Kdo chytá v cizím žitě – díl šestnáctý: ta hádanka je vlastně velmi prostá

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
Odpovědět
rivas
Příspěvky: 32
Registrován: stř 03. zář 2014 15:15:40

Kdo chytá v cizím žitě – díl šestnáctý: ta hádanka je vlastně velmi prostá

Příspěvek od rivas »

Stojím před dveřmi jeho bytu a neochotně se odhodlávám k tomu, abych na ně zaklepala. Vím, že je to hloupé, ale zároveň je mi jasné, že ta situace nemá jiné řešení: musím mu o tom všem povědět a požádat ho, aby se mnou jednal shovívavě. V hlavě si dosud přehrávám dialog, který jsem před necelou hodinou vedla s Michalem.
„To přeci není možné!“ vydechla jsem překvapeně při pohledu na tu děsivou fotografii.
„Já měl za to, že o tom všem už dávno víš,“ řekl Michal tiše.
„O čem jsem podle tebe měla vědět?“
„O tom, že je Adam můj spolužák. Že spolu chodíme do třídy a že jsme už dlouho nejlepší kamarádi.“
„A jak jsem se o tom podle tebe měla dozvědět?“
„Nevím,“ přiznal Michal. „Prostě jsem měl za to, že ti to už dávno došlo.“
„Kdo všechno má v téhle věci prsty? A kdo o tom všem vlastně ví? Adam? Nebo dokonce už i Dominik?“
Michal pokrčil rameny.
„A záleží na tom vůbec? Pohybujeme se už dlouho na velmi tenkém ledě. A je jen otázkou času, kdy se ten led pod námi prolomí.“
„Já přeci nejsem hloupá! A takovou věc mi nemusíš připomínat. Ale tady jde přeci o něco docela jiného!“
Michal znovu pokrčil rameny.
„Měla bys mu o tom všem povědět. Třeba bude velkorysý a pochopí to. Nebo taky ne, ale to už je zkrátka riziko podobného podnikání,“ prohlásil a zadíval se na mne zkoumavým a současně malinko drzým pohledem. A měl vlastně pravdu – možnost prozrazení patří vždycky k riziku každého podobného podniku. Právě proto teď stojím před dveřmi bytu Dominikových rodičů a chystám se ke své kajícné zpovědi.
Když se dveře otevřeli a já v nich spatřila jeho statnou postavu, srdce se mi na okamžik zastavilo v těle.
„Co ty tady?“ řekl překvapeně. „Dnes jsem tě tedy rozhodně nečekal.“
„Já vím. Ale já bych s tebou dnes potřebovala mluvit. Jsi doma sám?“
„Jasně. Máma je zas na nějakém školení, brácha se ještě nevrátil domů a já mám dnes večer volno. Ale s tebou jsem ve svých dnešních plánech vůbec nepočítal.“
„To je v pořádku, pokusím se být stručná. Pozveš mě na chvilku dál?“
„No jasně. Vždyť jsi u nás jako doma. Tak proč najednou takové oficiality?“
Zavedl mě do svého pokoje a nechal mě, ať se posadím na postel. Sám si sedl na židli a znovu se na mě zkoumavě zadíval.
„Mám hádat, co se děje?“
Něco z mé vážnosti se nejspíš přeneslo i na něj: jeho tvář byla nejednou kamenná a nečitelná, skoro jako tvář špičkového hráče pokeru.
„Musím se tě na něco důležitého zeptat,“ začala jsem tiše se svou zpovědí. Znovu se na mě zkoumavě zadíval, potom vstal a přistoupil k posteli. Jeho prsty mě opatrně uchopily za bradu.
„Třeba už vím, co mi chceš povědět,“ řekl. „Je mi jasné, že se mi chceš k něčemu přiznat. A možná vím i k čemu. Tak povídej – chci to slyšet přímo od tebe!“
„Já vím, že už ti nejspíš všechno došlo. Nejsem tak hloupá, abych si to celé nespočítala. A tyhle počty nejsou až tak složité.“
„Pokračuj!“ vyzval mě tiše. Jeho tvář se v té chvíli nacházela jen pár centimetrů od té mé a já jsem tím pádem musela svoji zpověď šeptat zblízka do jeho obličeje.
„Udělala jsem chybu a teď za to budu pykat,“ řekla jsem. „Ale jedné věci stejně nerozumím. Jaký to vlastně mělo smysl? Proč to tak muselo být?“
Když jsem na své tváři ucítila jeho horký dech, vylekaně jsem zavřela oči. Jeho ústa se pomalu dotkla mých rtů.
„Kdo ví?“ zašeptal tiše. „Možná právě kvůli tomuhle jedinému okamžiku.“
Jeho ústa chutnala stejně jako ústa jeho staršího bratra.
„Ale proč, Adame?“ zašeptala jsem. „Proč jsi Michala přinutil, abych s ním podvedla tvého bráchu?“
Adam se ode mne odtáhl a pak řekl: „Tak jednoduché to není. Možná máš v těch svých výpočtech přeci jen nějakou chybu.“
„Co ode mne vlastně chceš? Co mám udělat pro to, abys to neřekl Dominikovi?“
Adam se posadil zpět na svoji židli.
„Zdá se, že se dostáváme k jádru věci. Budeš se divit, ale ta hádanka je vlastně velmi prostá. A určitě na její řešení přijdeš sama.“
„Chceš se se mnou vyspat? Děláš to proto, abys mě mohl ošukat?“
„No, až tak jednoduché to zas není. Kdybych se teď s tebou vyspal, ztratil bych nad tebou veškerou moc. A to by byla škoda.“
„Co po mě tedy chceš?“
„Třeba se nakonec ve všem pleteš,“ řekl tiše. „Možná si jenom myslíš, že víš, jak to celé bylo. Ve skutečnosti to ale může být všechno úplně naopak.“
„Hraješ si se mnou jako kočka s myší! Poněvadž moc dobře víš, že bych byla ochotná udělat cokoliv, je abys o tom Dominikovi nic neřekl!“
„No to máš asi pravdu.“
„Tak co chceš, abych udělala?“
„Chci, abys zítra odpoledne přišla k Michalovi. Je sobota a on bude doma sám. Co bude pak, to se uvidí.“
„Ale... co to má, k sakru znamenat? Nemůžeš si přeci se mnou takhle pohrávat! Co mám udělat, abys mi dal pokoj?“
„Abych ti dal pokoj? A s čím přesně? Myslíš tím, abych neřekl svému staršímu bratrovi, že jeho holka má k smrti ráda malé kluky s velkými péry?“
„Já ale nemám ráda malé kluky!“
„No dobrá, když tedy trváš na přesnosti – abych mu tedy neřekl, že máš ráda drzé a oprsklé puberťáky s velkými péry? Nevycválaná štěňata, kterým ještě teče mlíko po bradě a kteří přesto myslí jenom na šukání?“
„Tohle mu přeci nemůžeš povědět! Nemůžeš být tak zlý a zákeřný, abys mu něco takového řekl! Co mám udělat pro to, aby to zůstalo jenom mezi námi?“
„Tak dobře,“ řekl chladným hlasem. „Jestli opravdu toužíš po tom něco udělat, můžeš mi třeba ukázat prsa.“
„Ukázat prsa?“
„Budeš se možná divit, ale vždycky jsem toužil po tom vidět tvoje prsa. Ty už jsi moje péro přeci jednou viděla – tak proč bych na oplátku nemohl já vidět tvoje prsa?“
Zřejmě jsem se v té chvíli zatvářila dost překvapeně.
„Můžeš mít úplně cokoliv – a ty chceš vidět jen moje prsa?“
„Ano, v téhle chvíli mi to bude muset stačit. Kdybych se s tebou v teď vyspal, ztratil bych tu taktickou výhodu, kterou nad tebou od tohoto okamžiku mám. Ale když mi ukážeš prsa, bude to pro tebe obrovské ponížení a já přitom vůbec nic neriskuju. Už tomu rozumíš?“
„Ty hajzle!“ sykla jsem vztekle. „Ty malej sobeckej zmetku!“
Adam se mému vzteku jenom zasmál.
„Ale já moc dobře vím, kdo jsem,“ řekl. „Nemusíš mi to tak zaníceně připomínat. Ano, jsem hajzl. A taky malej a sobeckej zmetek. Jenomže právě takoví kluci tě ze všeho nejvíc přitahují. Vždyť i Michal je přesně takový – i on je jenom takovej malej, nadrženej zmetek. Nemám pravdu?“
„O Michalovi nic nevíš, tak si ho vůbec neber do pusy!“
„Opravdu? A co o něm vlastně víš ty? Jen mi to pěkně pověz. Protože já ho na rozdíl od tebe znám už celá dlouhá léta. Posledních šest let jsem s ním seděl ve škole v jedné lavici, vídám se s ním často i o víkendu a nejspíš je to můj jediný opravdový kamarád. Tak mě laskavě nepoučuj o tom, jaký Michal je a jaký naopak není! A teď sebou koukej pořádně hodit, protože já už chci konečně vidět ta tvoje prsa!“
Až do této chvíle jsem netušila, jaké to je, zalykat se studem a ponížením. S Dominikem i s Michalem to bylo docela jiné – ačkoliv jsem se s nimi často pohybovala až na samotné hraně toho, co je pro každého z nás ještě komfortní, naše občasné ponižování bývalo vždycky spíš předstírané. Zato s Adamem jsem se cítila opravdu zneužitá. Bylo mi ale jasné, že jinak než předstíráním povolnosti se z té šlamastiky nejspíš nedostanu.
„Tak ty bys chtěl vidět moje kozy?“ řekla jsem rádoby světáckým hlasem. „Tak se na ně tedy podívej!“
Rychle jsem si rozepnula zip a ramínka šatů jsem stáhla přes paže až dolů k pasu. Moje obnažená prsa se vyvalila na světlo.
„Ne!“ řekl Adam příkře. „Tyhle pošahané hry si hraj s Michalem nebo s mým bráchou! Já o nějaké tvoje herecké přestavení nestojím.“
„A o co tedy stojíš?“
„Jsi holka mého bratra, tak se prosím nechovej jako nějaká špatná pornoherečka! Můj brácha ti věří a ty mu za jeho zády zahýbáš s patnáctiletým klukem. Jsi nevěrná holka, ale nejsi žádná laciná šlapka. Tak už nechej té předstírané suverenity a chovej se tak, jak se má v téhle situaci chovat každá slušná holka!“
Jeho slova na mě zapůsobila jako ledová sprcha. Rychle jsem překřížila ruce přes prsa a schoulila se do klubíčka. Pokud jsem se nemohla schovat za svoji hereckou roli a uchýlit se k předstírání, moje situace se rázem proměnila v absolutní zoufalost. Do očí mi vhrkly slzy.
„Ty hajzle!“ zašeptala jsem. „Tak co mám tedy udělat, abys byl se mnou spokojený?“
Adam se pohodlně opřel o židli.
„Postav se a ukaž mi už konečně ty kozy!“ řekl. „Hezky zblízka, ať si je můžu pořádně prohlídnout.“
Pomalu jsem vstala z postele a ruce jsem rezignovaně svěsila podél těla. Ramínka šatů jsem měla přetažená přes paže a výstřih mi tím pádem plandal až někde u pasu. V téhle pozici mohl Adam vidět úplně všechno: dlouhý a štíhlý krk, opálená ramena i dva velké půlměsíce prsou, které se jako pevné a bílé hrušky houpaly pod nimi.
,Co ten kluk ještě udělá, aby mě ponížil?´ říkala jsem si. ,Kam až nakonec zajde, aby si dokázal, že má převahu nad svým starším a silnějším bráchou? Jde mu jen o vzrušení a sex, nebo je to už otázka moci? Potřebuje si dokázat, že má převahu nad Dominikem a Michalem?´
Ty myšlenky se mi proháněly hlavou jako stáda splašených a nikým nehlídaných koní.
„Líbí se mi, když jsi tak hezky poslušná,“ řekl tiše. „Pokud uděláš, co po tobě budu chtít, tak nakonec všechno dobře dopadne. To ti slibuju.“
Pak zvedl ruku a pomalu se dotkl mé pravé bradavky.
„Máš opravdu moc hezký kozy,“ řekl. „Neznám holku, která by je měla pevnější a lépe vytvarovaný. Vlastně se bráchovi vůbec nedivím, že se vykašlal na všechny ty hokejové pipky a šuká teď jenom s tebou. Když vidím ta tvoje prsa, tak je mi jasný, že jsi opravdu luxusní kost. Už když si tě brácha poprvé přivedl, tak jsem si říkal, že jsi moc hezká a že v posteli to s tebou musí být určitě úžasný. A měl jsem pravdu.“
„To jsi byl ještě malé děcko!“
„Možná. Ale teď už určitě žádné malé děcko nejsem.“
Pomalu mi přejel palcem po bradavce a ta se pod jeho dotekem ztopořila. Adam se zasmál.
„Holka, tvrdnou ti bradavky,“ řekl vesele. „Jsi nadržená?“
Tiše jsem zavrtěla hlavou.
„To je jenom zimou a možná trochu i tím, jak se stydím.“
„Opravdu? Kdypak jsi naposledy šukala?“
Jeho přímočarost mě šokovala a já se začervenala a zavřela jsem oči.
„Stydíš se? To se tedy divím. Jen mi to hezky pověz – kdy jsi naposledy šukala s mým bráchou?“
„Já nevím,“ řekla jsem po pravdě. „Nejspíš před pár dny.“
„No vida. Když chceš, umíš být i upřímná. Ale to byla odpověď až na moji druhou otázku. První otázka totiž zněla jinak. Mám ti ji položit znovu? Klidně můžu – ptal jsem se, kdy jsi naposledy šukala!“
Znovu jsem se začervenala.
„Proč to chceš vědět?“ zašeptala jsem. „Proč se mě na něco takového vůbec ptáš?“
„Abych se dozvěděl odpověď. A taky abych zjistil, jestli dokážeš být upřímná. Tak odpověz!“
„Já... chceš to vědět na hodiny nebo na minuty?“
„Ty děvko!“ zasmál se Adam. „Takže to bylo dnes odpoledne?“
Tiše jsem přikývla.
„A kdopak ti ho tam dnes odpoledne strčil? Michal?“
Znovu jsem přikývla. Jeho ruka se na mém prsu pomalu zastavila.
„Čubko!“ zašeptal. „Tak mi o tom něco pověz. Řekni hezky nahlas: ,Dnes odpoledne jsem šukala s tvým spolužákem, tak aby o tom tvůj brácha nic nevěděl´.“
Zavřela jsem oči.
„Dnes odpoledne jsem šukala s tvým spolužákem, tak aby o tom tvůj brácha nic nevěděl,“ zašeptala jsem.
„Pokračuj!“ vyzval mne. „Jak to tedy dnes odpoledne bylo? Místo aby ses věnovala mému bráchovi, tak jsi píchala s patnáctiletým puberťákem! Mám pravdu?“
„Ano.“
„Ne, to mi nestačí! Zopakuj to! Zopakuj hezky po mně, co jsi dělala!“
„Píchala jsem s ním,“ zašeptala jsem hlasem tak tichým, že mě nebylo skoro ani slyšet.
„Ne! Pěkně nahlas a hezky celé. Co jsi dělala místo toho, aby ses věnovala mému staršímu bráchovi?“
„Píchala jsem s patnáctiletým puberťákem,“ řekla jsem tiše. „Místo toho, abych se věnovala tvému bráchovi, jsem píchala s patnáctiletým puberťákem.“
„Děvko!“ zašeptal Adam a znovu mě tvrdě políbil. Jeho ústa byla nachlup stejná jako pusa mého kluka a já se zavřenýma očima málem ztrácela přehled o tom, kdo že mě to vlastně líbá. Cítila jsem, že už jsem vzrušená a že už mám kalhotky celé mokré. V situaci, ve které jsem se nacházela, to bylo absurdní a zvrhlé, přesto jsem se však nedokázala ovládnout. Nevím, zda v první chvíli poznal, že mu jeho tvrdý polibek oplácím. Ale i když to byl jen mladý a nezkušený kluk, něco o holkách už určitě musel vědět. Nebylo až tak složité poznat, že jsem vzrušená a že toužím po tom, aby mě někdo rychle udělal. Už jsem se nedokázala ovládnout.
„Ošukej mě!“ zašeptala jsem. „Vím, že to chceš udělat. Tak už to konečně udělej!“
„Ne!“ řekl Adam. „Teď ještě ne. Chci si to s tebou pořádně užít a tady bychom na to neměli ten správný klid. Co kdyby nám do toho vlítnul brácha? Takhle mi to pro dnešek stačí.“
Odtrhnul se ode mne a rukou si prohrábnul rozčepýřené zrzavé vlasy. Dívala jsem se na něj celá nadržená a vzrušení mi nejspíš muselo koukat i z očí. Byl to mladší brácha mého kluka – puberťák, na kterého jsem až dosud nikdy nepohlížela se zájmem či dokonce touhou. Ale i když byl o pár let mladší, byl stejně hezký jako Dominik, měl podobného ptáka a nejspíš by s tím ptákem uměl i podobně dobře mrdat. Při pomyšlení na širokého ptáka s velkým plochým žaludem, který trčí kolmo k nebi z houštiny zrzavých chlupů, mi kunda vzrušením doslova tekla. Adam si toho musel nejspíš dobře všimnout.
„Ty jsi ze mě fakt nadržená?“ řekl překvapeně, a možná to ani nebyla otázka, jen prosté konstatování faktu. „Věř mi, že kdybych mohl, tak tě připíchnu čurákem k posteli jako svoji čubku.“
„Tak to udělej!“ zavzdychala jsem. I když to bylo hloupé, najednou jsem se u toho kluka doprošovala sexu.
„To nejde. Kdyby šlo jen o to pomstít se bráchovi, nebudu váhat ani minutu. Ale ono je toho ve hře trochu víc. A brácha není jediný člověk na světě, kterému bych se musel z takové věci zodpovídat.“
„Pojď do toho, zlato!“ zašeptala jsem. „Tak to aspoň vyzkoušíme! Nikdo se to nedozví, slibuju.“
Adam mne znovu políbil a přitom mě kousnul do rtu. „Ty jsi vážně děvka!“ zašeptal. „Teď už chápu, proč je z tebe brácha tak hotový. Ty máš to mrdání doslova v krvi! Ještě nikdy jsem nepoznal holku, která by měla přímo na čele napsané, jak moc ji baví šukání. Ty to tam máš vysázené přímo velkými tiskacími písmeny!“
Malinko jsem se začervenala. „Já za to snad ani nemůžu,“ řekla jsem. „Nejspíš se prostě jen nedokážu ovládnout.“
„Michal měl ve všem pravdu. Říkal, že když se rozparádíš, může si s tebou každý chlap dělat, na co má zrovna chuť. A přesně takové to s tebou opravdu je. Teprve teď vidím, jak vypadá holka, kterou doslova svrbí kunda.“
„A kolik holek jsi v životě vlastně poznal?“ zeptala jsem se. „Tipuju, že žádnou. Tak tady nemachruj a svlíkni se!“
„Ne! Už jsem ti jednou řekl, že dnes to zkrátka nejde! Za chvíli přijde brácha a buď nás nachytá, nebo to na nás pozná.“
„Vždyť na tom vůbec nezáleží!“ zašeptala jsem. „Tak ho aspoň na chvíli vytáhni a já ti ho vykouřím. Uvidíš, že se ti to bude líbit.“
„Tak o tom vůbec nepochybuju. Ale když ho vytáhnu, tak se neudržím a omrdám tě. A to dnes opravdu nemůžu.“
„Vykašli se na nějaká hloupá pravidla a prostě to udělej! Já se na tebe kvůli tomu zlobit nebudu.“
Tentokrát jsem ho pro změnu kousla do rtu zase já. Měla jsem chuť toho kluka srazit na zem a tam ho bez milosti omrdat. Jenomže jak jsem to měla udělat, když byl i ve svých patnácti letech nejspíš silnější než já?
„Mně to přeci nevadí, že jsi ještě klouček a žes nejspíš ještě nikdy nemrdal. Jestli chceš, tak já ti teď klidně dám. Klidně si spolu můžeme zašukat. Uvidíš, že se ti to bude líbit.“
Jeho ruka mi tvrdě chytla za pravé prso.
„Pokračuj!“ zašeptala jsem. „Jestli chceš, nechám tě stříkat dovnitř. Tak jako tvého bráchu. Anebo Michala.“
„Ne!“ řekl Adam a tvrdě mě odstrčil. „Jestli na to máš opravdu takovou chuť, tak si to přede mnou udělej!“
„Cože?“
Ta věta na mě zapůsobila jako studená sprcha.
„Nejsem žádná nymfomanka a nejsem ani žádná tvoje hračka, abych se tady před tebou ztrapňovala!“
Jenomže toho kluka to zjevně zaujalo.
„Jasně,“ řekl. „Šukat s tebou dnes nemůžu, ale dívat bych se na tebe určitě mohl. Tak se do toho koukej pustit – dřív než přijde brácha.“
Jak se zdálo, tak ponižování, o které se ten fracek neustále pokoušel, nebylo dosud u konce. Copak on si opravdu myslí, že tady před ním budu masturbovat?
„Jak už jsem řekl, jenom na tobě teď záleží, jak nakonec všechno dopadne. Když budeš poslušná, nemusí se brácha vůbec nic dozvědět.“
„A pokud poslušná nebudu?“
Ten spratek se zasmál a potřásl přitom tou svojí pitomou zrzavou hlavou.
„Nevěřím, že bys něco takového chtěla riskovat. Tak hloupá určitě nejsi.“
Věděla jsem, že má pravdu: skutečně nebylo v mém zájmu cokoliv riskovat. Ohrozila bych totiž nejen sebe, ale i Michala. Co kdyby Dominik opravdu splnil to, čím jsem Michalovi v žertu vyhrožovala? Co kdyby mu skutečně v afektu a z pocitu ponížení rozkopal koule? Dominik byl skutečně silný a ve vzteku by byl nejspíš schopen téměř čehokoliv.
„Tak dobře,“ řekla jsem. „Ale rychle, ať už to mám za sebou.“
Adam se znovu zasmál. „No jasně,“ řekl. „Musíš to stihnout dřív, než přijde brácha. Jak dlouho ti to obvykle trvá?“
„Já nevím,“ přiznala jsem. „Dělám si to většinou doma v posteli, když už brácha dávno spí.“
„No jasně. Všichni si to tak děláme – kluci i holky.“
„A v poslední době už to navíc moc dělat nepotřebuju. Dominik i Michal jsou docela šikovní.“
„No jasně. Brácha je na šukání expert. Několikrát jsem vás slyšel přes zeď a bylo jasné, že si to dost užíváš.“
Vzpomněla jsem si na představení, které jsem pro Adama nedávno zorganizovala. Měla to být erotická produkce určená k zasvěcení nezkušeného mladšího brášky mého kluka. Teď už jsem si ale tím cílem tak jistá nebyla; protože kdo je v téhle hře vlastně ten nezkušený? Adam měl možná praktických zkušeností poskrovnu, sebevědomí mu ale rozhodně nechybělo.
„Tak dělej!“ vyzval mne. „Pusť se už konečně do toho.“
Bylo jasné, že nic jiného mi beztak nezbývá. Navíc jsem se cítila skutečně nadržená. Posadila jsem se na postel a opatrně jsem si stáhla kalhotky. Dávala jsem si přitom dobrý pozor na to, aby dole pod šaty nebylo na první pohled nic vidět. Pomalu jsem se pohladila po mokré kundě a látka mé sukně se přitom malinko nadzdvihla.
„Ne, takhle ne!“ řekl Adam. „Chci přitom vidět tvojí kundu!“
„Ale proč?“ zaprotestovala jsem. „Copak takhle ti to nestačí?“
„Ne! Chci vidět zblízka, jak si mastíš kundu. Pěkně v detailu a až do konce.“
S takovým požadavkem se nedalo nic dělat. Pomaličku jsem si vykasala šaty až nahoru k pasu a rozevřela jsem doširoka nohy. Byla jsem vzrušená a zároveň jsem se pekelně styděla, protože mi bylo jasné, co všechno tomu nadrženému klukovi ukazuzju. Teď mohl zblízka pozorovat dlouhá bílá stehna a mezi nimi pak naběhlé, sytě červené pysky s doširoka rozcapenou dírou uprostřed. Tenhle pohled Dominik miloval. ,Podle kundy se pozná zkušenost holky a náruživost jejího kluka,´ říkal mi občas při sexu. ,Nezkušená holka má kundu malou jako čárku. Holka, co ráda šuká, má hlubokou díru a velké vytahané pysky.´ Nevymlouvala jsem mu to, i když jsem to považovala za hloupost. Moje kunda však v jeho očích každopádně vyhlížela jako kunda zkušené a dobře zajeté holky.
„Máš pěknou píču,“ řekl Adam. „Myslel jsem si, že to tak určitě bude. Je na ní poznat, že si s ní můj brácha pravidelně hraje. A nejspíš nejenom brácha.“
Začervenala jsem se a pomalu jsem zakroužila prstem okolo klitorisu.
„Škoda, že tu nemáme žádnou erotickou hračku,“ řekl po chvíli. „Chtěl bych vidět, jak zajíždí dovnitř.“
„Žádnou erotickou hračku nepotřebujeme. Máme tu přeci něco lepšího.“
„Ne! Jak už jsem řekl, šukat se dneska nebude!“
„Ty jsi vážně blbeček!“ zašeptala jsem. „Ještě nikdy jsem neslyšela o tom, že by se holka nabízela klukovi a on by o ni nestál.“
„Já o tebe ale stojím. Jen to s tebou nechci dělat dnes tady u nás doma.“
„Tak to máš smůlu,“ zavzdychala jsem. „Protože jindy o to třeba zas nebudu mít zájem já.“
„Pokračuj!“ řekl hlasitě. „Dělej, masti si tu kundu!“
„Vzrušuje tě to? Tak pojď blíž a podívej se na ni zblízka.“
Viděla jsem, jak je ten kluk celý rudý vzrušením a jak se mu přerývavě trhá dech.
„Koukni se na ni,“ zašeptala jsem. „Podívej se, jak si to tady před tebou dělám.“
Adam si rychle přistrčil židli až k posteli, takže se teď jeho obličej přiblížil až těsně k mému klínu.
„Vylízej mi ji!“ zaprosila jsem. „Když nechceš šukat, tak mi to udělej alespoň prsty a jazykem!“
„Ne! Dnes na tebe nebudu vůbec sahat. Ale udělám si to taky, protože jsem z tebe pekelně nadržený.“
„Uvnitř bys to měl mnohem lepší.“
„Já vím. Ale dneska mi musí stačit si ho jenom vyhonit.“
Ztěžka se opřel o opěradlo židle a rychlým trhnutím si rozepnul zip na džínách. Pak z nich vylovil velké tvrdé péro s masivním plochým žaludem. Ačkoliv Adam s Dominikem nebyly dvojčata a ve výsledku byl mezi nimi věkový rozdíl téměř tří let, jejich péra byla k nerozeznání podobná. Při pohledu na toho masivního, žilnatého čuráka jsem se nedokázala ubránit zřetelnému vydechnutí touhou a úžasem. Copak tohle je opravdu to, co mě nejvíc vzrušuje? Malí kluci s velkými péry? Puberťáci s čuráky masivními jako zduřelé klacky dospělých mužů? U Michala i Adama se projevoval podobný kontrast: Michal měl péro dlouhé a štíhlé jako tenký a pružný prut a Adam naopak masivní a široké jako plochý a masitý kokosový suk; u obou ale akcentoval jako nejdominantnější vjem ten dráždivý kontrast mezi chlapeckým tělem pubertálního kluka a už hotovým pérem dospělého muže.
Celá zdivočelá jsem se pokusila po tom velkém a tvrdém péru chňapnout. Adam mi však zkroutil ruku a vztekle ucedil: „Ne! Na moje péro se vykašli a radši si koukej mastit tu svojí píču!“
„Debile!“ zaskučela jsem vztekle a ublíženě. „Co ti to udělá, jen tak si na chvilku zašukat? Vždyť to tvoje péro beztak ještě nikdy v žádné kundě nebylo. Tak bys to aspoň konečně vyzkoušel!“
„O moje péro se nestarej. Jestli jsi nadržená, tak si ji vyhoň!“
„Šmíráku!“
„Dělej! Chci vidět zblízka, jak se uděláš.“
Pak mě uchopil levou rukou za pravé prso a pravačkou pevně sevřel svoje nadržené péro.
„Říkals, že na mě sahat nebudeš,“ ozvala jsem se.
„Na kozy ti sahat můžu. Ale na kundu ne. A ty mi na péro taky hrabat nebudeš.“
„Puberťáku!“ zasyčela jsem vztekle. „Myslíš si, že jsem nějaká tvoje hračka? Vždyť o šukání vůbec nic nevíš!“
„Na tom nezáleží. Teď jsem nadrženej a chci se udělat. A ty se chceš udělat taky. Nemám pravdu?“
„Jo. Jenomže ty jsi malej zmetek, kterej za nic nestojí! A kterej místo šukání stále jen nekonečně žvaní!“
„Pokračuj.“
„Ty malej nadrženej zmetku!“ zasyčela jsem. „Co si o sobě vůbec myslíš? Místo abys holku pořádně ošukal, tak si před ní jenom honíš péro!“
„Děvko!“ vydechl hlasitě.
„Na kluky jako ty holky jenom plivou!“
„Opravdu? Tak na mě tedy plivni, pokud si troufáš!“
Pokusila jsem mu plivnout do tváře, ale ve skutečnosti jsem jen tak neškodně zaprskala a spíš než jeho jsem zasáhla svůj vlastní obličej. On se tomu jen zasmál a pak mě chytil levačkou za vlasy.
„Otevři pusu!“ řekl. Ačkoliv jsem se bránila, nakonec mě donutil otevřít doširoka ústa. Jeho rty se přiblížily k těm mým a já zavřela oči v očekávání polibku.
„Nezavírej oči!“
Otevřela jsem oči. Jeho zelené duhovky zářily vzrušením a výsměchem. Sklonil se nade mnou a pak mi přímo do úst vypustil velký plivanec, který chutnal a voněl po mentolu.
„Vrať mi to!“ řekl a já ho tvrdě políbila. Odstrčil mne od sebe a pak mě znovu chytil za vlasy.
„Tak tohle děláš s mým bráchou?“ řekl a zašklebil se přitom.
„Ne. S tvým bráchou normálně šukám, protože tvůj brácha je pořádnej chlap, co se nebojí roztažený kundy!“
Znovu se zašklebil. „Co tedy děláš s mým bráchou? Pověz mi o tom!“
„Normálně s ním prcám! Protože tvůj brácha má nejen krásný péro, ale ještě s ním umí dobře mrdat. Ale to takovej klouček jako ty nedokáže vůbec pochopit!“
„Jestli se uděláš, udělám se taky. Ale nejdřív chci vidět, jak to na tebe jde.“
„Mně už to moc dlouho trvat nebude!“ zašeptala jsem. „Už na to potřebuju jenom chvilku.“
„Tak se udělej! Chci vidět, jak se přitom kroutíš!“
„Blbečku!“ vydechla jsem. „Já se přitom nekroutím!“
Levou rukou mne uchopil zezadu za krk a pak si opřel svoje zpocené čelo o to mé. Zatímco má ruka stále kmitala mezi mými stydkými pysky a rychlými tahy obkružovala klitoris, na tváři jsem cítila jeho sladký mentolový dech.
„Na mě už to jde!“ zašeptala jsem.
„Tak dělej! Udělej se a já se taky udělám. Ani nevíš, jak moc se potřebuju vystříkat!“
„Tak stříkej!“ vydechla jsem. „Já už cítím, jak to na mě jde. Jestli teď vystříkneš, tak se udělám!“
„Ty potvoro!“ zasténal. A v té chvíli jsme se oba udělali. Nohy se mi sevřely v bolestné křeči a já se hladově zakousla do jeho pootevřených rtů. Na stehnech a na kundě jsem ucítila první kapky jeho horké mrdky.
„Na šaty ne!“ zasténala jsem. „A na kundu taky ne!“
Jenomže jemu bylo v té chvíli všechno jedno. Z velkého tvrdého čuráka vytékala další a další mrdka, pomalu stékala po mých stehnech a občas se zachytila i na lemu mých šatů.“
„Ty prase!“ zašeptala jsem. A právě v té chvíli se ozval zvuk klíčů odemykajících vchodové dveře bytu.
hertz2
Příspěvky: 98
Registrován: stř 21. led 2015 22:53:50

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl šestnáctý: ta hádanka je vlastně velmi prostá

Příspěvek od hertz2 »

Nemám slov! Nádhera. Rivasi, Tvoje povídky jsou absolutně TOP! Díky, už teď se těším na další díl.
vinklar
Příspěvky: 1513
Registrován: ned 21. srp 2016 12:16:52
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: je BULL
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl šestnáctý: ta hádanka je vlastně velmi prostá

Příspěvek od vinklar »

Moc dobrý 👍, také se připojují s pochvalou a netrpělivě vyhlížím další díl.
Quet6969
Příspěvky: 136
Registrován: úte 27. dub 2021 9:12:07
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno
Bydliště: Praha

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl šestnáctý: ta hádanka je vlastně velmi prostá

Příspěvek od Quet6969 »

Naprostá paráda, boží povídka :-) díky moc a těším se už zase na další :-)
Odpovědět

Zpět na „Povídky“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Amazon [Bot], ota65, vlado1974 a 193 hostů