S manželkou chodíváme skoro pravidelně každý týden do sauny, už řadu let. Nikdy se nijak zvlášť nestyděla, ale ani neměla potřebu se moc ukazovat. V bezplavkových prostorách různých saun a wellnesscenter má na sobě prostěradlo, v sauně si jej dá pod sebe a sedí/leží na něm nahá, do sprchy či bazénku taky vleze bez ostychu, i když jsou kolem lidé. Prostě tak, jak je přirozené se tam chovat.
Mně nikdy nevadilo, že ji uvidí jiní muži, naopak jsem z toho měl vždy takový zvláštně příjemný pocit. Že to má svůj oficiální termín a já jsem kandaulista, jsem zjistil až mnohem později. Ženě jsem to po čase přiznal a ona to nakonec přijala nejen s pochopením, ale i se spoluprací na rozvíjení mé "úchylky". Baví ji a líbí se jí, co to se mnou dělá a asi jí někdy i lichotí ten zájem, co vzbudí. Sem tam mně napadne nějaký scénář, situace, kde její nahota pozitivně zaujme. Provokovat tím moc nepotřebuji, nechci způsobit konflikt, obtěžovat, a především ženu jakkoliv kompromitovat. Jsem spíše rád, když to divákům vykouzlí úsměv, potěší, když je to pro někoho malý bonus osudu, kouzlo náhodné situace a má z toho hezký zážitek.
Už se nerozpakuji manželce říct, když mně něco napadne. Někdy se potutelně usměje a udělá, co jí navrhnu. Jako třeba když vidím, že v chodbičce mezi saunou a bazénkem stojí trojice pánů a debatují, tak jí řeknu, že její prostěradlo k bazénku donesu já a ona kolem nich projde úplně nahá. Baví mně jak na chvíli zmlknou, kouknou zepředu, otočí se, kouknou zezadu, mrknou na sebe a baví se dál.
Nebo ji hecnu jen na riziko, že by ji mohl někdo vidět. To když je to v prostředí, kde nahota není očekávatelná. Třeba když jsme byli v penzionu, kde byla společná lednička v kuchyňce na chodbě a já ji tam poslal pozdě večer pro lahev vína. Nahá jít nechtěla, přeci jen někdo mohl taky zrovna vyjít z pokoje na chodbu, ale uhádal jsem to na erotickou košilku. Nikoho nepotkala, ale adrenalin to byl a to víno jsme otevřeli až po sexu.
Dokáži ji už docela dobře odhadnout, do čeho půjde, máme nějaké limity, tak se mi moc nestává, že by odmítla. Někdy se trochu ošije, že můj návrh už je lehce za její hranou, ale pak to stejně udělá. Jako tento náš poslední zážitek:
Tuto sezonu jsme začali více chodit do sauny, která je součástí sportcentra, kde je posilovna i zázemí pro další sporty. Z prostoru baru a posilovny se vchází do šaten, které jsou společné pro všechny aktivity centra. Šatny jsou oddělené pro muže a ženy a jsou průchozí. Od vchodu do šatny na opačném konci je vstup do sprch a na konci sprchové místnosti je zase vstup do bezplavkových prostor společné sauny. Dali jsme jako obvykle tři kolečka saunování, během nichž používáme jen prostěradla. Po posledním bazénku se vždy osprchujeme, vezmeme čistý ručník a odcházíme. Ty ručníky a všechny ostatní věci, včetně klíčků od šatních skříněk, máme ve společné tašce. Žena si své věci vždy vyndá, ale tentokrát jsem byl nějaký rychlý, sbalil jsem její mokré prostěradlo, tašku a šel do pánských šaten. Byli tam dva chlapi kolem 45 let, co se chystali do sprch a jeden mlaďoch převlékající se po cvičení. Jen jsem došel ke své skříňce, už mi od ní došla zpráva, že zůstala po sprše u sauny jen s telefonem. Bez ručníku a klíčku od své skříňky a prý abych jí je přinesl. Skoro jsem už vykročil, když mně zase napad necudný nápad.
"Nejsem tady v šatně sice úplně sám, ale už mám ponožky, tak jistě chápeš, že bude praktičtější, když si pro to dojdeš ty za mnou
", odpověděl jsem jí po chvilce."Neeee, já jsem nahatá!"
"Tak moment, já se tady zeptám, jestli to někomu bude vadit.."
Obrátil jsem se k těm třem kolegům v šatně a povídám jim: "Pánové, moje žena si u mně nechala všechny věci a má obavu, že by někoho pohoršila, kdyby si sem pro ně, tak jak je - úplně nahá, přišla. Co myslíte, mohu jí to dovolit?" Ti dva starší se zazubili a řekli, že si na ni počkají ve sprše, kde kolem nich bude muset projít. Ten mladý zmrznul a neřekl nic, což jsem si vyložil jako souhlas.
"Můžeš, nikomu to tady nevadí
)", píšu manželce.Ticho po pěšině, úplně jsem cítil na dálku, jak si to v sobě přeskládává. Věřím ale, že tak na 70% to klapne.
Zpráva s otázkou: "Kolik jich tam je?"
"Dva ve sprše, jeden v šatně." Jen co zmáčknu odeslat, tak klapnou vstupní dveře a jeden za druhým se hrne dovnitř snad sedm mladých kluků. Šatna není úplně malá, ale devět lidí už ji zaplnilo tak, že se musí vzájemně obcházet. No jo, zákon schválnosti umí zapracovat.
Zpráva od ženy: "Jdu." Už jí nestíhám varovat, že se osazenstvo šatny rozmnožilo, tak alespoň houknu do prostoru: "Chlapci, nelekněte se, míří sem nahá ženská, tak jí udělejte uličku." Ale to už ji vidím, jak se vynořila zpoza rohu na konci sprch. Sebevědomým svižnějším krokem prochází kolem dvou sprchujících, kteří ji se zájmem sledují pohledem a už je u vstupu do šaten. Na chvíli se zarazí, čekala jednoho cizího pozorovatele a je jich tam osm. Všichni se na ni dívají, od nejbližšího je metr, já jsem nejdále, tak deset kroků. Stojí tam jak antická Venuše, nezakrývá se. Širší ramena, za mlada dělala atletiku, menší pevná prsa se stojícími bradavkami (asi je jí už trochu chladno), ploché břicho s lehce se rýsujícími obrysy břiších svalů, mírně oblé boky, dlouhé nohy, vyholený klín s upravenou čárkou z krátkých chloupků a vykukujícím poštěváčkem. Tohle mně nikdy neomrzí.
Po chvilce zaváhání vykročí s úsměvem dále, chlapci jí ustupují z cesty. Dojde ke mně, vezme si své věci, dá mi pusu, otočí se a odchází. Všichni se za ní dívají. I zezadu je hezký pohled na výrazný žlábek tvořený svaly podél páteře a zadek s boky houpajícími se ze strany na stranu. Mladí kluci jsou trochu zaražení, ale pak se usmívají. Dva starší, co došli ze sprch to kvitují se slovy "Díky, to bylo pěkné". No, bylo.
Večer jsme si o tom ještě s ženou popovídali, za odměnu jsem ji řádně jazykově uspokojil a navrhnul jsem jí, že bychom tu situaci mohli někdy ještě zopakovat, zinscenovat. Neřekla ne
