Kdo chytá v cizím žitě – díl dvanáctý: pamatuj, co jsi mi slíbil

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
Odpovědět
rivas
Příspěvky: 32
Registrován: stř 03. zář 2014 15:15:40

Kdo chytá v cizím žitě – díl dvanáctý: pamatuj, co jsi mi slíbil

Příspěvek od rivas »

Od Michala jsem nakonec odcházela ve výborné náladě. A proč by tomu vlastně mělo být jinak? Prožila jsem s ním zajímavou a vzrušující noc, která byla úplně jiná než noci s Dominikem. Jeho nadšení bylo nakažlivé a jeho oddanost okouzlující. Během noci jsem dosáhla několika orgasmů a radost mi působily i Michalovy výstřiky. Když jsem nad tím tak přemýšlela, vlastně jsem necítila vůbec žádnou vinu. A to bylo na tom všem možná vůbec nejúžasnější.
Večer se navíc měl vrátit Dominik ze soustředění. A to znamenalo, že si budu pro změnu užívat zase s ním. Těšila jsem se na jeho pevné a svalnaté tělo i na jeho nadrženou bezohlednost, která z něj po každém našem delším odloučení vždycky doslova sálala. Dělalo mi dobře pomyšlení, že jsem mu během soustředění chyběla a že teď mu dokážu posloužit přesně tak, jak to mladý a nadržený kluk potřebuje.
„Počkej na mne večer u mě doma,“ řekl mi Dominik do telefonu. „Přijedu někdy okolo sedmé. Máma má na večer lístky do divadla a bráchu vypakujeme během chvilky. Může jít za nějakým svým kamarádem, beztak je nejradši, když může lítat po večerech někde venku.“
K Dominikovu bylu jsem dorazila v půl sedmé. Ještě předtím jsem ale poslala Michalovi první esemesku: „Připrav se na dnešní večer. A pamatuj, co jsi mi slíbil!“
Počkala jsem za rohem, než se na schodech objevila Dominikova máma. Měla na sobě večerní šaty a s vlasy vyčesanými do blonďatého drdolu vypadala důstojně a dominantně, skoro jako jedna z Valkýr. Při představě, že bych někdy mohla mít takovou tchýni, jsem se otřásla odporem. Jakmile Dominikova máma nastartovala auto, rychle jsem přeběhla k Dominikovým dveřím. Podle očekávání mi otevřel Adam.
„Áááá!“ zašklebil se. „Brácha se dnes večer vrací ze soustředění a máma odešla do divadla. Proč mám najednou pocit, že se v našem bytě schyluje k šukání? Úplně cítím, jak ve vzduchu voní mrdka.“
„Blbečku! Pokud cítíš nějakou mrdku, tak leda tu svoji! Ale bude už asi pěkně zatuhlá, protože takovému debílkovi, jako jsi ty, ho žádná holka nikdy ani nevyhoní. Čeká tě smutná budoucnost, protože budeš nejspíš už navěky cákat do kapesníku!“
„No jo, slečna má dneska nabroušenej jazyk. To si dnes asi bráška užije.“
„O to si nemusíš dělat žádnou starost. Budeš se divit, ale na tvoje řeči tu není nikdo zvědavej.“
„Tak fajn. A co bys po mně tedy jako chtěla?“
„No co asi? Abys mě pustil dovnitř, ty debile!“
Adam se zasmál.
„No nevím, jak by se to mému bráchovi líbilo. Poněvadž já na sobě skoro nic nemám. A kdyby tě našel doma se svým skoro nahým bráchou, možná by s tím měl maličko problém.“
„Jak můžeš být nahý, když tvoje máma odešla sotva před půl minutou? To si ho začínáš honit, jen co za ní zapadnou dveře?“
„Někdy ano,“ zašklebil se Adam. „Ale to není bohužel dnešní případ. Byl jsem ve sprše, protože chci vyrazit ještě na chvilku ven. Ale teď, když jsi přišla, si to možná ještě rozmyslím.“
„To pochybuju. Dominik tě vypakuje z domu během několika minut!“
„To určitě ano. Ale nejdřív mi za to bude muset zaplatit. A proč bych odcházel zadarmo, když za to můžu dostat nějakou odměnu?“
„Jak se zdá, tak jsi nejenom malý drzý zmetek, ale navíc i otravný vyděrač!“
„To je věc názoru,“ zasmál se Adam. „Podle mne jenom obratně využívám situace ve svůj prospěch a tím maximalizuji zisk. Na tom není určitě vůbec nic špatného.“
Tvrdě jsem ho odstrčila stranou a vstoupila jsem do dveří. Adam měl pravdu: kromě malé bílé osušky na sobě skutečně nic neměl. Jeho tělo bylo mladší a štíhlejší kopií těla jeho bratra. Pokud šlo o svaly, nacházelo se někde na půli cesty mezi klukovsky hubeným tělem Michala a silným a svalnatým tělem Dominika. Vlasy měl zrzavé a pleť světlou jako porcelán, s modrými žílami na předloktích a kropenatými cákanci pih na ramenou a horní části hrudi. Ale byl hezký, o tom nemohlo být pochyb. Hezký a až bolestně mladý. Jenomže – především to byl mladší brácha mého kluka.
„Oblékni se, zrzoune!“ řekla jsem mu tvrdě. „Na tvoje nahatý tělo tu není nikdo zvědavej!“
Adam se tomu ale jenom zasmál.
„Opravdu? To bych se divil. Hádám, že zrovna ty proti nahatým chlapům obvykle nic nenamítáš. Zvlášť pokud jsou patřičně mladí.“
Prudce jsem se k němu otočila.
„Co to plácáš za nesmysly? Kdo ti napovídal takovou pitomost?“
„Nikdo mi nic nenapovídal. Jak říkám – jen hádám.“
„Tak se na podobné dohady vykašli. A koukej držet jazyk za zuby, nebo si tě tvůj brácha pěkně podá. Na kluky, kteří šíří o jeho holce pomluvy, je Dominik zvlášť vysazený.“
„No jo, to máš pravdu. Ale ještě víc je alergický na ty, kteří mu do jeho holky dělají. I kdyby to byli jen ubozí nadrženci, co se ní chtějí tajně vyspat.“
„Vypadni!“ řekla jsem. „Dnes na tebe opravdu nemám náladu. Tentokrát ti místo Dominika zaplatím já – jen proto, abych měla od tebe konečně pokoj.“
„Bezva. Ale i tak mám chuť si ještě počkat na to, co mi zaplatí Dominik. Po návratu ze soustředění bývá obvykle dost štědrý.“
Když ale uviděl můj naštvaný obličej, jenom se zasmál a pak řekl: „To byl samozřejmě jen takový hloupý vtip. Jenom se obleču a vypadnu. Slibuju.“
Pak se ale zarazil a rošťácky se na mě usmál.
„Za svoji štědrost si ale zasloužíš odměnu?“ řekl a zašklebil se. Pak nechal osušku spadnout na zem a najednou stál přede mnou naprosto nahý.
„Puberťáci se před holkama většinou stydí, ale já se nestydím,“ řekl a znovu se ušklíbl. „Nedělá mi problémy chodit před nimi nahý. Tak se klidně podívej, jak vypadá mladší brácha tvýho kluka.“
Moje oči pomalu přejížděly po Adamově nahém těle a pak se zastavily až u jeho penisu. Jeho ocas byl podobný Dominikovu – byl silný a široký a vypadalo to, že mu z poloviny stojí.
„Oblékni se, ty čuně! Jestli se tu objeví tvůj brácha, tak nás oba zabije!“
„Líbím se ti? Tak řekni – líbí se ti moje péro?“ Pak s ním zatřásl, jako by mi ho chtěl ještě lépe ukázat. Měla jsem sama na sebe vztek, že od toho velkého ocasu a těch jemných zrzavých chlupů okolo nedokážu odvrátit pohled.
„Až s ním někdy budeš skutečně šukat, tak se teprve budeš mít čím chlubit,“ řekla jsem. „Zatím ho máš jenom na ozdobu.“
„No to je fakt,“ zasmál se Adam. „Ale možná to nebude už dlouho trvat a také si zanořím.“
„Tak to pochybuju. Jestli jednou budeš skutečně šukat, tak mě k tomu pozvi, protože jinak ti to neuvěřím.“
„Tak dobrá,“ řekl Adam. „Slibuju, že až poprvé zasunu, ty budeš rozhodně u toho.“
Jeho drzost mě odzbrojovala, protože se až bolestně podobala drzosti jeho staršího bratra. Ti dva to mají nejspíš v genech: chovají jako drzí spratci a také tak u toho vypadají. Jako drzí namyšlení spratci, kteří jsou doslova zralí na pořádnou ránu pěstí. Co na tom všem bylo ale nejhorší – ta jejich drzá spraktovitost byla svým způsobem okouzlující a ke všemu i zatraceně sexy.
„A teď konec představení,“ prohlásil Adam. „Nebo mi z tebe nakonec ještě ztvrdne a já budu muset zůstat doma, abych si ho vyhonil.“
Když za ním konečně zapadly domovní dveře, musela jsem jeho nestoudnost chvíli rozdýchávat. Jakmile jsem se ale vzpamatovala, přistoupila jsem k realizaci svého tajného plánu. Bez otálení jsem vytočila Michalovo číslo. Zvednul to hned na první zazvonění.
„Teď mě dobře poslouchej,“ řekla jsem tiše do telefonu. „Chci, aby ses dnes večer věnoval jen svému telefonu. Máš zhruba deset minut na přípravu, takže se rozluč s rodiči a vymluv se jim na to, že tě dnes bolí hlava nebo že se ještě musíš v klidu učit. Získáš tak hodinu jen pro sebe. Pak si zalez do pokoje a vlez do postele. A potom už jenom poslouchej. Pravidla jsou jasná: nesmíš mluvit ani vzdychat a především nesmíš ukončit tohle volání. Ať v telefonu uslyšíš cokoliv, musíš vydržet až do konce. Rozumíš?“
V telefonu bylo slyšet jen ticho, ale hovor stále běžel.
„Výborně,“ pochválila jsem ho a tiše jsem se u toho zasmála. „Je vidět, že jsi opravdu chytrý kluk. Přikázala jsem ti nemluvit a ty to skutečně dodržuješ. Tak se mi to líbí. Je třeba dodržovat stanovená pravidla. A ta jsou dnes jasná – ty nebudeš mluvit a já nakonec ukončím tenhle hovor. To jsou jediné dvě podmínky a není na nich vůbec nic složitého. Tak se připrav, za pár minut začínáme.“
Chvíli jsem přemýšlela, kam telefon umístit. Nakonec jsem ho položila na spodní poličku nočního stolku, který stál hned vedle Dominikovy postele. Pokud budu ležet, budu ho mít v téhle poloze skoro u pusy, a přitom nebude téměř vidět. V menu telefonu jsem zesílila odezvu mikrofonu i reproduktoru, co to jen šlo. Ale bude to nakonec stačit? To jsem samozřejmě nevěděla. Byl to jen takový můj nápad, který se mi mohl nakonec vymstít a nebo který se mohl prostě nezdařit. Ale proč to nakonec nezkusit, říkala jsem si.
Dominik se objevil jen pár minut poté, co jsem svoje přípravy dokončila. Čekala jsem na něj mezi dveřmi pokoje a jeho moje přítomnost viditelně potěšila.
„Kde je brácha?“ zeptal se.
„Už jsem ho odtud vyprovodila. Sice se vzpouzel, ale nakonec se nechal přesvědčit.“
Dominik se zasmál a políbil mě. Jeho jazyk byl mrštný a dobyvačný a chutnal po slinách a koření, tak jak chlapský jazyk chutnat má. Ne, tohle rozhodně nebyla vanilka a jahody, které jsem cítila z Michalova dechu. Tohle byl čpavý odér potu, kůže a tabáku. Ano, v tom zřejmě spočívá hlavní rozdíl mezi klukem a chlapem: kluci voní vanilkou, i když s ní nemají vůbec nic společného; a chlapi jsou cítit tabákem, ačkoliv nekouří a dbají na správnou životosprávu. Dnes večer jsem byla v rukou opravdového chlapa, o tom nemohlo být pochyb.
„Šikovná holka,“ pochválil mě Dominik a pak mě znovu tvrdě políbil přímo na ústa. Jeho rty byly útočné a já z jeho těla cítila touhu a až neskutečnou nadrženost. Asi mi nedá příliš velkou práci přemluvit ho, aby se mnou vlezl do postele.
„A dostanu za to nějakou odměnu?“
Opět jsem cítila touhu ho škádlit a provokovat.
„A jakou bys chtěla?“
„Nejspíš nějakou hodně tvrdou.“
„Přesně takovou jsem si pro tebe celou dobu schovával!“
Teď už stačilo udělat jen poslední krok.
„Pojď do postele!“ zašeptala jsem. „Vykašli se na sprchu i oblečení. Lehneme si na postel a uvidíme, co z toho bude.“
„To není až tak těžké uhodnout. Nejspíš z toho bude přesně to, na co máme oba chuť. Kde je vlastně moje máma?“
„V divadle. Děláš, jako bys to nevěděl. Máme skoro tři hodiny jen sami pro sebe.“
„Tři hodiny, to zní skvěle. Akorát si nejsem jistý, jestli po té nesmyslné sexuální pauze vydržím dýl jak deset minut.“
„Copak ty sis ho tam nehonil?“
„Nebylo kde. A vlastně na to ani nebyla ta správná nálada. Trenér nás tam proháněl od rána do večera. Tréninky, masáže, relaxace – furt a pořád dokola. Všude okolo banda nadrbaných chlapů a nikde ani kousek soukromí.“
„Chudáčku malý,“ zašeptala jsem. „Ale teď už jsi tady se mnou a já se o všechny tvoje potřeby ráda postarám.“
„Jo. Tak na to už se vážně těším.“
Oblečení jsme padli na postel a začali se znovu líbat. Teď už jsem měla hlavu jen kousek od zapnutého telefonu. Jestlipak mě Michal poslechl a všemu teď pozorně naslouchá? Vzrušuje ho to, nebo je spíš naštvaný? Ale právě to byla součást jeho trestu – a také důkaz toho, že mu na mně nezáleží natolik, aby kvůli mně začal provádět nějaké ztřeštěnosti, které by nás pak oba mrzely. Musí to slyšet úplně celé a pokud to vydrží, tak se zocelí a třeba se mu to bude nakonec i líbit. Poněvadž to, co se mezi mnou a Dominikem právě odehrávalo, rozhodně vzrušující bylo.
„Nebude ti vadit, když se brzy udělám?“ zeptal se Dominik.
„Hlupáčku. Mně nikdy nevadí, když se uděláš. Jsem ráda, když vidím, že se ti to se mnou líbí. Tak je to přeci správné.“
„Já to dneska fakt moc dlouho nevydržím.“
„Tak už se tím netrap. Víš co – uděláme to dnes trochu jinak. Budeme se nejdřív mazlit oblečení, abychom to aspoň trochu protáhli. A pak, až ho do mě zasuneš, máš ode mě povolení se okamžitě udělat. Klidně už při prvním přírazu. Na mě přitom nemusíš brát vůbec žádné ohledy. Slibuješ?“
„Jo.“
Políbila jsem ho a přitom jsem si znovu vzpomněla na Michala. V hlavě mi naskočil obrázek našeho posledního sexu, kdy jsem mu dala za úkol, aby se do dvou minut udělal. Svým způsobem to bylo podobné. Akorát teď jsem ani na okamžik nezapochybovala o tom, že Dominik by moji podmínku bez zaváhání okamžitě splnil. Jeho nadrženost mezi námi visela ve vzduchu a byla tak patrná, že by se snad dala i krájet nožem, pokud bych nějaký držela v ruce. Chtěla jsem ho udržet na uzdě a současně jsem věděla, že náš sex musí být tentokrát mnohem víc verbální než kdykoliv jindy. A také to, že bych při něm měla spíš mluvit než jenom šeptat.
„Nech si zatím na sobě džíny,“ řekla jsem. „Vydržíš to?“
„Myslíš jestli jako vydržím to nepustit do trenek? Takový lůzr snad nejsem, abych si po pár dnech abstinence zasvinil džíny, jen co na mě moje holka sáhne.“
„Já vím,“ usmála jsem se na něho. „Já jenom nechci, abys zbytečně trpěl. A současně bych byla ráda, aby sis to co nejvíc užil. Rozumíme si?“
„Neměj obavy,“ řekl a jeho ústa se znovu tvrdě a hladově zakousla do těch mých. „Až už to nebudu moci vydržet, tak si řeknu a zasunu.“
„Bezva,“ zašeptala jsem. „Ale nejdřív si o tom můžeme aspoň trochu povídat.“
Ta situace se pro mě vyvíjela nanejvýš příznivě: dokud ho udržím oblečeného v džínách, bude nadržený a současně nebude mít žádnou možnost dosáhnout rychlé úlevy. Tím pádem bude povolný a za příslib sexu udělá skoro cokoliv.
„Já vím, že bys chtěl dovnitř,“ zašeptala jsem s ústy natočenými k schovanému mobilnímu telefonu. „Ale na to máme ještě spoustu času. Nejdřív si chci znovu prohlédnout tvoje tělo.“
„Moje tělo?“
„Máš nádherný silný tělo. Líbí se mi tvoje svaly – vyzařuje z nich mužnost a smyslnost. Každá holka na první pohled pozná, že jsi mezi kluky absolutní jednička.“
Moje slova byla určena spíš Michalovi: chtěla jsem, aby slyšel, o co je na tom Dominik lépe než o on. Chtěla jsem, aby pochopil, že mi na krásném těle a silných svalech záleží, i když občas mohu zažít i úlet a vyspat se s mladičkým hubeňourem.
„Lituju holky, které musejí spát se slabými a hubenými kluky,“ řekla jsem. „Možná ani nevědí, o co všechno přicházejí.“
Pomalu jsem Dominikovi rozepnula klubovou košili a pak jsem mu ji opatrně stáhla z ramen.
„Ta košile ti sluší mnohem víc než triko,“ řekla jsem. „Na silných a ramenatých klucích vypadají bílé košile naprosto úžasně.“
Pak jsem Dominika políbila na klíční kost; na jazyku jsem ucítila štiplavou slanost jeho potu. Moje ústa pomalu sklouzla po pevném polštáři prsního svalu až k jedné z jeho bradavek. Opatrně jsem ji vzala do úst a Dominik tiše zasténal.
„A nejvíc ze všeho miluju tyhle nazrzlý chlupy,“ řekla jsem, zatímco můj jazyk se pustil do tápavého zkoumání Dominikova břicha. „Ten úžasně jemný proužek zrzavých chlupů, který ti směřuje prostředkem břicha až k pásku tvých kalhot. Stačí, když ho jenom vidím, a jsem z toho celá mokrá. Ani nevíš, jak ráda už bych si s tebou zašukala!“
„Jo, to já taky!“ vydechl Dominik.
„A vydržíš to ještě? Chtěla bych si s tebou ještě trochu pohrát. Dovolíš mi to?“
„Já nevím,“ zasténal Dominik. „Já jsem tak nadrbanej, že už mi to leze snad i ušima.“
„Ještě chvilku vydrž!“ zašeptala jsem. A pak jsem o něco hlasitěji dodala: „Ani nevíš, jak moc se těším na to tvoje péro! Dnes mu dovolím úplně všechno. I kdybys mě tím svým klackem natrhnul, nedokázala bych se na tebe zlobit.“
„Rozepni mě!“ zasténal Dominik. „Rozepni mi ten zip a stáhni ze mě kalhoty! Tak už mě, kurva, rozepni!“
Ležel na mně celý svým tělem a jeho třesoucí se ruka se pomalu pokoušela strhnout za sebe zapnuté džíny. Samozřejmě mu to vůbec nešlo.
„Kurva! Kurva! Kurva!“ vyrážel ze sebe nadrženě. „Ten zip se nejspíš nějak zaseknul!“
„Počkej chvilku,“ zašeptala jsem. „Nesmíš na to jít takhle nedočkavě. Přes kalhoty se šukat nedá. Nadzvedni se a já ti pomůžu.“
Ještě nikdy jsem neviděla Dominika současně nadrženého a bezbranného. Jeho nadrženost z něj dělala mého zajatce. Namísto silného a dobyvačného chlapa jsem měla před sebou nadrbaného kluka, který chce šukat, ale bez mé pomoci to nedokáže.
„Klekni si a opři se o lokty,“ zašeptala jsem. „A pak už nech všechnu práci na mě.“
Dominik se nadzvedl a tím mi uvolnil tělo i ruce.
„Tak je to správné,“ zašeptala jsem. „Je vidět, že jsi šikovný kluk!“
Pak jsem se nadzdvihla v bocích a pomalu jsem ze sebe stáhla kalhotky. Stále ještě jsem měla na sobě letní šaty, ale s tím už se nedalo nic dělat. Svoji kundu už jsem Dominikovi zpřístupnila, a to bylo v daném okamžiku to hlavní.
„Polovinu úkolu už máme za sebou,“ řekla jsem. „Teď tě ještě musím vysvobodit z kalhot.“
Dlaněmi jsem přejela po Dominikových bocích a prsty se mi zastavily u pásku jeho kalhot.
„Nejdřív pásek,“ řekla jsem a pomalu jsem rozepnula velkou kovovou sponu na jeho pásku. „Pak teprve knoflík.“
Plechový knoflík vyskočil ze své dírky, jako když netrpělivý host luskne prsty na číšníka.
„A až jako poslední přijde na řadu zip.“
„Opatrně!“ syknul Dominik. „Já pod těma džínama nemám vůbec žádný prádlo.“
„Já vím,“ zašeptala jsem. „To už jsem dávno poznala. Ale neměj obavu – naučím tě jeden fígl, jak se rozepínají džíny, aby se přitom klukovi neublížilo.“
Pomalu jsem položila obě dlaně na Dominikovo břicho a pak jsem stočila prsty směrem dolů. Potom jsem začala přejíždět dlaněmi po Dominikově břiše z hora až dolů. Za okamžik moje prsty narazily na rozepnutý pásek a pod ním i na horní lem Dominikových kalhot. Pod prsty jsem ucítila jeho zrzavé chlupy.
„A teď sjedu dlaněmi dolů,“ zašeptala jsem. „A zip se sám od sebe rozevře.“
Pod doteky mých dlaní se skutečně zip rozevíral, aniž bych se ho dotkla prsty. Moje ruce ho navíc celou dobu oddělovaly od Dominikova podbřišku, takže rozhodně nehrozilo, že by se do zubů zipu dostaly Dominikovy chlupy nebo dokonce že by zip skřípnul jeho penis.
„Cítím ho pod rukou,“ zašeptala jsem. „Je horký a tvrdý. Už víš, co s ním chceš dělat?“
„Šukat!“ zasténal Dominik. „Chci s ním konečně šukat! Kurva, já chci šukat!“
„Tak pojď!“ řekla jsem a sepnutými dlaněmi jsem mu stáhla džíny jen pár centimetrů pod zadek. „Zasuň ho do mě a vystříkej se. Vím, že už to moc potřebuješ.“
Oba jsme byli ještě z poloviny oblečení: já na sobě měla stále letní šaty a Dominik měl džíny stažené jen pár centimetrů pod zadek. Ale všechno důležité jsme měly připravené k zásunu – moje kunda se pod lemem šatů šklebila jako mokrá a horká díra a Dominikův ocas vyčuhoval z rozepnutých džín jako silný světlý obušek.
„Pojď dovnitř!“ zašeptala jsem s obličejem natočeným k ukrytému telefonu. „Šoupni ho dovnitř a udělej se!“
S Dominikem to bylo jiné než s Michalem. I když byl nadržený, opatrnost a tápavost v sobě neměl. Jeho ocas se pomalu pohnul a špička žaludu se sebejistě zapíchla k vchodu do mé kundy. Na co Michal potřeboval radu a pomoc, to Dominik zvládnul bez jediného doteku. Jeho pták do mě vklouznul bez jakéhokoliv ručního zavádění – rychle a spolehlivě jako meč do pochvy.
„Jo!“ vydechla jsem, jakmile jsem ho ucítila uvnitř. „A teď se rychle udělej! Vykašli se na nějaké mazlení a rychle to ze sebe vystříkej! Já vím, že to chceš. Vím, že to moc potřebuješ. Tak to klidně udělej!“
Dominik se prohnul v bocích a pak tvrdě přirazil. Jakmile byl hluboko uvnitř, bolestně zasténal.
„Ještě!“ pobídla jsem ho. „Tak dělej, Jocku! Udělej se!“
Vůbec poprvé jsem ho hlasitě oslovila přezdívkou, kterou jsem si pro něho vymyslela a kterou jsem ho zatím oslovovala jen v duchu. On si toho ale nejspíš ani nevšiml.
„Dělej!“ pokračovala jsem hlasitě. „Ta kunda je tu od toho, tak se do ní klidně vystříkej!“
Dominik znovu prudce přirazil.
„Tak je to správný!“ řekla jsem nahlas. „Cítím, jak to potřebuješ ze sebe všechno dostat. A já jsem tady od toho, abych ti podržela. Tak pokračuj!“
Dominik zasténal a tentokrát to znělo skoro jako zakňourání malého nespokojeného kluka.
„Už to bude,“ zašeptala jsem, abych ho uklidnila. „Uvidíš, že se už brzy dočkáš. Jakmile to ze sebe vystříkáš, bude ti už mnohem líp.“
„Ty vole, já jsem tak nadrbanej, že se mi to snad zaseklo někde v koulích!“
„Šššš!“ zašeptala jsem, jako když matka uklidňuje rozčilené dítě. „Uvidíš, že už brzy to ze sebe všechno vystříkáš. Jen se na mě polož a v klidu přirážej.“
Dominik opět přirazil, ale jeho pohyby byly nervózní a nekoordinované. Musel být opravdu až neuvěřitelně nadržený a ve své nadrženosti se choval nešikovně a nepředvídatelně. Takového jsem ho neznala: zatím pokaždé si při souloži počínal naprosto suverénně a sebevědomě. Už od prvního našeho zápichu, když si mě tehdy v mých patnácti letech opřel v parku o lavičku a naprosto bezostyšně se do mě vystříkal, jsem ani na okamžik nezapochybovala o jeho zkušenosti a dominanci. Bylo by hloupé myslet si, že se ta zkušenost najednou někam vytratila; přesto se ale zdálo, jako by ji dnes překryl jakýsi zvláštní nános nervozity, který Dominika nutí chovat se tak, jak se obvykle chovají jen naprosto nezkušení puberťáci. Po chvíli už jsem to nevydržela.
„Počkej, zlato,“ zašeptala jsem tiše do jeho ucha, tak aby v zapnutém telefonu nebylo nic slyšet. „Já ti s tím trochu pomůžu. Stačí když se přizpůsobíš mému rytmu. Je to stejné jako na ledě – já budu udávat tempo hry a ty mysli jen na to, jak dát co nejrychleji gól. Rozumíš?“
Pak jsem o malinko víc rozevřela stehna, aby se mohl zasunout co nejhlouběji mezi ně. Dlaně rukou jsem mu položila na obnažený zadek a pod prsty jsem přitom ucítila jeho zrzavé chlupy: byly na dotek úplně jiné než ty Michalovy, daleko drsnější a mužnější. Michalův zadek byl spíš holý a jemné chloupky mu začínaly růst až nahoře na stehnech; Dominik měl naproti tomu zadek porostlý drsnými nazrzlými chloupky, která připomínaly hebkou a sametovou srst nějakého roztomilého zvířete.
„A teď pěkně podle mne!“ zašeptala jsem, tak aby to Michal v telefonu neslyšel. „Budeš dělat přesně to, co ti ukážu svými prsty. Když zatlačím, tak přirazíš. A když povolím, tak povolíš i ty. Rozumíš?“
Zdálo se to být úplně nesmyslné – učit tak zkušeného kluka šukat, koho by něco takového vůbec napadlo? Ale podle všeho mi nezbývalo nic jiného: pokud bych nechala vše jenom na Dominikovi, nejspíš by se ve svém současném stavu nikdy k pořádnému vystříkání nedopracoval.
„Fajn,“ zašeptala jsem a pomalu jsem přitom zatnula prsty do Dominikova zadku. „A teď pěkně hluboko dovnitř. Hezky pomalu, ať ho tam pořádně cítím!“
Dominik ho do mě pomalu zabořil a já v té chvíli ucítila, jak špička jeho žaludu pronikla až k mému děložnímu hrdlu a měkce narazila do zduřelého děložního čípku.
„Bezva!“ vydechla jsem vzrušeně. „A teď zas hezky pomalu ven!“
Povolila jsem prsty a Dominikův penis ze mne pomalu vyjel. Jeho pohyby už nebyly nadržené a zmatené, naopak v nich bylo cítit soustředění a snaha.
„Jde ti to moc dobře,“ zašeptala jsem. „Zkusíme to ještě dvakrát pomalu a pak trochu zrychlíme.“
Jeho penis do mě několikrát pomalu zajel a pak mne stejně pomalu zase opustil.
„Výborně! Takhle je to mnohem lepší. A teď zkusíme trochu zrychlit. Hlavně drž stále stejný směr a nekolébej se do stran.“
Udivovalo mě to, ale Dominik se mi podvolil jako beránek: skoro jako by na mé instrukce čekal a snad by si bez nich ani neuměl poradit.
„Šikovný kluk!“ zašeptala jsem naprosto stejná slova, která jsem před několika hodinami šeptala do ucha Michalovi. Nikdy by mě nebylo napadlo, že se můj pokus ztrestat Michala po telefonu nakonec zvrhne v něco tak podivného.
„A teď pojď hezky podle sebe!“ řekla jsem pro změnu hlasitě, aby Michal z našeho souložení také něco slyšel. „Pěkně tak, jak máš chuť – rychle a tvrdě!“
Dominik znovu zrychlil. Jeho boky se rychle komíhaly nad mým tělem a jeho tlustý a plochý čurák tvrdě zajízděl do mé mokré a rozevřené píči. Možná jsem byla tak vzrušená, možná jsem si znovu malinko ustříkla.
„Já už cítím, že to na tebe jde!“ řekla jsem nahlas s obličejem natočeným k ukrytému telefonu. „Cítím, jak ti v tom tvém velkém tvrdém kladivu cuká. Ta mrdka už potřebuje ven! Už cítím, jak se ti dere z koulí!“
„Ty vole!“ zasténal Dominik. „Já už to asi taky cítím! Už to jde z koulí nahoru!“
„Jo! Tak se kurva konečně udělej!“ zasténala jsem. „Pusť to všechno do mě! Napusť mě tou svojí horkou mrdkou, ty jeden nabušenej hokejisto!“
„Drž!“ zasyčel Dominik. „Kurva, drž!“
„Jo! Tak dělej!“
Poslední příraz byl tak tvrdý, až mi z očí vyhrkly slzy. Ale bylo mi jasné, že to jinak nejde – potřeboval to ze sebe dostat a proto to muselo být tvrdé a bezohledné.
„Kurva, kurva, kurva!“ vyrážel ze sebe Dominik a jeho tvrdý pták se přitom ve mně cukal a do mé zduřelé a doširoka rozevřené píči pomalu vyplivoval nálož týden staré mrdky.
„Jsi moc šikovný kluk,“ zašeptala jsem s hlavou zabořenou do Dominikova zpoceného krku. „Už je dobře. Teď se ti krásně ulevilo a zase bude všechno fajn.“
Skrimisher
Příspěvky: 92
Registrován: stř 08. led 2020 17:28:19
Role ženy: RÁDA SE UKAZUJE
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl dvanáctý: pamatuj, co jsi mi slíbil

Příspěvek od Skrimisher »

Super. Uz se tesim az si počtu ;)
hertz2
Příspěvky: 98
Registrován: stř 21. led 2015 22:53:50

Re: Kdo chytá v cizím žitě – díl dvanáctý: pamatuj, co jsi mi slíbil

Příspěvek od hertz2 »

Opět naprosto úžasně napsané, už se těším na další pokračování. Super!
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: 96tom a 199 hostů