Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
Odpovědět
rivas
Příspěvky: 32
Registrován: stř 03. zář 2014 15:15:40

Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od rivas »

Ležela jsem v posteli Michalových rodičů a z kundy mi přitom vytékala Michalova mrdka. Cítila jsem se jako bohyně, i když k úplnému uspokojení mi ještě něco chybělo.
„Bylo to takové, jako když tě šuká tvůj kluk?“ zeptal se Michal tiše. A já pochopila, že to není ani žádost o pochvalu, ani výzva k porovnání těch dvou naprosto nesouměřitelných výkonů. Michal chtěl ode mne slyšet něco úplně jiného.
„To není vůbec správné, přestříkat staršímu klukovi jeho holku!“ zašeptala jsem přímo do Michalova nastaveného ucha. „Až se to ten kluk dozví, nejspíš ti rozšlape koule.“
Michal si ale jen tiše povzdechl.
„Šukat starším klukům jejich holky je stejně ta nejlepší věc na světě,“ zašeptal.
„Děláš, jako bys jich už ošukal desítky!“ zasmála jsem se. „A zatím jsi pořád jen takový nanicovatý vořežprut ze základky!“
„To je nejspíš pravda. Ale stejně jsem sotva před pár minutami vystříkal jednomu svalnatému hokejistovi jeho krásnou holku. Zaskóroval jsem, a to se počítá!“
„Máš pravdu, to se určitě počítá. Ale blbý je, že jsi tu krásnou holku při tom svém skórování neudělal.“
Michal se zarazil.
„A co tvůj kluk – ten tě přitom udělal? Jestli ano, budeme to dělat přesně tak, jak to s tebou dělá on.“
„O to přeci nejde. Nezáleží mi na tom, jestli se udělám se svým klukem. Chci se udělat s tebou. Tady a teď. Dokážeš to?“
„Já nevím,“ řekl bezradně. „Možná ano, pokud mi s tím pomůžeš.“
„Tak dobrá,“ prohlásila jsem. „Teď to tedy budeme dělat tak, abych se přitom udělala. Souhlasíš?“
Michal se pomaličku odvalil z mého těla a tiše kývnul hlavou. Hubené břicho měl zpocené a pod ním mu visel velký a stále ještě polotvrdý penis.
„Slyšel jsi, co se mnou Dominik dělal poté, co se poprvé udělal?“
Michal opět jen nepatrně kývnul. „Zdálo se mi, že ti ubližuje,“ řekl tiše.
„Tak bych to asi přímo neřekla, i když někdo by to možná mohl považovat za znásilnění. Na nic se mě neptal a když jsem řekla ne, tak pokračoval.“
„Tak se to ale dělat nesmí!“
„To máš možná pravdu. Ale někdy je pekelně vzrušující říkat klukovi ne a přitom vědět, že on s tím stejně nedokáže přestat. Možná jsem děvka, ale tuhle hru bych asi dokázala hrát i s naprosto neznámým klukem.“
„Chceš, abych se na tebe sápal a ty jsi měla možnost mi to zakazovat?“
Tiše jsem se zasmála.
„S tebou by to nejspíš vůbec nefungovalo. Jsou typy kluků, kteří jsou na to vhodní, a u jiných by to naopak působilo směšně. Každý je jiný, s tím nic nenaděláš.“
„Tak co tedy chceš, abych udělal?“ zeptal se Michal bezradně.
„Nic,“ prohlásila jsem. „Ty nebudeš dělat vůbec nic. To já teď ošukám tebe. A ošukám tě stejně bezohledně, jako můj kluk tehdy ošukal mne.“
Michal se malinko zachvěl.
„Chceš slyšet, jaké to přesně bylo? Klidně ti to předvedu.“
Tiše jsem se převalila na bok a do ruky jsem uchopila Michalova ptáka. „Nebudeš dělat vůbec nic a já si na tobě zajezdím. A budu na tobě jezdit tak dlouho, dokud se neudělám. Je mi jedno, jestli přitom budeš spolupracovat nebo jestli se tomu budeš bránit. Nakonec mi prostě podržíš! Je ti to jasné?“
„Já měl za to, že holky stojí o to, aby je kluci šukali,“ řekl Michal tiše. „Holka leží na zádech a kluk proti ní přiráží. Myslel jsem si, že tak je to správné.“
„Tak to sis tedy myslel špatně,“ prohlásila jsem, přestože Michal tímto obrazem naprosto přesně popsal průběh mého obvyklého šukání s Dominikem. Protože takové to mezi námi opravdu bylo: já ležela na zádech nebo klečela s hlavou opřenou o předloktí a zadkem vystrčeným do vzduchu, zatímco Dominik k mému nastavenému tělu tvrdě a nadrženě přirážel. Možná měl Michal pravdu, že tak je to správné. Já ale o takový sex momentálně příliš nestála.
„Lehni si na záda!“ poručila jsem mu a pak jsem si obkročmo sedla na jeho zpocené břicho. Ačkoliv kluci vždycky obdivovali moji sportovní a štíhlou postavu, hubenost Michalova těla mne zarazila. Mezi stehny jsem svírala bledý hubený hrudník a do dlaní mne přitom píchaly jeho vystouplé klíční kosti.
„Hubeňoure,“ zašeptala jsem. „Kdybys nebyl tak vysoký, tak bys vypadal jako nějaké ztracené a opuštěné kuře. Takhle jsi spíš jako tyčka – hubený a bledý.“
„A ty bys radši chtěla, abych měl tělo svalnaté, jako má tvůj kluk?“
„To nevím. Takhle mám pocit, že šukám nějakého skautíka.“
„Ale to já taky jsem. Jestli chceš, můžu ti ukázat i svoji skautskou uniformu.“
„Já ale nechci šukat s žádným skautíkem! I když je mi jasné, že ty jsi takový vzorňáček. Nemám pravdu? Jsi takový hodný, vzorný kluk, který mluví jenom slušně a nikdy neudělá nic nečestného. Je to tak, nebo to tak není?“
„Možná ano, možná to tak opravdu je. Ale třeba se ve mně pleteš a ve skutečnosti je všechno úplně jinak.“
„Tak to pochybuju,“ zasmála jsem se. „Kluci jako ty jsou čitelní a průhlední jako pauzovací papír. Všechny do jednoho vás mám přečtené!“
„Když myslíš,“ řekl Michal.
„O tom nepochybuj.“ Pak jsem sáhla rukou za sebe a dlaní jsem nahmatala jeho polotvrdý penis.
„A teď bych od tebe chtěla, abys pořádně ztvrdnul!“ řekla jsem „Rozumíš?“
„A jak to mám jako udělat?“
„No to už je jenom na tobě. Jestli chceš, můžeme si ještě chvíli povídat. Nebo si ho mám strčit dovnitř a dopečeme ho v troubě?“
Michal se zašklebil.
„Tyhle výrazy mně zrovna moc nepomáhají,“ řekl. „Možná jsou chvíle, kdy vyznívají docela sexy, ale momentálně mi spíš brání v soustředění.“
„I ty můj malý chudáčku! Děláš, jako by právě tyhle výrazy nebyly mezi kluky naprosto běžné.“
„Mezi kluky možná ano. Ale slyšet je z úst holky je divné.“
„Kecáš!“ řekla jsem tiše. „Ve skutečnosti se ti tyhle výrazy líbí. Já tomu říkám verbální ventil klučičí nadrženosti. Kdybys slyšel, jak mezi sebou mluví hokejisté, tak by ses nejspíš červenal. Ale ono to ani mezi deváťáky zřejmě nebude o moc lepší. Víš co o mně například vykládá můj kluk svým kamarádům?“
„On ti o tom doma povídá?“
„Šílíš?“ zasmála jsem se. „Něco takové ani není nutné. Tyhle řeči se k holce beztak vždycky donesou.“
„A tobě to nevadí?“
„Kluci jsou už zkrátka takoví. Když jsme se poznali, tak se svým spoluhráčům chlubil, že má doma novou matraci. Prostě holku, která mu podrží. Mně tehdy bylo čerstvých patnáct a on byl můj první kluk. Zpočátku jsem to vůbec neuměla a děsila jsem se toho, že to na mně pozná. Vydržela bych cokoliv, jen abych mohla zůstat jeho holkou.“
„Holkou, nebo matrací?“
„Vlastně máš pravdu – toužila jsem po tom zůstat jeho matrací.“
„To je vážně úchylný!“
„Možná ano. Jenomže časem se karta obrátila. Za pár měsíců Dominik poznal, že jsem šikovnější a odvážnější než všechny ostatní holky, které šukal přede mnou. A moje kunda je teď pro něho něco jako droga. Nebo ty tomu snad nevěříš?“
„Věřím. A co ještě o tobě povídal tvůj kluk svým kamarádům?“
„Jednou jsem ho slyšela, když s nimi mluvil v šatně. Vyprávěl jim o tom, že jsme spolu jen pár minut před zápasem šukali. Říkal jim, že mě ještě na rozloučenou opřel za stadionem o zeď a pořádně mi ji vykropil. Takže až mě teď uvidí při zápase sedět za střídačkou, tak ať si všichni při pohledu na mě vzpomenou, že tam sedím s vykropenou kundou. ,Když jsem se do ní udělal, tak jsem jí na závěr sebral kalhotky,´ říkal těm ostatním nadrženým hokejistům. ,Kdo dá dnes večer první gól, ten je ode mne dostane jako dárek.´ No a oni se mu smáli a říkali, že pokud mi opravdu naflusal do gramofonu, tak se bude možná ještě divit.“
„Naflusal do gramofonu?“
„Tak tomu přeci vy kluci říkáte, ne? Jednou jsem slyšela kluka, který si stěžoval, že nějaké holce naštěkal do boudy. A že ona teď bude mít buben. Nebojíš se, že jsi mi taky naštěkal do boudy?“
Michal se zachvěl.
„Ty máš strach?“ zasmála jsem se. „Ty se opravdu bojíš toho, že bys mi mohl udělat dítě? Tatínek tě určitě varoval, že si máš brát kondom a že ani s gumou nesmíš nikdy pro jistotu stříkat dovnitř. Že mám pravdu? Jenomže bez gumy je to prostě lepší. A vytáhnout ho nedokážeš, protože stříkání dovnitř je jako droga – jakmile to jednou zkusíš, tak už se s nějakým vytahováním nechceš zdržovat. Je to tak?“
„Ano. Asi ano.“
„Dnes to beztak neovlivníš. Strčím si ho do sebe, až budu sama chtít. A pokud nebudu chtít, tak ho prostě nevytáhnu a nechám si to od tebe nasázet dovnitř do kundy. I kdyby ti tatínek dával sebelepší rady, když budu chtít, nakonec se do mě stejně vystříkáš. Nebo se snad pletu?“
Jeho ocas už byl tvrdý jako kámen. Opatrně jsem se překlonila a jemně jsem toho vyplašeného kluka políbila na ústa. „A teď si ho pomaličku zasunu dovnitř,“ zašeptala jsem. „Ty budeš jen tak ležet a nebudeš přitom vůbec nic dělat. Budeš jen ležet a ve všem se mi podřídíš. Souhlasíš?“
Michal kývnul hlavou a já jsem si jeho tvrdý ocas pomalu zasunula do své čerstvě vystříkané kundy. V téhle poloze, s klukem submisivně položeným přímo pode mnou, do mě jeho ocas zajížděl až neskutečně hluboko. Nejdřív jsem ho do sebe pustila jen napůl.
„Musíme na to jít velmi pomalu, zlato!“ zašeptala jsem. „Máš ho totiž opravdu docela velkého. Kdybych si zpočátku nedávala pozor, nejspíš bych se na něj napíchla jako na nějaké kopí. Pokud bych na tebe nasedla hned na doraz, tak bych si ho nejspíš zarazila až někam k děloze. A o takový zážitek opravdu nestojím.“
Michal zavzdychal.
„Copak je, zlato?“ zašeptala jsem. „Ty už bys chtěl zase stříkat? Ale to ještě nesmíš! Teď tady nejsi od toho, aby ses do mě rychle udělal. Teď se chci konečně udělat i já. Musíš mě poslechnout a dělat, co ti řeknu. Když budeš hodný kluk, maminka se o tebe postará.“
Bavilo mě chovat se k němu jako k malému klukovi a předstírat, že jsem něco jako jeho starší a mnohem zkušenější sestra. Nebo, když na to přijde, dokonce jeho matka. Ano, ta představa byla lákavá a vzrušující: v posteli, ve které normálně spali a nejspíš i šukali jeho rodiče, si ho podrobit a osedlat jako nějakého povolného klučičího mazlíka.
Jeho dlouhý a zahnutý ocas do mě pomaličku zajel až po koule.
„A teď se chvilku nehýbej!“ řekla jsem a opatrně jsem se prohnula v zádech. Zavřela jsem oči a všechnu svoji mentální energii jsem nasměrovala dolů do svého podbřišku. I když se Michal nehýbal, jeho ocas jsem cítila hluboko v sobě.
„Cítím tě v sobě,“ zašeptala jsem. „Jsi hluboko uvnitř a já cítím, jak mě celou vyplňuješ. Nikdy bych nevěřila, že do sebe někdy dostanu něco tak dlouhého. Ten tvůj pták mi nejspíš sahá až někam k žaludku.“
Zkusila jsem se ještě o něco víc zaklonit a pak, opřená vzadu o jednu ruku, jsem si položila pravou dlaň nahoru na břicho.
„Chtěla bych vědět, kde přesně ho v téhle chvíli mám. Myslíš si, že bych ho mohla takhle přes břicho cítit, když jsem tak hubená? Když je holka těhotná, tak někdy dokáže nahmatat, kde přesně se to její dítě nachází. I když děti jsou uložené v děloze a ten tvůj dlouhý klacek je jenom v kundě. Ale ten princip přeci musí být podobný.“
Michal znovu zavzdychal.
„Vydrž, zlato!“ zašeptala jsem. „Já to jen vyzkouším a pak se udělám. A až budu hotová, tak udělám i tebe. Slibuju.“
Znovu jsem si přiložila dlaň na břicho a tentokrát jsem skutečně cosi nahmatala. Špička Michalova penisu byla nejspíš až někde pod mým pupkem: jakmile jsem se prohnula v zádech, na tenké břišní stěně se mi objevila malá vypouklinka. Uchopila jsem Michala za ruku a pak jsem si jeho zpocenou dlaň položila nahoru na břicho.
„Podívej. Cítíš ho tam taky? Je až tady nahoře. A to prý má průměrná kunda jen deset centimetrů.“
Michal při kontaktu své dlaně s mým břichem opět malinko zavzdychal.
„Už to bude, chlapečku,“ zašeptala jsem. „Ještě chvilku vydrž a pak ti dovolím se udělat. Tak co říkáš – cítíš ho tam uvnitř?“
„Nejspíš je to úplná blbost,“ řekl Michal tiše. „A anatomicky je to naprostý nesmysl. Ale bylo by pěkné, kdybych ho mohl takhle pod rukou cítit.“
„No jo,“ zasmála jsem se. „Matika ti sice moc nejde, ale jinak jsi chytrý kluk. Nejspíš bych musela být hubená jako kostra, abys tam dole mohl něco nahmatat. Ale jako představa je to přeci pěkné, co říkáš?“
Michal opět nespokojeně vzdychnul.
„No jasně,“ zašeptala jsem. „Já přeci vím, co si o tom všem myslíš. Říkáš si, že jsem na tebe zlá a trápím tě. Nejdřív tě pustím dovnitř a potom vůbec nešukám. Jsem krutá holka, která mučí hodného chlapečka. Nemám pravdu?“
„Tak už mě dál netrap!“
„Opravdu? Tak hezky popros!“
„Prosím!“
„Ne! To není ono. Jestli si chceš zašukat, tak si o to řekni. Chci, aby ses toho doprošoval! Chtěla bych, abys škemral jako malej kluk.“
„To ale není fér!“
„Já vím. Ale o tom, co je a není fér, teď rozhoduju jenom já. Nejdřív jsem si do sebe strčila tvůj klacek a přitom teď vůbec nešukám. Uznávám, že to je hotové týrání. Ale žádné protesty ti nepomohou, to už bys mohl dávno vědět. Tak hezky popros!“
„Prosím, udělej to!“
„Co mám přesně udělat?“
„Ošukej mě!“
„Výborně!“ zasmála jsem se. „To už je mnohem lepší. Ale vsadím se, že to zvládneš ještě o něco líp. Tak dělej – popros!“
„Prosím – dovol mi, ať se do tebe udělám!“
„Ale kdepak, zlato – to jsme si nerozuměli. Já tě nenechám vystříkal jen proto, že si o to řekneš. Takhle to teď nefunguje. Nejdřív se chci udělat já. Ty jsi tu od toho, abys mi podržel.“
„Tak o co tě mám tedy poprosit?“ zeptal se Michal překvapeně. „Když já už se vážně chci znovu udělat.“
„Já vím. Vidím na tobě, jak velkou máš na to chuť. Ale zatím si na to budeš muset ještě nějakou chvíli počkat.“
„O co mám tedy prosit?“
„O to, abych tě začala šukat. Už pět minut mám v sobě tvoje péro a přitom se vůbec nehýbám. A ty bys byl určitě rád, kdybych aspoň trochu pohnula boky a zadkem. Potom by se to tvoje péro začalo otírat o moji kundu, tak jak se to dělá při normálním šukání. To přeci znáš – vždyť už jsi docela velký kluk. Tak hezky popros!“
„Prosím! Prosím, už začni! Nebo se neudržím a začnu já.“
„Ne! Ty rozhodně s ničím začínat nebudeš! Od toho tu nejsi, abys rozhodoval o tom, co bude dál. Můžeš mě o to jen hezky poprosit.“
„Vždyť tě přeci prosím! Tak co mám ještě udělat?“
„Nic. Teď už nemůžeš udělat vůbec nic. Jen pěkně poprosit. Představ si, že jsi holka a já že jsem naopak kluk. Chci, aby ses choval jako holka!“
„Cože? To já ale nikdy neudělám!“
„Jak myslíš,“ pokrčila jsem rameny. „Co uděláš nebo neuděláš, to záleží jen na tobě. Ale když se nebudeš chovat jako holka, tak si zkrátka nezašukáš.“
„A jak se mám chovat jako holka?“
„Buď pasivní a podrob se mi. A jestli něco chceš, tak o to popros – tak, jak to holky obvykle dělají.“
„To je ale úchylný!“
„Být holka a podrobovat se klukovi je úchylný? Ale kdepak, chlapečku! My holky se musíme klukům podrobovat celý život a všem to přijde normální! Když si chci zašukat, nesmím to dát najevo. Musím se tvářit odmítavě nebo přinejmenším netečně, aby si kluk náhodou nemyslel, že dávám každému. A pak ho musím pomocí náznaků přivést na myšlenku, že všechno, co se stane, je jen jeho iniciativa. Víš jak úchylné to je?“
„Ale to je přeci naprosto normální!“
„Možná pro tebe. Ale pro nadrženou holku je to peklo, chtít si zašukat a nesmět si o to říct.“
Nepatrně jsem pohnula boky.
„Takže teď to bude přesně naopak,“ pokračovala jsem. „Ty budeš dnes holka a já budu naopak kluk. Mám chuť si zašukat a ty mi musíš podržet! Už rozumíš?“
„Tak dělej!“ zašeptal ten bojácný kluk roztřeseným hlasem. „Ošukej mě jako holku. Já už to strašně potřebuju!“
„Ne zlato,“ zašeptala jsem. „Jako holka si o to říkat nesmíš! Holky o to škemrají, když jim to jejich kluk občas dovolí. Je ti to jasné?“
„Prosím! Dovol mi se pohnout!“
„Kdepak zlato, nic takového! Ty jsi holka a já jsem kluk. Takže hýbat se budu jenom já. Rozumíš?“
Michal nespokojeně zavzdychal a já znovu opatrně pohnula boky. Jeho dlouhý a štíhlý ocas se ve mně zhoupnul a nepatrně se otřel o stěny mé sevřené kundy.
„Trápím tě, já vím,“ zašeptala jsem tiše přímo do Michalova nastaveného ucha. „Ale sebe tím trápím také. Tak mi ještě chvilku dovol nás takhle nadrženě trápit. Až se udělám a ty se vystříkáš, tak už nám bude oběma dobře. Uvidíš.“
S Michalovým čurákem stále zasunutým v mé pevně sevřené píče jsem se opatrně položila na jeho hubené tělo.
„Lež klidně a nehýbej se!“ poručila jsem mu. „Já budu jen tak opatrně pohybovat boky, jako když máma kolíbá na klíně své dítě. Tohle jemné otírání je moc fajn.“
Jeho čurák byl tvrdý a vůbec se ve mně nehýbal. Jenomže přesně to jsem od něho také vyžadovala.
„Je tvrdý a nehybný,“ zašeptala jsem. „Přesně takový, jaký má být. Vydržíš ještě chvilku nestříkat?“
„Jo.“
„Výborně. Tak ještě chvíli vydrž a já se na tobě takhle udělám.“
Znovu jsem zahýbala boky a pak jsem se začala na jeho tvrdém ptáku pomalu kolíbat a pohupovat.
„Takhle pomalu je to nejlepší,“ zašeptala jsem. „Cítím ho hluboko uvnitř a současně si otírám kundu o ty tvoje jemné puberťácké chlupy. Jestli se uděláš dřív než já, tak tě nejspíš zabiju!“
„Já se ale nechci udělat přímo do tebe. Bez gumy se to nesmí!“
„Vážně?“ zasmála jsem se. „Chlapeček najednou dostal strach? Víš vůbec, kolikrát už jsi to do mě nasázel? Pochybuju, že by to někdo dovedl spočítat.“
„To ale nebylo správné!“ vydechl Michal vzrušeným hlasem. „Takové věci by se správně dělat neměly!“
„No to máš nejspíš pravdu – takové věci by se dělat neměly. Ale dělají se, protože jsou moc příjemné. Kluci říkají, že není nic lepší než stříkat dovnitř.“
„To je pravda.“
„Tak proč tedy nechceš stříkat dovnitř, když je to tak pěkné? Bojíš se?“
„Možná trochu ano.“
„Chudáčku malý!“ zašeptala jsem tiše přímo do jeho nastaveného ucha. „Ty máš strach, že bys mi mohl udělat dítě?“
„Jo!“ vydechl vzrušeně a já v té chvíli pochopila, že ve skutečnosti je to přesně naopak: představa, že by mi svým čurákem mohl udělat dítě, ho ve skutečnosti spíš vzrušovala. Rozhodla jsem se vyzkoumat, o jak velké vzrušení se jedná.
„No, možná máš pravdu,“ zašeptala jsem. „Něco takového se může klidně stát.“
Jeho tělo na okamžik strnulo, přesto však na něm bylo vidět, že jeho vzrušení je stále silnější.
„Bereš přeci prášky!“ řekl tiše. Nebyl to dotaz ani prosté konstatování – řekl to nejspíš hlavně proto, aby sám sebe ujistil, že je tomu opravdu tak.
„To ano,“ prohlásila jsem tiše. „Ale prášky mohou klidně selhat. Zvlášť když si holka nedělá příliš těžkou hlavu z toho, jak pravidelně je bere.“
„Ale ty jsi určitě v téhle věci zodpovědná. Už jenom kvůli svému klukovi.“
„No, spíš se taková snažím být.“
Michal opět strnul.
„Takže ono by k tomu opravdu mohlo dojít?“
„No jasně že mohlo. Copak on tě o tom tatínek nepoučil? Vzpomeň si, co všechno ti o tom říkal!“
„Říkal mi, že si mám brát vždycky gumu,“ vydechl Michal tiše a bolestně.
„A nic víc ti o tom neříkal?“
„Ne,“ zašeptal tiše a nešťastně. „Ještě mi říkal, že nemám nikdy stříkat dovnitř. I když budu mít nasazenou gumu, tak ho mám vždycky včas vytáhnout.“
„Tak vidíš. Jenomže ty ho zdá se vůbec neposloucháš. Nemám pravdu?“
„Jo.“
Moje pohupování na jeho jemných pubertálních chlupech se začínalo pomalu zrychlovat.
„Kdyby to tvůj táta věděl, nejspíš by ti pěkně vynadal.“
„To asi ano.“
„Zlobil by se na tebe? Myslím kdyby věděl, že stříkáš dovnitř?“
„Jo.“
„Chtěl bys to do mě pustit, i když víš, že to může být nebezpečné?“
Michal jen tiše a vzrušeně zavzdychal.
„Já vím, že bys chtěl,“ zašeptala jsem. „Dělá ti dobře představovat si, že by k tomu mohlo dojít a že by sis mě tou svojí puberťáckou mrdkou navěky označkoval. Nemám pravdu?“
„Asi ano.“
„Jenomže o tom, jestli k tomu nakonec dojde, rozhoduje vždycky jenom holka.“
„Tomu nerozumím,“ zašeptal zmateně.
„Jenom holka rozhoduje o tom, s kým nakonec otěhotní. Kluk se může snažit sebevíc, ale stejně si na holce nic nevystříká.“
„Tomu nevěřím!“
„Tak tomu raději věř. S tebou by určitě žádná holka otěhotnět nechtěla. Holky si totiž tatínky ke svým dětem pečlivě vybírají.“
„Ale co když se to prostě stane? Když se to stane, tak se to zkrátka stane!“ zaprotestoval Michal.
„Ne, zlato. Kluk jako ty mi nikdy buben neudělá! I kdybys měl čuráka tvrdého jako kámen a mrdku hustou jako čerstvou šlehačku, stejně k tomu nikdy nedojde.“
„Ale proč?“
„Protože jsi jenom školák. Malý a bezvýznamný cucák ze základky. Můžu s tebou šukat, ale dítě si od tebe udělat nenechám! Rozumíš?“
Michal vzrušeně zavzdychal a také u mne se začalo zvolna projevovat vzrušení.
„Můj kluk je hokejista,“ zašeptala jsem. „Má krásné a silné tělo a jednou bude vydělávat miliony dolarů Já si ho pak vezmu a budu s ním mít dítě. I kdyby ses snažil sebevíc, tak žádný kluk ze základky mě prostě nezbouchne! Máš moc šikovného ptáka a jednou s ním budeš umět hotové zázraky – ale na to, abys mi udělal haranta, prostě nemáš! Jsi jen nedospělý klouček, který si hraje na velkého a silného kluka – a ty svoje polodětský spermie si můžeš stříkat leda do kapesníku! Já mám svého kluka a jenom on mi nakonec udělá dítě! Protože přesně tohle já po něm chci – chci, aby mi ten silný a pohledný kluk nakonec uštrikoval báječnýho americkýho fakana!“
Mé vzrušení se pomalu kolébalo na hraně, za kterou už nebylo možné zastavit orgasmus.
„Já to ale teď do tebe opravdu nastříkám!“ vydechl Michal.
„To je možné. Ale mého kluka stejně nikdy nepřestříkáš! On je chlap, zatímco ty jsi pořád jenom malej kluk. Rozumíš?“
Michal ležel pode mnou a já jsem se na něm stále pomalu kolébala. Jeho tvář byla červená studem a vzrušením a nejspíš už pár okamžiků i pracně oddalovaným orgasmem.
„Udělej se, nebo to už nestihneš!“ zašeptal vysíleně.
„Ještě chvilku!“ zašeptala jsem a pevně jsem mu přitom stiskla ruce, které měl v té chvíli spojené nahoře za hlavou. „Zadržuj to v sobě, dokud to jenom půjde!“ šeptala jsem a usilovně jsem přitom pracovala na svém orgasmu. „Už mi chybí jenom malý kousíček. Drž to v sobě, dokud ti neřeknu. Až zasténám, tak to budeš moci pustit.“
„Zašeptej přitom moje jméno! Prosím!“
„Ne, to neudělám. Zašeptám přitom jméno svého kluka. Protože ty jsi jenom malý nadržený zmetek, který mému klukovi nesahá ani po kotníky!“
„Prosím!“
„Ne! Kdyby tu teď byl můj kluk, tak by mě tvrdě a nelítostně ošukal. S tím se to tvoje pomalé a opatrné prcání nedá vůbec srovnat!“
„Jenomže tvůj kluk tady není. A místo něj tě šukám já!“
„Ty zmetku! Malej a nadrženej zmetku!“
Orgasmus ke mně přicházel z dálky a já jsem dlouhé vteřiny cítila, jak se zvolna přibližuje.
„Chceš to do mě opravdu nacákat?“
„Jo!“
„Teď ale ještě ne. Teprve až ti řeknu!“
Pomaličku jsem dosedávala na Michalovy jemné klučičí chlupy a jeho dlouhý a tvrdý ocas se do mě přitom zabodával jako oštěp nějakého hubeného a nedospělého indiána.
„Ještě ne, zlato!“ šeptala jsem a rozcapenou píču jsem si přitom otírala o ty jeho jemné a sametové chlupy. „Ještě mi dej aspoň chviličku a já se udělám!“
Jeho červená tvář mě vzrušovala a já měla chuť se zakousnout do jeho krku a úst: bylo vidět, jak moc se přemáhá, aby to ze sebe nevystříkal předčasně. Zadržovaný a oddalovaný orgasmus – to bylo něco, co kvůli mně Dominik nikdy nemusel podstoupit.
„Už to bude!“ zašeptala jsem. „Už cítím, jak to pomalu přichází!“
V jeho sevřených prstech to pomalu zacukalo.
„Ne!“ vykřikla jsem. „Ještě aspoň pár vteřin, zlato!“
A pak se mi náhle zatmělo před očima.
„Už!“ vykřikla jsem. Píča se mi sevřela a pak zas doširoka roztáhla. „Zlato, už! Tak dělej, Míšo!“ vykřikla jsem téměř proti své vůli jeho jméno. „Miško, stříkej!“
Mokrá a ulepená píča se mi plnila další dávkou jeho semene. Už jsem ho v ní měla tolik, že mi zřídlé a vychladlé sperma volně stékalo po stehnech. Aspoň že to bylo jen semeno jediného kluka – kdyby se podobným způsobem těch kluků do mě vystříkalo víc, asi bych se studem propadla.
„Ty jsi úžasná!“ zašeptal Michal. „Takhle dobře jsem se ještě nikdy nevystříkal.“
„No jasně, zlato,“ zasmála jsem se. „To o mě můj kluk říká taky, že jsem v posteli úžasná. Není nad to stříkat do kundy, viď?“
Michal zavřel oči a já jsem se pomalu položila na jeho hubené a zpocené tělo. Cítila jsem se mocná jako královna, protože se do mě právě vystříkal mladý kluk, který mě kvůli tomu nejspíš zbožňuje. A cítila jsem se také uspokojené, což byl pocit, který jsem v takto přímočaré podobě se svým skutečným klukem běžně nezažívala.
„Tak co, jaké to bylo, prcat v posteli svých rodičů?“ zeptala jsem se, abych Michala trochu poškádlila. „Dneska jsi přestříkal nejen mého kluka, ale i svého tátu.“
Měl to být vtip, ale Michal to nejspíš jako vtip brát nedokázal. Zavřel oči a tváře mu opět zrůžověly.
„To od tebe není hezké, bavit se hned po sexu o takových divných věcech,“ řekl.
„Ale jdi, na tom přeci vůbec nic není. Když už jsme tady, tak to tu malinko prošmejdím,“ prohlásila jsem a rychle jsem vstala s manželské postele.
Ložnice Michalových rodičů nebyla vůbec ničím zajímavá. Obrázky, vysoká postel, moderní noční stolek, jeden či dva taburety. Na nočním stolku stálo několik fotografií. Předpokládala jsem, že na nich bude vyfocen šťastný manželský pár nebo dokonce celá spokojená rodinka. Ale obrázek Michalova otce jsem na nich nikde neviděla. Na jedné fotografii byl Michal ve věku deseti či jedenácti let. Byl to takový roztomilý blonďatý klučík, podobně jako všechny děti toho věku. Na další fotce byla vyfocená celá školní třída. Fotka musela být z poměrně nedávné doby – zřejmě rozlučková fotografie deváťáků.
„Tak schválně, jestli tě na té fotce najdu!“ zasmála jsem se. Michal otevřel oči a znepokojeně se na mne zadíval.
„Nech tu fotografii být!“ požádal mě. „Není hezké brát do ruky cizí věci takhle bez dovolení.“
„No jasně,“ zašklebila jsem se. „Pokud tou cizí věcí není tvoje péro – protože to se bez dovolení určitě brát do ruky může.“
„Nech tu fotku prosím být!“ řekl znovu a jeho hlase přitom zazníval zřetelný tón strachu a znepokojení. Já jsem ho ale neposlechla. Znovu jsem pozdvihla fotku k očím a pozorně jsem se na ni zadívala. Michal stál na kraji řady – vysoký a hubený jako tyčka. Při pohledu na jeho chlapecké tělo jsem v žaludku ucítila bodnutí touhy. Jenomže Michalova postava nakonec nebyla tím, co přikovalo můj pohled k fotografii téměř natrvalo. Vedle Michala stál totiž kluk, jehož obličej jsem moc dobře znala. Ty rozcuchané zrzavé vlasy bych nejspíš poznala i potmě a uprostřed noci.
„Ale to je přeci...“ vykoktala jsem ze sebe ohromeně.
Michal se na mne pátravě zadíval.
„To je Adam,“ řekl tiše. „Už čtyři roky spolu sedíme v jedné lavici. Copak ty jsi o tom nevěděla, že chodím do stejné třídy s mladším bratrem tvého kluka?“
Skrimisher
Příspěvky: 92
Registrován: stř 08. led 2020 17:28:19
Role ženy: RÁDA SE UKAZUJE
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od Skrimisher »

Zajimavy zaver :) super cteni
rivas
Příspěvky: 32
Registrován: stř 03. zář 2014 15:15:40

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od rivas »

Úplný konec to samozřejmě ještě není ;) Myslím, že pár dílů nás ještě čeká. U klasické knihy je to jednodušší - tam si každý snadno dopočítá, kolik stránek mu ještě chybí do konce. Tady je to složitější, protože budování napětí a využívání efektu překvapení může vést k různým dohadům o "falešných" koncích příběhu. Ale skutečný konec snad bude pro všechny jasně patrný (nebo na něj raději zřetelně upozorním :) )
Skrimisher
Příspěvky: 92
Registrován: stř 08. led 2020 17:28:19
Role ženy: RÁDA SE UKAZUJE
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od Skrimisher »

Myslel jsem to jako zajimavy zaver tohohle dilu :)
mihawk
Příspěvky: 20
Registrován: ned 21. led 2018 23:19:06
Role ženy: je HOTWIFE
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: milence občas máme

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od mihawk »

parádní, to je ale potvora :) ..
zasloužila by si, aby jí Michal jednou opravdu hezky znásilnil ( a odpanil jí zadek anebo se možná na ní i s někým vystřídal - aby se studem propadla :)
hertz2
Příspěvky: 98
Registrován: stř 21. led 2015 22:53:50

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od hertz2 »

Super! Už teď jsem zvědavý, jakou roli bude hrát v dalším pokračování Adam. Těším se. Díky Rivasi.
tullamore
Příspěvky: 188
Registrován: stř 02. led 2019 12:20:32
Role ženy: nelze jednoduše zařadit
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od tullamore »

Moc pěkná serie, pokračuj.
vinklar
Příspěvky: 1513
Registrován: ned 21. srp 2016 12:16:52
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: je BULL
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od vinklar »

Nádhera, pokračuj
kandal
Příspěvky: 153
Registrován: čtv 02. dub 2015 1:21:14
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl patnáctý: mělas to vědět

Příspěvek od kandal »

Skvěle napsáno a navíc se to i zajímavě vyvíjí. Nečekal jsem, že se stane tohle. Máš výbornou fantazii.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Amazon [Bot], sluhapromadam a 42 hostů