-o-opila jsem se a... byla jsem ti lásko... nevěrná..." – prásk, dostala jsem okamžitě facku zprava. Byla pořádná, ale nikdy jsem z ní neměla větší radost jako teď... cítila jsem se úplně jako coura. "Nevěrná? Co si dělala?" Tušila jsem, že další napínání bude znamenat další tresty, a tak jsem pokračovala: "No... něco jsem tam s někým měla..." – prásk – další facka, o trochu silnější než ta předtím, až mi vyhrkly slzy. Tvář mi zalilo pořádné horko, ale taky i můj klín zalilo pořádné vlhko. Jak tam stál nade mnou, tyčil se jako hora a já před ním na zemi, droboučká se slzami na tvářích, ale s hroznou chutí být jeho subinka poslušná.
"Šukala si tam s někým?" pokračoval už přísným hlasem a mírně se ke mně sklonil a koukal mi do očí. Pomalu jsem kývla hlavou a dostala další menší facku. "Ty kurvo!" Chytil mě druhou rukou pod bradou a přizvedl mi hlavu víc nahoru: "Užila sis to ty děvko?" zahřímal znova. Znovu jsem přikývla a dostala další facku a pustil mě, stáhl si dolů trenky, co nosil na doma, a stál najednou přede mnou jeho plně postavený pták. "Kouřila si ho ty čubko?" Zakroutila jsem hlavou, že ne, a dostala jsem další facku, tentokrát z druhé strany, až jsem vyjekla, ale moc jsem si to užívala – byla to příjemná bolest a byla jsem v tom, co mě baví, a s Petrem.
Znovu mě chytil zezadu za vlasy a zaklonil mi hlavu, vzal si čůráka do pravé ruky a plácl mě s ním přes tvář: "Si nějak přestala mluvit kurvo, nezadrhlo se ti něco v krku?" A jen to dořekl, natlačil mi ho celého do pusy a do krku, až mi opět vyhrkly další slzy, ale poradila jsem si s tím. Chytil mě oběma rukama zezadu za hlavu a začal mi přirážet do krku, mrdal mě takhle do pusy asi minutu, zatímco jsem se u toho lehce dávila a lapala po dechu, a pak jej vytáhl. "Už budeš mluvit, kurvo?" zeptal se a já sotva vyhrkla: "A-a-ano." Vytáhl mě za vlasy na nohy, prudce mě otočil směrem k posteli a strčil do mě tak, že jsem na ni spadla. Chytil mě za jednu nohu a přitáhl mě trochu zpátky tak, že jsem břichem ležela na posteli, ale skoro jsem stála rovně nohama na zemi – díky našim vysokým matracím – zadek vystrčený směrem na něj. Stoupl si k posteli vedle mě, levou rukou mě znova chytl za vlasy a zaklonil mi hlavu dozadu, až jsem zaskučela, a položil si ruku na můj zadek. "Odvyprávěj mi to celý a dělej!"
Začala jsem mu to popisovat, co se postupně dělo. Po každé větě mi plácl přes prdel takovým způsobem, že jsem ji během pěti minut měla červenou jak cihly. Tekly mi slzy, ale uvnitř jsem prožívala neskutečné vzrušení dál a víc. Častoval mě u toho nadávkami: "ty neukojená děvko", "nadržená píčo" a "kurvící se štětko". Já každou ránu přes prdel kňourala a vzdychala. Mezitím si u toho honil rukou nebo si jen položil čůráka na můj zadek a přejížděl mi po něm a tím se o mě třel.
Když jsem se dostala ve vyprávění k tomu, jak se na mě vystříkal, chytil mě zezadu za ruce, které jsem do té doby měla položené vedle hlavy, otočil mi je tak, že jsem je měla za zády přes sebe, jakoby mi měl někdo nasadit pouta. Pak jsem ucítila jen, jak jeho žalud pomalu vjíždí do mojí kundy, a začal mě nelítostně mrdat, zatímco mě rukou držel moje ruce tak, že jsem se nemohla pohnout. Celou dobu u toho na mě křičel, jaká jsem kurva, coura, děvka... Byla jsem úplně mimo, jen jsem hekala a přirážela, sem tam mě u toho znova pleskl přes zadek volnou rukou.
Pokračovali jsme potom tak, že mě znova za vlasy vytáhl na nohy, dal mi další facku, až jsem tentokrát spadla do postele zády. Dal mi ještě několik facek, zvedl mi nohy do vzduchu, zapřel se o ně a vrazil mi zase čůráka do píči. Nedalo mi to a rejpla jsem schválně do vosího hnízda slovy: "takhle mi to taky dělal..." Chytil mě okamžitě pod krkem a začal mě mrdat jako nikdy. Měla jsem u toho problém dýchat, ale bylo mi to jedno – byl to náš i můj nejlepší sex v životě. V tu chvíli jsem chtěla klidně i omdlít, jen abych se probudila s jeho čůrákem hluboko v mojí kundě. "Ta... tvoje... nevymrdaná... nadržená... kunda... patří... jenom... mě... ty... zasraná... děvko... rozumíš?" hekal během přírazů a já jen souhlasně kňučela, zatímco jsem u toho skoro řvala sténáním. Udělala jsem se po chvíli jeho dalších slov o tom, jak mi rozjebe píču, kdykoliv šáhnu na cizího chlapa, a jak jsem jeho hadr na mrdku, do kterého se odteď bude chodit vystříkat, kdykoliv si vzpomene.
Nechal mě po mém nekonečně dlouhém orgasmu oddychnout. Bylo to dokonalé a dlouhé. Dělala jsem se, zatímco mě mrdal, bylo z toho hrozné mokro všude, úplně mi čvachtala, a v nejvyšším bodě vyvrcholení ho ze mě vytáhl a já měla ještě několik minut postupný dojezd. Nejspíš to celé bylo vynásobené tou nahromaděnou nervozitou. Byla jsem pomalu jak zfetovaná, necítila jsem nohy, ruce, tváře ani píču. Petr si vylezl k mému obličeji, doslova si klekl na úroveň mých prsou tak, že mi na nich málem seděl, a honil si ho, dokud se mi nevystříkal na tvář. Měla jsem otevřenou pusu a snažila se toho co nejvíc pochytat, ale skončilo to všude... ve vlasech, v puse, na očích, na krku, na bradě... ale bylo mi krásně, připadala jsem si dokonale zneužitá. Potom odpadl vedle mě, ubezpečil se, jestli to nebylo moc, poděkoval mi, a prošli jsme si to celé v klidu ještě jednou – celé moje vyprávění.
Po návratu do práce jsem po Tomášovi ani nepátrala a byla jsem ráda, že jsem ho ani nepotkala prvních několik dní. Potom, po několika dalších domácích "znásilněních" na tohle téma, se ve mě však začala probouzet zvědavost a chuť se s ním aspoň vidět. K tomu se postupně přidávaly moje i Petrovy různé fantazie o "druhým rande" v práci a že jsem mu přeci slíbila "příště do pusy". Uběhl zhruba měsíc, než jsem měla záminku zajít do našeho IT oddělení. Nikde jsem ho tam však neviděla a přišlo mi trapné se ptát. Za další měsíc, kdy už Petr pomalu začal naléhat, abych Tomáše aspoň zkusila vykouřit, jsem se jednou hezky oblíkla a vyrazila zapátrat. Zkusila jsem to přes HR oddělení, kde jsem se holek zeptala velice nenápadně: "... a nedělá tady někde Tomáš, takovej mladej, myslim, že z IT? Chvilku jsem s ním kecala na teambuildingu, docela sympaťák." Na což jsem dostala pro mě smutnou odpověď: Tomáš skončil chvíli po našem výletu, byl tu ve zkušebce a prý mu chyběly zkušenosti a "tah na branku", dle jeho nadřízeného. Polkla jsem průpovídku, že "mám přesně opačnou zkušenost", dřív než jsem ji stihla vyžbleptnout, a poreferovala doma.
S manželem jsme měli od té doby vztah pestřejší, ale asi už nikdy takhle spontánní, což mě mrzí. Všechny další zážitky s jinými muži už byly s jasnějším cílem a tak trochu "na sílu" a dopředu jsme věděli, jak to dopadne. Občas sama ještě ujíždím na mojí fantazii, která za ty roky vykrystalizovala v představu, že Tomáše někde někdy potkám, on mě pozná, ale mezitím z něj vyrostl svalnatý macho, co si mě vezme, podmaní a odplatí se mi za to, jak jsem ho zneužila já... Kdo ví, třeba se někdy ještě potkáme.
