Nájem - Díl 13: Vyděrač a spasitel

[Inkvizitor]

Díl 13: Vyděrač a spasitel

1. Část

Bylo pondělí dopoledne, když Aneta šla pomalu po schodech do prvního patra. Srdce jí bušilo tak silně, že to cítila až v krku. Měla na sobě tmavé rifle, které jí krásně tvarovaly zadek, žluté tričko a pod ním jednoduché bílé spodní prádlo. Vlasy měla rozpuštěné, lehký make-up – vypadala přesně tak, jak by vypadala každá jiná žena, která jde na nákup. Jenže ona nešla na nákup.

Šla k Lukášovi.

Nechtělo se jí. Každý krok byl těžší než ten předchozí. Věděla, co ji čeká. Věděla, že ji bude nutit do věcí, které ona nechce, jak se jemu zlíbí. Ale neměla na výběr. Ty fotky… ty videa… a to, co věděl o ní a panu Novákovi. Jedna jediná zpráva a její život by se rozpadl na kusy.

Zaklepala na dveře.

Lukáš otevřel téměř okamžitě. Měl na sobě tmavou košili s vyhrnutými rukávy a světlé kalhoty. Jeho výraz byl klidný, téměř přátelský. Na rtech měl lehký úsměv.

„Aneto,“ řekl tiše. „Pojď dál. Těší mě, že jsi přišla.“

Aneta vešla dovnitř. Byt byl tichý, voněl po kávě. Lukáš ji hned zavedl doleva, do místnosti, která sloužila jako ateliér. Zavřel za nimi dveře a otočil se k ní.

„Svlékni se do naha,“ řekl klidně, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.

Aneta stála na místě. Ruce jí visely podél těla. Nepohnula se. Cítila, jak se jí zrychluje dech, jak se jí třesou kolena. Nechtělo se jí. Nechtělo se jí svlékat před tímto mužem, který ji držel v hrsti. Nechtělo se jí stát před ním nahá a nechat se fotit jako nějaká laciná děvka.

Lukáš si všiml jejího zaváhání. Jeho úsměv zmizel. Podíval se na ní chladně, s jasnou autoritou.

„Aneto,“ řekl tiše, ale pevně. „Nebudu opakovat. Buď se svlékneš sama, nebo ti pomohu. A věř mi – druhá varianta bude mnohem horší.“

Aneta cítila, jak se jí zvedá žaludek. Dlouho stála jen tak, pak se pomalu, s viditelnou nechutí, začala svlékat. Nejdřív si stáhla tričko přes hlavu. Pak si rozepnula knoflík u rifle a stáhla je dolů. Zůstala jen v bílém spodním prádle. Lukáš ji pozoroval v tichu, ruce v kapsách.

„Všechno,“ řekl.

Aneta si sundala podprsenku. Velká, pevná prsa se jí uvolnila. Pak si stáhla kalhotky. Zůstala stát úplně nahá uprostřed ateliéru, ruce samovolně sjely dolů, jako by chtěla zakrýt to nejintimnější. Cítila, jak se jí zardívají tváře, jak se jí zrychluje dech.

Lukáš přikývl spokojeně. Vzal foťák do rukou a začal ji fotit.

Nejdřív stála – ruce podél těla, pohled do kamery. Potom ve stoje zezadu, v sedě v dřepu, opřená o zeď. A další pózy následovaly. Pak ji nechal sednout do křesla, nohy přes opěradla, kundičku plně odhalenou. Foťák cvakal. Aneta cítila, jak se jí zvedá žaludek. Musela si chytnout pysky a roztáhnout je do maxima, až jí to bolelo. Lukáš ji nechal změnit pózu – na čtyřech na zemi, polštář pod hlavou, rukama si maximálně roztahovala půlky. Foťák cvakal znovu a znovu. Pak ji nechal lehnout na záda, nohy vysoko vzhůru a roztažené do stran, ruce si držela za kolena. A tak dál. Stále explicitnější. Stále ponižující. A vždy s obličejem.

Po několika minutách Lukáš odložil foťák, odešel do kuchyně a vrátil se s velkou, tlustou salátovou okurkou. Byla studená, lesklá, asi dvacet centimetrů dlouhá.

Aneta ztuhla.

„Ne… prosím…“ zašeptala.

Lukáš ji ignoroval. Položil okurku na stůl a řekl klidně:

„Vezmi si ji. A šukej se s ní. Chci to mít vyfocené.“

Aneta se třásla. Dlouho stála jen tak, pak se pomalu přesunula ke stolu. Vzala okurku do ruky. Byla studená, tvrdá, nepříjemná. Lukáš ji fotil. Aneta si lehla na záda před bílé pozadí, roztáhla nohy a přitiskla okurku ke své kundičce. Pomalu ji do sebe vsunula – centimetr po centimetru. Cítila, jak ji roztahuje, jak ji plní studenou, tvrdou hmotou. Zasténala – bolestivě, rozechvěle.

Lukáš stál nad ní s foťákem a fotil každý detail – jak se její pysky napínají kolem zelené slupky, jak se okurka pomalu zanořuje dovnitř, jak se Aneta třese. Pak jí přikázal, aby se s ní šukala. Aneta poslechla. Začala ji pomalu pohybovat – dovnitř, ven. Bylo to ponižující, nepříjemné, ale zároveň… něco v ní se třáslo. Cítila se špinavá. Zničená. Ale zároveň vzrušená způsobem, který ji děsil.

Lukáš fotil dlouho. Pak konečně řekl:

„Dobře. Teď pojď do koupelny“

Aneta se pomalu zvedla. Okurka z ní pomalu vyklouzla a spadla na zem. Aneta se na něj podívala zmateně, ale neodporovala. Věděla, že nemá smysl se bránit. Šla za ním bosá po chladné podlaze do prostorné koupelny. Když otevřel dveře, spatřila velký, moderní sprchový kout se skleněnými stěnami a velkou hlavicí nahoře.

Lukáš se svlékl – košili, kalhoty, slipy. Z kalhot vyndal mobil a spustil nahrávání videa. Vzal ji za ruku a vtáhl ji dovnitř. Zavřel za nimi dveře a otočil se k ní.

„Klekněte si,“ řekl klidně, ale s jasnou autoritou.

Aneta zaváhala. Stála uprostřed sprchového koutu, nahá, zranitelná, a cítila, jak se jí zrychluje dech. Pak se pomalu, s viditelnou nechutí, spustila na kolena. Studené dlaždice jí přitiskly ke kolenům. Lukáš stál před ní s polotvrdým penise a přistoupil blíž.

Aneta pochopila, co má dělat. Naklonila se dopředu a vzala ho do úst. Sála ho pomalu, jazykem olizovala žalud, nasávala ho hlouběji. Lukáš ji chytil za vlasy a začal jí pomalu pohybovat hlavou.

Najednou pocítila teplý, silný proud tekutiny, který jí zalil ústa.

Aneta ztuhla. Oči se jí rozšířily šokem. Byla to moč – horká, hořkoslaná, s pronikavou vůní. Zaplavila jí jazyk, patro, tekla jí po bradě. Okamžitě se jí zvedl žaludek a tělo sebou trhlo v zhnusení. Chtěla ho vytáhnout z úst, ale Lukáš ji pevně chytil za vlasy a přitiskl její hlavu k sobě.

„Polykej,“ řekl chladně, hlas měl klidný, ale neúprosný.

Aneta se třásla. Slzy jí vyhrkly do očí. Zkusila polknout, ale bylo toho příliš. Horká moč jí přetékala z koutků úst, stékala po bradě, po krku a dopadala na její velká, pevná prsa. Další proudy jí vytékaly po břiše, po stehnech. Cítila, jak jí teče po bradavkách, jak se jí lepí na kůži, jak ji celou pokrývá. Zhnusení bylo tak silné, že se jí zatmělo před očima. Chtěla křičet, chtěla utéct, ale Lukáš ji držel pevně za vlasy a nutil ji zůstat.

„Polykej, Aneto,“ opakoval tiše. „Všechno.“

Aneta zavřela oči a polykala. Hrdlo se jí stahovalo, tělo sebou trhalo, ale snažila se. Část jí tekla po bradě, po prsou, stékala po břiše až do rozkroku. Cítila, jak jí moč zalévá kundičku, jak jí teče po pyscích, jak se jí lepí na vnitřní stranu stehen. Byla celá mokrá, celá páchnoucí, ponížená. Slzy jí tekly po tvářích a mísily se s močí.

Lukáš stál nad ní a díval se dolů s chladným uspokojením. Když už byl skoro hotový, vytáhl penis z jejích úst a namířil ho přímo na ni. Poslední silné proudy jí zasáhly přímo do obličeje – do otevřených úst, na jazyk, na nos, na oči. Pak jí zamířil na prsa, na břicho, na kundičku, na stehna. Moč jí stékala po celém těle, kapala na dlaždice, tvořila kaluže kolem jejích kolen.

Aneta klečela v té kaluži, celá mokrá, celá páchnoucí, s očima plnýma slz a zhnusení. Tělo se jí třáslo, dech byl roztřesený. Cítila se zničená. Špinavá. Jako ta nejposlednější děvka.

Lukáš se usmál, pustil penis a otočil kohoutek sprchy. Teplá voda začala proudit z velké hlavice nahoře. Aneta zůstala klečet, zatímco Lukáš vzal sprchovou hlavici do ruky a začal ji oplachovat – nejdřív obličej, pak prsa, břicho, kundičku, stehna. Voda smývala moč, ale zápach zůstával v jejích nosních dírkách, v jejích vlasech, na kůži. Aneta seděla na patách, ruce měla opřené o stehna, a dívala se do země. Cítila se prázdná.

Když byli oba opláchnutí, Lukáš ji chytil za ruku a vytáhl ji ze sprchového koutu. Podal jí ručník a řekl klidně:

„Utři se. Teď půjdeme do ložnice.“

Aneta se pomalu utřela, stále nahá, stále s červenými tvářemi. Cítila se unavená, ponížená, ale zároveň… někde hluboko v ní se třáslo něco temného. Něco, co ji děsilo víc než cokoli jiného.

Lukáš ji vzal za ruku a vedl ji z koupelny pryč. Aneta šla za ním jako ve snu – bosá, nahá, s mokrými vlasy a tělem, které ještě vonělo po mýdle a zbytcích jeho moči.

Vešli do ložnice.

Jeho penis byl už zcela tvrdý – silný, žilnatý, devatenáct centimetrů dlouhý, lehce zahnutý nahoru. Přistoupil k ní, chytil ji za ramena a položil ji na postel na záda.

Začal ji šukat.

Tvrdě. Drsně. Bez předehry. Vrazil ho do ní najednou, až po kořen. Aneta vykřikla – bolestí, překvapením. Lukáš byl velký, tvrdý, nemilosrdný. Začal ji šukat rychle, rytmicky, s viditelnou dominancí. Každý příraz byl silný, hluboký, neúprosný. Rukama jí držel nohy na ramenou, tlačil je k jejímu tělu, ohýbal ji do nepřirozené polohy.

„Tvůj manžel by si tě takhle nevzal,“ řekl chladně, mezi přírazy. „On by tě takhle nikdy nevyplnil. Nikdy by tě takhle neroztahoval.“

Aneta měla zavřené oči, ústa dokořán. Cítila se zoufalá, ale zároveň… vzrušená. Její tělo reagovalo i přesto, že to nechtěla. Cítila, jak jí přichází orgasmus – silný, hluboký, nezadržitelný.

Lukáš šukal dál – tvrdě, s výdrží, kterou Martin nikdy neměl. Mluvil dál – chladně:

„Jsi moje děvka. Řekni to.“

Aneta mlčela. Lukáš zrychlil, vrazil do ní ještě tvrději. Bolest se mísila s rozkoší.

„Řekni to,“ opakoval.

„Jsem… tvoje děvka,“ vydechla Aneta tiše, hlas se jí třásl.

Lukáš se usmál – ten úsměv byl chladný, spokojený. A šukal ji dál.

2. Část

Lukáš ji chytil za boky a přetočil ji do polohy na všech čtyřech. Aneta se opřela o předloktí, zadek zvednutý vysoko. Cítila, jak se jí třese celé tělo. Lukáš se za ni postavil, přitiskl svůj tvrdý penis ke vstupu její kundičky a najednou do ní vrazil – hluboko, silně, až na dno. Aneta vykřikla do polštáře. Začal ji šukat zezadu rychlými, rytmickými pohyby, ruce jí pevně držel na bocích.

Aneta měla ústa otevřená dokořán. Každý jeho příraz ji plnil až do hloubky, kterou ještě nikdy nepoznala. Cítila, jak se v ní rychle sbírá orgasmus – silný, neodvratitelný. Po chvíli se celé tělo napjalo a ona vykřikla – dlouze, nezkrotně. Její svaly se stahovaly kolem jeho penisu, nohy se jí křečovitě napjaly. První orgasmus ji zasáhl silně a tvrdě.

Lukáš se zastavil a řekl tiše, s chladným uspokojením:

„Vidíš, jak se ti to se mnou líbí. Tvůj manžel by ti to takhle nikdy neudělal.“

Pak se pomalu vysunul. Jeho penis byl celý lesklý od jejích šťáv. Přitiskl žalud k její zadní dírce a začal tlačit dovnitř.

Aneta ztuhla.

„Ne… prosím… tam…ne“ zašeptala zoufale.

Lukáš ji ignoroval. Pomalu, ale neúprosně se do ní začal dobývat. Aneta se napjala, ruce se jí zatínaly v pěsti. Bolest byla ostrá, pálivá. Lukáš ho měl velkého a tvrdého jako skála. Postupně, centimetr po centimetru, se do ní začal zanořovat, až byl konečně celý uvnitř.

Aneta bolestivě vykřikla. Lukáš začal šukat její zadek tvrdě, rytmicky, s viditelným potěšením. Aneta řvala do polštáře. Bolest byla nesnesitelná, ale zároveň se v ní mísilo podivné, temné vzrušení. Cítila se zoufalá, ponížená, ale tělo reagovalo.

Lukáš pokračoval – tvrdě, vytrvale. Pak ho najednou vytáhl z jejího zadku a bez varování vrazil zpátky do kundičky. Aneta vykřikla překvapením. Začal střídat dírky – chvilku ji šukal tvrdě do zadku, chvilku do kundičky. Aneta řvala, křičela, tělo se jí třáslo. Každá změna byla šokující, bolestivá, ale zároveň vzrušující. Měla další orgasmus – prudký, mokrý, strhující. Její tělo se svíjelo, křičela, ale zároveň se tlačila dozadu proti němu.

Lukáš byl zpocený, dech měl těžký. Po chvíli ho vytáhl, lehl si na záda. Jeho penis stál jako skála – lesklý, horký, pulzující.

„Teď ty,“ řekl tiše, ale rozhodně. „Nasedni si na mě a dodělej mě sama.“

Aneta se třásla. Pak se pomalu přesunula nad něj. Chytila jeho penis do ruky a přitiskla žalud ke vstupu své mokré kundičky. Pomalu se spustila dolů – centimetr po centimetru. Cítila, jak ji plní až na dno, jak ji roztahuje, tak, až jí to tlačilo v břiše. Když byl konečně celý uvnitř, hluboce zasténala.

Začala na něm jezdit. Její pohyby byly vláčné, ale chtivé. Lukáš ji chytil za boky a řídil tempo. Aneta jezdila rychleji, divočeji. Jeho velký penis jí zajížděl až na dno, třel o každé citlivé místo uvnitř ní. Cítila, jak se v ní rodí další orgasmus – intenzivní a neovladatelný. Druhý orgasmus ji zasáhl ještě silněji než předchozí. Křičela tak hlasitě, že to musel slyšet celý barák. Tělo se jí třáslo v křečích, svaly v břiše se jí stahovaly. Její prsa se rychle zvedala a klesala, obličej byl zrudlý a zpocený, oči měla široce otevřené.

Lukáš mluvil dál, chladně:

„Podívej se na sebe… jak na mně jezdíš. Jak se třeseš. Jak se ti to líbí. Tvůj manžel by tě takhle nikdy nedokázal vyplnit. Jsi moje děvka. Řekni to.“

Aneta se cítila zničená, ponížená, bolavá – ale zároveň měla dva orgasmy a někde uvnitř se jí to líbilo.“ A to ji ještě víc děsilo.

„Jsem… tvoje děvka,“ vydechla tiše, hlas se jí třásl.

Lukáš se usmál. Držel ji pevně za boky a začal ji zvedat a spouštět ještě rychleji, tvrději. Aneta jezdila zoufale, tělo se jí třáslo, dech byl přerývaný. Najednou Lukáš zasténal hluboce a zabořil se do ní až po kořen. Aneta cítila, jak v ní pulzuje – jak do ní stříká horké, husté proudy spermatu. Plnil ji dlouho, silně, výstřik za výstřikem. A v tu chvíli ji zasáhl třetí orgasmus – nejsilnější, horoucí, společně s ním. Křičela, třásla se, svaly v kundičce se jí stahovaly kolem jeho penisu, nohy se jí křečovitě napjaly.

Když skončili, Aneta se pomalu zvedla. Semeno jí pomalu vytékalo z kundičky a stékalo po vnitřní straně stehen. Cítila se rozpolcená – zoufalá, ponížená, bolavá, ale zároveň si to část z ní užívala.“ To ji děsilo víc než cokoli jiného.

Večer, když se vrátila domů, seděla Aneta na gauči v obýváku a dívala se do tmy. Cítila se unavená, špinavá, ale zároveň zoufalá. Věděla, že takhle to dál nejde. Věděla, že potřebuje pomoc. A jediný člověk, který ji mohl zachránit, byl pan Novák.

Rozhodla se.

Vstala, oblékla se a sešla dolů do přízemí. Zaklepala na dveře pana Nováka.

Pan Novák otevřel. Měl na sobě tmavý župan, na nose brýle. Podíval se na ni překvapeně, ale vlídně.

„Aneto? Co se stalo?“

Aneta vešla dovnitř. Dlouho mlčela, a pak ze sebe všechno vychrlila – o Lukášovi, o fotkách s obličejem, o vydírání, o tom, co se stalo dnes dopoledne. Mluvila tiše, hlas se jí třásl, oči měla plné slz.

Pan Novák ji poslouchal v tichu. Když domluvila, dlouho mlčel. Pak řekl klidně:

„Neboj Aneto, pomohu ti. Mám vlivné známé. A navíc Lukáš je na svůj byt celkem dost fixovaný. Zítra za ním zajdu a všechno vyřeším. Buď v klidu.“

Aneta se na něj podívala s úlevou, ale zároveň s obavami.

Pan Novák se usmál – ten úsměv byl věcný, ale přátelský.

„A když už jsi tady… Klekni si.“ řekl tiše se vzrušením v hlase.

Aneta se pomalu před ním klekla. Pan Novák rozepnul župan. Jeho penis byl už napůl ztopořený – silný, tlustý, těžký. Aneta se naklonila a začala ho pomalu sát. Sála ho hluboko, olizovala žalud, nasávala ho do úst. Pan Novák ji držel za vlasy a pomalu jí pohyboval hlavou. Po chvíli zasténal a začal jí stříkat do úst – dlouhé, husté proudy. Aneta polkla všechno – každou kapku. Když skončil, zvedla hlavu a řekla tiše, hlas se jí třásl:

„Děkuji… děkuji vám za pomoc, za všechno“

Pan Novák se usmál. Pomohl jí vstát, políbil ji na čelo – chladně, majetnicky.

„Teď jdi domů,“ řekl tiše. „A neboj se...“

Aneta cítila úlevu – velkou, hlubokou úlevu. Ale zároveň… stále měla obavy. Věděla, že tohle není konec. A věděla, že teď už záleží jen na panu Novákovi.

Když se vrátila domů, seděla na gauči v obýváku a dívala se do tmy. Cítila se unavená, bolavá, ale zároveň… nadějeplná. Poprvé za dlouhou dobu měla pocit, že by mohla být cesta ven.

I když věděla, že ta cesta bude stát další cenu.

3. Část

Druhý den ráno Anetě zazvonil telefon. Na displeji se objevilo jméno pana Nováka. Zvedla ho.

„Anetko, přijď za mnou dolů.“ řekl klidně, ale s jistotou v hlase.

Aneta ani na chvíli nezaváhala. Oblékla se rychle – rifle, volné bílé tričko, pod ním jednoduché černé spodní prádlo – a sešla dolů do přízemí. Srdce jí bušilo, tentokrát však jinak než včera. Cítila směs úzkosti a naděje.

Pan Novák otevřel dveře s lehkým úsměvem. Přivítal ji vlídně a zavedl ji rovnou do obývacího pokoje. Na stole uprostřed místnosti ležela hromádka fotografií, malá černá SD karta a stříbrný flash disk.

Aneta se posadila a podívala se na něj s otázkou v očích.

Pan Novák si sedl naproti ní a řekl klidně:

„S Lukášem je vše vyřešeno. Mám veškeré materiály. Fotky, videa z jeho kamery, mobilu… všechno.“

Aneta cítila, jak se jí ulevilo – velká, hluboká vlna úlevy se jí rozlila po těle. Oči se jí zalily slzami. „Jak… jak jste to dokázal?“ zeptala se tiše.

Pan Novák se usmál, ale odpověď byla stručná:

„To tě nemusí zajímat. Důležité je, že to máme za sebou.“

Pak se naklonil dopředu a dodal tiše:

„Mimochodem, prohlédl jsem si ten materiál. Je to opravdu pěkná práce. Jsi velmi šikovné děvče, Anetko.“

Aneta se zarděla, ale zároveň cítila podivnou hrdost. Pan Novák pokračoval:

„Všechno to raději nechám u sebe. Ať se to nedostane do nesprávných rukou. Přidám to k tomu, co jsme natočili s Martin a co natočil Tomáš.“

Aneta přikývla. Cítila obrovskou úlevu, ale zároveň i lehký stín obav. Pan Novák vstal a řekl:

„Pojďme do ložnice.“

Aneta se zvedla. Tentokrát šla za ním s viditelnou lehkostí v kroku. V ložnici se pan Novák položil na postel, opřel se o polštáře a díval se na ni. Aneta se pomalu přiblížila, klekla si na postel a začala se k němu plazit po čtyřech – pomalu, svůdně, s vědomím, že teď už není pod tlakem vydírání. Zuby mu rozepnula poklopec, rukou vytáhla jeho velký, těžký penis a začala ho pomalu, hluboce sát. Pak mu stáhla kalhoty i trenky dolů a začala ho olizovat – jazykem přejížděla po žaludu, po silných žílách, pak se přesunula k varlatům a lehce, opatrně zajížděla jazykem přes hráz směrem k jeho zadní dírce.

Pan Novák tiše zasténal a položil jí ruku na hlavu.

„Děkuji…, děkuji Vám pane Nováku.“ Řekla s úlevným úsměvem na rtech.

Aneta se pomalu zvedla, svlékla šaty i spodní prádlo a nasedla si na něj. Chytila jeho penis do ruky, přitiskla žalud ke vstupu své kundičky a pomalu se spustila dolů. Cítila, jak ji roztahuje – silně, hluboce, nejhlouběji. Zasténala tiše a začala na něm jezdit – pomalu, rytmicky, s viditelným potěšením. Jeho obří penis ji plnil tak, jako nikdy nikdo, tak jak to potřebovala. Jezdila rychleji, divočeji, boky se jí pohybovaly v plynulém rytmu. Cítila, jak se jí blíží orgasmus – silný, hluboký, osvobozující. Aneta se třásla, křičela, tlačila se zadkem proti němu, jako by ho chtěla vtáhnout ještě hlouběji.

První se udělala ona. Její tělo se napjalo, její kundička se začala prudce stahovat kolem jeho klády. Křičela tiše, ale intenzivně, svaly se křečovitě svíraly. Vytryskla z ní silná, horká vlna – proud tekutiny, který panu Novákovi stékal po stehnech, po koulích na prostěradlo. Chvilku po ní se udělal i on. Aneta cítila, jak ji plní horkými proudy spermatu.

Když se z něj pomalu zvedla, penis měl byl celý lesklý od jejích šťáv a jeho semene. Aneta se sklonila a začala ho pomalu, důkladně olizovat – jazykem přejížděla po žaludu, po žílách, nasávala zbytky semene i svých vlastních šťáv. Pan Novák tiše spokojeně zasténal.

Když skončila, posadila se vedle něj. Cítila se sexuálně uspokojená, uvolněná a hlavně – šťastná. Poprvé za dlouhou dobu měla pocit, že je volná.

Pomalu se oblékla. Když stála u dveří a chystala se odejít, pan Novák ji ještě zastavil.

„Ještě něco,“ řekl tiše. „Lukáš se omlouvá, prý to byla hra a nechtěl to zveřejnit. A také mi říkal, že by se s tebou chtěl zase někdy setkat. Zcela dobrovolně. Klidně i s Martinem. Říkal, že se mu líbíš… a že i ty jsi měla několik pěkných orgasmů. Ale to už je jen na tobě. Rozhodni se sama.“

Aneta přikývla. Cítila směs úlevy a zvláštního vzrušení.

Pan Novák se usmál a dodal:

„A ještě jedna věc. Mám za tohle u tebe službičku. A brzy si ji vyberu.“

Aneta se na něj podívala, ale neřekla nic. Jen přikývla.

Když šla domů, cítila se sexuálně nasycená, šťastná a lehčí. Lukáš už ji nemohl vydírat. To bylo hlavní. Ale v hlavě se jí pořád vrtalo, co přesně po ní bude pan Novák chtít. A zároveň se jí vracely myšlenky na Lukáše – na to, jak ji včera šukal, tak tvrdě, jak ji dovedl ke třem orgasmům za sebou, jak se při tom cítila… zoufalá, ale zároveň silně vzrušená.

Cítila, že tohle ještě není úplný konec. Ale poprvé za dlouhou dobu měla pocit, že drží nit života ve svých rukou.

[wuua]

Super. Takze ji pan Novak pozve na nejakou divokou mrdacku jak s Tomasem tak Lukasem... To bude jeste divocina

[NepAl1967]

Ve svém zoufalství si nepomohla. V povídce jsou tři dominanti a ty si poradí

[Wejgll]

Pěkné

[KarelK1968]

To je škoda, vydírání a děvka z donucení je vzrušující, i s Nováken mrdá dobrovolně z donucení.