Kdo chytá v cizím žitě – díl čtrnáctý: maminčin spánek a tatínkova kráva

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
Odpovědět
rivas
Příspěvky: 32
Registrován: stř 03. zář 2014 15:15:40

Kdo chytá v cizím žitě – díl čtrnáctý: maminčin spánek a tatínkova kráva

Příspěvek od rivas »

Dominik vstal z postele a ani se přitom na mě nepodíval. Nejspíš to byla ještě součást naší hry a mně to v té chvíli vůbec nevadilo. Chvíli poté jsem z koupelny uslyšela zvuk sprchy.
Sáhla jsem pod stůl a vytáhla odtud pečlivě ukrytý telefon. Zvědavě jsem zkontrolovala displej: jak se zdálo, hovor stále běžel. Když jsem si telefon přiložila k uchu, zřetelně jsem uslyšela Michalův dech.
„Tak co, slyšel jsi dobře?“ zeptala jsem se tiše. „Klidně můžeš odpovědět – odešel hned do sprchy a jak ho znám, určitě tam pár minut zůstane.“
„Jo, slyšel,“ ozvalo se z telefonu.
„Dobře a všechno?“
Chvíli bylo ticho. Pak se ale Michal ozval znovu.
„Jo – dobře a všechno.“
„Tak to jsem ráda. Chtěla jsem, abys to všechno slyšel. Abys slyšel, jaké to je, když se svým klukem šukám.“
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Michal ustaraně. „Neudělal ti nic?“
„A co by mi jako měl udělat?“
„No – jestli ti třeba nějak neublížil.“
„Hlupáčku,“ zasmála jsem se. „Vždyť jsme spolu jenom šukali. A při šukání nemůže kluk holce nijak ublížit. I kdyby mě zmáčknul sebevíc a rval ho do mě jako do nějaké děvky, kunda se tomu vždycky přizpůsobí. To jsi ještě nevěděl?“
„Ne, to jsem nevěděl.“
„Tak si to pěkně zapamatuj – kunda je tu od toho, aby se do ní šukalo. A sebetvrdší čurák jí nikdy neublíží.“
„Měl jsem o tebe trochu strach.“
„Kecáš. Já bych spíš řekla, že jsi byl nadržený a že tě to vzrušovalo. Nemám pravdu?“
„To taky,“ připustil Michal.
„Tak vidíš. Jsem ráda, že se ti to líbilo. Kvůli tomu jsem to vlastně dělala.“
„Kvůli tomu, aby se mi to líbilo?“
„Jasně. Celou dobu jsem přitom myslela na to, jestli nás posloucháš a jestli se ti to líbí. Chtěla jsem vědět, jestli nás vydržíš poslouchat až do konce. Byla to zkouška tvého odhodlání se o holku pěkně podělit. A jsem ráda, žes v té zkoušce obstál.“
„Ty jsi fakt neskutečná!“ zašeptal Michal.
„Já vím. Něco podobného jsem ostatně před chvílí slyšela i od svého kluka.“
„A kdy se spolu zase uvidíme?“
„A ty bys mě chtěl znovu vidět?“
„Jo.“
„Protože jsi obstál v mé zkoušce, nic tomu nebrání. Přijdu za tebou ve čtvrtek a budu tě znovu doučovat.“
„Mám si zařídit, abych byl doma sám?“
„A to dokážeš? Tak to už jsi vážně velkej kluk,“ zasmála jsem se. „Jo, zařiď si, abys byl doma sám a nikdo nás přitom nerušil. Teď už ale musím končit – za chvíli se vrátí ze sprchy můj kluk. Zatím ti posílám aspoň velkou pusu na špičku toho tvého dlouhého – nosu.“
Pak jsem rychle zavěsila a spokojeně jsem se natáhla do mokrých a zválených peřin.

Ve čtvrtek jsem už zase netrpělivě přešlapovala před domem Michalových rodičů. Když mi otevřel, měl na sobě jen dlouhé bílé tričko.
„To myslíš vážně?“ vyprskla jsem smíchy. Michal se jenom začervenal.
„Mělo to být překvapení,“ řekl uraženě.
„Promiň, zlato. Ale kluk bez kalhot vypadá vždycky malinko směšně. Zvlášť kluk s takovýma dlouhýma hubenýma nohama, jaké máš ty.“
Vstoupili jsme dovnitř.
„Já mám pro tebe taky jedno překvapení,“ prohlásila jsem. „Schválně, jestli ho sám objevíš.“
Michal se na mě zaraženě zadíval.
„No nedívej se na mě jako bulík a koukej hledat. Když budeš dost pořádně odrzlý, určitě to za chvilku najdeš.“
Přistoupil ke mně a uchopil mne za ruce.
„Samá voda,“ zasmála jsem se.
Pomalu mi přejel dlaněmi po prsou.
„Samá voda.“
„Ty ale u sebe nic nemáš,“ zaprotestoval Michal. „Tak jaké je to tvoje překvapení?“
„Hledej, brouku. Zatím jen samá voda.“
Michal vzdychl a uchopil mě za zadek.
„Přihořívá.“
A pak mu to konečně došlo.
„Ty na sobě nemáš...?“
„Možná mám a možná nemám,“ usmála jsem se. „Co kdybys to nejdřív vyzkoušel?“
Bylo to stejné jako v tom mém neslušném snu: mladý, pubertě sotva dorostlý kluk, mi opatrně sahá mezi nohy. Ruka se mu přitom chvěje a hlas má přiskřípnutý vzrušením.
„Ty nemáš pod sukní žádné kalhotky!“ vydechl vzrušeně.
„Hoří!“ zašeptala jsem.
Jeho ruka pomalu masírovala moji kundu.
„Líbí se ti, sahat holce pod sukni?“ zašeptala jsem mu přímo do ucha. Už jsme zase stáli jeden vedle druhého a naše obličeje se o sebe skoro otíraly. „Copak to se sluší, osahávat cizímu klukovi jeho holku? Jestli na to ten kluk přijde, tak z tebe vytluče duši. Rozumíš, ty jeden malej nadrženej zmetku?“
Michal přitom jen tiše zavzdychal.
„Jenomže tebe to naopak vzrušuje, nemám pravdu? Osaháváš cizí holku a jsi z toho celej nadrženej. Že je to tak?“
Michal znovu zavzdychal.
„Jo,“ zašeptal o chvilce. „Kdybys věděla, jak moc mě to vzrušuje.“
„Ale já to moc dobře vím. Ono je to na tobě totiž poznat. Je to na tobě poznat, ty jeden malej nadrženej drzounku!“
„Já tě chci ošukat!“ vydechl Michal.
„Chceš mě ošukat, i když patřím jinému klukovi? Opravdu?“
„Jo!“
„Jenomže to nejde,“ zašeptala jsem přímo do jeho ucha. „Vždyť víš, že s tebou píchat nesmím. Musím píchat se svým klukem.“
„Ale to mi nevadí.“
Tiše jsem se zasmála.
„No jasně, že ti to nevadí. Ale mému klukovi by určitě vadilo, kdyby zjistil, že mu jeho holku brousí takovej malej oprsklej zobák. Asi by nebyl příliš nadšený, kdyby přišel na to, že za jeho zády šukám klukem, který se ještě vůbec neholí. Nebo se snad pletu?“
Michal se začervenal.
„Já nevím, jestli se pleteš. Tedy v tom, jestli by mu to vadilo.“
„A v tom druhém se pletu?“
Michalovy tváře se znovu zabarvily dočervena.
„To není fér, když mi vyčítáš věci, které nemohu ovlivnit.“
„To je fakt,“ zasmála jsem se. „A mám pravdu, nebo ji nemám?“
„Jestli chceš, tak si sáhni,“ řekl Michal vzpurně. „Třeba budeš nakonec překvapená.“
Natáhla jsem ruku a opatrně jsem se dotkla jeho studem zčervenalé tváře. Pod prsty jsem cítila jen hladkou pokožku a jemné, skoro dívčí chmýří.
„Tohle kdybych řekla svému klukovi, tak mi to nikdy neodpustí!“ zašeptala jsem. „Kdybych se spustila s nějakým jeho kamarádem, tak by to možná pochopil. Ale že mě šuká kluk, který se ještě ani nezačal pořádně holit, z toho by se nejspíš zbláznil vzteky. Kluk, který nemá skoro žádné svaly a tvářičku má hladkou úplně jako já!“
„Ale on se to nedozví!“
„Až mi večer sáhne mezi nohy, tak moc dobře pozná, že mám vytahanou kundu. A co mu pak na to řeknu?“
„Řekni mu pravdu! Pověz mu, že jsi šukala s někým jiným!“
Znovu jsem se zasmála a laškovně jsem ho přitom kousla do ucha.
„Jsi zlobivej kluk! Copak si opravdu myslíš, že něco takového může holka povědět svému klukovi? Vždyť by si pak myslel, že chodí s děvkou!“
„To je jedno.“
„Ne, to není jedno. Já totiž nejsem žádná děvka! Rozumíš?“
Michal se zarazil a potom hlasitě vydechl.
„Ale já jsem tě slyšel! Slyšel jsem, co jsi s ním dělala. Moc dobře jsem to slyšel!“
„Ano? A co všechno jsi slyšel?“
„Slyšel jsem, jak jsi s ním píchala!“
„No jasně,“ zasmála jsem se. „Je to můj kluk. A holky přeci se svými kluky píchají. To jsi nevěděl?“
„Ale já vás přitom poslouchal!“
„Ty jeden malej nadrženej šmíráčku! Tak ty jsi nás u toho poslouchal? A co všechno jsi tedy slyšel?“
„Slyšel jsem, jak ti to dělal.“
„Jak mi dělal co?“
„Slyšel jsem, jak tě šukal do kundy!“
„Opravdu? A co když to vůbec nebylo do kundy?“
„Jak – nebylo do kundy? On tě snad šukal do zadku?“
„Jasně že mě nešukal do zadku! Do zadku mě ještě nikdy žádný kluk nešukal. A ani nikdy nebude.“
„To je škoda. Já bych to chtěl někdy vyzkoušet.“
„Tak na to rychle zapomeň! Jestli chceš šukat někoho do zadku, tak si na to najdi kluka. Protože holky se šukají zásadně do kundy – to si zapamatuj! Rozumíš?“
„Jo. Asi jo.“
„A chtěl bys mě tedy šukat do kundy?“
Michal hlasitě polknul.
„Já jsem se to moc těšil,“ řekl a jeho prohlášení znělo skoro jako prosba.
„Víš že jsi moc roztomilý, když si o to takhle říkáš?“
„Proč si se mnou pořád jenom hraješ?“ zaprotestoval tiše. „Hraješ si se mnou jako s nějakým malým klukem!“
„Ale to ty přeci jsi. Hraju si s tebou jako s malým klukem, protože jsi malý kluk. Kdybys byl velký a silný jako Dominik, nikdy bych si s tebou takhle nepohrávala.“
„Ale s ním sis přeci taky hrála!“
„To ano. Ale to bylo jiné. S tebou si hraju jako s malým klukem. S ním jsem si pohrávala jako s velkým a silným chlapem. Bavilo mě ho dráždit a provokovat. Stačilo jen málo a byl by mi ublížil.“
„A tebe to vzrušuje? Tebe vzrušuje, když ti kluk ubližuje?“
„Ne, to ne. Vzrušuje mě, když má nade mnou kluk navrch. Anebo když mám naopak já navrch nad ním. Už tomu rozumíš?“
„Asi ano,“ řekl tiše. „A co tedy teď budeme dělat? Budeme spolu zase šukat?“
„Já nevím. Chtěl bys?“
„Jo!“ vydechl rychle a vzrušeně.
Tiše jsem se zasmála. „Jenomže to si musíš nejdřív zasloužit,“ řekla jsem. „A zatím sis to rozhodně ničím nezasloužil.“
„Ale já – zařídil jsem, že jsme doma sami!“
„Šikulka!“ pochválila jsem ho. „A jak se ti to podařilo?“
„To je jedno. Hlavně že máme dům jen sami pro sebe.“
„Vlastně by mě docela zajímalo, co si o nás tvůj táta myslí,“ prohlásila jsem. „To nemá strach nechat svého synáčka napospas skoro dospělé holce? Vždyť mu přeci musí být jasné, že tě dřív nebo později ošukám.“
A pak mi to došlo.
„No jasně!“ řekla jsem. „Samozřejmě že je mu jasné, že tě dřív nebo později ošukám! Proto nás tu nechává pořád samotné. Ani bych se nedivila, kdyby mě najal právě kvůli takovému úkolu. Kvůli tomu, abych připravila jeho synáčka o panictví! Nemám pravdu?“
„To nevím.“
„No jasně že mám pravdu! Ten zmetek! Už když měl přijímal a podrobně si mě prohlížel, tak se mu nejspíš honila v hlavě podobná myšlenka. Myšlenka na to, jestli jsem pro jeho kloučka dost dobrá. Jestli jsem dost dobrá na to, abych jeho syna pořádně zaučila!“
„To si nemyslím,“ řekl Michal tiše.
„Ale já ano. Já si to rozhodně myslím. Prohlížel si mě, jako si kupec prohlíží krávu někde na trhu. A přesně to jsem taky v jeho očích byla – tatínkem pořízená kráva, na které se synáček bude smět pořádně vyskákat!“
A pak mě to najednou napadlo.
„Ale já vím, jak se mu za to pomstím,“ řekla jsem. „Dnes odpoledne tě ošukám na jeho posteli!“
„Ale to nejde!“ zaprotestoval Michal. „V ložnici rodičů spolu píchat nesmíme. Oni by to určitě poznali!“
„A právě o to jde!“ prohlásila jsem. „Jde o to, aby to poznali. Když to tvůj fotřík takhle naplánoval, tak mu nejspíš právě o tohle šlo. O to, abych ti vyšukala mozek z hlavy. A teď je třeba dodat mu o tom ten pravý důkaz.“
„Ty jsi ale číslo!“ vydechl Michal.
„Záleží jen na tobě, zlato. Pokud chceš píchat, tak mě doveď do ložnice svých rodičů. Rozdáme si to spolu na jejich posteli.“
Michalovi se do toho ale příliš nechtělo.
„Můžeme to spolu dělat i někde jinde,“ navrhnul nesměle. „Třeba v koupelně nebo v obývacím pokoji. Nebo například venku na zahradě.“
„Máš snad strach, že tím narušíme maminčin spánek? Že znesvětíme její postel a pomuchláme její peřiny? Můžeme opravdu šukat kdekoliv – třeba v koupelně nebo na zahradě. Jenomže já to s tebou chci dělat v posteli tvých rodičů,“ odpálila jsem ho tvrdě. „A nikde jinde s tebou píchat nebudu, to mi věř.“
Pak jsem si stoupla až těsně k němu a opatrně jsem mu dýchla na ucho. Můj horký dech mu rozvlnil světlé chloupky na zátylku a na krku se mu přitom objevila husí kůže.
„Jen si to představ,“ zašeptala jsem svůdným hlasem přímo do Michalova ucha. „Lehnu si na postel a rozevřu nohy. A ty uvidíš moje prsa i moji kundu. Dovolím ti, aby ses mě dotýkal a nakonec si tě do sebe sama zasunu. Líbilo by se ti něco takového?“
Michal se znovu zachvěl a pak před mým naléháním kapituloval.
„Tak dobře,“ řekl rezignovaným hlasem „Ale není to správné.“
„To já si naopak myslím, že to správné je.“
Vzala jsem ho za ruku a pomalu ho postrčila k místu, kde jsem tušila ložnici jeho rodičů.
„Hezky si mě tam odveď,“ prohlásila jsem. „Veď mě tam, kde mi to uděláš. Natruc svému namachrovanému tátovi, ať má fotřík pořádný vztek.“
Ložnice Michalových rodičů byla vymalovaná žlutě a všude po stěnách visela malá zrcadla v bohatě vyřezávaných rámech. Spolu s masivním dubovým nábytkem to tam vypadalo jako v nějakém muzeu.
„Myslíš, že se přitom v těch zrcadlech na sebe dívají?“ zeptala jsem se malinko provokativně.
Michal byl schlíplý a ruce se mu viditelně chvěly.
„Já si nemyslím, že by to spolu dělali. Něco takového si nedovedu ani představit.“
„No jasně,“ zasmála jsem se. „Lidi spolu šukají tak nanejevýš do třiceti, pak už je to hloupý a nechutný. To si vážně myslíš? Tak naivní snad nejsi, abys něco takového mohl myslet vážně.“
Pak jsem se zamyslela a tiše dodala: „Ale v jedné věci máš pravdu – malinko nechutný to opravdu je.“
Došla jsem až k posteli a rukou jsem přejela po bílých nadýchaných peřinách.
„Vypadají jako obláčky. Bílé, nadýchané, nevinné obláčky. Myslíš, že tak budou vypadat i tehdy, až z nich za hodinu vylezeme? Já o tom tedy dost pochybuji.“
Michal se zachvěl.
„Pojď někam jinam,“ zaprosil staženým a ukňouraným hlasem. „Třeba ke mně do mého pokoje. Tohle je fakt pitomý nápad.“
„Jestli chceš jít někam jinam, tak si klidně jdi. Já ale udělám něco docela jiného.“
Postel Michalových rodičů byla vysoká a já na ni vylezla jako na kazatelnu. Svým způsobem to také kazatelna byla a já z ní hodlala rozhlašovat evangelium nadrženosti a sexu. Položila jsem se na záda a opatrně jsem roztáhla nohy. Letní šaty se mi přitom vyhrnuly po stehnech směrem vzhůru a odhalily nejprve stehna a pak i boky. Úplně na závěr obnažily i moji hladovou kundu.
„Vidíš ji?“ zeptala jsem se tiše. „Je celá nadržená a čeká tu na tebe. Ale pokud ji nechceš, tak ji nech klidně být. Záleží jen na tobě.“
Michal stál celou dobu u dveří, jakoby se bál vstoupit do místnosti. Ruce se mu chvěly a v očích se mu leskly slzy.
„Proč jsi na mě taková zlá?“ zaskřehotal zlomeným hlasem. „Proč mi to všechno děláš?“
„Já že jsem na tebe zlá? Vždyť se ti tu nabízím jako na zlatém podnose! Copak to ti nestačí? A co bys chtěl ještě víc?“
Michal polknul; pod dlouhým bílým trikem už se mu rýsovala zřetelná erekce.
„Pojď ke mně, zlato!“ zašeptala jsem. „Pojď hezky k mamince a ona ti udělá dobře.“
Chvíli se zdálo, že jsem tětivu Michalova vzrušení napnula příliš intenzivně a jeho luk tak nejspíš praskne. Ta chvíle nejistoty ale naštěstí brzy pominula a Michal se vydal pomalu k posteli. Zastavil se vedle ní a já ho stále ještě vleže pomalu pohladila po jeho hubených nohách. Pak jsem rukou zajela pod bílé tričko a mé prsty pomalu objaly jeho tvrdý penis.
„Vidím, že už je z tebe velký kluk,“ zašeptala jsem. „Já vím, že to chceš. Tak si to pěkně vezmi!“
Michal stále váhal a nejistě přešlapoval na podlamujících se nohách. Dlaní jsem sjela na jeho velké visící koule a opatrně je pohladila. Pak jsem přejela prsty po stehně a pod bříškem palce jsem ucítila jemné světlé chloupky. Jeho nejistota mne dojímala.
„Jestli je to pro tebe takový problém, tak zapomeň na to, kde jsme, a mysli jenom na to, co jsi slyšel v telefonu. Mysli na to, jak jsi mě slyšel prosit a vzdychat.“
Michal tiše polknul, ale stále zůstával stát na svém místě.
„Šukala jsem se svým klukem a ty jsi nás přitom poslouchal,“ řekla jsem tiše. „A já o tobě celou dobu věděla a vzrušovalo mě to. I teď mě vzrušuje, když na to myslím. A tebe myslím taky. Nemám pravdu?“
Michal stále jen mlčel, ale vzrušení už na něm bylo zřetelně patrné.
„Jak myslíš,“ řekla jsem. „Když nechceš šukat, můžeme si o tom nejdřív v klidu povídat. To by se ti přeci mělo líbit – nemám pravdu?“
„Já nevím,“ zašeptal Michal.
„Ale ano, myslím že ano. Podle mě tě to pekelně vzrušovalo. Určitě sis ho přitom celou dobu honil. Nemusíš mi odpovídat, protože já mám v téhle věci jasno. Ale to je dobře – mě to taky vzrušovalo, když jsem věděla, že nás přitom posloucháš.“
Michal tiše vzdychnul.
„Jsi vážně divnej kluk,“ prohlásila jsem. „Ležím tu před tebou s roztaženou píčou a ty se na mě jenom díváš a přitom tě ze všeho nejvíc vzrušuje, když si můžeš představovat, jak píchám s jiným. Připadá ti to normální?“
„O to tady přeci nejde,“ řekl Michal tiše.
„Tak o co tedy jde?“
„Jde o to, s kým si tě představuju.“
„No jasně,“ zasmála jsem se. „Představuješ si, jak šukám se svým klukem. Tak o to tady ve skutečnosti jde? Ne o to, že šukám s někým jiným, ale o to, že šukám se svým klukem?“
„Šukáš s klukem, kterému patříš.“
„Takže nejde ani tak o samotné píchání, jako spíš o vymezení majetkových práv? O značkování teritoria, jako u psů nebo jiných zvířat?“
„Nevím,“ řekl Michal. „Ještě nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlel.“
„Ale to bys asi měl. Poněvadž jestli je to tak, možná máš docela vážný sexuální problém.“
Michal znovu zavzdychal.
„Já za to přeci nemůžu,“ řekl tiše. „Nemůžu za to, že mě zrovna tohle ze všeho nejvíc vzrušuje. Že nejlákavější mi přijdou holky jiných kluků. Vždycky jsem si představoval, jak spolu doma píchají. Zpočátku jsem v tom vůbec nijak nefiguroval – představoval jsem si jenom jeho a jí. Jenom to, jak to spolu dělají. Teprve později mě napadlo, jaké by to asi bylo, kdybych mohl tu holku opíchat místo jejího kluka. Tak aby on o tom nevěděl. Je to opravdu tak divné?“
„Divné to je, ale co není v sexu divné? Mě zas bavilo vědět, že nás při tom posloucháš. Takže síly byly vyrovnány.“
Ty jemné klučičí chloupky na jeho hubených nohou vytáhlého puberťáka mě v té chvíli vzrušovaly víc než všechny Dominikovy svaly. Bylo i tohle divné? Nejspíš ano – ale jak už jsem Michalovy před pár okamžiky řekla, co není v sexu divné?
„Řeknu ti, co jsem spolu všechno dělali,“ prohlásila jsem. „Ty jsi mohl slyšet v telefonu jenom zvuky, teď ode mne uslyšíš i popis celé scény. Chtěl bys, abych ti to všechno pověděla?“
Michal polknul a kývnul hlavou. „Ale chci slyšet pravdu,“ řekl tiše. „Nějaké báchorky mě nezajímají.“
„No jasně. Řeknu ti pravdu o tom, jak to celé bylo.“
Moje ruka sklouzla na jeho hubený zadek. Co na tom klučíkovi vlastně vidím? Vždyť je přesně takový, jak o něm mluvil Dominik – nadržený zmrdík ze základky, nevystříkaný honibrk, zoufale nezkušený a věčně tápající. Nebo se snad pletu?
„Když Dominik přišel, byl strašně nadržený a chtěl šukat. Jenomže já jsem ze všeho nejvíc myslela na to, jak to všechno co nejvíc protáhnout. Kdyby se na mě hned od dveří vrhnul a okamžitě se vystříkal, tak bys nejspíš v tom telefonu vůbec nic neslyšel. Proto jsem ho nejdřív malinko nažhavila.“
„A co přesně jsi udělala?“
„Rozepnula jsem mu tu jeho bílou klubovou košili. Víš že většině namakaných kluků ze všeho nejvíc sluší právě bílé košile? Oni sami o tom většinou ani nevědí a když chtějí vypadat skutečně dobře, oblékají si vypasovaná trička. Jenže to je omyl. Na pěkném svalnatém klukovi je nejvíc sexy právě bílá košile.“
„Na mě taky?“
„Ty ale nejsi pěkný a svalnatý kluk! Jsi vytáhlý hubeňour, co je samá ruka a samá noha. U tebe je jedno, co máš na sobě, protože ty nikdy a v ničem nebudeš vypadat jako ti sexy nabušení týpci. To jsi ještě nepochopil?“
Opatrně jsem ho pohladila po zadku a on stále držel.
„Teď ale nemluvíme o tobě,“ pokračovala jsem. „Mluvíme o mně a o Dominikovi. O tom jsi přeci chtěl slyšet, nebo se snad pletu?“
„Jo.“
„Tak mně prosím nepřerušuj. Nejdřív jsem tedy Dominikovi rozepnula košili. Kromě ní měl na sobě ještě džíny. Ty jsem mu ale nechala.“
„Vy jste se přitom nesvlíkli?“
„Ne. On měl na sobě džíny a já šaty. A v těch džínách a šatech jsme se spolu začali mazlit.“
„Byli jste přitom celou dobu oblečení?“
„Celou dobu ne. To by přeci ani nešlo. Ale na začátku ano, i když Dominikovi se to nejspíš moc nelíbilo. Byl nadržený a chtěl stříkat.“
„To jsem slyšel.“
„Já vím. Snažila jsem se, abys toho slyšel co nejvíc. Líbilo se ti to?“
Michal znovu jen polknul.
„Jo,“ zachraptěl po chvíli tiše.
„A honil sis ho přitom?“
Michal se začervenal.
„Za to se přeci nemusíš stydět. Chceš si ho přitom vyhonit i teď?“
„Já nevím.“
„Nebo chceš udělat něco jiného? Možná máš chuť dělat to se mnou úplně stejně, jako to se mnou dělal můj kluk. Mám pravdu?“
„A to by šlo?“
„Já myslím, že ano. Pojď ke mně, zlato. Vyzkoušíme si, jaké to bude.“
Dlaní jsem Michala postrčila blíž k posteli.
„Pojď si lehnout sem ke mně. A pak vyzkoušíme, jak ti to půjde.“
Michal za mnou vylezl na postel.
„Já ale na sobě nemám žádné džíny,“ řekl. „Zato mám na sobě triko.“
„To je fakt. Budeme tedy dělat, jako bys je na sobě měl. Já zas nemám kalhotky, a tehdy s Dominikem jsem je měla. Tedy aspoň zpočátku. Slyšel jsi, jak jsem je ze sebe stahovala?“
„Jo.“
„A slyšel jsi taky, jak jsem svého kluka svlékala? Stahovala jsem mu džíny jako nějakému školákovi.“
Michal tiše zavzdychal.
„Pojď si na mě lehnout, zlato,“ zašeptala jsem. „Budeme se spolu mazlit, stejně jako jsem se mazlila s ním. Jestli chceš, budu ti říkat úplně stejné věci, jaké jsem říkala jemu.“
„A pustíš mě dovnitř?“
„Ne, broučku. Jeho jsem přeci taky dovnitř nepustila. To až mnohem později, když už byl opravdu hodně nadržený.“
„Já jsem ale taky nadržený!“
„Nejsi. Tak jako on určitě nejsi. Ty si ho určitě honíš každou volnou chvilku. Ale on nestříkal skoro týden. Vydržel bys taky týden nestříkat?“
„Já nevím. Nejspíš ne.“
„Také si myslím, že asi ne. Ale on to vydržel. Chudák malý.“
„On ale není žádný malý chudák,“ namítnul Michal. „Není chudák, protože má svoji holku. A s tou si může kdykoliv zašukat.“
„Jo, to je pravda. Se mnou si může kdykoliv zašukat, protože já mu ji pokaždé bez řečí nastavím. Tak je to přeci mezi klukem a holkou správné, ne?“
„Jo, tak je to správné. A co se mezi vámi stalo pak?“
„Pak už ho do mě konečně šoupnul. Ale jak byl nadržený, šukal hrozně nervózně a nesoustředěně.“
„Ono mu to nešlo?“
„No, vlastně moc ne,“ připustila jsem. „Ale nebuď zlomyslný – to se někdy klukům stává.“
„On mu nestál?“ zeptal se Michal s nadějí v hlase.
„Kdepak. Měl ho stejně tvrdého, jako ho máš teď ty. Nebo možná ještě tvrdšího.“
„Tak co mu tedy nešlo?“
„Totéž, co většinou nejde ani tobě. Byl tak nadržený, že se na to ani nedokázal soustředit. Šukal jako nervózní puberťák – naprosto bez rytmu a koordinace.“
„A co jsi s tím udělala?“
„Chceš to předvést? Tak se na mě polož a pomalu ho do mě zasuň. Ale musíš mi slíbit, že se hned neuděláš. Zvládneš to?“
„Jo. Asi ano.“
Svlékla jsem z Michala tričko a pomalu jsem na sebe položila jeho dlouhé a klackovité tělo.
„A teď ho do mě strč a chvíli mě šukej,“ zašeptala jsem. „Ale ne že se přitom hned uděláš!“
Jeho dlouhý ocas do mě vklouznul jako nějaký kluzký úhoř. Michalovy pohyby byly stejně váhavé a nekoordinované jako tenkrát ty Dominikovy.
„Jo!“ zašeptala jsem. „Přesně takhle mi to dělal. Jenomže z takového šukání bychom nakonec vůbec nic neměli. Ony by se neudělal a já bych celou dobu myslela jenom na to, že mu to nejde. A víš co jsem s ním udělala? Tohle.“
Pomalu jsem položila dlaně na Michalův hebký zadek.
„Já ti s tím trochu pomůžu!“ zašeptala jsem stejná slova, jaká jsem tehdy řekla i Dominikovi. „Stačí když se přizpůsobíš mému rytmu. Je to stejné jako na ledě – já budu udávat tempo hry a ty mysli jen na to, jak dát co nejrychleji gól. Rozumíš?“
„Jo!“ zašeptal Michal.
„A teď to dělej pěkně podle mne!“ zašeptala jsem stejně jako tenkrát. „Budeš dělat přesně to, co ti ukážu svými prsty. Když zatlačím, tak přirazíš. A když povolím, tak povolíš i ty. Rozumíš?“
Michalovy pohyby se uklidnily, stejně jako tehdy pohyby Dominikovy.
„A teď pěkně hluboko dovnitř. Hezky pomalu, ať ho tam pořádně cítím!“
Michal to udělal a špička jeho penisu přitom narazila do mého děložního čípku; tak hluboko uvnitř mé kundy Dominik nejspíš nikdy nebyl.
„Bezva!“ vydechla jsem vzrušeně. „A teď zas hezky pomalu ven!“
Povolila jsem prsty a Michalův dlouhý a štíhlý penis ze mne pomalu vyjel. Jeho pohyby už nebyly nadržené a zmatené, naopak v nich bylo cítit soustředění a snaha.
„Jde ti to moc dobře,“ zašeptala jsem mu přímo do ucha naprosto stejná slova, kterými jsem konejšila Dominika. „Zkusíme to ještě dvakrát pomalu a pak trochu zrychlíme.“
Jeho penis do mě několikrát pomalu zajel a pak mne stejně pomalu zase opustil.
„Výborně! Takhle je to mnohem lepší. A teď zkusíme trochu zrychlit. Hlavně drž stále stejný směr a nekolébej se do stran.“
Michal se mi ve všem podvolil.
„Šikovný kluk!“ pochválila jsem ho tiše.
A pak jsem ho vyzvala, stejně jako tenkrát svého kluka: „A teď pojď hezky podle sebe! Pěkně tak, jak máš chuť – rychle a tvrdě!“
„Já to ale takhle moc dlouho nevydržím!“ zasténal Michal.
„To nevadí, zlato,“ zašeptala jsem. „Jestli už to na tebe jde, tak to klidně pusť. Teď už se můžeš klidně udělat.“
Michal zasténal a prudce přirazil k mé doširoka rozevřené kundě. Jeho ocas sebou zacukal, stejně jako tehdy ocas Dominikův.
„Pojď, zlato!“ zašeptala jsem. „Pěkně toho druhého kluka přestříkej! Označkuj si mě, jako si pes značkuje fenu! Hezky hluboko dovnitř! Chci v sobě už konečně cítit tu tvoji klučičí mrdku!“
Michalův orgasmus byl dlouhý a táhlý a on při něm sténal jako překvapené děcko. Mrdka mu nejspíš z klacku vystřikovala obrovskou rychlostí, protože jsem její ostré cákance cítila až hluboko uvnitř své kundy.
„Tak tomu se skutečně nedá říct jinak než vybílit kundu!“ zašeptala jsem. „Možná jsi opravdu jen cucák ze základky, ale výstřik máš tedy parádní!“
Quet6969
Příspěvky: 136
Registrován: úte 27. dub 2021 9:12:07
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno
Bydliště: Praha

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl čtrnáctý: maminčin spánek a tatínkova kráva

Příspěvek od Quet6969 »

Nejvíc boží povídka tady :-) moc díky a doufám, že bude ještě hodně pokračování :-)
hertz2
Příspěvky: 98
Registrován: stř 21. led 2015 22:53:50

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl čtrnáctý: maminčin spánek a tatínkova kráva

Příspěvek od hertz2 »

Souhlasím, parádně napsané, jako vždy. Těším se na pokračování. Díky.
Skrimisher
Příspěvky: 92
Registrován: stř 08. led 2020 17:28:19
Role ženy: RÁDA SE UKAZUJE
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl čtrnáctý: maminčin spánek a tatínkova kráva

Příspěvek od Skrimisher »

jj, jsem moc zvědavý co z toho nakonec bude. :)
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: bukva, Jenulka a 199 hostů