Maruška

Pravdivé i smyšlené příběhy na téma kandaulismus
Pravidla fóra
PP v názvu povídky označuje PRAVDIVÝ PŘÍBĚH. Prosím označujte pravdivé povídky PP Název povídky.
Odpovědět
vlaji
Příspěvky: 544
Registrován: ned 27. lis 2016 14:43:27
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: jsme pár a mě začína moc lákat představa,že ji někdo svede
Můj BLOG: http://kandaulismus.cz/viewtopic.php?t=1184

Re: Maruška

Příspěvek od vlaji »

a kdy bude konečně pokračováni??
hotpair40
Příspěvky: 330
Registrován: sob 09. dub 2016 19:44:55
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno
Můj BLOG: http://kandaulismus.cz/viewtopic.php?t=479

Re: Maruška

Příspěvek od hotpair40 »

Chceme pokracovanie
fme
Příspěvky: 27
Registrován: ned 12. čer 2016 23:44:07
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Maruška

Příspěvek od fme »

Když jsem dorazil k zábradlí a zahlédl ji, tak mě píchlo u srdce a podlomili se kolena. Překvápko přišlo úplně odjinud, než jsem čekal. Maruška se mi chlubila blonďatým přelivem. Myslel jsem, že jsem sním, nerozuměl jsem tomu, nebyl jsem naštvaný, nebyl jsem vzrušený, byl jsem úplně mimo. S obtížemi jsem sešel ze schodů a uvědomoval si všechny ty souvislosti. Blondýnka s krásným tělem na naší mýtince. Deka, na které ležela. Firemní auto u lesa. Oblíbená předehra, oblíbená poloha, projevy při orgazmu. Celkově ta smyslnost, ta vášeň. Říkám si, že to, co jsem tam viděl, to bylo přece moje sluníčko, moje Maruška. Ne, to přece není možné. Vcelku rychle jsem se úplně uklidnil. Přišel jsem za ní a s úsměvem ji políbil. Ale hned mi zatrnulo znovu a možná ještě víc než před chvílí. U dveří jsem uviděl položenou tašku s nákupem z Tesca a čtyři plzně.
Zlato je ti něco, co se ti stalo, nezmohl jsem se na nic. „Jsi v pohodě?“ Ještě stále jsem to rozdýchával a se sklínkou šampáňa v ruce jsem se zmohl na pouhé „Asi jen bublinky“. To je v pohodě, vypadal jsi jako kdybys viděl smrt. „Ne jsem v pohodě.“ „To se ti to tak nelíbí.“ „Ale líbí“ procedil jsem mezi zuby. „Ty jsi čekal něco jiného co?“ Hmm. „Promiň, ale to je na tobě, já nemám ani na to, abych si ho objednala.“ Ušklíbl jsem se. „Vždyť přece víš, že ho nepotřebujeme. Ty mi přece stačíš.“ Ptám se, jestli byla v Tescu, jak kdyby to nebylo jasné. Chtěl jsem koupit Tabasco. Doplnil jsem, zcela nesmyslně, abych obhájil předchozí otázku. „Ano, jeli jsme s kolegou s obchodního za zákazníkem, tak jsem se zastavila nakoupit. Snad nežárlíš“, pokoušela se vtip, ale hned se snažila změnit téma. „Co máš pro mě za překvápko ty?“ Laškovala. „Až se vrátíš z garáže uvidíš“ pokouším vykouzlit s úsměvem. „Dobře musím ještě zaskočit do auta pro zbytek nákupu. Hned jsem zpět. Přežiješ to tady beze mě?“ Už jsem se jen usmál.
Bylo mi snad ještě hůř než na těch schodech. Jen jsme čekal, jestli to, co přinese z auta bude bedýnka se zeleninou. Za ty dvě minuty, než se vrátila, jsem se rozhodl, že jí usvědčím, že ji potrestám. V ten okamžik jsem se překvapivě zklidnil. Skoro, jako kdyby se nic z těch posledních pěti minut nestalo. Vydal jsem se nahoru, ale vztek se začal vracet. Musel jsem se hodně držet, abych něco nerozmlátil. Nahoře jsem dal asi čtvrt flašky Rémyho. Chtělo se mi zvracet, ale rychle to přešlo.
Když se znovu objevila ve dveřích s bedýnkou zeleniny, tak už to se mnou snad ani nehnulo. Tak co to překvápko? Čeká na tebe nahoře, vykouzlil jsem, myslím, docela příjemně. Počkej prosím zlato, osprchuji se a jsem u tebe. Něco se ve mně přepnulo a přidal jsem na hlase a řekl jsme jí, že ji chci teď hned, a tak jak je. Ještě se mi snažila něco vysvětlit, ale to jsem vůbec nevnímal. Pochopila, že odsud není cesta pryč. Zlato, bude to rychlovka. Na to jsem už vládnul je „NE!“. Dobře hned jsem u tebe, jen si odskočím. S tím nic nenadělám. Vydal jsem se do ložnice. Po chvilce jsem zaslechl tlumený zvuk zavírání dveří od pračky a hned po tom spláchnutí záchodu. Jako kdyby ten zvuk měl něco zamaskovat, nevím. Po chvilce puštění vody v umyvadle, ale mám pocit, že zároveň i sprchu na krátkou chvíli. Přešel jsem to. Pak jsem měl ještě pocit, že dělá něco v kuchyni, ale vůbec jsem nepoznal co. Šla nahoru. Bylo slyšet, že na galérce ještě něco polkla na kuráž. Nahuru přišla sice zpocená a neupravená, ale evidentně čerstvě navoněná. Přišla nahá, bylo ještě světlo, tak dříve, než cokoli jiného zatáhla žaluzie. I přes nově nabyté přítmí byly na jejím těly patrné znaky toho, co jsem viděl na mýtince. Už jsem neřešil, co se stalo nebo nestalo. Rozjel trest, který jsme ji určil. Věděl jsem, že o ni nechci přijít, ale zároveň musela vědět o tom co jsem viděl a že to co dělala už skončilo. Rychlý plán z pohledu střízlivého mozku již moc smysluplný není, ale minulý týden mi dával smysl dokonalý, ale o tom až příště.
pepe
Příspěvky: 766
Registrován: sob 26. črc 2014 15:29:59

Re: Maruška

Příspěvek od pepe »

Geniální, moc se těším jak to dopadne je to hodně dobře vymyšlené až bych věřil, že se to fakt stalo
vlaji
Příspěvky: 544
Registrován: ned 27. lis 2016 14:43:27
Role ženy: je NORMÁLNÍ
Role muže: nelze jednoduše zařadit
Pár slov o nás: jsme pár a mě začína moc lákat představa,že ji někdo svede
Můj BLOG: http://kandaulismus.cz/viewtopic.php?t=1184

Re: Maruška

Příspěvek od vlaji »

Také jsem zvědavý na pokračování. Krásně napsáno.
hotpair40
Příspěvky: 330
Registrován: sob 09. dub 2016 19:44:55
Role muže: je KANDAULISTA
Pár slov o nás: neuvedeno
Můj BLOG: http://kandaulismus.cz/viewtopic.php?t=479

Re: Maruška

Příspěvek od hotpair40 »

Parada ,chceme pokracovanie
fme
Příspěvky: 27
Registrován: ned 12. čer 2016 23:44:07
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Maruška

Příspěvek od fme »

Po tom, co přišla se jí přece jenom podařilo překvapit mě. S odstupem času nevím, jestli mi chtěla splnit „očekávané“ překvapení nebo se jen snažila něco zamaskovat. Za zády měla schovanou okurku z obchoďáku – jaká ironie. V té okurce byl symbol všeho dobrého i zlého co mě dnes potkalo. „Zlatíčko, když po tom tak toužíš, tak ti ráda to divadlo zahraju“. Sice v tom u žádná smyslnost a vášeň nebyla, ale moc se snažila, abych si myslel opak. Nechal jsem ji. Okurka byla velikostně něco mezi mým pokladem a tím co jsem viděl odpoledne. Uvelebila se na FatBagu, okurku si položila na břicho, abych viděl skutečné dimenze toho, co se chystá. „Zlatíčko tohle bude jen pro tebe, přisuň si prosím křeslo a jen se dívej a užívej si to. Pokud budeš potřebovat si ulevit, klidně to udělej. Hlavně si to užij.“ Asi očekávala, že se na ní vystříkám a potom mě na ní přejde chuť a bude mít klid. A pokud nepřejde, tak po té okurce stejně nic nepoznám. „Chci jen, abys mě to nechal dohrát od začátku do konce samotnou. Tak, abys ten koncert viděl nejlépe takový, jaký jsem sama schopná zahrát“ a docela mile se usmála. Mezi tím si přes ni občas přejela. Mělo to logiku a už teď se na to pěkně dívalo, tak jsem nijak neprotestoval. „Ještě mi prosím podej gumu a mazání, ať to nemám tak těžké.“ Natáhla gumu na okurku namazala a divadlo začalo. Lehla na záda, kolena vysoko do vzduchu, nohy pokrčené a pěkně pomalu to rozjížděla. Způsobil to buď lubrikant nebo odpolední zážitek, ale šlo jí to jako po másle. Nebylo to sice takové jako odpoledne, ale musím přiznat, že se hodně snažila. Jednu chvíli jsem jí chtěl pomoc trochu jazykem. V tu chvíli jsem si vůbec neuvědomoval, co bych vlastně lízal. Jen zvedla ukazováček a známým pohybem mi dávala najevo Ne, Ne, Ne, pěkně se posaď a jen se dívej. Tohle je moje show. Trvalo to asi 10 minut, a nakonec se udělala. Já musím přiznat, že jsem se vystříkal taky. Naházel jsem to jí i sobě na nohy. Když pominu, co nás k tomu představení dovedlo, tak bylo užasne. Zůstala ležet a oddychovala. Myslím, že se jí to dokonce samotné líbilo. Já se šel do koupelny opláchnout. Asi myslela, že to tím skončilo. Bohužel pro ni, to neskončilo.
Mýlila v tom, že mě přejde chuť. Když jsem se vracel z koupelny, kde jsem ze sebe stíral vlastní sperma, ještě jsem si cvaknul. Přesel jsem na rum. Kolik jsem to vypil nevím. Když jsem vstupoval do ložnice už vstávala a chystala se do sprchy. Jen jsem sebevědomě prohlásit ať se ještě položí, protože teď jsem na řadě konečně já. Trochu znejistěla, soucitně se na mě dívala, ale pomalu se začala zase sesouvat na FatBag. V ten okamžik mi už stál jak hůlka. Říkal jsem si, co tam dneska budu předvádět, po tom, co všechno dneska v její svatyňce už bylo. Ale pak jsem si zase řekl že je to jedno, že teď půjde jenom o mě. Když jsem za ní přiklekával, lízat se mi nechtělo. Bylo vidět, že to není o co by teď stála. Spíš to spíš chtěla už mít dneska všechno za sebou. Tak si jen lehla na záda, a ještě se jednou pořádně protáhla lubrikantem a čekala co se bude dít. „Zlatíčko prosím tě, nejsem si ještě úplně jistá. Mohl by sis prosím vzít ještě dneska gumu?“ Neprotestoval jsem. Věděl jsem, co mám připraveno v zásuvce a jak to po pár pohybech dopadne. Pustil jsem se hned do ní. Po pár pohybech se stalo očekávané, ale ještě jsem ji párkrát protáhl, pro ten pocit tělo na tělo. Po chvilce jsem začal hrát překvapeného, že zase praskla guma. „Mám si jít pro novou?“ zvedl jsem se a vykročil pro další. Rukou jsem si otřel péro a čuchl k tomu. Byla to směs semene, zápachu gumy a lubrikantu. I v tom lese se nechala a asi i v minulosti nechávala vystříkávat naostro. Jen jsem zakroutil hlavou a prohodil „Co to je?“, ale snažil jsem se vypadat tak, že tomu nevěnuji pozornost. Vzhledem k tomu, že já jsem se do ní ještě neudělal, měl jsem jasno v tom, co jsem odpoledne viděl. Bylo to tak.
Nevydržela to a skoro se slzami v očích mi řekla. „Stejně to asi víš. Dneska už je to jedno, dodělej si to tak, aby se to líbilo hlavně tobě. Teda jestli na to, po tom všem máš ještě chuť. Sice jsem se cítil skoro provinile, ale šel jsem si to naostro dojet po svém. Lehl jsem si na ni, jak jsem to viděl dopoledne. Jelo to jak po másle. Neskutečně mi v něm hučelo, když jsem věděl, že jsme v ní dnes nebyl jen já. Možná i z toho, že jsem cítil velkou část „nadílky“ z mítinky. Zašeptal jí, že vím všechno, ale že pokud mi dnes řekne, že to skončilo, tak jsem zítra schopný se probudit se stejným stavem mysli jako včera. I přes to, že jsem si myslel, že žiju v úplně jiném světe. Slíbila a řekla že udělá všechno proto, abych jí mohl zase věřit. Myslím, že v ten okamžik jsme oba věděli, že ani jeden nemluví pravdu. Ona měla celou dobu slzí v očích. Já jsem byl spíš naštvaný a stále zvláštně vzrušený. Nikdy před tím jsem něco podobného necítil. Dřív jsem si říkal, že s gumou to skoro není zahýbání a že bych to nějak přežil, ale aktuálně už mi vůbec nevadilo ani to, že ji někdo vystříkal naostro. Než jsem se z ní zvedl, tak jsem jí ještě jednou bez jakéhokoli slova vystříkal. Pak jsem usnul. V ten večer mě vlastně ani nenapadlo se zeptat: Proč vlastně?
confi
Příspěvky: 27
Registrován: pát 26. zář 2014 16:54:25

Re: Maruška

Příspěvek od confi »

Super příběh. Pokračovalo to ještě nějak dál?
helzde
Příspěvky: 80
Registrován: pon 13. dub 2015 12:01:14

Re: Maruška

Příspěvek od helzde »

Take cekam..
fme
Příspěvky: 27
Registrován: ned 12. čer 2016 23:44:07
Pár slov o nás: neuvedeno

Re: Maruška

Příspěvek od fme »

Ráno jsem se probudil. Doma nikdo, jen na ledničce vzkaz od Marušky, že holky odveze i vyzvedne dneska ona a pak si potřebuje něco zařídit. Ať na ní se snídaní nečekám, že se uvidíme odpoledne. Jako kdyby se včera vůbec nic nestalo. Bylo spíš před obědem, tak jsem zval auto, že zajedu konečně pro ten domeček. Věděl jsem jak se na něj holky těší, tak jsem dneska vypustil práci a stavěl domeček na zahradě.  Okolo čtvrté jsem uslyšel auto. Maruška přišla za mnou na zahradu s úsměvem na rtech a v evidentně velmi dobré náladě. „Holky jsem nechal do zítřka u našich, máme toho odpoledne hodně co probrat a pak taky hodně co na práci.“ Ušklíbla se. Koukal jsem na ni jak z jara a přemýšlel o včerejšku a jestli jsem tady jediný koho se to týká. Sice jsem o tom, co se stalo, přemýšlel už dopoledne, ale vzhledem k povinnostem s domečkem a včerejší přemíře alkoholu se mi tyhle myšlenky hlavou zase až tolik nehonily.  Když jsem ji zase uviděl, všechno se mi tak nějak živě vrátilo. Většina vzteku byla pryč, co bylo nové je, že když jsem si na včerejšek znovu vzpomněl, tak mi hned stouplo péro. Zase se zachechtala a jen poznamenala „Vidím, že mi zas dáš dneska solidně zabrat, co?“ Na odpověď nečekala a šla domů. Samozřejmě jsem na nic nečekal, poklidil vercajk a vyrazil jsem hned za ní. Když jsem přišel domů, byla ještě oblečená, ale už si nalévala šampaňské. „Potřebuju se trochu uvolnit, jestli to má zase dopadnut jak včera.“ Koukám na ni a nevím co si myslet. „Asi si dám teda taky.“ Po chvilce ticha ze mě vypadlo. „Vůbec nevím, co si mám myslet o tom včerejšku. Co si jako myslíš, že stejně vím. Vůbec tomu nerozumím a vůbec nevím proč si myslíš, že v tom budeme dneska pokračovat?“. Maruška se není nepokoušela nějak moc vytáčet. „Trošku jsem tě poslední dobou podváděla.“ Chtěla ještě něco říct, ale přerušilo mích pár sprostých slov věnovaných údivu nad její otevřeností. „Co to má, kurva znamenat, trošku?“ Maruška: “No víš, jak mám ten svůj kalendář, no tak jsem všechno trochu posouvala, abych se ti mohla trochu vyhnout. Víš jak to myslím. No. No.“ Já: No, tak to do prdele nevím, to mě fakt zajímá.“ Trošku se zarazila, ale pokračovala: „No, moc jsem Tě v sobě nechtěla naostro, nějak mi to nevyhovuje. Bojím se otěhotnění. Tak nějak všechno dohromady.“ Nějak jsem se zmohl jen tak vykulit oči. Pokračovala: „Všichni jsme se trochu, změnili. Ty jsi stále to moje sluníčko. Myslím, že toho mezi bylo hodně nevyřčeného, ale ten včerejšek to trochu narovnal.“ Stále stojíme v kuchyni koukáme se na sebe a Maruška se stále nasmívá, ale už tak trochu provinile a nuceně. Už jsem to nevydržel. „To je jako všechno, co jsi mi chtěla říct, nějaký šukání s gumou je mi ukradený. Fakt si myslím, že věřím tomu, že o tomhle byl ten včerejšek? Hovno.“ Sám jsem si odpověděl. „Gumu si po mě chtěla, protože ti vystříkává pičku někdo jinej a myslelas, že to přes gumu nepoznám.“ Okamžitě mě, ale zatloukla její přímočarost: „To jsem si nemyslela.“ – „Takže ty mi chceš ještě lhát do očí.“ – „Ne, nemyslela jsem si, že to nepoznáš.“ – Dost drsným tonem jsem prohodil, že se v tom malinko ztrácím, to mi vysvětli! Pokračovala: „Nemyslela jsem si, že bys to nepoznal, myslela jsem si, že to tak nějak tušíš, že se ti to možná i líbí, ale že ti to může být nepříjemné.“ – „WTF“ – „No jet vystříkanou pičku. Měl ses vidět, jak ti stál a jak jsi mě tvrdě hobloval, když už jsem měla nadílku vevnitř. Myslela jsem, že něco tušíš a že to máš tak rád.“ Zase jsem jen koukal a kroutil hlavou. „Nezačalo to kvůli tobě. Jsem ještě trochu zmatená. Důvodů je víc, někomu jsem podlehla, možná to byla vzpomínka na naše mládí, možná ty tvoje různé náznaky, které v tomto kontextu dávají smysl. Našla jsem, co si pouštíš, co navštěvuješ za stránky… Býváš často pryč, často protivný, nevyznávala jsem se v tobě a něco jsem potřebovala. A hlavně se na sebe teď podívej, řekla jsem ti, že mě někdo píchá a co ty nato. Nic. Mlčíš, kroutíš hlavou a stojí ti péro až máš mokrou kapku na kalhotách. Myslím, že mi toho dneska budeš muset vysvětlit hodně i ty, jsou věci, které jsem si v minulosti moc nedávala do souvislostí, ale po včerejšku mi leccos došlo. Světe div se, nevadí mi to. Sice jsem ti včera něco slíbila, ale opak je pravdou chci v tom pokračovat, ale zároveň chci být hlavně s tebou. Ale přemýšlej na tím, spokojení můžeme být všichni. S ním v tom láska není, jen tak nějak roste moje potřeba. Tebe miluju. Je to na tobě.“ – „Proč si po tom všem myslíš, že tě nevyhodím z baráku.“ – „To bys udělal už včera, nebo hned jak jsem přijela. Vím, že to sám nechceš.“ Neříkal jsem nic jen jsme na sebe koukali. Na to, jak je stydlivá si zase vzala slovo. „Máme tři možnosti: 1) vyhodíš mě z domu, ale to už bys udělal. 2) Já se půjdu osprchnout, ty půjdeš dodělat ten domeček, odpustíš mi a já budu slušná manželka a už se o tom nikdy nebudeme bavit. Ty budeš můj jediný a dostaneš co chceš.“ Sebrala se a šla nahoru do ložnice. Přemýšlím o tom a něco mi nesedí. „Říkala jsi, že jsou tři možnosti.“ Skoro koktám. „No, jak jsem ti ráno psala, že si musím zajet něco vyřídit, tak jsem ti domu přivezla stejné překvápko jako včera. Pojď a uvidíš, nesprchovala jsem se kvůli tobě. Můžeš si mě vzít, jak chceš. Říkala jsem ti přece, že spokojení můžeme být všichni a jak se koukám na tvoje kalhoty, tak vidím, že tohle je konečně to o co stojíš.“...
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: wukong a 201 hostů