Maruška

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
hotpair40
Prispevku v tematu: 4
Příspěvky: 252
Registrován: sob 09. dub 2016 19:44:55
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno
Můj BLOG: viewtopic.php?t=479

Re: Maruška

Příspěvekod hotpair40 » čtv 11. říj 2018 16:38:02

Perfektne ,pokracuj

123vfa
Prispevku v tematu: 3
Příspěvky: 49
Registrován: pát 06. črc 2018 7:39:34
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Maruška

Příspěvekod 123vfa » čtv 11. říj 2018 21:05:11

TO JE KRUTÉ...………...v nejlepším konec...…………...šup,šup další pokračování...………..

jinak díky,moc pěkně se to čte...………..

hertz2
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 9
Registrován: stř 21. led 2015 22:53:50

Re: Maruška

Příspěvekod hertz2 » pát 12. říj 2018 5:02:10

Pěkně nás napínáš! Super.

fme
Prispevku v tematu: 11
Příspěvky: 11
Registrován: ned 12. čer 2016 23:44:07
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Maruška

Příspěvekod fme » úte 16. říj 2018 11:51:09

„Spíš jsem to nedomýšlela, ale to je jedno, už jsme tu, tak jdeme!“ Snažila se trochu dominantně, ale moc jí tahle role nešla v kombinaci s tím jejím roztomilým mžouráním. Díval jsem se na ni a začal jsem přebírat naši výstroj. Dostal jsem Batmana. Černé kožené polstrované triko se žlutým emblémem, kožené šortky s odepínacím suspenzorem (nebo jak to nazvat) a černou masku. Vypadal jsem v tom docela dobře. Mezitím se oblékla i Maruška. Měla černý korzet pod prsa s takovou širší odepínací přezkou přes ně, rozepínací kalhotky, vysoké kozačky a masku jakoby nějaké kočky.  Celkově docela prdel, protože z obou kostýmů byl hasně cítit jejich účel. Oba vyrobené tak, aby umožnovaly akci bez nějakého zdlouhavého svlékání. Jen rozepnout a použít. Líbilo se mi to. Marušce také. Byly tam ještě dva nějaké pláště. Pláště jsem hodily na sebe, Maruška říkala, že si máme na pokoji obléct i masku, tak jsme to udělali a šli dolů. Organizace byla trochu jiná, než jsme očekávali. Dole na baru nám sdělili, že auto na nás čeká venku a že nás čeká cca 10minutový přejezd a odvoz nazpět je zajištěn podle naší potřeby. Sedli jsem do auta a za 10 minut jsme byli v nějaké vile u vody. Nějaká přehrada. Možná Slapy. Když jsme vystupovali, tak jsem musel slíbit, že nebudu zlobit. Ještě říkala, že v autě přemýšlela o tom, na co jsem se ptal. A že kdyby chtěl někdo přiložit ruku nebo jazyk k dílu, tak ho asi necháme, ale ošukat, že se dneska nenechá. Vím, jaká je stydlivka, tak jsem se jen zasmál a zasmál a prohodil jsem: „A jak budeš řešit situaci, že se k nám třeba připojí nějaká roštěnka?“ Pokrčila rameny a řekla. „To ještě nevím. Ale ty každopádně zlobit nebudeš!“ Dodala zase trochu přísně.

Vešli jsme dovnitř a vyjma kostýmů nic nenapovídalo tomu co by se tam mělo dít. Bylo ještě brzy. Podle místa konání a kostýmů jsem si uvědomil, že to asi nebude akce pro lidi z ulice a říkal kdo jsou další účastníci. Hrála hudba. Přivítala nás nějaké slečna nebo paní v masce, představila a řekla nám, že je tu celý večer jen pro nás. Nezapomněla zdůraznit, že je tu jen pro nás a aby nám pomohla splnit i ty nejtajnější přání, nebo je sama splnila. Ještě se k nám naklonila a „omluvila“ se za hostitele, že nebyly zcela jasné naše preference, co se týká „průvodce“ večerem, takže zvolili ji, průvodkyni. Pokud by nám to však nevyhovovalo, tak je připraven, průvodce, muž, který je připravený taktéž plnit všechny naše přání. „Samozřejmě přání dámy.“ zdůraznila. Maruška jí hned poděkovala s tím, že to nebude nutné. Že dnes jsme tu proto, abychom se s tímto prostředím trochu seznámili, a že rozhodně nemáme v plánu nic jiného. Slečna poznamenala, že s tímhle předsevzetím sem chodí všichni návštěvn
íci, ale málo kdo své předsevzetí naplní. Následovala prohlídka objektu a instruktáž k některým „zařízením“ jejíchž účel nebyl na první pohled zcela zřejmý. Ukázala nám privátní zónu, která je vyhrazena jen pro nás a upozornila nás na místnosti, které jsou vyhrazeny pro další návštěvníky a pokud nebude přímo pozvání, že toto pravidlo musíme respektovat. Upozornila nás i na tichý alarm, který je určen pro použití „při nějakých nepříjemnostech“, kterým průvodkyně nebude přítomna.
Vrátili jsme se k baru. Usadila nás ke stolu a sdělila, že všichni pozvaní jsou již na místě a že nás přijdou osobně přivítat hostitelé. Lámal jsem si hlavu s tím, jak se vlastně Maruška na takovouto akci dostala. Mě osobně by vůbec nenapadlo, kde hledat, abych takové místo našel. Než přišli hostitelé, někdo od baru ohlásil, že všichni měli před příjezdem odevzdat mobilní telefony a pokud tak neučinili, tak mají poslední možnost. Následovalo přivítání nějakými dvěma lidmi v maskách Jokera (tak byla namaskována, jak žena, tak muž). Bylo to na úrovni. Bylo nás tam odhadem tak 14–16 párů. Bylo zajímavé, že si hostitelé vybrali hned nás a šli za námi přisednout. Oba se představili jako Joker. Prolomili ledy. Začali jsme se smát. Přivítali nás jako nové návštěvníky a že je to začátek nového přátelství, nějaké zdvořilostní keči a přání dobré zábavy. Zvedli se a šli se věnovat dalším hostům, které evidentně znali. Ptal jsem se Marušky, jak jsme se sem proboha dostali. Zase jsem si uvědomil, že tohle není akce, na kterou by ses mohla přihlásit někde na internetu. Prý to byl nápad Roberta, všechno prý zařídil a pro ni samotnou je to velké překvapení. Že je docela vzrušená. Je jí řekl, co a kde má sehnat za kostýmy a že i když u toho nebude, tak to pro nás bude nezapomenutelný zážitek. Ještě to nezačalo a musel jsem mu dát za pravdu. Ještě mě napadlo. „Co ta guma, co to mělo být za překvápko?“ Maruška zakroutila hlavou a usmála se. „Přece tělísko, co jsi čekal? Vím, že Vám oběma guma docela dost vadí a tohle je spolehlivější a je to na dýl. Cos myslel?“ Jen jsem pokrčil rameny. „No nevím, dost věcem přestávám rozumět.“

Mezi tím si nás všiml jiný pár, který zamířil k nám. Než k nám dorazili ještě prohlásila: „Neboj se. Jestli dneska někoho pustíme dovnitř, tak jedině s gumou.“ Už jsem nestihl jakkoli reagovat. Jen jsem si všimnul změny stylu její mluvy: „Tak ho tam pustíme, tak ho necháme...“ Používal množné číslo i když mluvila pouze o svém uspokojení. Na Marušce byla po dlouhé době vidět velká nervozita a vzrušení zároveň. Než dosedli a cokoli řekli, tak jim sdělila, že jsme tu jen na čumendu. Jen se usmáli a na znamení pochopení pokývali hlavou. V ten okamžik k nám přisedla i naše průvodkyně. Poprvé jsem si všiml, jaký vzbuzují nejen hostitelé ale i jednotliví průvodci nových párů respekt. Dostali jsme každý tři náramky. „Pro nováčky.“ Usmála se naše průvodkyně. „Červený, jen se díváte a nemáte zájem o žádná kontakt, nikdo ho s vámi navazovat nebude, nikdo vás nebude ani pozorovat. Žlutý, díváte se a můžete být pozorováni, je možné vás oslovit, ale ke všemu je nutné vaše svolení. Zelený, jste všemu otevřeni, ale každý se bude chovat slušně. Ne znamená ne. Konec znamená konec. Pokud náramek nemáte, jako kdybyste měli červený. Nikdo si vás nebude všímat.“ Kouknul jsem na Marušku a naše spolustolovníky. Zelený náramek. Maruška hned sáhla po náramcích. Navlíkla si červený a mě podala ten samý. V tom se přisednuvší pár zvedl poděkoval za společnost a odešel.

Naše průvodkyně mrkla na ty náramky. „Prvním pravidlem je respekt. Vezměte si místo červeného žlutý, k ničemu vás nenutí, k ničemu nezavazuje, ale skýtá možnost komunikace. Maximáln
ě se vás někdo zeptá „zda může vstoupit“, jestli víte, co tím myslím, ale bude to spíš náhoda. Vaše rozhodnutí pak bude každý respektovat.“ „To bysme mohli, ne?“ prohodil jsem dnes poprvé iniciativně směrem k Marušce. Nic neříkala, jen si vyměnila svůj náramek za žlutý a uchechtla se. „No, lze využít i kombinací barev v páru. Různé barvy znamenají v podstatě, to samé, co u párů, ale jen pro jednotlivce. Podle kostýmů všichni poznají, že jste tu spolu. Tahle kombinace znamená, že tady pan Batman je hodně pasivní. Do ničeho se nepouští a pozoruje. Svolení dává dáma. Chodí sem různé páry. Nikoho nesoudíme. Pokud vám to takhle vyhovuje, tak budete určitě také spokojeni. Důležité je abyste se oba cítili pohodlně.“ Nějak jsem nechápal a stále čekal na žlutý náramek. Místo toho se Maruška zeptala naší průvodkyně, co znamenají ty bílé, co má i ona. „Jsme průvodci a služebníci. Zatím jsem tu jen já, abych vás tím vším provedla. Jsme k dispozici. Později se tu objeví ještě dva nebo tři průvodci, kteří budou k dispozici párům. Poznáte je nejen podle náramků, ale jen lehce oděni v tógách a budou mít pozlacené antické zvířecí masky. Klidně si poslužte. Budou tu pro vás.“ Zase se zvedla a odešla k páru, který s námi seděl před chvílí…

kohout50
Prispevku v tematu: 1
Příspěvky: 454
Registrován: úte 06. zář 2016 9:44:12
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Maruška

Příspěvekod kohout50 » úte 16. říj 2018 12:43:00

Super,hořím nedočkavostí na další pokračování


Zpět na “Povídky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: hyundai, Kundolap, tomtom909, VonCockow2 a 38 hostů