Nezapomenutelný festival - pokračování

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
JiCiMi
Příspěvky: 8
Registrován: pát 19. srp 2016 9:11:20
Pár slov o nás: neuvedeno

Nezapomenutelný festival - pokračování

Příspěvekod JiCiMi » čtv 29. pro 2016 23:34:24

Do kina přišly přesně deset minut před začátkem a i když šly skoro dvacet minut přes město nepadla jediná zmínka o tom, co se včera stalo. Nikdo neměl odvahu se k tomu dni vracet. Renata mlčky šla vedle Petra a na půl ucha jej poslouchala něco o Petrově brigádě, ale v hlavě měla pana Reichla a dnešek v krámě. Nevěděla jak se má zachovat zítra, až tam bude muset a co ta kamera a možné těhotenství. Tyto myšlenky jí neopustily ani během filmu a tak z filmu nic neměla. Když jí Petr po filmu nabídl návštěvu jednoho klubu, tak ho odmítla a vymluvila se, že jí začíná bolet hlava, a tak se s Petrem rozloučila a spěchala domů.
Po příchodu domů se zase šla vysprchovat a snažila se očistit od toho všeho, ale věděla, že z toho není úniku, ale pak jí napadlo, že by mohla aspoň minimalizovat rizika. V posteli vše promýšlela a napadalo jí spoustu věcí co by mohla udělat, ale nakonec zvítězila ta nejlogičtější a s tímto řešením v hlavě usnula.
Ráno se probudila velice brzo, že stihla i mamku Květu, která se právě chystala odejít do práce.
„Ahoj Renčo, co tak brzo?„
„Musí do města si něco zařídit, a před devátou musím být v sekáči, tak proto.“
„No to si pilná včelička, tak já už musím. Tak se tu měj a pozdravuj ode mně Slávka.“
„Koho že mám pozdravovat?“
„No přece pán Reichl je Miloslav.“ Renatě přejel po zádech mráz, jen co uslyšela jeho jméno.
„Jasně budu, tak se měj a večer se uvidíme.“
Zavřely se dveře a Renča byla doma sama a začala uskutečňovat svůj plán od včerejška. Sedla k počítači a našla si telefon na svojí gynekoložku. Zjištěné informace jí potěšily. A tak spokojeně odešla do koupelny udělala raní hygienu a pak se šla nasnídala, aby jí rychleji utekl čas. Přesně v sedm hodin vytočila najité číslo ke své doktorce. Po chvilce, už komunikovala se sestřičkou, která po jejím naléhání předala telefon paní doktorce. Renata jí vylíčila smyšlený příběh, který zahrnoval jejího přítele Petra, festival a protržený kondom a strach z možného otěhotnění. Její lež zabrala a měla okamžitě přijít do ordinace. A Renča se štěstím skoro rozbrečela a hned se oblékla a vyrazila. Během dvaceti minut vystupovala z autobusu, před nemocnicí, kde měla paní doktorka ordinaci.
V čekárně se ohlásila sestřičce a po deseti minutách už seděla před mladou paní doktorkou a opět jí zopakovala vymyšlený příběh. Doktorka jen mlčky poslouchala a nakonec jen tak smutně řekla, že už je třetí co si na festivalu nedávala pozor a že jsem měla přijít už včera. Renata provinile sklopila hlavu a čekala co bude dál.
„Tak si tě prohlédnu a pak ti dám Postrinor. A protože jsi už sexuálně aktivní, tak bych ti doporučila začít používat antikoncepci. Protože kondom, jak vidíš, není vždy stoprocentní a budeš-li oboje kombinovat, tak to je to nejbezpečnější co můžeš pro sebe udělat.Co ty nato?“
„To jsem přesně chtěla.“ odpovídala Renata z póza plenty, kde si právě stahovala své kalhotky.
Renata byla spokojená, i když právě ležela na gynekologickém křesle s roztaženými nohama a doktorka právě prováděla prohlídku její broskvičky.
„To bylo poprvé co jste provozovali sex?“ Přerušila ticho doktorka.
„Ano“ popravdě Renata odpověděla.
„Až si půjdeš do lékárny pro antikoncepci, tak si tam kup i lubrikační gel. Uvidíš, že to sním bude lepší a předejdeš tím drobným poraněním, do kterých by se mohla dostat infekce.“
„Ale jinak, je vše v pořádku, přítelovy se tě podařilo ukázkově deflorovat, bez větších poranění.“ Jo kdyby paní doktorka věděla, kdo jí tak ukázkově defloroval, asi by se divila.
Pak už jen doktorka namazala Renčinu kundičku nějakým hojícím krémem a poslala jí opět za plentu, aby se oblékla. Během oblékání doktorka vysvětlovala co a jak ohledně antikoncepce a Postrinoru. Když se Renata oblékla, tak už doktorka měla napsaný předpis a připravený prášek.
„Tak tohle spolkni...na...a pořádně zapít. A tady máš recept na antikoncepci. Tenhle druhý si vezmeš zítra po obědě a žádné pití alkoholu. A příští týden ve středu se tady stav na kontrolu, udělala jsem několik kontrolních stěrů. Přesnou hodinu ti řekne sestra. No tak to je prozatím vše.“
„Moc Vám děkuju a nashledanou.“
Renata si oddechla z vyřešení prvního problému, a až když vyšla ven začala přemýšlet nad dalším problémem a tím byl její šéf pán Reichl, který jí vydíral a vyžadoval po ní povolnost, kterou si pojistil kompromitující nahrávkou. Nevěděla jak tento problém vyřešit a moc dobře věděla, že ho bude muset nechat, aby to nezveřejnil. Pak si pomalu začala uvědomovat, že jí zachrání až škola, kdy jí tahle brigáda bude muset skončit. Jediný problém byl, že byl druhý týden prázdnin a protože dělala vejšku a povedly se jí zkoušky udělat brzo, tak měla před sebou ještě skoro tři měsíce prázdnin.
Z oněch chmurných myšlenek jí dostala návštěva lékárny. Renča se docela zhrozila, když zjistila kolik musí doplácet za to platíčko pilulek, ale věděla, že není vyhnutí.
Poté co měla všechno zařízené musela do práce, naštěstí naposledy tento týden a tak nasedla do autobusu a vyrazila. Ještě včera tam šla úplně v pohodě a brala to jako nutné zlo, aby si vydělala nějaké peníze, ale dnes tomu bylo jinak. Věděla co bude muset hned ráno absolvovat, že by si to šéf rozmyslel byla utopická myšlenka. Reichl jí už předtím dost silně odpuzoval jak postavou, tak vzhledem a chováním, ale byl to obchodník tělem i duší a takovou příležitost by si nenechal vzít a tak byla v pasti.
Vlastně za to mohl její otec, který jí brigádu zařídil, prej aby se neflákala a nedělala nemravnosti o prázdninách a aby byla pod kontrolou. Kdyby tak věděl, že svojí dceru předhodil takové zrůdě, která zprzni jeho dceru jen co se mu naskytla možnost.
Renata si byla vědomá i své chyby tam u řeky, ale to si onehdy bláhově myslela, že to Petr rázně utne, a on neudělal nic, jen se na ně nakonec koukal. Začala si i vyčítat, že se nakonec podvolila právě i Petrovi, je pravda, že to byl její kluk už od sedmnácti, ale ten den ho měla odmítnout, aby jej potrestala a ne odměnila. Nevyznala se v sobě ve svých pocitech ani v Petrovi a vůbec ve všem co se událo, bylo to pro ní všechno nové. Pocity začínaje a vzrušením konče.
Jen co vystoupila z autobusu jí čekalo asi ještě 400m přes rozkopanou ulici, kde právě dělali kanalizaci. Po chvilce uviděla v dálce stát p. Reichla, jak si před svým krámem povídá s někým ve vykopu. Když přišla blíž, už slyšela jak mu chlapy říkají jak dlouho jim to bude ještě trvat a že se určitě nějak dohodnou ohledně toho kopaní u něj doma.
„No tak to koukám, jsi tady o čtyřicet minut dřív. Taky si nemohla dospat že? Já se na dnešek taky těším.“ Ozval se Reichlt jen co jí spatřil.
„Hned otevřu, ještě si s chlapci něco domluvím.“ Renata bez jediného slova šla dál, až ke krámu, kde se zakoukala do výlohy obchodu, kterou sama před týdnem aranžovala. Srdce jí prudce bušilo a věděla, že už jen minuty jí dělí od nevyhnutelného. Na půl ucha stále poslouchala jak se domlouvají ohledně nějakého výkopu základu. Až teď v odrazu ve výloze, spatřila ty dva ve výkopu, zdáli se jí nějací divní. Zaprvé odrazy ve skle dosti klamaly a za druhé jejich čeština. Až po chvilce, když jí to už nedalo se otočila a uviděla dva urostlé cikány s lopatami v ruce. Po chvilce se opět rychle otočila a dělala jako by nic.
„Tak jdeme na to... a s vámi jsem dohodnutej chlapi.“ Nato konečně přišel p. Reichl ke dveřím a odemkl dveře. Oba šly hned dovnitř, ale tentokrát za sebou zase okamžitě zamknul.
Renata se otočila a čekala co bude následovat.
„Tak děvčátko do naha a na půlt, abychom otevřeli včas.“ A už šel k ní a rozepínal si oblek.
„Ne na pult ne!!.... nechci, aby sis mě zase natáčel, a mohly by nás vidět tamty dva venku“ Přešla na tykání a odmítla jeho pobídku.
„Ale prosím tě, tobě to na videu sluší, to já bych se měl stydět. A ty dva venku no bože tak by se koukly....u řeky ti to taky nevadilo, že se na tebe koukali“
„Ani náhodou, na pultu prostě ne.“ Stála si stále na svém, ale trochu se bála co na to řekne a co udělá.
„No tak dobře, a co moje kancelář? Tam ti to bude vyhovovat?“ Renča souhlasně kývla a dokonce se na jejím obličeji objevil úsměv, protože měla radost ze svého malého vítězství nad p. Reichlem.
Ono nešlo ani tak o kancelář, jako o takový sklad bez oken, kde bylo mnoho beden s oblečením a dva velké stoly, kde se právě věci třídily a nosily na prodejnu. Pak tam byl ještě jeden malý stůl, na kterém měl p. Reichl svůj počítač a mnoho lejster. Ale Renča byla ráda, protože tam je nikdo neuvidí a neuslyší. A sama se rozešla ke dveřím kanceláře a hned do nich vešla.
Jen co byla uvnitř, už zase zavírá pán Reichl dveře za Renčinýmy zády a po chvilce, už se jí dotýká a pomáhá jí se svlékáním. A Renata se vůbec nebránila a byla se vším smířená a tak během chvilky stála v kanceláři jen v kalhotkách a podprsenka ležela někde na zemi. Cítí jak Reichl zajíždí svojí hrubou rukou pod její kalhotky a začíná jí laskat na broskvičce, zatím co druhou rukou mnul jeden prs. Renča zavřela oči a začala vnímat jen ty pocity a přitom se snažila na toho, kdo jí to způsobuje zapomenout. Ze svého snažení jí vyrušily, až její vlastní stény, které byly odpovědí na dráždění její kundičky a teď už i druhého prsa. Jako by věděl kam jí má šáhnout a co udělat. Už i cítila jak jí p. Reichl přejíždí po prdélce svým vztyčeným ocasem a tak zajela svojí rukou za svá záda a uchopila onen nástroj do své malé ručky a hned začala s honěním. Spokojený Reichl otočil a nadzvedl Renatu a donesl jí k pracovnímu stolu, který byl nejméně zarovnaný oblečením. Tam jí zatlačil na záda a donutil jí opřít se o stolovou desku. Už jen stačilo trochu podložit její prdélku nějakým svetříkem, který byl nejblíže po ruce a pak roztáhnout nohy od sebe. Hned opět zajel prsty na její broskvičku a zase jí začal dráždit.
„Sis jí krásně promazala, to dneska půjde samo.“ A to už nasadil svůj žalud ke vchodu donedávna neprozkoumané dírky. Renča si uvědomila, že jí doktorka ráno namazala nějakým hojivým krémem, který teď p. Reichl považuje za lubrikant. Měl pravdu, že pomohl k nebolestivému zavedení celého čuraka až po kořen do jejího lůna a i následnému lepšímu projíždění, kdy díky krému čurák jen přinášel slastné pocity a žádnou bolest. Místností se nesly mlaskavé zvuky, vzrušené hekaní Renči a hlasité funění p. Reichla.
„Ještě chvilku ty kurvičko a zase si tě naplním.....máš nádherně úzkou kundičku. ...Chceš abych se do tebe zase vystříkal... úplně mě ta tvoje kundička saje. Tak co chceš to do sebe?“
„Ne nesmíte to do mě stříkat...do mě ne.“
„Ale ty hlupáčku, proč mě vykáš říkej mě Slávku, teď když už tady spolu mrdáme. Tak co Renčo můžu?“
„Slávku ne, prosím ne!!... Udělej se mě na břícho... ne do mě“ Prosila Renata, ale její narůstající vzrušení jí, už zatemňovalo mozek a už dál nic nevnímala...jen svůj blížící se orgasmus. Slávek to vytušil a proto trochu zvolnil své přírazy, ale dál se Renaty ptal kam to chce a sám si i odpovídal, že to nasype do ní do bříška ne na něj.
A aby toho nebylo málo, tak vytáhl ze své kapsy svůj mobil a začal si hezky z blízka natáčet Renčino prznění. Nezapomněl zblízka zabrat její obličej v kterém i přes zavřené oči, bylo vidět její vzrušení. Pak zabral, její prcinu, do které zajížděl svým údem a na který už i sama Renča nabíhala. Už jí bylo úplně jedno, kdo jí mrdá, hlavně když dosáhne svého orgasmu, který se jí už blížil. A protože, byl už p. Reichl starší, tak ten to nejen poznal, ale chtěl si to prodloužit a proto jí skoro přestal omrdávat a nechal to na Renče. Která okamžitě jak Slávek přestal s pohyby začala prosit, aby pokračoval a přitom se snažila sama se narážet, ale v leže to samotné nešlo.
„Jo!! Chceš abych tě dodělal? Co kočičko? A můžu až do konce a udělat ti děťátko....co?“ Dráždil Slávek svými řečmi na maxim vzrušenou Renatu, která to prostě už chtěla a tak na celou kancelář zakřičela:„ Klidně to nastříkej domě, hlavně už dělej ty zvrhlý prase!“ A Slávek opět začal přirážet do dívčího klína v zatím nejrychlejším tempu co zvládnul.
„No jak si přeješ kurvičko....., už to bude...už jen párkrát a je to v toběěěěě!“ Za hlasitého funění zarazil svůj úd hluboko do dívčího luna a již jí plnil svým spermatem. Renča se musela chytnout oběma rukama kraje strojů, protože několik okamžiků po prvním výstřiku, dosáhla svého vrcholu i ona. Po chvilce cítila, jak z její kundičky vyjíždí Slávkův vystříkaný a již dosti ochablý úd.
„No to bylo skvělý, jen to pokračování budeme muset přesunout až po zavíračce, bych to asi po obědě nedal.“
Slyšela jak už si Slávek plánuje následující mrdání, ale neviděla jak si točí z blízka její kundičku, z které vytékala jeho mrdka.
„Tak jak se ti to líbilo?... Kdybys chtěla, tak by ses tady zítra mohla zastavit, třeba až po obědě jen na jedno číslo....co přijdeš?“
„Si prase!... a dohoda byla, že jenom když tady budu na brigádě a to jsou tři dny v týdnu. takže až příští týden v úterý.“ A pomalu se zvedala ze stolu.
„Ale líbí se ti to, že mám pravdu Renčo?“
„Ty zvrhlý prase, ty sis to zase natáčel!!! To mě chceš zase vydírat ty hovado...dělej okamžitě to smaž, nebo...“
„Nebo co? Každej kdo se na to koukne pozná, že to je od tebe dobrovolný, takže by z toho byla jen ostuda, tak se nedělej a koukej se oblíknout a jdi otevřít obchod.“ A měl pravdu, a moc dobře věděla, že kdyby to vyšlo na jevo, tak on by byl ten borec co klátí mladý holky a ona by byla ta děvka co podrží každému.
„Hajzle!!“ Aspoň tak si ulevila, ale poslušně se oblékla a šla otevřít obchod.
Slávek spokojeně zastrčil své péro nazpět do trenek a natáhl si kalhoty. Vypnul natáčení a mobil strčil do své kapsy. Spokojeně si sedl do svého křesílka, zapnul počítač a začal přemýšlet, jak si ještě více užít, ale hlavně, že by to mohl využít pro svůj prospěch.

Zpět na “Povídky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: kandapraha, Parvychod, surikata, william2000 a 16 hostů