Zkrocení zlé ženy 2

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
rivas
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 5
Registrován: stř 03. zář 2014 15:15:40

Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod rivas » úte 28. srp 2018 22:20:32

Probudil mne letmý dotek a tiché zavzdychání. Ne, ještě nebylo ráno - zatím byla stále ještě noc. Ležela jsem na posteli a tiše jsem přemýšlela: takhle vleže na břiše a s nohama odkrytýma se mu nabízím jako nějaká děvka. Copak mu to večer nestačilo? Udělal se přeci - tak co chce ode mne víc?
„Pavle,“ zašeptala jsem. „Vykašli se na to a spi. Tohle si ani jeden z nás pořádně neužije.“
Jenomže jsem věděla, že se pletu - ať tak či tak, kluk si to nakonec užije vždycky. Vystříká se a je se vším spokojený. Pro mne takováhle překvapivá noční soulož ale žádný bonus nemá - orgasmus při ní nejspíš nezažiju a podržet mu jenom ze soucitu, na to už si připadám přeci jen příliš stará.
Na stehnech jsem ucítila jeho ruce. Musí být nejspíš pořádně nadržený, když se toho tak hladově domáhá. Pokud mu nedám, naštve se a zítra bude celý den protivný. Tak co mi vlastně zbývá?
„Tak pojď dovnitř,“ zašeptala jsem stále ještě rozespale a bříška jeho prstů okamžitě na mých stehnech vystřídal dotek jeho ztopořeného penisu. Mezi nohama jsem cítila jeho tvrdost a po zadku se mi šimravě převalovaly drsné chlupy klučičího podbřišku. Ačkoliv jsem stále ještě zpoloviny spala, vlhkost mé nadržené kundy mne neomylně usvědčovala z vlastního překvapivého vzrušení.
„Ale jenom s gumou,“ zašeptala jsem. „Mám plodné dny, tak musíme být sakra opatrní. Jen s gumou - taková jsou naše pravidla.“
Za mými zády se ozvalo tiché zašustění, které jsem si nemohla vyložit jinak než jako zvuk rozbalovaného kondomu. Na Pavlíkovu poslušnost jsem se mohla vždycky spolehnout. A pak už jsem ucítila jen jeho nadržené tělo, které mě jediným tvrdým úderem přišpendlilo k pelesti postele.
„Opatrně!“ sykla jsem. „Já nejsem žádná tvoje matrace, abys po mě rajtoval jako sedlák po děvečce!“
Takhle vleže zezadu jsem mu to už hodně dlouho nedovolila. A proč taky? Být přišpendlená jako motýl na preparační desku a přitom necítit nic než tlak klučičích boků a kyčlí - kterou holku by něco takového bavilo? Přivést mě takhle zezadu až k orgasmu, na to ho měl Pavel přeci jen trochu krátkého. Ne snad, že bych ho tam přitom vůbec necítila - tak malého ho samozřejmě neměl. Ale k těm správným místům v téhle poloze jeho špička nedosáhla, i když se k mému zadku tlačil sebevíc.
Doširoka jsem roztáhla nohy, abych mu mezi nimi udělala místo, a on se na mne namáčkl jako správný sedmnáctiletý nadrženec. Tlak jeho těla mne překvapil nepřipravenou: na krku jsem cítila jeho horký dech a k vyšpulenému zadku se mi lepil jeho podbřišek. V téhle poloze jsem byla naprosto bezbranná, a právě to mě vzrušovalo. S Pavlem jsem něco podobného zažívala jen zřídka: Pavel byl hodný, oddaný a romatický. Dalo se na něj ve všem spolehnout a v posteli se občas choval jako mazlík, kterého je třeba vždy pořádně pochválit, ať už byl jeho výkon jakýkoliv. Když byl nadržený, vypadal spíš zoufale než dobyvačně a choval se spíš prosebně než násilnicky. Že by mě v takové chvíli pořádně zmáčknul, to se stávalo opravdu jen velmi zřídka.
Tvrdě do mě zajížděl a já přitom toužila jen po tom, abych mohla co nejrychleji znovu usnout a potom spát až do rána. Ne, takhle to opravdu nepůjde, došlo mi po několika minutách jeho zoufalého přirážení. On se po tom nedávném výstřiku bez mé spolupráce podruhé neudělá - nebo aspoň ne tak rychle, jak bych si přála. A rozhodně ne tak rychle, aby ze mě mezitím nevyprchala všechna ta sladká ospalost, jež mi zatím stále ještě obestírala mysl a zvláčňovala všechny mé pohyby.
„Počkej,“ zašeptala jsem. „Nech mě, ať se otočím a trochu ti s tím pomůžu. Takhle zezadu se u toho budeme jen trápit.“
Ucítila jsem, jak se ze mě pomalu odvalilo jeho horké tělo. Otočila jsem se nejprve na bok a levou nohu jsem si opřela o jeho stehno. Současně jsem pravou rukou nahmátla jeho paži. A potom se stalo něco velmi podivného - přestože jsem pod prsty své ruky vnímala horkou pokožku jeho paže, která v tu chvíli ležela přímo vedle mne, současně jsem na opačné straně svého těla naprosto zřetelně cítila dotek jeho dlaní. A v tom právě spočívala ta záhada - nikoliv jedné dlaně, ale obou. Copak se ten kluk proměnil přes noc ve vícerukého mutanta? Paže vedle mne byla horká a nehybná, zato obě dlaně se po mém těle pohybovaly s nenucenou zvídavostí bystrého a čiperného zvířátka. Teprve v té chvíli mi došlo, co to znamená.
„Filipe!“ vydechla jsem překvapeně. „Ty ses nejspíš úplně zbláznil!“
Okolo nás panovala naprostá tma a kromě hlasu jsme se mohli dorozumívat už jenom doteky.
„Copak tys mě, Lucko, vážně nepoznala?“ odvětil tiše Pavlův starší bratr. „Copak ty sis fakt nevšimla, že tě brousí někdo úplně jiný?“
„Zbláznil ses? Co si o sobě vůbec myslíš?“
„To nevím. Možná si myslím, že brousit holku svýho mladšího bráchy je někdy docela fajn zábava. Člověk by řekl, že se bude bránit, ale ona drží jako nastavená fena. Nejspíš ti to ani moc nevadilo, když ses mi tak klidně nastavila.“
„A jak jsem asi měla poznat, že to není Pavel? Kde v sobě vůbec bereš tu drzost vlézt za námi až do postele?“
„Kdo není drzý, ten nešuká - to už bys mohla ve svém věku dávno vědět. Já drzý jsem a proto šukám. Jak jednoduché.“
„Co když se Pavel vzbudí? To tě vůbec nenapadlo? A co bude, až mu to ráno řeknu?“
„Nevzbudí se a ty mu nic neřekneš. A co bys mu jako chtěla vykládat? Že sis to se mnou rozdala, když on spal? Myslíš, že by se mu něco takového líbilo?“
„Já jsem si to s tebou nerozdala! Ty jsi za mnou přišel a oklamal jsi mě!“
„Oklamal?“ Filip se zasmál a jeho smích zněl jako skřípot špatně namazaných dveřních pantů. „To zní jako věta z nějakého hodně špatného románu pro ženy. Myslíš si, že ti Pavel bude věřit? Že ti bude věřit, že jsem tě... oklamal?“
Byl to sice zmetek, ale měl pravdu. Copak by mi Pavel mohl něco takového vůbec uvěřit?
„Už ti to docvaklo?“ zeptal se. „Už ti došlo, že je hlavně v tvém vlastním zájmu, aby se o tom Pavel nic nedozvěděl?“
„A co když se vzbudí?“ zašeptala jsem.
„To přeci není můj problém. V tvém vlastním zájmu je i to, aby se nevzbudil.“
„Vždyť je to naprosto šílené! Je to šílené a ty jsi normální magor!“
„Možná ano, možná ne. Píchání je prostě píchání - tak proč v něm hledat nějaký rozum?“
„Co ode mě vlastně chceš? Jestli ses chtěl dostat do mojí kundy, tak to už se ti přeci povedlo. Tak už se seber a vypadni z téhle postele i celého Pavlova pokoje!“
„Dostat se do tvojí kundy, to byla jenom první meta. A mám-li být upřímný, ani jsem nečekal, že to bude až tak snadné. Ale to by pro mě bylo trochu málo. Já si s tebou chci zapíchat pořádně - tady, v posteli svého mladšího bratra, vedle jeho klidně spícího těla. A chci si zapíchat s tvým výslovným svolením. Už rozumíš?“
„Ty jsi vážně neskutečnej zmetek!“ vydechla jsem.
„To asi ano. Ale co s tím v téhle chvíli naděláme?“
Chvilku bylo ticho a pak se znovu ozval on.
„Dám ti jen půl minuty na rozmyšlenou. A potom chci znát tvoji odpověď. Buď mě o to sama poprosíš, nebo Pavla vzbudím a všechno mu řeknu. Povím mu, že mě trápí výčitky svědomí, protože jsi za mnou přišla, nabídla ses mi a já jsem ti nedokázal odolat. Brácha se na mě sice bude zlobit, ale s tebou nejspíš vyrazí dveře. Protože si bude myslet, že jsi jen obyčejná děvka.“
„Ty hajzle!“
„Klidně si ulev, ale čas ti stále běží. Za čtvrt minuty chci slyšet tvoji odpověď.“
Byla jsem v pasti a ten hajzl to moc dobře věděl. Tak co mi v té chvíli zbývalo?
„Tak dobře,“ zašeptala jsem. „Ať je tedy po tvém.“
Ale Filip se tomu jenom zasmál.
„To ne,“ řekl. „Po mém být rozhodně nemůže. Budeme dělat jenom to, na co máš sama chuť. Jen to, o co si sama řekneš. Tak co to tedy bude?“
Cítila jsem se ponížená, ale v té chvíli už nebyla cesta zpátky.
„Budeme spolu šukat,“ zašeptala jsem už naprosto zlomeně. „Chci abys mi to udělal. Abys mě ošukal.“
Pak jsem si ale ještě na něco vzpomněla.
„Ale vezmi si prosím znovu ten kondom. Bez něj to spolu dělat nemůžeme.“
„Znovu?“ zasmál se Filip. „Ale holčičko zlatá - já ho přeci nikdy neměl. Šukání s gumou nesnáším a proto šprcku nikdy nepoužívám. Už ti to dochází?“
„Ale to přeci... Ty hajzle!“
„Když šukat, tak jenom bez gumy. Souhlasíš?“
V té chvíli už jsem byla naprosto na dně.
„Tak dobře,“ rezignovala jsem. „Ale dávej si přitom pozor. Já se fakt nechci stát v sedmnácti letech matkou.“
„No jasně. Já si dávám pozor vždycky. Taky nemám chuť být v jednadvaceti letech fotrem. I když tady mi to nejspíš nehrozí - kdyby bylo nejhůř, nakonec by se v tom vykoupal chudáček Pavel. No nemám pravdu?“
„Ty jsi fakt neskutečnej dobytek! Pavlovi jsem to ještě nikdy bez gumy nedovolila!“
„Chudáček malej - to je mi ho skoro až líto. Vždyť on si to šukání vlastně ani pořádně neužije. No co se dá dělat - tak bys mu holt jednou musela dát bez gumy. A hned po prvním šuku by z něj byl taťka. No to má někdo ale smůlu...“
Také mně bylo Pavla líto, protože svým způsobem měl Flip vlastně pravdu. Občas jsem se k Pavlovi opravdu nechovala moc dobře. Ještě nikdy jsem ho nenechala šukat bez gumy, přestože on by o to jistě velmi stál. V šukání s gumou a šukání bez gumy je prý z pohledu kluka hodně velký rozdíl. Nic jsem o tom nevěděla: z mého pohledu v tom žádný rozdíl nebyl. Protože (a v tomto bodě jsem se cítila asi nejvíc provinile) svým předchozím partnerům jsem to občas bez gumy dovolila. Pavlovi ovšem ne - a to ani tehdy, když to bylo z pohledu mých plodných dnů naprosto bezpečné. Možná jsem mu prostě jenom nevěřila - anebo jsem nad ním potřebovala mít převahu: když mu takovou věc odepřu, tak budu já ta silnější a sebevědomější. Filip tohle všechno nejspíš moc dobře věděl: snad právě proto zpočátku předstíral, že si nasazuje kondom, protože kdyby to neudělal, hned bych věděla, že nejde o Pavla. A právě proto teď tak zarputile trval na tom, že i další naše soulož proběhne bez kondomu.
„Tak co, už ho do tebe můžu zasunout?“ zašeptal Filip. „Chceš, abych ti ho tam šoupnul?“
Co jsem mohla v takové chvíli dělat? Když se budu bránit, vzbudím chudáčka Pavla. Když budu odmlouvat a vzpírat se, akorát to bude o to déle trvat. Ale možná když ho pořádně rozpálím, o to dřív se udělá a dá mi pokoj.
„Jo,“ zašeptala jsem. „Šoupni mi ho tam hezky až po kořen. Potřebuješ si zašukat a já jsem tu od toho, abych ti podržela.“
Na vstupu do kundy jsem znovu ucítila špičku jeho penisu.
„Správně bys tu měla být od toho, abys podržela mému bráchovi,“ zašeptal s potlačovaným smíchem v hlase. „Jenomže jeho pouštíš dovnitř jen s gumou a to ještě sotva na krajíček. Nemám snad pravdu?“
„Jo,“ vydechla jsem. „Tvůj brácha do mě bez gumy stříkat nesmí. Vždycky je strašně nadržený a já nevěřím, že by ho dokázal včas vyndat. Nakonec by mi udělal haranta.“
„To je fakt,“ zasmál se Filip. „Na Pavlíka bych se v tomhle směru raději nespoléhal. Je to nadrženec a poluce ho trápily už od dvanácti. Nebo tím se ti snad nepochlubil?“
Špička jeho penisu mi stále dráždila vstup do kundy. Co to má sakra znamenat? Proč ho do mě prostě nezarazí a místo toho mi vykládá báchorky o svém mladším bratrovi? Vzrušuje ho právě ten fakt, že tajně šuká s bráchovo holkou? Pokud ano, asi by bylo dobré toho využít.
„On se mi se svými intimnostmi nesvěřuje,“ zašeptala jsem. „Vždyť ty určitě taky holkám na potkání nevykládáš nic o tom, kolikrát za den si ho vyhoníš.“
„Já si s holkama nepovídám - já je raději šukám.“
Špička jeho penisu se pomalu prodrala dovnitř - zatím ale stále jen na krajíček, jen sotva po žalud. Překvapilo mě, jak mu to jde snadno - že bych byla po té včerejší souloži a tom dnešním krátkém probuzení až tolik roztažená? Nebo jsem tam dole prostě jen mokrá od všeho toho úchylného vzrušení, za které se sice stydím, ale nedokážu ho ovládnout? Když jsem se zaměřila na spodní část svého těla, došlo mi, že druhá varianta je tou správnou. To pomalé dráždění vchodu do mé kundy mě rozpalovalo doslova až k zešílení. A vědomí, že vedle mne leží můj spící kluk, mě téměř omračovalo potlačovanou touhou. Najednou jsem si nedokázala pomoci.
„Tak už ho tam konečně zaraž!“ zašeptala jsem podrážděně a tentokrát v mých slovech nebylo vůbec žádné předstírání, ale jenom čistá touha.
Prudce ho do mě zarazil a já přitom hlasitě vyjekla, protože jsem najednou jeho penis cítila snad až ve špičkách svých prstů.
„Tiše!“ zašeptal Filip. „Nebo vzbudíme Pavlíka.“
Ohlédla jsem se po těle, které leželo na posteli vedle mne, ale Pavel stále jen klidně oddechoval. Můj první výkřik touhy ho naštěstí neprobudil.
„Ani nevíš, jak rád bych ti dal pořádně do těla. Jenomže to bychom nejspíš vzbudili Pavla. A to ani jeden z nás určitě nechceme. Takže pro začátek budeme jen tak pomalu poprcávat. Souhlasíš?“
Věděla jsem, že je to rozumné, ale moje tělo a má kunda zoufale protestovaly. Ještě nikdy jsem tolik netoužila po tom být skutečně vymrdaná. S Pavlem i s těmi předchozími jsem občas toužila po milování: tělo jsem měla napnuté a toužila jsem po polibcích a dotecích, které na závěr upokojil krotký orgasmus. Tentokrát to ale bylo něco naprosto jiného. Moje kunda se proměnila v hladové zvíře, které by nedokázal nakrmit ani celý tanker černošské mrdky. Stehna jsem měla horká a pysky tak doširoka rozevřené, že by se mezi ně dokázalo nacpat hned několik tvrdých klacků. Kolik bych u sebe musela mít chlapů, aby ze mě dokázali tu zoufalou touhu nějak vyhnat? Představila jsem si samu sebe jako roztleskávačku v klučičí šatně. Takové touhy se mi jindy zdály směšné, ale dnes mě podobná představa rozpalovala skoro až do běla. Mladí kluci a jejich silná těla; jejich lačné vzrušení a velké tvrdé penisy; horká mrdka, která ze mne pomalu vytéká, zatímco si mě jeden po druhém berou, doširoka roztaženou na masérské lavici. Kolik kluků bych v téhle chvíli dokázala obsloužit? Pět? Deset? Nebo dokonce padesát? Jako bych měla pocit, že ani celá armáda horkých a tvrdých penisů by ze mě nedokázala vyhnat to zoufalé šílenství, které právě bouřilo mezi mýma nohama.
Jenomže Filip stále jen tak pomalu poprcával, přesně jak mi to na začátku slíbil. Cítila jsem se nespokojená a zoufalá - ale nikoliv proto, že podvádím Pavla, ale proto, že potřebuji mnohem víc, než kolik dostávám. Že místo toho, aby mi ten kluk pořádně vyprášil kožich, si se mnou jenom tak hraje jako ministrant s jeptiškou v nedělní škole. Chtěla jsem ho k sobě přitlačit a zarazit ho do sebe co nejhlouběji, ale on se mi stále vysmekával a unikal mi. A pak jsem najednou našla to místo na jeho stehnech a rázem mně došlo, že vše je přesně takové, jaké to má být. Když žena najde muže, který k ní ideálně pasuje, pozná ho v posteli hlavně podle toho, že její nohy s milimetrovou přesností dokáží obemknout jeho boky. Možná v tom hraje roli chemie, možná spíš prostá mechanika, ale ten pravý muž se nakonec pozná až v okamžiku spojení: nikde nic nechybí ani nepřebývá, všechno je na svém místě a vše do sebe přesně zapadá jak zuby dvou dobře namazaných soukolí. Opřela jsem si nohy o jeho stehna a kotníky jsem do sebe zaklesla za jeho zády. Kdyby někde chyběl či přebýval třeba jenom centimetr, výsledný efekt by nebyl ani zdaleka tak úžasný. Ale protože nikde nic nechybělo ani nepřebývalo, kunda se mi najednou rozevřela a já přitom znovu úžasem vyjekla. Najednou byl až někde uprostřed mého těla - a byl ve mně tak hluboko, jako ještě nikdy nikdo.
,To přeci nejde!´ pomyslela jsem si. ,To přeci není možné, aby ze mě naprosto cizí kluk při prvním náhodném a vlastně zpoloviny násilném spojení dokázal vykřesat tisíckrát víc touhy, než Pavel za celé ty dlouhé měsíce, co spolu chodíme!´
Jenomže moje tělo o svém vzrušení lhát nedokázalo: z roztažené kundy mi s každým dalším přírazem unikalo stále víc a víc vlhkosti. Cítila jsem, jak mi ten bílý šlem zapatlává nejen kundu, ale i stehna. Pomalu ze mne vytékal skoro jako nějaký přebytečný spermicidní gel: velké bezbarvé bubliny bílé pěny, které se s každým dalším zásunem vytvářely u vstupu do mé kundy, se pak v podobě dlouhých a vazkých šlahounů zachytávaly na Filipově tvrdém penisu.
S čerstvě probuzenou senzitivtou jsem vnímala obě tolik rozdílná klučičí těla: Pavlovo bledé a hubené i Filipovo silné a svalnaté. Toho Pavlova mi bylo spíš líto - leželo tu vedle mne tiché a nehybné, netečné a zoufale nevědomé. Zato toho Filipova jsem měla rázem plnou hlavu: pohybovalo se na mém těle jako obrovský hydraulický píst a já přitom v každém svalu svého těla cítila jeho mužskou nadřazenost.
Podobně jako včera v noci jsem zvolna pracovala na svém orgasmu. Ale tentokrát to nebyla práce klopotná a upachtěná, ale naopak naprosto přirozená a v zásadě téměř nevědomá. Hlavu jsem měla lehkou a prázdnou, bez jediné konkrétní myšlenky. Vše zásadní se odehrávalo uvnitř mého těla: každý pohyb a každý dotek jsem najednou vnímala daleko inzenzivněji a bez diktátu mozku i mnohem otevřeněji a svobodněji. Copak to jde, osvobodit se od svého těla a nezatížena cenzurou myšlenek, předsudků a výchovy tu šukat jako nějaké hloupé a zoufale nadržené zvíře? Copak se to smí, myslet jen na své touhy a pudy a v jejich zájmu podvést kluka, který mě miluje a který mi věří? Jenže pod tíhou toho silného chlapeckého těla, které na mne naléhalo a kterému jsem se naopak ze všech svých sil otevírala, jsem nemohla konat jinak. Moje pudy byly v té chvíli silnější než můj rozum a já najednou věděla, že i kdyby mě za tuhle zapovězenou soulož měl ráno postihnout trest, stejně bych si ji nedokázala odepřít.
Poslední zbytky mého rozumu mi říkaly, že od naprosté katastrofy už mě dělí jen jedna jediná věc.
„Filipe!“ zašeptala jsem roztouženě. „Viď že ho ze mě včas vytáhneš. Slibuješ? Udělám pro tebe všechno, co budeš chtít - jenom ho musíš včas vytáhnout. Já fakt neberu žádné prášky.“
Cítila jsem, jak se ušklíbl.
„Proč máš z toho takový strach? Jedno ucáknutí ještě nikoho nezabilo.“
Tělo mi ztuhlo v bolestné křeči a já ucítila první záchvěv překvapivého orgasmu.
„Ne!“ zašeptala jsem. „To nesmíš! Musíš mi slíbit, že se do mě neuděláš! Musíš mi slíbit, že ho vytáhneš včas!“
„Jasně že ho vytáhnu,“ ušklíbl se Filip. „Přeci ho v tobě nenechám až do úplného změknutí.“
A mně náhle došlo, že ho ze mě nevytáhne. Že nikdy neměl v úmyslu ho ze mě vytahovat a že jeho cíl byl už od počátku přesně opačný - totiž dokázat svému mladšímu bratrovi, že si může s jeho holkou dělat, co se mu zlíbí. A nejlépe i to, co on sám s ní nikdy dělat nesměl.
„Když to do tebe naprcám, budeš chodit po ulici s bubnem a všichni kluci se ti budou posmívat. Lidi si na tebe budou ukazovat prstem a budou o tobě říkat, že jsi hloupá a nezodpovědná. To by se ti líbilo?“
„Ne, to ne!“
„Takže ho mám raději vyndat? Co myslíš - mám ho vyndat nebo ho mám nechat uvnitř? Řekni - chceš to dovnitř anebo ven?“
„Ven! Prosím! Kamkoliv, jenom ne dovnitř...“
Cítila jsem se zoufale a přitom mě ta situace podivně vzrušovala. Je to starší bratr mého kluka; nejprve mě oklamal a pak mě přinutil k tomu, abych mu byla po vůli; musela jsem mu dovolit mnohem víc, než kolik jsem vůbec kdy dovolila svému klukovi; a nakonec se nezastaví ani před tím, že by mi mohl udělat děcko. Co je to vlastně za nesmysl? Bere si vše, na co má chuť, a já jsem u toho ještě vzrušená! Z jeho arogance, z jeho svalnatého těla, z jeho velkého ptáka, který do mě tak perfektně zapadá. Copak jsem snad nějaká přiblblá postava z hloupé knížky pro nadržené maminy?
„Takže ven?“ zašeptal Filip a rychle ho ze mne vytáhl. „Anebo radši dovnitř?“ dodal se smíchem a stejně prudce ho do mě opět zarazil. „Chtěla bys, abych se u toho ovládal? Abych se přemáhal, jako nějaký zodpovědný puberťák, který ví, kam až může zajít? Jenomže takový je možná Pavel, ale já takový rozhodně nejsem.“
„Prosím!“ zašeptala jsem ještě naposledy. „Jestli mi to nastříkáš dovnitř, tak mi nejspíš uděláš dítě! Podle kalendáře mám teď nejplodnější období. Tohle opravdu nesmíme!“
„Proč?“ zasmál se Filip. „Copak ty bys ode mne nechtěla hezkýho a uřvanýho haranta? Vlasy bude mít po mně, oči po tobě a jméno po Pavlovi. Bude to děťátko s matkou kurvou a dvěma otci. Tak řekni - chtěla bys, abych ti udělal haranta?“
„Ne! Prosím, ne!“
Z té zoufalé situace už jsem skoro plakala, ale přesto jsem kdesi v hloubi své duše věřila, že to nakonec neudělá. Že nakonec zvítězí v jeho hlavě strach z následků či prostě jen stud nebo dokonce soucit.
Orgasmus se v mém těle pomaličku přibližoval - byl jako vlna, na kterou stačilo jen naskočit a ona mne odnese až někam k bezvědomí. Vnímala jsem Filipovo tělo, které mě brutálně přiráželo k posteli, a také svoje doširoka rozevřené nohy, kterými jsem se jeho těla zoufale a marně přidržovala. V každé částečce své kundy jsem cítila ten tlak a tu zoufalou touhu po uvolnění. A pak to uvolnění přišlo a bylo jako přepychový ohňostroj nad potemnělým městem. Nejprve mi vystřelilo z kundy do mozku a potom zase zpátky - kunda se mi svírala a rozevírala ve stazích tak silných, že jsem při každém z nich málem ztratila vědomí. A hned při druhé či třetí kontrakci jsem na stehnech ucítila, že jsem si nepatrně ustříkla. Možná to byla moč, možná něco jiného, ale ať už to bylo cokoliv, zoufale jsem se přitom zastyděla.
Filip si toho samozřejmě všiml.
„Ty vole, ty sis ustříkla,“ zašeptal a škodolibě se u toho zasmál. „Já tě tady šukám a ty si u toho vesele chčiješ!“
Stále jsem nemohla popadnout dech. Micka mě po odeznělém orgasmu bolela a každý další příraz jsem teď cítila skoro jako příkoří.
„Nebo ty ses snad u toho udělala?“
Tiše jsem kývla hlavou a protože mě u toho neviděl, zašeptala jsem k tomu ještě svoji prosbu.
„Už dost, Filipe. Mám ji teď hrozně citlivou a dost mě to bolí. Jestli chceš, dodělám tě pusou.“
„Na kouření ti kašlu,“ zašeptal Filip. „To si zkoušej na chudáka Pavlíka, ten ti na podobnou charitu určitě skočí. Já jsem chlap a tak chci prostě šukat. Rozumíš?“
Svým způsobem jsem mu rozuměla - chtěl se prostě udělat a šukání je nejspíš pro chlapa nesrovnatelně lepší než kouření.
„Tak tedy šukej,“ rezignovala jsem. „Dělej, na co máš chuť. Hlavně ať u toho nevzbudíme Pavla. Kdyby měl lehké spaní a vzbudil se, nikdy by nám to neodpustil.“
„Máš z něho strach? Nebo se bojíš, abychom mu tím neublížili? To proto se nebráníš a nastavuješ se mi jako nadržená fena? Chudinko.“
Potom se zasmál a tiše řekl: „O Pavla se bát nemusíš - ten by se nevzbudil, ani kdybychom si to rozdávali přímo na jeho těle. Nebo ty si snad myslíš, že jsem tak hloupý, abych si takovou věc nepojistil? V tom pivu ode mne byly rozpuštěné dva rohypnoly. Takže náš milý Pavlík teď spinká jako dobře nakrmené miminko. A my spolu můžeme šukat třeba až do rána.“

tomasa
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 34
Registrován: čtv 05. led 2017 17:08:25
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: je BULL
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod tomasa » stř 29. srp 2018 7:25:04

tak to je naprosto skvele ......jsem zveddav na 3.dil

Uživatelský avatar
rostak
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 813
Registrován: úte 18. črc 2017 9:48:43
Role ženy: RÁDA SE UKAZUJE
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno
Můj BLOG: viewtopic.php?t=1234

Re: Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod rostak » stř 29. srp 2018 11:02:21

Super série, rivas je (a hlavně byl) můj nejoblíbenější autor :-)

123vfa
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 60
Registrován: pát 06. črc 2018 7:39:34
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod 123vfa » stř 29. srp 2018 16:17:39

to je jak ve špatné telenovele..bude stříkat do ní nebo nebo né……………..v nejlepším přestat psát.....to je kruté...šup šup sem s dalším díl....

jinak díky a perfektně napsané ………...dobře se to čte...jak detektivka

stellastarr
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 6
Registrován: stř 30. kvě 2018 18:10:18
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod stellastarr » stř 29. srp 2018 16:19:13

Parádní! Počítám, že třetí díl bude z pohledu Filipa?

hertz2
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 11
Registrován: stř 21. led 2015 22:53:50

Re: Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod hertz2 » stř 29. srp 2018 23:06:27

Nádhera, rivas opět nezklamal. Jeho povidky vždy patřily a patří mezi to nejlepší, co jsem na netu kdy četl. ;)

Skarbax
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 156
Registrován: ned 21. srp 2016 20:37:11
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Zkrocení zlé ženy 2

Příspěvekod Skarbax » čtv 30. srp 2018 12:38:02

Super, konečně se snad dočkáme té třešničky na dortu, která na Paroháčích chyběla. Kdy bude třetí díl?


Zpět na “Povídky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: ++cuckoldkarel++, 96tom, Astaaa86, bermilko, Cargan, Deon333, frapik, koudy01, Kvietok22 a 20 hostů