Pracovní podvod

[Elberet]

VI. kap. kam dál?
Tiše jsem na souhlas něco špitl, políbil Markétiny nohy a raději už nic dalšího neříkal. Markéta byla utahaná, tak jsme šli brzy spát. Ráno jsem udělal snídani, ale o diskuzi o včerejším večeru jsme se oba nějak vyhýbali. Markéta nabídla, že bychom si po snídani pustili film a pak vyrazili někam na výlet. Markéta si natáhla nožičky na pohovku a já si automaticky sedl tak, abych měl její nohy co nejblíže na dosah u své hlavy. Chvíli jsme koukali, ale bylo znát, že jsme se ani jeden na film moc nesoustředil, dokud Markéta neprolomila mlčení.

M: netlačí tě ta klec?
Já: už jsem si zvykl, že když se vzruším, tak tlačí, ale není to nic hrozného.
M: jsem ráda, že ti nevadí to nosit.
Já: a nechybí ti společný sex?
M: chybí, ale ne s tebou, víš?
Já: jakto, nelíbilo se ti to se mnou?
M: tak asi víš, nevím jak ti to říct.
Já: chceš mě opustit?
M: to ne, akorát prostě už nechci s tebou šukat.
Já: nechápu to, nepřitahuju tě snad?
M: víš je to zvláštní, asi jsem divná.
Já: určitě nejsi divná, jsi nejlepší na světě.
M: díky, ráda to slyším. Nevím co to se mnou je. Je mi s tebou hezky, líbí se mi, když se mě dotýkáš. Ale při pomyšlení že mi ho strkáš do vagíny, tak to prostě nejde.
Já: a s jinými kluky si to umíš představit?
M: myslíš Kubu z práce, že jo?
Já: hmm.
M: vzrušuje tě, že chci šukat jinde?
Já: no, jo, no.
M: líbí se mi tvoje oddanost a to, že i přes to vše chceš líbat nohy.
Já: zamilovala jsi se?
M: zlobíš se na mě? Jsem hrozná.
Já: nechal jsem si od tebe zamknout penis a ležím ti tady u nohou, co myslíš?

Jak jsem to dořekl, políbil jsem Markétiny nohy. Nic mi na to už neřekla, i když bylo vidět, že něco chce ještě říct, ale už se jí do toho asi nechtělo. Tak jsme dokoukali film, oblékli se a vyrazili tramvají k dolní stanici lanovky na Petřín. Přišlo mi lehce zvláštní, co si Markéta oblékla za oblečení na výlet na Petřín. Vzala si totiž koženou minisukni, černé silonky, lakované kozačky na podpatku, upnutou bundičku od Guess, pod kterou měla průhledné síťové tričko, přes které byla vidět červená podprsenka od Victoria Secret. Po cestě jsem se na ni nemohl vynadívat a očividně jsem nebyl jediný. Jak jsme se blížili ke stanici lanovky, byla Markéta čím dál více roztržitější a nervózní. Zeptal jsem se, co se děje, na což mi odpověděla, že se na ni nesmím zlobit, ať se děje co se děje. Před stanicí už se mnou nechtěla dokonce jít ani za ruku.

[Subidlo]

Luxusní taky mám ženu Markétu, tak jsem napnut na každé další pokračování.

[onpropar]

Nádhera, pokračuj!!

[--ubozacek--]

Super.Prosim pokracuj

[Elberet]

VII. páté kolo u vozu
To co Markéta na dnešní den plánovala jsem se měl bohužel dozvědět až na místě. Nějak jsem tušil, že se se něco děje, ale ani ve skrytu duše by mě nenapadlo, že dneska budu pátým kolem u vozu. Před vchodem stál Kuba, Markétin šéfíček, do kterého se moje láska tento týden nejspíše zamilovala až po uši. Když ho uviděla, rozběhla se ihned do jeho náruče. Následovalo objetí a dlouhý polibek, který doteď patříval jen mě. Když se dostatečně přivítali, rozhodla se Markétka k mé velké nelibosti nás vzájemně seznámit. Ani mě moc nepřekvapilo, že mě Markéta představit jako svého nejlepšího kamaráda z dětství, kterého nemohla dneska odmítnout, protože jsem chudák zrovna po náročném rozchodu s dlouholetou partnerkou, které jsem měl tento týden přijít na těžkou nevěru s několika muži. Ne zcela jsem pobíral, co se to před mýma očima právě děje, ale snažil jsem se randíčko to Markétce nezkazit, takže jsem snad nedal na sobě nic znát.

Návaly vzteku se střídaly a promíchávaly s pocity nicotnosti a beznaděje, které ve mě vyvolávalo Markétino totální opovržení mojí osobou. Připadal jsem si, že jsem v tu chvíli pro ni buď v lepším případě neexistoval, nebo v tom horším jsem představoval nechtěné závaží, které sebou moje zbožňovaná láska vláčela na přivázané na noze. Vzhledem k mé fascinaci Markétinýma nohama bylo přirovnání ke kouli přivázané na řetěz k noze více než trefné. I přes to všechno jsem na ni nedokázal být ošklivý, naopak při pohledu na to štěstí v jejích očích jsem na nic byl ještě pyšný.

Stál jsem jak morový sloup a čuměl na to divadlo. Naštěstí akorát přijížděla lanovka, takže jsme nastoupili. Markéta si stoupla zády ke Kubovi, já stál přes uličku proti nim, takže jsem moc dobře viděl, jak mu zadečkem dráždí rozkrok. Něco si šeptali, Markéta se přitom chichotala jak malá holka a přitom občas nenápadně pomrkávala na mě. Je dobře, že na mě alespoň trošku myslí, pomyslel jsem si. Mezitím jsme dojeli do horní stanice a my společně vyšli směrem k Růžovému sadu. Už mě štvalo to ticho, tak jsem se odhodlal a něco řekl.

Já: nevěděl jsem, že máš přítele Markét.
M: promiň, my jsme vlastně jenom kolegové, Kuba je můj šéf, ten nejlepší samozřejmě.
Kuba: jo tahle holka je moje nejlepší podřízená a taky ta nejžhavější.
M: počkej, jakože znáš mimo práci nějakou žhavější holku než jsem já?
Kuba: ty jsi samozřejmě nejzhavější.
M: já si myslím.
Já: jste hezký páreček, a jak jste spolu dlouho?
M: my spolu vlastně ani ještě nechodíme. Včera jsme se teprve poznali blíž.
Já: a kam půjdeme? Chcete na rozhlednu?
M: víš, popravdě Kuba má za rohem na kolejích kamaráda, který nám půjčí pokoj.
Já: aha, tak promiň, nebudu Váš rušit, asi chcete být sami, tomu rozumím.
Kuba: to si piš, tady paní nadržená začíná být paní mokrá.
M: pššt, to se neříká nahlas takle. Navíc jsem ti dole říkala, že ho chudáčka ta jeho flundra podváděla.
Kuba: hele klidně si vem sebou, může se dívat.
M: možná příště, dneska tě chci mít jen pro sebe. Zlato nezlobíš se, že jsem ti dala takle košem?
Já: v pohodě, chápu, sex má přednost.
M: třeba to bude rychlý, můžeš nás tu počkat v parku, jestli chceš.
Kuba: a já jsem prej hroznej, ho tady odložíš, jak pytel brambor.

Chtěl jsem ještě něco říct, ale když jsem viděl tu živočišnou lásku, jak po sobě ti dva lezli, zamával jsem a zamířil si sednout do parku a vydýchat to. Ještě jsem slyšel, jak Markéta Kubovi říká něco, že to od nich není hezké jít si takle zašukat a mě tam nechat, ale už se ani neotočila, takže mi bylo jasné, jak to myslela.

VIII. kap. post coitum
Penis se mi opětovně snažil vymanit z klece, abych ho mohl alespoň vyhonit a ulevit si. Bylo to ale marné, čímž víc se nafukoval, tím víc se kroužek zařezával co kůže za koulemi a tím větší bolest jsem pociťoval. Snažil jsem se zabít čas, takže jsem sám mezitím navštívil Petřínskou rozhlednu i přilehlé bludiště a pak jsem zamířil zpět na lavičku v parku, když v tom mi zazvonil telefon. Podle hodin skoro dvě a půl hodiny do té doby, co mě tady nechali a šli mrdat.

M: lásko?
Já: ano lásko.
M: tak my jsme skončili, víš a Kuba si musel jet něco vyřídit, nejsi ještě někde tady okolo?
Já: takže skončili, jakože nadobro?
M: haha, víš jak jsem to myslela.
Já: jsem v tom Růžovém sadu, kde jste mě nechali.
M: tak tam na mě počkej, budu tam hned, potřebuju ti to říct, jaké to bylo.

Zvedl jsem se a šel směrem ke kolejím, kam jsem je viděl před několika hodinami odcházet. Markéta se objevila opravdu zanedlouho. Pomalu se blížila a já viděl na jejím překrásném obličeji úsměv od ucha k uchu. Nemohl jsem z ní spustit oči. Vzala mě za ruku a táhla na nejbližší lavičku. Nejdříve dělala drahoty, ale už po cestě k lavičce začala vyprávět.

M: čau, ty na mě koukáš, jak na svatý obrázek.
Já: ahoj, tak snad se neurazíš, co. Asi trošku zírám no, promiň.
M: to je v pohodě, vím jakou máš slabost pro moje nohy.
Já: tak povídej, co jste dělali?
M: tak asi je ti jasný, co jsme dělali.
Já: vyprávěj prosím a nenech se pobízet.
M: fakt tě to zajímá? No, je to takový divný trošku, ti popisovat, jak jsem se milovala s Kubou.
Já: fakt mě to zajímá moc.
M: mě se zdá, že tady někomu tvrdne péro a bude to nějaký paroháč.
Já: nemůžu si pomoc, potřebuju od tebe slyšet dopodrobna, co jste spolu všechno dělali.
M: takže už nemáš pochybnosti, že jsi cuckold?
Já: už ne, měla jsi pravdu a nejraději bych ti teď líbal nohy.
M: to by tady na veřejnosti asi bylo divný, ale můžeš mi alespoň zout kozačky a položím si nohy na tvůj klín.
Já: to je hrozný, když on mohl ale já nemůžu.
M: no Kuba s mrdáním určitě počítal dopředu, takže už měl klíč od pokoje u sebe a nemuseli jsme se zdržovat na vrátnici. Mezi nohy mi hrabal už na chodbě, no a já mu ho zase kouřila ve výtahu a když se otevřeli dveře, tak tam byli nějací studenti, no byli docela překvapení a smáli se, ale nám to bylo už totálně jedno.
Já: cože, dovolil si tě prstit?
M: čumáčku, cítím jak ti v něm cuká, tak se nedělej, že ti to vadí.
Já: no dobře.
M: a snad je ti jasný, že prstěním to nekončilo. Nebo tě zbytek nezajímá?
Já: když já takovou divočinu nikdy nezažil, ale chtěl bych.
M: se zamčeným penisem asi těžko ty můj mrdáčku. Vysmála se mi Markéta.
Já: třeba někdy dostaneš chuť a odemkneš mě.
M: určitě bys se udělal už při odemykání, maximálně při sundavání klece z penisu. Nepamatuju si, že bys kdy vydržel a počkal, než se stihnu udělat, ale to mi u Kuby nehrozí.
Já: tak povídej, jakej je.
M: no odemkli jsme a on mě hned složil na postel, ještě že jsem si vzala samodržky, jinak mám po silonkách. Celou dobu mě líbal, přitom mi roztáhl nohy, kalhotky dal jen na stranu a vrazil ho do mě, surově jako chlap, až mi vylétly slzy. Má ho jen o kousek delšího, ale o dost tlustšího, takže mi to dělal tak, jak jsem to ještě nikdy nezažila.
Já: dělal ti to líp než já? Budeš chtít znovu, viď?
M: mám jí totálně rozmrdanou, bolavou a určitě chci znovu. Chceš mě píchat taky? Zvládl bys to?
Já: moc tě chci mrdat, jako tě mrdal Kuba.
M: jenže já s tebou už nechci a stejně bys to nezvládl jako on. Chápeš vůbec, že mi to právě udělal tak, že mu nesaháš ani po kotníky?
Já: máš pravdu, nesahám.
M: tak vidíš čumáčku.
Já: zamilovala jsi se do něj?
M: je to na mě vidět, žejo.
Já: bohužel pro mě, jak to popsat, prostě úplně záříš.
M: jsem hrozná.
Já: a co teď?
M: potřebuju si hodit sprchu, co ty?
Já: já myslel, co teď mezi námi?
M: no, to je právě těžké, já Kubovi po druhém čísle přiznala, že spolu chodíme i bydlíme.
Já: a co na to říkal?
M: no nevěřil mi to, pak mě potřetí ošukal a nakonec se mi vystříkal do pusy, hrozně jsem chtěla zkusit, jak chutná jeho semeno. Pak jsem mu ukázala nějaké společné fotky, tak prej seš bačkora a nechápe tě, ale nevadíš mu, akorát tě nemám vůbec odemykat.
Já: a co my dva, miluješ mě ještě?
M: miluju to, jak se ke mě hezky chováš.
Já: takže ode mě neodejdeš ke Kubovi?
M: proč bych to dělala, teda když mě budeš pořád rozmazlovat, jako jsi to dělal doteď, tak s tebou asi vydržím, neboj se.
Já: díky a můžu ti konečně líbat nohy?, nikdo tady zrovna není.
M: dobře, ale jen na chvíli. Potřebuju se dát trošku do kupy, cítím jak ze mě teče Kubovo sperma.

Markéta si nechala políbit obě nohy, pak vzala mojí ruku a prsty si strčila mezi nohy. Zřetelně jsem cítil, že kalhotky měla úplně promáčené. Chvíli mě nechala jí hladit, až jsem si myslel, že se chce ode mě nechat udělat. Pak mi ruku se smíchem zase vzala a prsty nasměrovala do mojí pusy. Poslušně jsem otevřel a slízal směsici jejích sladkých šťáv smíchaných s Kubovým hořkoslaným semenem.

[onpropar]

Nádhera!!!! Už teď se těším na pokračování!

[compact]

Třeba jsem jen lehce zmatený, ale ta přesmyčka z Lukáše na Kubu je nějaký záměr nebo prostě omyl ???
Jinak povídka za mě super, myšlenka, formát a především chuť autora se tu s námi o něco takového podělit...takže za to díky !

Možná je ještě lehká nelogičnost v tom, že "tě" Markéta představuje jako nejlepšího kamaráda po rozchodu, když ten Lukáš/Kuba byl strůjcem komplotu tvé údajné nevěry (včetně fotodokumentace, jak jsi ve společnosti jiné ženy), takže musel sakra dobře vědět, "kdo jsi" ...

[Elberet]

Třeba jsem jen lehce zmatený, ale ta přesmyčka z Lukáše na Kubu je nějaký záměr nebo prostě omyl ???
Jinak povídka za mě super, myšlenka, formát a především chuť autora se tu s námi o něco takového podělit...takže za to díky !

Možná je ještě lehká nelogičnost v tom, že "tě" Markéta představuje jako nejlepšího kamaráda po rozchodu, když ten Lukáš/Kuba byl strůjcem komplotu tvé údajné nevěry (včetně fotodokumentace, jak jsi ve společnosti jiné ženy), takže musel sakra dobře vědět, "kdo jsi" ...

Jo, omlouvám se. Máš pravdu, spletl jsem jména. Měl jsem v tu chvíli rozepsané asi 2-3 povídky a tahle mi nějak nešla dopsat, když jsem se k ní vrátil, použil jsem jiné jméno, ,ale postava je stejná. Šéfíček roznesl drb, ale přitom hlavního aktéra nikdy neviděl, to se stát může.

[compact]

Třeba jsem jen lehce zmatený, ale ta přesmyčka z Lukáše na Kubu je nějaký záměr nebo prostě omyl ???
Jinak povídka za mě super, myšlenka, formát a především chuť autora se tu s námi o něco takového podělit...takže za to díky !

Možná je ještě lehká nelogičnost v tom, že "tě" Markéta představuje jako nejlepšího kamaráda po rozchodu, když ten Lukáš/Kuba byl strůjcem komplotu tvé údajné nevěry (včetně fotodokumentace, jak jsi ve společnosti jiné ženy), takže musel sakra dobře vědět, "kdo jsi" ...

Jo, omlouvám se. Máš pravdu, spletl jsem jména. Měl jsem v tu chvíli rozepsané asi 2-3 povídky a tahle mi nějak nešla dopsat, když jsem se k ní vrátil, použil jsem jiné jméno, ,ale postava je stejná. Šéfíček roznesl drb, ale přitom hlavního aktéra nikdy neviděl, to se stát může.

Sím tě, jsem s tím úplně v pohodě..., jen mě zajímalo, zda tam není nějaký point, který by mi třeba unikl. Každopádně se těším na pokračování

[Elberet]

Třeba jsem jen lehce zmatený, ale ta přesmyčka z Lukáše na Kubu je nějaký záměr nebo prostě omyl ???
Jinak povídka za mě super, myšlenka, formát a především chuť autora se tu s námi o něco takového podělit...takže za to díky !

Možná je ještě lehká nelogičnost v tom, že "tě" Markéta představuje jako nejlepšího kamaráda po rozchodu, když ten Lukáš/Kuba byl strůjcem komplotu tvé údajné nevěry (včetně fotodokumentace, jak jsi ve společnosti jiné ženy), takže musel sakra dobře vědět, "kdo jsi" ...

Jo, omlouvám se. Máš pravdu, spletl jsem jména. Měl jsem v tu chvíli rozepsané asi 2-3 povídky a tahle mi nějak nešla dopsat, když jsem se k ní vrátil, použil jsem jiné jméno, ,ale postava je stejná. Šéfíček roznesl drb, ale přitom hlavního aktéra nikdy neviděl, to se stát může.

Sím tě, jsem s tím úplně v pohodě..., jen mě zajímalo, zda tam není nějaký point, který by mi třeba unikl. Každopádně se těším na pokračování

Chtěl jsem napsat ještě jednu kapitolu, ale už nemám energii, a navíc mám rozepsáno jinde. Navíc při delší pauze se to píše fakt na prd, , protože zapomínáš souvislosti. Ideální je příběh vystřelit za pár dní a pak se přemoci udělat otravnou nudnou korekturu.